Anesteziologie a intenzivní medicína, 2000 (roč. 11), číslo 5
Pneumonektomie - pooperační komplikaceČlánky
Pneumonectomy: Postoperative Complications
V. Bosek, L. A. Robinson
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):191-196
Riziko vzniku komplikací v souvislosti s resekcí plic proporcionálně souvisí jednak s rozsahem odstraňované části plíce, jednak na kardiálníchrezervách nemocného. Chirurgická předoperační rozvaha musí respektovat stav oběhové soustavy operovaného a zároveň zvážit rozsah operace, ev.operabilitu. Resektabilita plíce je přirozeně dána lokalizací nádorového ložiska.Při hodnocení stavu nemocného je třeba si uvědomit, jaké jsou přímé chirurgické komplikace, tzn. krvácení, peroperační arytmie, možné poškozenínervů, bronchopleurální píštěle, ranná infekce, posun mediastina, emfyzém apod. Je nutno počítat s poměrně častou potřebou umělé plicní ventilacei po...
Srovnání monoinhalační a balancované anestezie u dětí nejnižšíchhmotnostních kategoriíČlánky
A Comparison of Mono-inhalational and Balanced Anaesthesia in Infants of Lowest Weight Groups
D. Štěpánková, J. Crhová, M. Fedora
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):197-201
Cíl práce:Srovnat kardiovaskulární stabilitu a dobu zotavení u anestezie bez a s užitím opioidu a ověřit možnost dosažení lepší peroperačníkardiovaskulární stability aplikací potentního, dobře řiditelného analgetika.Typ studie: Retrospektivní studie.Místo: ARO a COS Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Dětská nemocnice.Pacienti: Novorozenci a kojenci s hmotností do 5 000 g, s intaktním kardiovaskulárním systémem, kteří v období leden 97 - únor 99 podstoupilicelkovou endotracheální anestezii delší než 60 minut.Metoda: Inhalační anestezie byla vedena izofluranem (69 %) nebo halotanem (31 %), po monoinhalačním úvodu s maximem 3,5 vol.% dáleudržována...
Minimálně invazivní chirurgie a anestezie v pediatriiČlánky
Minimally Invasive Surgery and Anaesthesia in Pediatrics
J. Crhová, M. Strnadlová, D. Štěpánková, M. Fedora, J. Pavlíková
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):202-205
Cíl práce:Zhodnocení změn ventilačních parametrů, plicní mechaniky, kardiovaskulární stability a tělesné teploty v průběhu laparoskopickýchvýkonů, zvláště u dětí nižších věkových a hmotnostních skupin.Typ studie: Prospektivní observační studie.Místo: ARO a COS Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Dětská nemocnice.Pacienti: 40 dětí (26 hochů, 14 dívek) indikovaných k laparoskopickým výkonům. Průměrný věk byl 69,55 měsíců (od 1 měsíce do 18 let), průměrnáhmotnost 23,93 kg, průměr ASA 1,85.Metoda: Po obvyklé perorální premedikaci cca 1 hodinu před výkonem (resp. intramuskulární cca 30 minut před výkonem) byla anestezie vedenai.v. infuzí alfentanilu...
Akcelerometrie při detekci reziduální blokády nervosvalového přenosuČlánky
Accelerometry for Detection of Residual Neuromuscular Blockade
M. Adamus
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):206-210
Srovnali jsme akcelerometrii a elektromyografii (ACC vs EMG) při vyšetření nervosvalového přenosu. U 20 nemocných, ASA klasifikace I - III,podstupujících elektivní kraniotomii v celkové anestezii v délce nad 2 hodiny, jsme vyšetřovali nervosvalový přenos současně elektromyografickya akcelerometricky. Po podání suxametonia (Ł 100 mg) k usnadnění tracheální intubace byla nervosvalová blokáda během výkonu zajištěnaopakovanými dávkami vekuronia (1 - 4 mg). Každých 20 vteřin jsme stanovili TOF-ratio u obou m. adductor pollicis po stimulaci loketního nervusupramaximálními impulzy. Získali jsme celkem 1218 párových měření TOF-ratio (TOFEMG a TOFACC). Průměrný...
Ekonomické porovnání hospitalizovaného a ambulantního pacientaČlánky
Economic Comparison of In-hospital vs Out-hospital Treated Patient
J. Matyáš
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):211-212
Práce se zabývá jedním z trendů v anestezii posledního desetiletí - tedy zvyšováním počtu ambulantních anestezií. Souhlasí s tím, že je to naprostologický a snad i nevyhnutelný trend. Všímá si, že v České republice tento trend není následován. Vyjmenovává důvody, proč u nás nedošlok výraznějšímu nárůstu podílu ambulantních anestezií. Zjišťuje, že zásadní překážkou výraznějšího rozšíření ambulantní anestezie jsou důvodyekonomické. Snaží se zjistit, jakou máme šanci vyrovnat se v tomto ohledu vyspělým státům západní Evropy.
Regionální analgezie pro ambulantní chirurgiiČlánky
Regional Analgesia for Out-patient Surgery
Dana Vondráčková
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):213-215
Regionální analgezie poskytuje možnost bezpečného provedení řady výkonů, bez nutnosti hospitalizace a intenzivního pooperačního dohledu. Navíczajištění pooperační analgezie umožní časnou rehabilitaci, kratší rekonvalescenci a snížení nákladů na výkon. I místní analgezie, s použitím kontinuálníaplikace anestetika pomocí katétru zavedeného do rány, zajistí bezpečnou pooperační analgezii i pro bolestivější výkony.
Léčba pooperační bolestiČlánky
Treatment of Postoperative Pain
J. Švehla, T. Beran
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):216-218
Dobrá analgezie snižuje výskyt pooperačních komplikací. Preemptivní analgetické postupy mohou zabránit přechodu akutních bolestí dochronického stadia. Základem pooperační analgezie nadále zůstává farmakoterapie. NSAID jsou v ČR zbytečně málo využívána z obavy přednežádoucími účinky. Nevyužívá se celé spektrum opioidů a alternativní způsoby jejich aplikace. Vzrůstá význam invazivních anesteziologických metoda nefarmakologických postupů v pooperační analgezii.
Plicní změny jako možný důsledek vedlejších účinků betalaktamovýchantibiotikČlánky
Lung Changes as a Possible Result of Adverse Effects of Betalactam Antibiotics
M. Filaun, I. Lišková, J. Stejskal, V. Mužíková, O. Lochman, E. Bébrová
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):219-221
Autoři této studie poukazují na nepříliš známou vedlejší reakci při léčbě betalaktamovými antibiotiky. V roce 1997 - 1998 bylo na dětskémresuscitačním oddělení KAR hospitalizováno celkem 691 dětí v kritickém stavu, u 25 z nich byl zjištěn zvýšený titr protilátek proti betalaktamovýmantibiotikům. Indikací pro stanovení titru protilátek byl rtg nález homogenního zastření plic, současné podávání betalaktamových antibiotik a uněkterých pozitivní alergická anamnéza. Protilátky byly stanoveny metodou nepřímé hemoglutinace s taninovanými beraními krvinkami. Jako pozitivníbyl brán titr protilátek 1:320 alespoň u jednoho z antigenů. V těchto případech byla...
Traumatická míšní léze C oblasti u dětíČlánky
Traumatic Spinal Cord Lesion of C-area in Children
I. Lišková, M. Filaun, V. Mrzena, D. Hechtová
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):222-223
Poškození krční míchy při kraniocerebrálním poranění u dětí bývá podle našich zkušeností často zjištěno až při pitvě. Neurologický nález v důsledkuporanění mozku, ev. v kombinaci s hypoxickým poškozením, může překrýt příznaky míšní léze. Cílem práce je poukázat na úskalí stanovení správnéa včasné diagnózy a možnosti následné úspěšné terapie na skupině přeživších dětí. V letech 1990 - 1997 bylo přijato celkem 302 dětí s kraniocerebrál-ním traumatem, počet zemřelých byl 68, tj. 22,5 %, celkový počet s míšním poraněním byl 20 (6,62 %); 12 dětí zemřelo a mělo sekční nález míšní léze.Přežilo celkem 8 pacientů s míšní lézí ve věku od 2 do 15 let, z toho...
Vliv anémie a krevních převodů na imunitní systém dárce kadaverózníchorgánůČlánky
The Influence of Anaemia and Blood Transfusion on the Immunity System of Cadaver Organ Donors
H. Živná, P. Živný, V. Černý, V. Palička, D. Vokurková
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):224-227
Transplantace ledvin ze zemřelých dárců je rutinní léčbou selhání ledvin. Akutní selhání štěpu nebo časná rejekce po transplantaci je zřejmězpůsobena mnoha faktory, mezi které patří i vlastnosti dárce kadaverózního orgánu. V studii se zaměřujeme zejména na kadaverózní dárce orgánůa možný vliv jejich terapie na prognózu štěpu. V předkládané studii bylo vyšetřeno 33 dárců kadaverózní ledviny, 15 dárců se smrtí mozku netraumatickéetiologie (D1) a dárci se smrtí mozku v důsledku kraniocerebrálního poranění bez podávaných krevních transfuzí (n = 10, D2) nebo s prováděnýmikrevními převody (n = 8, D3). S vědomím významného omezení, které je dáno počtem dárců...
Stanovení smrti mozku - návrh nového postupuČlánky
Brain Death - a New Protocol Proposed
M. Smrčka, O. Baudyšová, J. Boudný, R. Gál, V. Smrčka
Anest. intenziv. Med. 2000;11(5):228-230
V České republice platí povinnost dvojnásobné mozkové panangiografie, prováděné s odstupem 30 minut, k potvrzení smrti mozku. Toto vyšetřeníje však často falešně negativní, přestože u pacienta byla klinicky nepochybně stanovena smrt mozku. Mnohdy kontrastní látka proniká nad lební bazido karotického sifonu, někdy se zobrazuje a. ophtalmica. Často se na průniku kontrastní látky nad lební bazí podílí předchozí dekompresivníkraniektomie.Autoři navrhují na základě svých zkušeností možnosti změn v diagnostice smrti mozku, která by byla založena na klinickém vyšetření a na jednorázovémozkové panangiografii. Ve vertebrálním povodí by muselo být nadále stop...