Článek se věnuje pozoruhodné historii jednoho z neopioidních analgetik - metamizolu. Jeho kořeny sahají až k prvním chemicky připravovaným látkám na konci 19. století. Během století od jeho syntézy prošel obdobím, kdy byl v mnoha zemích zakázán, zatímco v jiných, včetně ČR, se těší značné popularitě a stále tvoří základ multimodální léčby pooperační bolesti.

Albumin je stále široce studovaným proteinem lidského těla. Historicky nejdéle je podáván jako objemová náhrada s využitím jeho onkotických vlastností. V oblasti tekutinové terapie je v posledních letech dále srovnáván s ostatními typy roztoků v různých klinických indikacích a je sledována zejména jeho bezpečnost. Předmětem zájmu výzkumu jsou jeho další biologické účinky, které jsou využívány ve specifických klinických situacích: jaterní selhání, prevence selhání ledvin, syndrom akutní respirační tísně dospělých, traumatické poškození mozku, ovariální hyperstimulační syndrom. Přehledový článek shrnuje současný stav odborného poznání a jeho využití jak u dospělých pacientů v intenzivní péči, tak v neonatologii. Diskutuje vybrané klinické syndromy a dosud známou fyziologii albuminu v lidském těle. Věnuje se též použití albuminu v postupech mimotělní podpory orgánových funkcí: mimotělní oběh v kardiochirurgii, dialýza a plazmaferéza.

Sedace je jedním z nejčastějších terapeutických opatření na jednotkách intenzivní péče. Aktuálním trendem je snaha o její minimalizaci a pravidelné sledování úrovně sedace za pomoci validovaných skórovacích systémů. Monitorace hloubky anestezie a sedace, založená na analýze EEG, je již delší dobu používaná v anesteziologii. Druhý díl přehledového článku se zabývá vývojem této technologie a její přenositelností do prostředí intenzivní medicíny.

Dárcovství orgánů od dárců po nevratné zástavě oběhu (DCD) má potenciál významně zvýšit dostupnost orgánů k transplantaci. Typickým DCD dárcem je pacient s katastrofickým poškozením mozku, který však nesplňuje kritéria mozkové smrti. V České republice je pro DCD dárcovství legislativní rámec a vydaný doporučený postup. Rutinně se však zatím provádí jen na několika pracovištích. Článek má edukativní charakter, shrnuje a diskutuje etické, medicínské a logistické výzvy, které jsou s DCD programem spojeny.

V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 v klinické praxi často vyvstává potřeba podávat pacientům léčivé přípravky takzvaně off‑label, tj. způsobem neodpovídajícím souhrnu údajů o léčivém přípravku (SPC). Nejčastěji půjde o použití léčiva registrovaného pro jinou indikaci. Cílem článku je přehledná analýza podmínek, za kterých je off‑label použití léčivého přípravku u pacienta s COVID-19 z právního hlediska bezpečné. Pokud poskytovatel zdravotních služeb tyto podmínky naplní, vyhne se právní odpovědnosti za případnou nemajetkovou újmu vzniklou pacientovi.

Náhle vzniklá anizokorie je potenciálně závažný neurologický příznak. Některé příčiny jsou však přechodné a benigní. Autoři prezentují dvě kazuistiky jednostranné mydriázy, která byla nežádoucím lokálním následkem nebulizační léčby ipratropiem. Vzhledem k frekvenci podávání ipratropia v urgentní a intenzivní medicíně se může jednat o častou, ale málokdy zaznamenanou komplikaci. Důsledné klinické neurologické vyšetření a komplexní zamyšlení nad ošetřením pacienta nám může pomoci vyhnout se dalším zbytečným zatěžujícím vyšetřením.

Cíl studie: Zhodnocení provedení antibiotické profylaxe v chirurgii.

Článek podává přehled objevu kokainu, jeho anestetických i stimulačních účinků a historii syntézy a použití dalších významných lokálních anestetik včetně osob, které se do této historie významně zapsaly.

Článek podává přehled objevů opioidních analgetik, jejich uvádění na trh a osoby, které se do této historie významně zapsaly.

Hodnocení stavu hemokoagulace patří k základním vyšetřením v intenzivní a perioperační péči. Běžně používané standardní testy, protrombinový čas a aktivovaný parciální tromboplastinový čas, však o hemokoagulačním stavu neposkytují ucelené informace. Na druhou stranu rotační tromboelastometrie, jako dynamická viskoelastometrická metoda, dokáže vyšetřit všechny fáze sekundární hemostázy. Její výsledky tak lépe odpovídají situaci in vivo. Navíc výsledky vyšetření pomocí rotační tromboelastometrie jsou časově dostupnější a implementace této metody do algoritmu managementu perioperačního krvácení je spojována se snížením krevní ztráty, spotřeby transfuzních přípravků i se zkrácením doby hospitalizace. Cílem následujícího textu je přinést čtenáři přehledový článek o možnosti využití rotační tromboelastometrie v dětské a dospělé perioperační medicíně se zahrnutím výsledků vlastních studií.

Rok 2020 byl významně poznamenán světovou pandemií virem SARS‑CoV-2 a následkem čeho byl publikační boom týkající se právě onemocnění COVID-19. Ačkoliv onemocnění COVID-19 zůstává významným celosvětovým zdravotnickým, ale také ekonomickým problémem, nejedná se o jediný aspekt anesteziologické péče, kterému je potřeba věnovat pozornost. Cílem článku bylo ve zkratce přiblížit čtenářům klíčové publikace v oblasti anesteziologie, a upozornit na práce, které neměly minout jejich pozornost, a to s ohledem na jejich význam pro běžnou každodenní klinickou praxi a kvalitu zpracování.

Článek přináší vybraný přehled prací a témat, která byla v oblasti léčby především akutní bolesti publikována za poslední rok. Věnuje se novinkám v systémové analgezii, organizaci léčby bolesti a vybraným mezinárodním doporučením.

Celosvětová pandemie virem SARS‑CoV-2 v roce 2020 významně ovlivnila i oblast pediatrické anestezie. Ačkoliv onemocnění COVID-19 zůstává nadále signifikantním celosvětovým zdravotnickým, ekonomickým a sociálním problémem, pozornost odborné společnosti si vyžadují i jiná témata. V pediatrické anestezii se jedná především o možnosti premedikace, bleskového úvodu do anestezie, zajištění dýchacích cest, monitorace hloubky anestezie v průběhu operace a redukce komplikací v pooperačním období. Stran onemocnění COVID-19 je výzkum věnován redukci rizika přenosu onemocnění a standardizace zajištění dýchacích cest. Cílem přehledového článku je upozornit na klíčové publikace v oblasti pediatrické anestezie s dopadem na každodenní klinickou anesteziologickou praxi v ČR.

Cíl: Doposud neexistovala žádná data popisující specializační vzdělávání z pohledu samotných lékařů v přípravě k atestaci. Cílem dotazníkové studie bylo objektivizovat názory mladých lékařů a jejich zkušenosti s průběhem předatestačního vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína (AIM).
Typ studie: Dotazníkové šetření (survey).
Materiál a metoda: Cílovou skupinou byli mladí lékaři oboru AIM ve specializační přípravě a/nebo do 35 let věku včetně. Osloveni byli osobně na vzdělávacích akcích oboru nebo elektronicky prostřednictvím Facebooku či prostřednictvím svých nadřízených po předchozí e-mailové výzvě. Sběr dat probíhal v období 09/2017-09/2018. Výsledky byly hodnoceny metodami deskriptivní statistiky (MS Excel).
Výsledky: Do akce se v období 9/2017-9/2018 zapojilo celkem 244 lékařů. Takřka 90 % respondentů znalo totožnost svého školitele. 54 % lékařů přiznalo, že nenaplnili kompletně rozsah předatestační přípravy podle vzdělávacího programu oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Jednalo se o 50 % mladých lékařů z fakultních nemocnic, 52 % z krajských nemocnic, 60 % z okresních nemocnic a 67 % mladých lékařů z městských nebo jiných nemocnic.
Závěr: I přes limitaci rozsahu dotazníkového šetření je zřejmé, že lékařům v přípravě k atestaci nejsou podmínky dosažení atestace lhostejné a uvedená studie může sloužit jako dobrý odrazový můstek k dalšímu zlepšování podmínek vzdělávání v oboru AIM.

Malnutrice je u chirurgického pacienta významným negativním faktorem, který má vliv na pooperační morbiditu i letalitu. Navíc hladovění v perioperačním období u velkých operačních výkonů zvyšuje riziko komplikací. Minimalizace periody hladovění a proteinokalorického deficitu v období před operací a po ní vyžaduje pečlivé a trvalé sledování nutriční péče s včasnou reakcí, která spočívá v modifikaci diety, podávání dietních přídavků a sippingu, případně v aplikaci enterální nebo dokonce parenterální výživy. Moderním způsobem perioperační péče je koncept ERAS (Enhanced Recovery After Surgery), kde právě nutriční elementy sehrávají podstatnou roli při minimalizaci operačního traumatu.
Výbor Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP) se na svém XXXIII. kongresu v Hradci Králové v březnu 2017 rozhodl vytvořit doporučení pro konkrétní skupiny pacientů. Pracovní skupina vytvářející doporučení pro chirurgického pacienta využila recentního doporučení Výživa v chirurgii - dokumentu ESPEN (European Society for Parenteral and Enteral Nutrition) z roku 2017. Text všech jednotlivých 37 doporučení ESPEN byl beze zbytku převzat. Na pracovním setkání a při několikaměsíční vzájemné elektronické komunikaci byl formulován komentář k některým tezím. Závěrečnou fází tvorby bylo elektronické hlasování všech členů pracovní skupiny, kterým byl vyjádřen konsenzus nad jednotlivými doporučeními.
Doporučení je určeno pro klinickou praxi v péči o chirurgického pacienta.

Anesteziologický informační systém (Anesthesia Information Management System - AIMS) přináší celou řadu výhod - počínaje automatickým záznamem vitálních parametrů přes kvalitnější propojení s před- a pooperační péčí až po nasazení prvků klinické podpory. Dostupné literární prameny nepotvrzují obavy z horšího postavení anesteziologa v případném soudním sporu. I když ve vyspělých zemích používá nějakou formu AIMS minimálně deset procent anesteziologických pracovišť třetího řádu, v České republice jsem identifikoval pouze tři pilotní nasazení AIMS od tří různých dodavatelů.

Epidurální porodní analgezie představuje nejúčinnější metodu porodní analgezie, avšak v České republice ne příliš rozšířenou. Cílem článku je přiblížit teorii metody a popsat její praktické provedení i možné komplikace.