Anest. intenziv. Med. 2007;18(2):85-90
Svalová relaxace na ARO Slovenské republiky v roce 2006: dotazníková studie - srovnání České a Slovenské republikyAnesteziologie - Původní práce
- 1 Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
- 2 Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny, Fakultná NsP Jána Adama Reimana, Prešovská univerzita a Slovenská zdravotnícka univerzita, Prešov, Slovenská republika
Cíl studie:
Dotazníkovou studií jsme zjišťovali údaje o současném způsobu používání svalových relaxancií na anesteziologických pracovištích Slovenské republiky.
Typ studie:
Prospektivní, multicentrická, dotazníková, korespondenční.
Název a sídlo pracoviště:
Anesteziologická oddělení Slovenské republiky.
Materiál a metoda:
Přednostům 80 anesteziologických pracovišť Slovenské republiky jsme poslali strukturovaný dotazník. Ptali jsme se na druh používaných svalových relaxancií i strategii jejich volby v závislosti na délce operačního výkonu. Zajímaly nás způsoby monitorování účinku kurarimimetik, používané přístroje a metody ke sledování nervosvalového přenosu. Rovněž jsme zjišťovali pravidla pro podávání farmakologické dekurarizace. Výsledky jsme vyjádřili pomocí deskriptivních statistických metod a srovnali s údaji za Českou republiku.
Výsledky:
Návratnost dosáhla 83 %. Na slovenských ARO je v současné době k dispozici 9 druhů kurarimimetik (suxametonium, alkuronium, atrakurium, cisatrakurium, mivakurium, pankuronium, pipekuronium, rokuronium a vekuronium). Nejoblíbenějšími látkami jsou atrakurium (65 %), rokuronium (58 %) a vekuronium (45 %). Suxametonium se nejčastěji používá k relaxaci při riziku aspirace (73 %) a k intubaci u delších plánovaných výkonů (61 %). Nejčastější strategií svalové relaxace je podání bolusu nedepolarizujícího kurarimimetika a udržování bloku opakovanými malými dávkami. Nejčastějším speciálním postupem jsou timing (47 %) a prekurarizace (45 %), priming se používá méně (27 %). Hloubka bloku je posuzována nejčastěji na základě klinických kritérií (64 %), 33 % pracovišť nemá vybavení pro monitorování účinku kurarimimetik. Příčiny této absence jsou ekonomické (47 %), technické (21 %) a odborné (14 %), Neostigmin se podává výběrově podle klinických známek (86 %), nejčastější dávkou je 1,0 mg (47 %). 14 % ARO podává neostigmin rutinně po každé aplikaci nedepolarizujícího kurarimimetika.
Závěr:
Na Slovensku se používají stejná relaxancia jako v České republice. Iniciální bolus a doplňující dávky nedepolarizujícího kurarimimetika jsou nejčastějším postupem svalové relaxace. Ve srovnání s Českou republikou jsou na Slovensku oblíbenější aminosteroidní relaxancia. Třetina pracovišť postrádá vybavení monitorovací technikou. K dekurarizaci se podává relativně malá dávka neostigminu.
Klíčová slova: nervosvalová blokáda; kurarimimetikum; neostigmin; monitorování; dotazníková studie
The use of neuromuscular blockade in the departments of anaesthesia in Slovakia in 2006 - a questionnaire survey. A comparison with the Czech Republic
Objective:
To evaluate the use of muscle relaxants in anaesthetic departments in Slovakia.
Design:
Prospective, multicentre, questionnaire, correspondence study.
Settings:
Anaesthetic departments, Slovakia.
Materials and methods:
We posted a structured questionnaire regarding the use and choice of muscle relaxants depending on the length of surgery to the heads of 80 Slovak departments of anaesthesia.We were also interested in the methods and techniques of neuromuscular blockade monitoring and the dose regimens for block reversal by neostigmine. Descriptive statistics were used for analyzing the results and a comparison with the Czech Republic was made.
Results:
83% of the questionnaires returned. Nine neuromuscular blockers are currently available in Slovakia (suxamethonium, alcuronium, atracurium, cisatracurium, mivacurium, pancuronium, pipecuronium, rocuronium and vecuronium). Atracurium (65%), rocuronium (58%) and vecuronium (45%) are the most prefered ones. Suxamethonium is most commonly used for patients at risk of aspiration (73%) and to facilitate tracheal intubation in long-lasting operations (61%). A bolus dose with or without top-ups is the most frequent strategy of administration. Timing (47%), precurarization (45%) and priming (27%) are the special procedures most commonly used. Monitoring of neuromuscular blockade relies mainly on clinical judgement (73%), as 33% of departments do not have the monitoring equipment. This is based on economical (47%) and technical (21%) reasons. Neostigmine is usually administered according to clinical signs (86%). The most frequently used dose is 1.0 mg. Neostigmine is routinely administered following every use of a non-depolarizing neuromuscular blocker in 14% of departments.
Conclusion:
The same muscle relaxants are used in Slovakia as in the Czech Republic. An initial bolus and top-ups is the most frequently used strategy for muscle relaxation. Compared to the Czech Republic, the popularity of aminosteroid neuromuscular blockers is higher.There is a noteworthy lack of monitoring facilities in the Slovak anaesthetic departments. A relatively small dose of neostigmine is used for reversal.
Keywords: neuromuscular block; neuromuscular blocker; neostigmine; monitoring; questionnaire survey
Zveřejněno: 1. duben 2007 Zobrazit citaci
Reference
- Osmer, C., Vogele, C., Zickmann, B., Hempelmann, G. Comparative use of muscle relaxants and their reversal in three European countries: a survey in France, Germany and Great Britain. Eur. J. Anaesthesiol., 1996, 13, p. 389-399.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Adamus, M., Marek, O. Svalová relaxace na ARO České republiky v roce 2006 - dotazníková studie. Anest. intenziv. Med., 2007, 18, č. 2, s. 73-84.
- Klessig, H., Geiger, H., Murray, M., Coursin, D. A national survey on the practice patterns of anesthesiologist intensivists in the use of muscle relaxants. Crit. Care Med., 1992, 20, p. 1341-1345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Dillman, D. Mail and other self-administered questionnaires. In Rossi, P. H., Wright, J. D., Anderson, A. D. (editors). Handbook of survey research. New York : Academic Press, 1983, p. 359-376. Přejít k původnímu zdroji...