Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):141-147 | DOI: 10.36290/aim.2022.028

Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněnímPůvodní práce

Slezáčková A.1, 2, Malatincová T.1, 2, Rusinová K.3, Kopecký O.3, Kuře J.1
1 Ústav lékařské etiky, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
2 Ústav psychologie a psychosomatiky, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
3 Klinika paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze

Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný.

Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie.

Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic.

Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t­‑testů.

Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001).

Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním.

Klíčová slova: plánování budoucí péče, klinické rozhodování, komunikace, závěr života, přání nemocného.

Evaluation of the Utility of the Advance Care Planning and Decision­‑Making Supportive Tool

Objectives: To evaluate the effectiveness of ARS - a newly developed instrument designed for advance care planning for patients with advanced serious illness - in clinical settings, to examine potential differences in perceived effectiveness of ARS between experts and practitioners, and to determine areas in which ARS is perceived as most useful.

Design: Survey; descriptive and correlational study. Setting: Departments of anaesthesiology, resuscitation, intensive medicine, neurology, infectious diseases, and internal medicine, at university and district hospitals.

Material and methods: Ten experts with extensive experience in the field and 20 practitioners instructed to use ARS in their everyday practice rated the usefulness of ARS on several criteria. Data were analysed using descriptive statistics, principal component analysis, correlation analyses, and t-tests.

Results: Both groups generally perceived ARS as undemanding and easy to understand. However, compared to practitioners, experts were much more unanimous in rating ARS highly in the composite criteria of Lower Cognitive Load and Communication Facilitation (Cohen's d = 1.70 and 1.14; p < 0.01). Years of clinical experience were negatively, albeit non-significantly, related to Lower Cognitive Load ratings in practitioners (Spearman's ρ = -0.37, p = 0.13). Ratings of this criterion were generally higher at hospital departments without any previously implemented procedures for advance care planning and decision-making (d = 1.86, p < 0.001).

Conclusion: Both experts and practitioners generally rated ARS as easy to follow, undemanding, and potentially useful. Implementation of the instrument in practice might increase the quality of medical care for patients with advanced serious illness.

Keywords: advance care planning, clinical decision making, communication, end of life, patient preference.

Vloženo: 26. květen 2022; Revidováno: 5. září 2022; Přijato: 13. září 2022; Zveřejněno: 27. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Slezáčková A, Malatincová T, Rusinová K, Kopecký O, Kuře J. Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním. Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4):141-147. doi: 10.36290/aim.2022.028.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Kuře J. (ed.). Rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Praha: Academia; 2022.
    2. Sláma O. Několik poznámek k hledání "dobrého umírání" v medicíně pozdně moderní doby. In: Kuře J, Petrů M a kol. Filosofie medicíny v českých zemích. Praha: Triton; 2015. p. 253-276.
    3. Fahner JC, Beunders AJM, van der Heide A, Rietjens JAC, Vanderschuren MM, van Delden JJM, et al. Interventions guiding advance care planning conversations: A systematic review. J Am Med Dir Assoc. 2019 Mar;20(3):227-248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Hickman SE, Hammes BJ, Moss AH, Tolle SW. Hope for the future: achieving the original intent of advance directives. Hastings Cent Rep 2005; Spec No:S26e30. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Hall A, Rowland C, Grande G. How should end­‑of­‑life advance care planning discussions be implemented according to patients and informal carers? A qualitative review of reviews. J Pain Symptom Manage. 2019 Aug;58(2):311-335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Kuře J. Etika rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2020;10(2): 84-104.
    7. Dvořáčková K, Slezáčková A, Čermáková L. Psychosociální faktory na straně lékaře ovlivňující proces péče a rozhodování v závěru života pacientů. Československá psychologie. 2021; 65(4): 369-388. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Maláska J, Stašek J, Kratochvíl M, Zvoníček V a kol. Intenzivní medicína v praxi. Praha: Maxdorf Medica; 2020.
    9. Slezáčková A, Dvořáčková K, Kopecký O, Rusinová K, Sláma O, Černý D, et al. Faktory ovlivňující proces rozhodování o péči v závěru života u hospitalizovaných pacientů. Cas Lek Cesk. 2021 Fall;160(5):176-184. Přejít na PubMed...
    10. Walczak A, Butow PN, Bu S, Clayton JM. A systematic review of evidence for end­‑of­‑life communication interventions: who do they target, how are they structured and do they work? Patient Educ Couns 2016;99:3e16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Frechman E, Dietrich MS, Walden RL, Maxwell CA. Exploring the uptake of advance care planning in older adults: An integrative review. J Pain Symptom Manage. 2020 Dec;60(6):1208-1222.e59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Weathers E, O'Caoimh R, Cornally N, Fitzgerald C, Kearns T, Coffey A, et al. Advance care planning: A systematic review of randomised controlled trials conducted with older adults. Maturitas. 2016 Sep;91:101-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Wendrich­‑van Dael A, Bunn F, Lynch J, Pivodic L, Van den Block L, Goodman C. Advance care planning for people living with dementia: An umbrella review of effectiveness and experiences. Int J Nurs Stud. 2020 Jul;107:103576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Ashana DC, Chen X, Agiro A, Sridhar G, Nguyen A, Barron J, et al. Advance care planning claims and health care utilization among seriously ill patients near the end of life. JAMA Netw Open. 2019 Nov 1;2(11):e1914471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Khandelwal N, Kross EK, Engelberg RA, Coe NB, Long AC, Curtis JR. Estimating the effect of palliative care interventions and advance care planning on ICU utilization: a systematic review. Crit Care Med 2015;43:1102e1111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Martin RS, Hayes B, Gregorevic K, Lim WK. The effects of advance care planning interventions on nursing home residents: A systematic review. J Am Med Dir Assoc 2016;17(4):284-293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Wright AA, Zhang B, Ray A, Mack JW, Trice E, Balboni T, et al. Associations between end­‑of­‑life discussions, patient mental health, medical care near death, and caregiver bereavement adjustment. JAMA. 2008 Oct 8;300(14):1665-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Carnevale FA. Moral distress in the ICU: it's time to do something about it! Minerva Anestesiol. 2020 Apr;86(4):455-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Jimenez G, Tan WS, Virk AK, Low CK, Car J, Ho AHY. Overview of systematic reviews of advance care planning: Summary of evidence and global lessons. J Pain Symptom Manage. 2018 Sep;56(3):436-459.e25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Luchins AS. Mechanization in problem solving: The effect of Einstellung. Psychological Monographs. 1942;54(6)i-95. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Hirakawa Y, Saif­‑Ur­‑Rahman KM, Aita K, Nishikawa M, Arai H, Miura H. Implementation of advance care planning amid the COVID-19 crisis: A narrative review and synthesis. Geriatr Gerontol Int. 2021 Sep;21(9):779-787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Lekárová M, Barešová Z, Světlák M, Slezáčková A, Malatincová T, Šumec R. eHealth v medicíně a onkologii - nové horizonty klinické praxe. Klin Onkol. 2021 Fall;34(5):366-373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. McDarby M, Llaneza D, George L, Kozlov E. Mobile applications for advance care planning: A comprehensive review of features, quality, content, and readability. Am J Hosp Palliat Care. 2021 Aug;38(8):983-994. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. van der Smissen D, Overbeek A, van Dulmen S, van Gemert­‑Pijnen L, van der Heide A, Rietjens JA, et al. The Feasibility and effectiveness of web­‑based advance care planning programs: Scoping review. J Med Internet Res. 2020 Mar 17;22(3):e15578. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Miller H, Tan J, Clayton JM, Meller A, Hermiz O, Zwar N, Rhee J. Patient experiences of nurse­‑facilitated advance care planning in a general practice setting: a qualitative study. BMC Palliat Care. 2019 Mar 6;18(1):25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.