Anesteziologie a intenzivní medicína, 2023 (roč. 34), číslo 4
Editorial
Akreditační kritéria našich pracovišť - máme měnit?
Černý V.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):143-144 | DOI: 10.36290/aim.2023.066
Původní práce
Incidence embolie plodovou vodou v České republice - dotazníková studie
Incidence of amniotic fluid embolism in the Czech Republic - a questionnaire study
Pešková K., Štourač P., Seidlová D.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):147-151 | DOI: 10.36290/aim.2023.052
Cíl studie: Zjištění incidence embolie plodovou vodou v České republice. Sekundárním cílem pak zjištění dostupnosti okamžitého transthorakálního ECHO vyšetření na pracovištích zajišťujících anestezii a intenzivní péči v porodnictví. Typ studie: Multicentrická dotazníková studie. Soubor a metoda: Dotazník byl dostupný v online podobě, bylo osloveno všech 87 anesteziologicko‑resuscitačních oddělení či klinik, které v České republice fungují při porodnických odděleních. Sběr dat probíhal od září do prosince 2021. Výsledky: Průzkum se zabýval lety 2018–2020, zúčastnilo se jej 42 pracovišť, na nichž proběhlo 52 % všech porodů, které se uskutečnily...
Přehledový článek
Pět nejvýznamnějších lékových interakcí v intenzivní medicíně
Five most important drug interactions in the critically ill
Rychlíčková J., Suk P.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):152-156 | DOI: 10.36290/aim.2023.053
Prevalence lékových interakcí v populaci kriticky nemocných je vysoká, ale často se jedná o potenciální lékové interakce s omezenou klinickou významností. Cílem tohoto sdělení je popsat mechanismus a management nikoliv nejčastějších, ale dle autorů klinicky nejvýznamnějších interakcí. Do přehledu jsme zahrnuli interakci karbapenemů a valproátu, inhibitorů CYP 3A4 a tikagreloru, enterální výživy a levodopy, kombinace léčiv prodlužujících QT interval a inhibitorů CYP 3A4 a kvetiapinu.
Traumatem indukovaná koagulopatie - patofyziologie, diagnostika a léčba
Trauma-induced coagulopathy - pathophysiology, diagnostics and treatment
Škola J., Černý V.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):157-164 | DOI: 10.36290/aim.2023.050
Článek formou přehledu shrnuje soudobý pohled na základní principy patofyziologie, diagnostiky a léčby traumatem indukované koagulopatie u pacientů se závažným úrazem.
Mechanická energie umělé plicní ventilace: zbytečný nebo nezbytný parametr?
Mechanical power of mechanical ventilation: unnecessary or necessary parameter?
Burša F., Frelich M., Sklienka P., Jor O., Máca J.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):165-171 | DOI: 10.36290/aim.2023.065
Umělá plicní ventilace (UPV) patří mezi zavedené metody orgánové podpory na jednotkách intenzivní péče. U pacientů s plicním postižením, zejména pak s jejich těžšími formami, může UPV působit takovými silami, že mohou vést k dalšímu poškození nemocných plic. Mechanická energie (ME) je parametr představující celkovou energii, kterou UPV působí na plíce (případně na plíce, dýchací cesty a hrudník). Vyšší hodnoty ME jsou spojené s vyšším rizikem plicního postižení indukovaného ventilátorem (VILI). ME je možné vypočítat z ventilačních parametrů pomocí rovnic, z nichž některé umožňují výpočet přímo u lůžka nemocného na běžné kalkulačce. Úpravou jednotlivých...
Kazuistiky
Uncommon presentation of gasping during ventricular fibrillation - case report
Neobvyklá prezentace gaspingu u komorové fibrilace - kazuistika
Knor J., Pekara J., Málek J.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):172-175 | DOI: 10.36290/aim.2023.054
Gasping is supposed to be easily recognisable sign of cardiac arrest by typical breathing pattern. We present a 56-year-old man with out-of-hospital cardiac arrest with atypical gasping. Cardiopulmonary resuscitation was started by a lay rescuer using telephone-assisted CPR. On arrival of the rescue team, the patient was gasping with typical inspiration/expiration ratio at high frequency 24/min. Ventricular fibrillation was detected. The first defibrillation shock (200 J) resulted in return of spontaneous circulation. The patient continued with abnormal breathing pattern on a Venti-mask with oxygen supply 8 l/min. After next 2 minutes, ventricular...
Tenzní pneumocefalus způsobený E. Coli
Tension pneumocephalus caused by E. coli
Nekvindová K., Gabrhelík T., Graus T.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):176-179 | DOI: 10.36290/aim.2023.062
Spontánní tenzní pneumocefalus je vzácnou klinickou jednotkou, která může pro pacienta představovat přímé ohrožení na životě. Může se rozvinout akutně nebo chronicky. Klinické známky jsou obvykle nespecifické, jedinou možnou diagnostickou metodou jsou zobrazovací metody. Pacient musí být referován neurochirurgovi a léčbou je urgentní dekomprese. Závažnými komplikacemi jsou epileptické záchvaty, porucha vědomí s nutností tracheální intubace a umělé plicní ventilace, fokální neurologická symptomatologie, herniace mozkového kmene nebo zástava oběhu.
Nová doporučení
Komentovaný souhrn doporučení Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM) 2023 pro management ARDS
Máca J., Dostál P.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):184-195 | DOI: 10.36290/aim.2023.046
Klinická fyziologie
Klinická fyziologie oběhového systému - makrocirkulace
Astapenko D., Řehák D., Černý V.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):180-183 | DOI: 10.36290/aim.2023.072
Zprávy odborných společností
Metodické pokyny pro farmakoterapii chronické bolesti
doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.
Anest. intenziv. Med. 2023;34(4):196