Doporučené postupy anestezie u pacientů trpících vzácným onemocněním v češtině - "OrphanAnesthesia.cz"

Kosinová M., Klincová M., Vavřina M., Smékalová O., Štourač P.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):143  

Efekt midazolamu a dexmedetomidinu na funkci srdečních komor s využitím MRI - pilotní randomizovaná studie

Effect of midazolam and dexmedetomidine on heart ventricles function using MRI - a pilot randomized study

Omran N., Skálová V., Fĺak D., Manďák J., Škulec R., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):146-151 | DOI: 10.36290/aim.2020.033  

Cíl studie: Porovnání změny funkce srdečních komor při sedaci midazolamem a dexmedetomidinem pomocí magnetické rezonance (MRI); posoudit proveditelnost implementovaného protokolu studie a určení velikosti tzv. sample size naší randomizované studie.

Audit antibiotické profylaxe v chirurgii

Audit of antibiotic prophylaxis in surgery

Domecký P., Hauschke L., Černý V., Malý J.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):152-156 | DOI: 10.36290/aim.2020.039  

Cíl studie: Zhodnocení provedení antibiotické profylaxe v chirurgii.

Sto šedesát let od izolace kokainu a 115 let od syntézy prokainu - historie lokálních anestetik a jejich objevitelů

One hundred and sixty years since isolation of cocaine and 115 years since synthesis of procaine - history of local anaesthetics and their pioneers

Málek J.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):157-164 | DOI: 10.36290/aim.2020.034  

Článek podává přehled objevu kokainu, jeho anestetických i stimulačních účinků a historii syntézy a použití dalších významných lokálních anestetik včetně osob, které se do této historie významně zapsaly.

Náš článek po 10 letech: The practice of therapeutic mild hypothermia in cardiac arrest survivors in the Czech Republic

Our article after ten years: The practice of therapeutic mild hypothermia in cardiac arrest survivors in the Czech Republic

Škulec R., Truhlář A., Knor J., Šeblová J., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):165-171 | DOI: 10.36290/aim.2020.036  

V roce 2010 byly v časopise Minerva Anestesiologica publikovány výsledky národního dotazníkového průzkumu o používání terapeutické mírné hypotermie u pacientů úspěšně resuscitovaných pro náhlou zástavu oběhu na jednotkách intenzivní péče v České republice. Tento článek reflektuje výsledky práce v kontextu znalostí v době publikace a z pohledu současného poznání.

Hemadsorpční metody u kriticky nemocných - dvojitá sázka naslepo?

Hemadsorption therapy in critically ill patients - double blind bet?

Horák J., Chvojka J., Tégl V., Nalos L., Peltanová M., Beneš J., Matějovič M.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):172-175 | DOI: 10.36290/aim.2020.035  

V posledních letech přitahuje terapeutický přístup s využitím mimotělních hemadsorpčních metod u kriticky nemocných stále větší zájem. Snaha o časný zásah do patofyziologických procesů, které doprovázejí řadu inzultů u pacientů v intenzivní péči, představuje nepochybně atraktivní koncept, v současnosti pronikající do klinické praxe navzdory absenci evidence. Níže uvedený text představuje kritický pohled autorů na současný stav problematiky hemadsorpčních metod a jejich využití u kriticky nemocných, zejména septických pacientů.

Inzulinová rezistence, hyperglykemie a proteinový katabolismus u kriticky nemocných: hledání klíčů k uzamčeným dveřím

Insulin resistance, hyperglycemia and protein catabolism in the critically ill: looking for keys of the locked door

Bakalář B., Zajíček R., Duška F.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):176-183 | DOI: 10.36290/aim.2020.032  

Inzulinová rezistence je u kriticky nemocných uniformní reakcí. Jejími průvodními jevy jsou hyperglykemie a proteinový katabolismus, jež jsou všeobecně spojovány s negativními dopady na organismus. Dosavadní snahy o ovlivnění inzulinové rezistence byly u kriticky nemocných neúčinné. Cílem této práce je podat přehled současného stavu poznání o příčinách, projevech a zdravotních dopadech inzulinové rezistence u kriticky nemocných a o současných možnostech ovlivnění katabolických procesů.

Suspektní imunitní trombocytopenie při Morbus Crohn

Suspected immune thrombocytopenia associated with Crohn's disease

Reková L., Bohoněk M., Tyll T.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):184-187 | DOI: 10.36290/aim.2020.025  

Diferenciální diagnostika trombocytopenie u kriticky nemocných pacientů se sepsí je často obtížná a časově náročná. Kromě septické trombocytopenie je třeba zvažovat i imunitní trombocytopenii. Imunitní trombocytopenie se může vyskytnout u pacientů se závažnou akutní infekcí, zejména v případě přítomnosti dalších chronických komorbidit, typicky autoimunitní choroby či systémového onemocnění. Stav charakterizuje pokles trombocytů v krevním obraze a případné krvácivé projevy různé závažnosti a lokalizace. V akutní fázi se společně s kauzální léčbou základního onemocnění aplikuje imunosuprese, lékem volby jsou kortikoidy. V článku prezentujeme kazuistiku...

Infekce krevního řečiště u kriticky nemocných: expertní stanovisko

Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):193-194 | DOI: 10.36290/aim.2020.040  

Hypoxie a hyperkapnie - jak fungují chemoreceptory?

Hypoxia and hypercapnia - how do the chemoreceptors work?

Astapenko D., Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):195-197 | DOI: 10.36290/aim.2020.041  

Správná tenze kyslíku a oxidu uhličitého jsou jedním ze základních předpokladů udržení homeostázy. V kontextu makroorganismu se vyvinuly mechanismy, které umožňují jak akutní, tak dlouhodobou reakci na vzniklou nerovnováhu dýchacích plynů. Akutní reakce jsou zprostředkovány chemoreceptory (glomus caroticum, receptorové zóny velkých cév a chemorecepční centra v mozku) a ovlivňují primárně dechový vzorec. Chemoreceptory fungují na bázi transdukce chemického signálu na elektrický. Jeho geneze probíhá několika cestami, které vedou k uzavření kaliového kanálu, otevření kalciového kanálu a následně k depolarizaci membrány. Dlouhodobá stimulace hypoxií nebo...

Zajímavosti, tipy a triky, informace z jiných oborů

Černý V.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):198-199  

Diagnostika COVID-19 pneumonie pomocí výpočetní tomografie, naše zkušenosti

Ferda J., Mírka H., Baxa J., Matějovič M., Beneš J.

Anest. intenziv. Med. 2020;31(4):188-192 | DOI: 10.36290/aim.2020.037