Anesteziologie a intenzivní medicína, 2000 (roč. 11), číslo 6
Monitorování nervosvalové blokádyČlánky
Neuromuscular Block Monitoring
M. Svítek
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):235-244
Článek představuje souhrn zkušeností s používáním nervosvalového monitorování v posledních desetiletích. Jsou probrány základní principynervosvalové blokády a periferní nervové stimulace, dále jsou uvedeny jednotlivé metody a možnosti záznamu nervosvalového monitorování. Jsoupopsány vlastnosti ideálního nervového stimulátoru pro rutinní klinické použití. Článek uzavírá kapitola o klinickém využití nervosvalového moni-torování v anesteziologii.
Monitorování účinku kurarimimetik během anestezie -současný stav v České republiceČlánky
Neuromuscular Block Monitoring during Anaesthesia - Current Status in the Czech Republic
M. Adamus, O. Marek
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):245-250
Autoři na základě dotazníkové akce podávají přehled o současném stavu a možnostech monitorování blokády nervosvalového přenosu běhemanestezie v České republice. Navzdory výhodám monitorování blokády nervosvalového přenosu je její využití v klinické praxi u nás spíše výjimkou nežpravidlem. Zaznamenali jsme citelný nedostatek přístrojového vybavení, které chybí na 75 % anesteziologických pracovišť.
Podání propofolu 1 - 3letým dětem při několikahodinových výkonechČlánky
Propofol for Prolonged Anaesthesia in Children of 1-3 Years of Age
T. Vymazal, V. Mixa
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):251-254
V této práci jsme se pokusili zodpovědět otázku, je-li podání propofolu v několikahodinové infuzi bezpečné i pro pacienty ve věku od 1 do 3 let. Přistudii, do které bylo zahrnuto 30 dětí této věkové kategorie, jsme zjistili, že při dodržení určitých dávek a dávkovacích schémat je takovéto podánípropofolu prosté všech závažných komplikací, neovlivňuje zásadně kardiovaskulární aparát dětí, nemá vliv na kvalitu a délku probouzení po celkovéanestezii a nikterak neovlivňuje bezprostřední pooperační období. Lze říci, že v rukách zkušeného dětského anesteziologa je propofol bezpečnýmanestetikem i pro naše nejmenší pacienty.
Laryngeální maska v celkové anesteziiČlánky
General Anaesthesia with Laryngeal Mask Airway
M. Pavlík, T. Bartošík, R. Hřib, P. Nohel, J. Žák
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):255-258
Laryngeální maska představuje jednoduchý, účinný a bezpečný způsob zajištění dýchacích cest během celkové anestezie. V rukou zkušenéhoanesteziologa je její zavedení snadné i v různých pozicích pacienta a lze ji užít jak pro spontánní, tak přetlakovou ventilaci. Není zatížena většímprocentem komplikací než endotracheální intubace, a tyto jsou potenciálně méně kritické.
Bupivacain versus bupivacain s fentanylom pri pooperačnej analgéziiaxilárnou blokádou brachiálneho plexuČlánky
Bupivacaine versus Bupivacaine-fentanyl in Brachial Plexus Block for Postoperative Analgesia
I. Przewłocki, M. Májek, V. Przewłocka
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):259-261
Autori skúmali analgetickú efektivitu pooperačného intermitentne podávaného 0,2% bupivacainu s alebo bez fentanylu cez katéter plexus brachialisv dvoch skupinách pacientov. V prvej skupine sa podávalo 30 ml 0,2% roztoku bupivacainu s 3 mg/ml fentanylu do katétra, s intervalom podávaniakaždých 8 hodín, v druhej skupine - len 0,2% roztok bupivacainu s tým istým intervalom podávania. V oboch skupinách sa sledoval subjektívny pocitbolesti vizuálnym analógovým skóre bolesti (VAPS) počas 72 hodín po operačnom výkone. Autori pri hodnotení VAPS zistili, že od 9 pooperačnejhodiny bola signifikantne lepšia analgézia v skupine, ktorá dostávala fentanyl, a to...
Opakované použití otevíracího manévru v průběhu umělé plicní ventilaceu nemocných s ARDSČlánky
Repeated Recruitment Manoeuvers during Mechanical Ventilation in ARDS Patients
P. Dostál, V. Černý, R. Pařízková
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):262-266
Provedení otevíracího manévru je podle současných názorů považováno za významnou součást ventilační strategie u nemocných s ARDS. Cílemretrospektivní studie bylo zhodnotit vliv opakovaného použití otevíracích manévrů v průběhu umělé plicní ventilace u nemocných s ARDS. Sledovanýsoubor tvořilo 25 nemocných splňujících kritéria ARDS. 12 nemocných tvořilo skupinu s rutinním opakovaným použitím otevíracího manévru (skupinaROM) a 13 nemocných bylo ventilováno s využitím otevíracího manévru pouze v průběhu optimalizace ventilačního režimu (skupina kontrolní).K posouzení plicních funkcí byl použit poměr parciální tenze O2 v arteriální krvi/inspirační frakce...
Vliv kontinuální venovenózní hemofiltrace na aktivaci T lymfocytů a monocytůu kriticky nemocných v sepsiČlánky
The Effect of Continuous Veno-venous Hemofiltration on T lymphocytes and Monocytes Activation in Critically Ill Patients in Sepsis
J. Příhodová, M. Holub, J. Hanzlíková, M. Matějovič, V. Šrámek, I. Novák
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):267-270
Eliminační metody mohou zlepšit prognózu kriticky nemocných v sepsi. V této souvislosti bylo poukázáno na zvýšenou aktivaci monocytů (zvýšeníprocentuálního zastoupení HLA-DR+ monocytů v periferní krvi) při plazmaferéze. U 19 septických nemocných jsme po 24 hodinách prováděníkontinuální venovenózní hemofiltrace zjistili snížení aktivace T-lymfocytů (p < 0,01), která se vracela 3. den používání metody na hodnoty podobnéhodnotám před zahájením eliminace. Trend aktivace monocytů byl podobný, nicméně statisticky nevýznamný. Zjištěné změny aktivace upozorňují namožné imunomodulační efekty této eliminační metody.
Vliv profylaktického podávání flukonazolu na rozvoj kvasinkové infekceu nemocných v intenzivní péčiČlánky
The Effect of Prophylactic Fluconazole Administration on Fungal Infection in Critically Ill Patients
R. Pařízková, V. Černý, P. Dostál, A. Truhlář
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):271-275
Kvasinky tvoří významnou skupinu cizorodých mikroorganismů, podílejících se na rozvoji nozokomiálních infekcí u nemocných v intenzivní péči.Preventivní podávání antimykotik je považováno za jeden z možných způsobů omezení rozvoje kvasinkových infekcí u rizikových nemocných. Cílempráce bylo zhodnocení vlivu profylaktického podávání nízkých dávek flukonazolu na výskyt kvasinkové kolonizace a infekce u nemocných bezneutropenie. Flukonazol byl podáván nemocným v dávce 100 mg nitrožilně jednou denně po celou dobu pobytu (skupina F, n = 18), nemocným kontrolnískupiny flukonazol podáván nebyl (skupina C, n = 20). Mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly v incidenci...
Monitorování sedace BIS indexem v intenzivní péči, korelace s Ramsay a Cookskóre pro sedaciČlánky
Monitoring of Sedation with BIS Index and Comparison with Ramsey and Cook Sedation Scores in ICU
R. Šplechtna, L. Pokorný, E. Hušková, D. Nalos
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):278-279
Autoři v uvedené práci prezentují výsledky a zkušenosti s monitorováním sedace u pacientů na lůžkovém oddělení ARO s pomocí BIS indexua následnou korelací se škálami používaných pro hodnocení hloubky sedace (Ramsay a Cook). Do studie byla vzata skupina 20 pacientů hospitali-zovaných v období od září 1998 do srpna 1999. Mezi vstupní kritéria patřilo: GCS 15 a potřeba kontinuální sedace nebo analgosedace. Hodnoty BISindexu byly zaznamenávány do protokolu vždy při změně hloubky sedace, ve stejném čase byla úroveň sedace zhodnocena 2 lékaři pomocí Ramsaya Cook skóre. Výsledky a naše zkušenosti s kontinuálním monitorováním sedace ukazují, že spolehnout...
První resuscitační oddělení v naší republiceČlánky
First Resuscitation Ward in Our Republic
J. Počta, E. Racenberg, M. Smilek, K. Zítko
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):279-280
Autoři podávají zprávu o založení a budování prvního resuscitačního oddělení v naší republice a pravděpodobně vůbec prvního ve střední Evropě.Zdůrazněn je význam Nemocnice Na Františku v historii české medicíny. Práce pojednává o vzniku oddělení, úskalích vývoje, přerušení provozua rozebírá profil nemocných. Již od počátku bylo jasné, že bude třeba vedle akutní resuscitační péče vytvořit podmínky pro chronickou resuscitačnía intenzivní péči.
Základy komunikace anesteziologa s pacientem a příbuznýmiČlánky
The Principles of Communication between an Anaesthesiologist and Patient with Relatives
J. Málek, J. Šimek
Anest. intenziv. Med. 2000;11(6):279-282
Práce popisuje na základě literatury i osobních zkušeností autorů základní komunikační dovednosti, které by měl zvládat anesteziolog v rutinnípraxi. Zvlášť je zdůrazněn význam předanestetické vizity a popsány některé psychologické techniky pro přípravu dospělého i pediatrického pacienta(případně jeho rodičů) před anestezií a problematika sdělování špatných zpráv.