Anesteziologie a intenzivní medicína, 2025 (roč. 36), číslo 4

Editorial

Česká anesteziologická cesta 2025

Horáček M., Beneš J.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):237-238 | DOI: 10.36290/aim.2025.056

„Co nelze měřit, neexistuje,“ prohlásil kdysi lord Kelvin (William Thomson, 1824–1907). Vystihl tím podstatu nejen systematického poznávání vůbec, ale i moderní, důkazy podložené medicíny (EBM). Měření totiž není jen prostým technickým úkonem, nýbrž i základem porozumění, zlepšování a odpovědného rozhodování. Bez naměřených dat zůstáváme v říši domněnek, dojmů a tradic, které se mohou, ale také nemusí zakládat na realitě. Kelvinův výrok má proto obzvláštní význam právě pro anesteziologii, obor, který v současnosti zdůrazňuje kontrolu a vyhodnocování rizik a pyšní se dosaženou úrovní bezpečnosti. Teprve když praxi kvantifikujeme, můžeme...

Původní práce

Zkušenosti zdravotníků pracujících na JIP s virtuální realitou v postgraduálním vzdělávání - multicentrická dotazníková studie

Experiences of HCPs working at ICUs with a virtual reality in postgraduate training - multicentre survey

Prokopová T., Diabelko D., Vafková T., Klabusayová E., Hudec J., Štourač P.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):241-246 | DOI: 10.36290/aim.2025.039

Cíl studie: Primárním cílem studie bylo zjistit zkušenosti zdravotníků pracujících na jednotkách intenzivní péče (JIP) s virtuální realitou (VR) v postgraduálním vzdělávání. V rámci sekundárního cíle byly zjišťovány nejčastější očekávání a obavy z použití VR v postgraduálních kurzech. Typ studie: Observační dotazníková studie. Typ pracoviště: JIP jakéhokoliv typu nemocnice v České republice. Materiál a metoda: On‑line dotazník pro lékaře a nelékařský zdravotnický personál pracující na JIP. Výsledky byly zpracovány metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Celkem bylo získáno 114 kompletně...

Srovnání kombinace ibuprofenu a paracetamolu s ketorolakem a paracetamolem u pacientek podstupujících gynekologickou operaci: přehled úrovně bolesti, koagulačního profilu a hladin interleukinu-6

Comparison of ibuprofen and paracetamol combination with ketorolac and paracetamol in patients undergoing gynecologic surgery: A review of pain level, coagulation profile, and interleukin-6 levels

Maarif M. K., Musba A. M. T., Datu M. D., Gaus S., Wirawan N. S., Adil A.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):247-252 | DOI: 10.36290/aim.2025.043

Úvod: Léčba pooperační bolesti u gynekologických výkonů i nadále představuje závažný problém, jelikož mnoho pacientek pociťuje středně silnou až silnou bolest, a to i navzdory standardním analgetickým postupům. Riziko komplikací, jako je krvácení a prodloužená doba rekonvalescence, se zvyšuje při užití některých analgetik, což zdůrazňuje nutnost optimálních strategií pro zvládání bolesti. Tato studie srovnává účinnost dvou multimodálních analgetických režimů – ibuprofen‑paracetamol a ketorolak‑paracetamol – na bolest, koagulaci a hladiny interleukinu-6 (IL-6). Metody: Byla provedena dvojitě zaslepená studie se 40 pacientkami,...

Přehledový článek

Hypertonický roztok laktátu sodného v resuscitaci septického šoku: popisný přehled patofyziologie, preklinických a klinických dat

Hypertonic sodium lactate solution in the resuscitation of septic shock: a narrative review of pathophysiology, preclinical and clinical data

Kříž M., Nalos M., Vintrych P., Müller J., Raděj J., Matějovič M.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):253-261 | DOI: 10.36290/aim.2025.047

Cíl: Nadměrná akumulace tekutin během tekutinové resuscitace je asociována se zvýšenou mortalitou a orgánovou dysfunkcí. Příslibem personalizace léčby tekutinami je maximální benefit a minimální škodlivé dopady infuzní terapie. To zahrnuje predikci účinku infuze a rozvahu nad jejím objemem a složením s ohledem na klinickou situaci. Ve světle nedávných změn paradigmatu metabolismu laktátu proto diskutujeme současné poznatky o koncepci maloobjemové intravenózní resuscitace roztokem hypertonického laktátu sodného (HSL). Design: Narativní přehled současné literatury základního, aplikovaného a klinického výzkumu relevantního k problematice tekutinové resuscitace...

Současné možnosti monitorace srdečního výdeje

Current methods of cardiac output monitoring

Klimovič A., Smékalová O., Kletečka J., Beneš J., Zatloukal J.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):262-271 | DOI: 10.36290/aim.2025.048

Monitorace srdečního výdeje a dalších parametrů jako součást rozšířené hemodynamické monitorace představuje pokročilý nástroj pro včasnou detekci oběhových poruch, které nejsou zjistitelné pomocí běžného sledování vitálních funkcí. Takové poruchy mohou vést k nedostatečné dodávce kyslíku do tkání a k následné deterioraci stavu pacienta. Rozšířená monitorace je indikována u pacientů, kteří nereagují na iniciální terapii, a v perioperačním kontextu pak u rizikových pacientů podstupujících vysoce rizikové chirurgické výkony. Volba způsobu monitorace srdečního výdeje může představovat výzvu vzhledem k počtu dostupných technologií, které se liší invazivitou...

Specifika psychiatrických pacientů v kontextu anesteziologické péče

The specifics of psychiatric patients in the context of anaesthesia

Apjarová T., Bönischová T., Kosinová M., Štourač P.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):272-279 | DOI: 10.36290/aim.2025.045

Prevalence psychiatrických onemocnění celosvětově stoupá, nyní jimi trpí každý pátý člověk. Proto se můžeme setkávat s pacienty užívajícími psychiatrickou medikaci v naší klinické praxi téměř denně. Tento článek se detailně věnuje specifikům anesteziologické péče u psychiatrických pacientů, se zaměřením na farmakologické interakce psychofarmak a jejich rizika spojená s kombinací léčiv podávaných v rámci anestezie. Taktéž je věnována pozornost možnostem minimalizace potenciálních komplikací v průběhu perioperačního období.

Zhodnocení rizika před plicním resekčním výkonem - co je nového? Nesystematický přehledový článek

Risk‑assesment before lung surgery - what's new? Narrative review article

Bartoš Š., Predáč A., Čundrle I.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):280-286 | DOI: 10.36290/aim.2025.041

Chirurgická léčba je primární modalitou u pacientů s časnou fází karcinomu plic. Nejčastějšími příčinami perioperační morbidity a mortality u těchto pacientů jsou pooperační plicní komplikace. Zlatým standardem pro predikci těchto komplikací zůstává již dlouhá léta vrcholová spotřeba kyslíku (VO2). V poslední době však byly validovány nové parametry, které rovněž umožňují odhadnout riziko komplikací. Mezi ně patří ventilační efektivita (sklon VE/VCO2) a analýza vydechovaného CO2. Oba parametry prokázaly vynikající schopnost predikovat vznik pooperačních plicních komplikací, a to i v případech, kdy vrcholový VO2 selhal. V tomto článku shrnujeme současný...

Kazuistiky

Pacient s progredující plicní tuberkulózou na ECMO

Patient with progressive pulmonary tuberculosis on ECMO

Mica P., Rychlíčková J., Čundrle I., Pokorná A.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):287-291 | DOI: 10.36290/aim.2025.046

Miliární plicní tuberkulóza je vzácná, ale závažná forma diseminovaného onemocnění, která může vést k akutní respirační tísni a multiorgánovému selhání. Prezentujeme případ 46letého muže, u kterého se tuberkulóza manifestovala těžkým respiračním selháním s nutností umělé plicní ventilace a následně použití extrakorporální membránové oxygenace. Případ poukazuje na diagnostickou náročnost, složitost péče a terapeutické výzvy s důrazem na individualizovanou farmakoterapii v rámci mezioborové spolupráce.

Krátké sdělení

Translumbální přístup do dolní duté žíly - záchranná možnost pro zavedení centrálního žilního katetru

Translumbar access to the inferior vena cava - rescue option for insertion of a central venous catheter

Michálek P., Brožek T., Kaván J., Forejtová L., Novák M., Malík J.

Anest. intenziv. Med. 2025;36(4):292-295 | DOI: 10.36290/aim.2025.054

Dlouhodobý centrální žilní přístup je v současnosti nejčastěji indikován u parenterální výživy, dialýzy nebo chemoterapie. Část nemocných potřebuje katetr opakovaně nebo po dobu delší než jeden rok. Při uzávěrech nebo závažných stenózách v oblasti horní duté žíly může být alternativou zavedení katetru přímo do dolní duté žíly s využitím translumbálního přístupu. Tato technika je relativně složitá, vyžaduje navigaci skiaskopií nebo výpočetní tomografií a spolupráci intervenčního radiologa. Přehledový článek popisuje indikace, techniku provedení a komplikace tohoto přístupu.