ČSARIM v roce 2022 – krátké ohlédnutí zpět a pohled dopředu

Czech Society of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine in 2022 – a short look back and a look forward

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):3  

Průběh nákazy onemocněním „covid-19“ v České republice se podle všech ukazatelů (ke dni 14. 2. 2022) nachází na sestupné trajektorii. Nicméně, bez ohledu na další vývoj lze jednoznačně konstatovat, že polovina funkčního období (2019–2022) stávajícího výboru ČSARIM byla vyplněna problematikou covidu-19. Proto jakýkoliv pohled zpět, jakákoliv analýza uplynulého roku musí zákonitě obsahovat téma „ČSARIM a covid-19“. Komplexní posouzení role našeho oboru, fungování ČSARIM a jejího výboru a práce lékařů či sester naší odborné komunity při zvládání a řízení zejména nemocniční péče ukáží v plném rozsahu až další roky, přesto...

Česká intenzivní medicína – výhledy do budoucnosti

Czech intensive care medicine – the way to multidisciplinary specialty

doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):4  

Vážené kolegyně a kolegové, intenzivní medicína funguje jako nástavbový obor v České republice od roku 2007. Se slábnoucí pandemií a vyhlášením nového vzdělávacího programu máme možnost bilancovat a zamyslet se nad dosavadním fungováním intenzivní péče, současně hledat cesty ke zlepšení dosavadního stavu. Rád bych upřímně poděkoval všem intenzivistům, kteří mají zcela zásadní podíl na faktu, že počet mrtvých za pandemie SARS­‑CoV-2 byl sice vysoký ve vztahu k české populaci, ale relativně nízký na počet pozitivit a stupeň promořenosti české populace (0,4 %). Od jara 2020 jsme se opakovaně dostávali kapacitně a personálně pod enormní tlak, v...

Praxe podávání systémových kortikosteroidů kriticky nemocným pacientům s covidem-19 v České republice - dotazníkový průzkum (studie ASAP­‑C)

Clinical practise of administration of systemic corticosteroids among critically ill patients with COVID-19 in the Czech Republic: survey (ASAP­‑C)

Maláska J., Keller F., Chlebek D., Stašek J., Hudec J., Prokopová T., Kratochvíl M., Duška F., Máca J., Brat K., Štěpánová R., Svobodník A., Klučka J., Štourač P.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):7-13 | DOI: 10.36290/aim.2022.006  

Cíl studie: Léčba pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 (Coronavirus Disease 2019) kortikoidy je doporučena Světovou zdravotnickou organizací na základě výsledků studie RECOVERY. Stále však existuje mnoho otázek stran dávkování, načasování nebo volby konkrétní účinné látky. Toto dotazníkové šetření mělo za úkol zjistit, jakou strategii v podávání systémových kortikoidů skutečně praktikují lékaři ošetřující nemocné s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče v České republice.

Základní autorskoprávní aspekty v kontextu lékařských publikací

Elementary aspects of author's rights in the context of medical publications

Machů M.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):14-18 | DOI: 10.36290/aim.2021.051  

Práce se věnuje otázkám významným pro publikační práci se zvláštním důrazem na problematiku publikací v oboru lékařství. Konkrétně se článek zabývá definicí díla a vymezením částí publikací, které za díla považovat nelze. Uvádí však také alternativní přístupy k ochraně prostřednictvím zvláštních práv pořizovatele databáze. Dále jsou zde rozebírána samotná práva autorská, a to pozitivně i negativně, tedy z pohledu jejich omezení příkladně v kontextu tvorby děl zaměstnaneckých či školních. V neposlední řadě představuje jistou polemiku nad tím, kdo je autorem a komu je tato role jen nesprávně přisuzována v kontextu formy jeho přispění ke tvorbě díla.

Nové supraglotické pomůcky v klinické praxi

Novel supraglottic airway devices in clinical practice

Werner J., Vobrubová E., Michálek P.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):19-24 | DOI: 10.36290/aim.2022.001  

Supraglotické pomůcky patří v současnosti do rutinní klinické praxe pro zajištění dýchacích cest u elektivních operačních výkonů, ale i k tracheální intubaci nebo oxygenaci při obtížném zajištění dýchacích cest. Dalšími indikacemi jsou použití v urgentní a intenzivní medicíně i v přednemocniční péči. Zvýšené požadavky na bezpečnost, rozšíření indikací a použití v akutních situacích vedly k vývoji nových pomůcek. Univerzální pomůcky typu Ambu AuraGain, LMA Protector nebo i­‑gel Plus umožňují použití při elektivních operacích i pro následnou fibrooptickou tracheální intubaci. Další pomůcky jako LMA Guardian byly vyvinuty ke zvýšení těsnících tlaků,...

Principy systémové bezopioidní anestezie a pooperační analgezie, naše zkušenosti u bariatrických chirurgických výkonů

The principles of opioid­‑free anesthesia and postoperative analgesia, our experience in bariatric surgery

Píza P., Uchytilová E., Čermáková A., Kieslichová E.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):25-31 | DOI: 10.36290/aim.2022.002  

Bezopioidní anestezie a pooperační analgezie jsou anesteziologické postupy v perioperační péči bez použití opioidů. Opioid­‑šetřící anestezie a pooperační analgezie spočívají v použití opioidů v minimálních dávkách. Tyto postupy jsou založeny na multimodálním principu a umožní snížit vliv nežádoucích účinků opioidů na pooperační průběh. V rámci celkové doplňované bezopioidní anestezie a systémové pooperační analgezie je podávána kombinace adjuvantních, neopioidních analgetik a nesteroidních protizánětlivých léků, která umožní významně snížit spotřebu opioidů, a tím incidenci jejich nežádoucích účinků. Nejčastěji jsou používány antagonisté NMDA...

Význam střevní mikrobioty u kriticky nemocných pacientů a možnosti jejího ovlivnění

Importance of intestinal microbiota in critically ill patients and possibilities of its influence

Cibulková I., Řehořová V., Duška F.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):32-38 | DOI: 10.36290/aim.2022.003  

Lidská střevní mikrobiota je složena z bakterií, archeí, hub a virů a její složení, které je pro každého jedince specifické, je formováno mnoha faktory. Patologická nerovnováha ve složení a/nebo rozmanitosti mikroorganismů (dysbióza) je asociována s celou řadou onemocnění. Složení střevního mikrobiomu je výsledkem komplikované souhry mezi hostitelem a střevní mikroflórou. Kriticky nemocní pacienti mají snížené množství symbiotických bakterií (zejména z kmene Firmicutes a Bacteroidetes) a naopak relativní zvýšení patogenních střevních bakterií (zejména z kmene Proteobacteria). Míra střevní dysbiózy je u těchto pacientů přímo úměrná závažnosti kritického...

Perioperační neurokognitivní porucha - advanced narrative review

Perioperative neurocognitive disorder - advanced narrative review

Nekvindová K., Ivanova K., Juríčková L., Tučková D., Vévoda J., Gabrhelík T.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):39-44 | DOI: 10.36290/aim.2022.004  

Termínem pooperační kognitivní dysfunkce bývá označováno zhoršení mentálního výkonu pacientů v pooperačním období. Diagnostika a hodnocení kognitivních poruch v perioperačním období se dostaly do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů podstupujících operaci a celkovou anestezii, se snahou o jejich rychlé zotavení a zachování kvality života. Dříve se deteriorace kognitivních funkcí po operaci označovala pojmem pooperační kognitivní dysfunkce. Její definice byly nejednotné. Ve snaze sjednotit nomenklaturu byla v roce 2018 vydána nová doporučení, v kterých byla pooperační kognitivní dysfunkce nahrazena termínem perioperační...

Anesteziologické možnosti ovlivnění přehlednosti operačního pole při endonazální chirurgii

Possibilities of the anesthesiologist to influence the clarity of the operating field in endonasal surgery

Parma M., Lubojacký J., Frelich M., Vodička V., Straková H., Matoušek P., Jor O.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):45-50 | DOI: 10.36290/aim.2021.052  

Endoskopická endonazální chirurgie se zabývá operacemi nosu a paranazálních dutin. Nos a paranazální dutiny jsou bohatě cévně zásobené, slizniční krvácení je proto časté a výrazně zhoršuje přehlednost operačního pole. Operatér pracuje ve velmi stísněných prostorech, kde i minimální krvácení může výrazně zhoršit orientaci v nosní dutině. Špatná přehlednost v operované oblasti vede ke ztížení operace, zvyšuje riziko komplikací a prodlužuje délku výkonu. Cílem této přehledové práce je poskytnout ucelený pohled na možnosti ovlivnění míry krvácení, a tím i přehlednosti operačního pole anesteziologem.

Deficit butyrylcholinesterázy aneb "Pamatuji si na intubaci"

Butyrylcholinesterase deficiency or "I remember intubation"

Novotný D., Závada J., Novotná M., Bočková A., Vymazal T.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):51-54 | DOI: 10.36290/aim.2022.005  

Tato kazuistika popisuje případ pacientky s anamnézou svalové paralýzy po vyvedení z krátké anestezie s podáním suxamethonia. Částečně si pamatuje následnou intubaci, po několika hodinách umělé plicní ventilace a sedace byla nekomplikovaně extubována na JIP. Při předanestetickém vyšetření jsme na základě těchto informací předpokládali poruchu funkce butyrylcholinesterázy, enzymu odbourávajícího mivakurium a suxamethonium. Proto byla při anestezii k plánované hemithyreoidektomii provedena relaxace rokuroniem. Výkon proběhl bez komplikací a následné genetické vyšetření potvrdilo kombinovanou poruchu genu pro butyrylcholinesterázu. Deficity butyrylcholinesterázy...

Doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2021

2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure

Lipš M., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):60-62 | DOI: 10.36290/aim.2022.010  

Desatero přikázání pro léčbu srdečního selhání podle ESC 2021

The ‘Ten Commandments’ of the 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure

Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):63 | DOI: 10.36290/aim.2022.011  

Kombinace "hypertonický roztok NaCl a furosemid" v léčbě srdečního selhání - 20 let od konceptu k účinné (ale stále možná opomíjené) klinické intervenci

Combination of hypertonic normal saline and furosemide in the therapy of heart failure – 20 years from the concept to the effective (and still possibly forgotten) clinical intervention

Astapenko D., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):55-56 | DOI: 10.36290/aim.2022.008  

K článku: Prevence venózní tromboembolie u pacientů v intenzivní péči

Re: Prevention of venous thromboembolism in intensive care patients

Beneš J., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):57-58  

Vážená redakce, se zájmem jsme si v čísle 4–5/2021 přečetli text Prevence venózní tromboembolie u pacientů v intenzivní péči autorů Cihlář, Šrámek a Suk [1]. Vzhledem k tomu, že text byl publikován na základě rozhodnutí editora i přes naše trvající výhrady, považujeme za vhodné na něj touto cestou reagovat.

Odpověď autorů

Answer of authors

Pavel Suk

Anest. intenziv. Med. 2022;33(1):59 | DOI: 10.36290/aim.2022.009