Sdělení redakční rady

MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC, doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):127  

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, předplatitelé časopisu, právě držíte v rukách aktuální dvojčíslo časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína (AIM), které je jedním z posledních tištěných a doručených do vaší schránky. Po předchozích několikaletých domluvách v rámci redakční rady a z pověření výborů obou odborných společností ČSARIM a ČSIM bude další vydávání časopisu překlopeno pouze do on­‑line verze a dostupné všem členům těchto odborných společností jako součást „členského servisu“. Tuto změnu považujeme za správnou nejenom z pohledu směřování obou odborných společností, ale i za nutný krok pro ekonomickou nezávislost a udržitelnost...

Covid (nejen) z pohledu intenzivní medicíny

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):128-131  

Je etické použití ECMO za účelem "udržení" dárce orgánů?

Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):132  

Vliv dvou odlišných anestetických režimů na hladiny annexinu V a časné pooperační komplikace po CABG

The effect of two different anesthesia regimens on annexin V levels and early postoperative complications in CABG

Maruniak S. R., Loskutov O. A., Druzhyna О. М., Malysh І. R., Korotchuk N. V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):135-140 | DOI: 10.36290/aim.2022.021  

Úvod. Annexiny patří do rodiny proteinů vázajících fosfolipidy, které se během apoptózy reverzibilně, specificky a s vysokou afinitou váží na buňky exprimující fosfatidylserin. Tento jev může mít význam v patogenezi časných pooperačních kardiálních komplikací.  Cílem studie bylo analyzovat vliv anestetické strategie na dynamiku annexinu V během aortokoronárního bypassu (CABG) s kardiopulmonálním bypassem (KPB), jakož i závislost přímých klinických výsledků na expresi annexinu V. Materiál a metody. Do studie bylo zařazeno 30 pacientů s ischemickou srdeční chorobou, kteří podstoupili aortokoronární bypass s KPB. Podle anestetického režimu byli všichni...

Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním

Evaluation of the Utility of the Advance Care Planning and Decision­‑Making Supportive Tool

Slezáčková A., Malatincová T., Rusinová K., Kopecký O., Kuře J.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):141-147 | DOI: 10.36290/aim.2022.028  

Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili...

Aspirační pneumonie po cévní mozkové příhodě: srovnání pacientů s dysfagií a bez ní

Aspiration pneumonia after cerebrovascular stroke: a comparison between patients with and without dysphagia

Moulaei N. A., Ramroodi N., Tabatabaie S. M. N. A., Danesh H. A., Khazaie H. A.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):148-152 | DOI: 10.36290/aim.2022.023  

Úvod: Pneumonie se objevuje u 11 až 21 procent pacientů s anamnézou akutní cévní mozkové příhody (CMP) a zhoršují jejich celkový stav. Hlavní příčinou pneumonie je aspirace a existuje souvislost mezi dysfagií, která se vyskytuje u patologických stavů, a poruchami vědomí. Cílem této práce bylo zhodnotit a porovnat míru prevalence aspirační pneumonie u pacientů s mrtvicí, kteří trpěli dysfagií, s těmi, kteří dysfagii neměli. Metoda: Retrospektivně jsme určili pacienty, kteří prodělali CMP od 1. března 2018 do 31. prosince 2021 pomocí dat z jejich dokumentace. Následně jsme srovnali skupinu s dysfagií (pacienti, u nichž se po CMP objevila dysfagie) se...

Monitorování počítačem zpracovaného EEG v anestezii II

Monitoring of processed EEG under anesthesia II

Horáček M.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):153-160 | DOI: 10.36290/aim.2022.025  

Monitorování počítačem zpracovaného EEG (pEEG) se v současnosti používá ve čtyřech indikacích. Přínos byl prokázán u zkrácení dob probouzení a zotavení a ke snížení rizika nechtěné bdělosti v průběhu anestezie technikou TIVA, kdežto v indikacích prevence příliš hluboké anestezie a personalizace vedení anestezie je prozatím sporný. Intuitivně se zdá, že personalizované vedení anestezie s využitím údajů nejenom z pEEG, ale i z dalších základních monitorů by výsledky zlepšit mohlo. Příslušné studie ještě probíhají. Pro personalizaci anestezie jsou vhodné právě spektrogramy, které se získávají Fourierovou transformací syrové EEG křivky. Ve spektrogramech...

Rokuroniem indukovaný anafylaktický šok v těhotenství úspěšně léčený podáním sugammadexu

Rocuronium­‑induced anaphylactic shock in pregnancy successfully treated with sugammadex

Musilová T., Seidlová D., Štourač P., Pešková K., Řeháčková E.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):161-163 | DOI: 10.36290/aim.2022.024  

Svalová relaxancia jsou nejčastějšími léčivy způsobujícími alergické reakce v perioperačním období. Vzhledem k intravenóznímu podání léčiv během celkové anestezie mohou být tyto reakce potenciálně život ohrožující. V kazuistice popisujeme případ rokuroniem indukovaného anafylaktického šoku u 26leté ženy s podezřením na mimoděložní těhotenství úspěšně léčeného podáním sugammadexu.

Použití VV­‑ECMO u dárce orgánů s prokázanou smrtí mozku - kazuistika a přehled problematiky

VV­‑ECMO in organ donor after brain death - case report and review of the issue

Stadlerová B., Černá Pařízková R., Škola J., Škulec R., Pokorná E., Šustek P., Prudil L., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):164-169 | DOI: 10.36290/aim.2022.026  

Nedostatek vhodných orgánů představuje celosvětový problém pro transplantační medicínu. Dárci s prokázanou smrtí mozku (donor after brain death) reprezentují ve vyspělých zemích i České republice nejčastější skupinu dárců orgánů. Po smrti mozku často dochází k rozvoji orgánové dysfunkce, která může vést k poškození orgánů a ovlivnit jejich viabilitu pro úspěšnou transplantaci. Extrakorporální membránová oxygenace představuje účinnou možnost zajištění orgánové perfuze okysličenou krví při selhání obvyklých postupů. Článek popisuje klinický průběh 36letého dárce s prokázanou smrtí mozku, který byl napojen na venovenózní ECMO s cílem překlenutí průvodní...

Barva moči z pohledu klinické fyziologie

Astapenko D., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):177-178 | DOI: 10.36290/aim.2022.031  

Zpráva z kongresu SSAIM

Michálek P.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):179  

Informace o vzniku výzkumné iniciativy pro paliativní medicínu a etiku v intenzivní péči: Research Initiative in Palliative Care and Ethics in the Intensive Care Unit (RIPE­‑ICU)

Maláska J., Rusinová K., výzkumná skupina RIPE­‑ICU

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):180-181  

Tento text přináší informace o vzniku nové výzkumné iniciativy pro paliativní medicínu a etiku v intenzivní péči pod názvem RIPE-ICU (Research Initiative in Palliative Care and Ethics in the Intensive Care Unit).

Osmdesát let od klinického použití d­‑tubokurarinu a 70 let od klinického použití sukcinylcholinu. Historie svalových relaxancií

Eighty years since the clinical use of d­‑tubocurarine and 70 years since the clinical use of succinylcholine. History of muscle relaxants

Málek J., Tůma P.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):170-176 | DOI: 10.36290/aim.2022.027  

Článek podává přehled využití kurare od prostředku k lovu až po použití v medicíně jako svalového relaxancia a přehled dalších látek, které ho následovaly. Jsou uvedeny i osoby, které se do této historie významně zapsaly. Dále je popsán i vývoj antidot svalových relaxancií, objev nikotinového acetylcholinového receptoru a využití a zneužití svalových relaxancií mimo operační sály.

Abstrakty z XXVIII. kongresu ČSARIM

redakce

Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):182-191