Letošní souhrn komentuje vybrané publikace v problematice antimikrobiální léčby závažných infekcí. V kontextu recentních studií a metaanalýz diskutuje způsob podání β-laktamových antibiotik, nové poznatky v otázkách jejich bezpečnosti a zamýšlí se i nad vhodnou délkou této terapie.

V článku autor prezentuje soubor komentovaných prací publikovaných v roce 2024 ve světové literatuře, které mají významný vztah k oboru urgentní medicína. Ve výběru nejsou uvedeny práce z prostředí přednemocniční neodkladné péče.

V článku autor prezentuje soubor komentovaných prací publikovaných v roce 2024 ve světové literatuře, které mají významný vztah k oboru přednemocniční neodkladná péče. Ve výběru nejsou uvedeny práce z prostředí urgentních příjmů.

Článek přináší výběr zajímavých událostí, jakým byl Světový den bolesti, zejména v návaznosti Evropský den bolesti, který následuje vždy třetí středu v říjnu. Vliv Evropské unie na léčbu bolesti v aktuálně vydaném dokumentu zmiňuje léky proti bolesti, nicméně je zájem EU o problematiku chronické bolesti zatím spíše okrajový. IASP mezinárodní společnost pro léčbu bolesti vyhlásila rok 2024 globálním rokem genderových rozdílů bolesti. IASP se snažilo osvětlit toto důležité téma v průběhu celosvětového roku a dosáhnout změny v přístupu a chápání jak u lékařů, tak u pacientů. Jak mohou genderové rozdíly interagovat s mechanismy způsobujícími nebo udržujícími bolest, je v posledních letech oblastí rostoucího zájmu. Nové poznatky byly publikovány o kanabidiolu, zejména bude nutná regulace nejen výroby, ale také prodeje a reklamy. Aktuálně v roce 2024 byl vydán první pokyn pro klinickou praxi Americké akademie pediatrů (AAP), který přináší přístupy založené na důkazech k bezpečnému předepisování opioidů pro akutní bolest u pediatrické populace v ambulantních zařízeních. Hlavním cílem je pomoci lékařům pochopit, kdy mohou být opioidy indikovány k léčbě akutní bolesti u dětí a dospívajících a jak minimalizovat rizika s užíváním opioidů.

Při zadání termínu "general anesthesia" uvede PubMed za poslední rok 1 530 klinických studií, přehledů, systematických review nebo metaanalýz. Je nemožné vybrat "vše to nejdůležitější", proto se tento text soustředil pouze na 4 oblasti, které autoři považují za klíčové. První z nich je bezopioidní anestezie (OFA) a její rostoucí role v současné anesteziologii. OFA zahrnuje anesteziologické techniky, které sice mohou snížit výskyt PONV, pooperační spotřebu opioidů a urychlit zotavení, ale vyžadují pečlivější sledování hemodynamiky a dávkování analgetik kvůli riziku bradykardie a prodlouženému pobytu v pooperační péči. Druhým tématem je remimazolam, nový ultrakrátce působící benzodiazepin, a to jako alternativa k tradičním anestetikům, zejména pro stabilizaci hemodynamických parametrů. Dále se tento výroční přehled věnuje pokročilým metodám monitorace hloubky anestezie, jako je použití elektroencefalogramu a jeho přínosu v perioperační péči. A nakonec náš přehled za poslední rok sleduje možnosti využití umělé inteligence (AI) v oblasti anesteziologie. AI se ukazuje jako slibný nástroj pro zlepšení predikce komplikací, optimalizaci dávek anestetik a zajištění vyšší bezpečnosti pacientů.

Cílem článku "Rok 2024 v přehledu - Anestezie a intenzivní péče v pediatrii" je přehledně shrnout nejnovější poznatky z tohoto oboru, které byly publikovány v uplynulém roce, a umožnit čtenářům jednodušší orientaci v dané problematice. Publikace, které jsou zmíněny v tomto přehledovém článku mají vysokou kvalitu zpracování a mohou čtenářům přinést důležité znalosti, které využijí v každodenní klinické praxi v anestezii a intenzivní péči.

Článek přináší autorským kolektivem vybraný přehled prací a témat, která byla v oblasti anesteziologie v porodnictví publikována v posledním roce v České republice i v zahraničí. Shrnuje nové výzvy v oblasti porodnické anestezie včetně užití AI a simulací v této oblasti. Dále se věnuje novinkám v systémové a neuroaxiální porodnické analgezii, anestezii u císařského řezu a náhlým stavům v peripartálním období.

Pro průběh roku 2024, podobně jako v loňském roce, platí, že originálních prospektivních prací s tématikou respiračního selhání a podpory plicních funkcí, včetně umělé plicní ventilace a veno-venózní formy extrakorporální membránové oxygenace, bylo publikováno velice málo. V textu je tedy v první části věnována pozornost vybraným patofyziologickým aspektům akutního hypoxemického respiračního selhání. V druhé části pak text pokračuje popisem několika publikací, které se týkají problematiky použití invazivní ventilační podpory ve formě umělé plicní ventilace (UPV). Třetí část se zabývá použitím neinvazivní formy ventilační podpory. V závěrečné, čtvrté části jsou pak uvedeny dvě práce týkající se pronační polohy u pacientů při vědomí (awake proning) a jedna, která se zabývá délkou pronace u pacientů na UPV.

Souborný článek předkládá čtenářům zprávu o konání 41. kongresu Evropské společnosti regionální anestezie v Praze. Dále následuje přehled informací z publikovaných prací v tomto roce, které zaujaly autory přehledu. Největší prostor je věnován novým poznatkům možného traumatického postižení periferních nervů a teorii šíření lokálního anestetika na základě histologických vyšetření. Další část je věnovaná standardizaci nomenklatury blokád na základě anatomických vztahů a dalším aktuálním tématům.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, úvodníky posledního čísla bývají zpravidla vyhrazeny redakční radě, aby zhodnotila uplynulý rok a představila plány na rok příští. Předem je třeba konstatovat, že se časopisu v r. 2024 dařilo. Podařilo se plnit ediční plán, každé číslo obsahovalo, s výjimkou tohoto tématicky zaměřeného čísla, alespoň jednu původní práci a kazuistiku, rozšiřuje se počet přispěvatelů. Články jsou zařazovány do Web of Science (WOS) a mají přiřazený Digital Object Identifier (DOI)...

Termínem pooperační kognitivní dysfunkce bývá označováno zhoršení mentálního výkonu pacientů v pooperačním období. Diagnostika a hodnocení kognitivních poruch v perioperačním období se dostaly do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů podstupujících operaci a celkovou anestezii, se snahou o jejich rychlé zotavení a zachování kvality života. Dříve se deteriorace kognitivních funkcí po operaci označovala pojmem pooperační kognitivní dysfunkce. Její definice byly nejednotné. Ve snaze sjednotit nomenklaturu byla v roce 2018 vydána nová doporučení, v kterých byla pooperační kognitivní dysfunkce nahrazena termínem perioperační neurokognitivní porucha. Dle délky trvání se dělí na preexistující neurokognitivní poruchu, pooperační delirium, opožděné neurokognitivní zotavení a pooperační neurokognitivní poruchu. Cílem advanced narrative review byl popis terminologie, identifikace rizikových faktorů, prevence a léčba perioperační neurokognitivní poruchy.

Nedostatek vhodných orgánů představuje celosvětový problém pro transplantační medicínu. Dárci s prokázanou smrtí mozku (donor after brain death) reprezentují ve vyspělých zemích i České republice nejčastější skupinu dárců orgánů. Po smrti mozku často dochází k rozvoji orgánové dysfunkce, která může vést k poškození orgánů a ovlivnit jejich viabilitu pro úspěšnou transplantaci. Extrakorporální membránová oxygenace představuje účinnou možnost zajištění orgánové perfuze okysličenou krví při selhání obvyklých postupů. Článek popisuje klinický průběh 36letého dárce s prokázanou smrtí mozku, který byl napojen na venovenózní ECMO s cílem překlenutí průvodní těžké hypoxemie jako přemosťující techniku k multiorgánovému odběru. V článku je diskutována odborná, právní a etická problematika s vymezením možností a podmínek, za kterých lze tento postup využít.

Článek podává přehled využití kurare od prostředku k lovu až po použití v medicíně jako svalového relaxancia a přehled dalších látek, které ho následovaly. Jsou uvedeny i osoby, které se do této historie významně zapsaly. Dále je popsán i vývoj antidot svalových relaxancií, objev nikotinového acetylcholinového receptoru a využití a zneužití svalových relaxancií mimo operační sály.

Článek přináší vybraný přehled prací a témat, která byla v oblasti léčby především akutní bolesti publikována za poslední rok. Věnuje se novinkám v systémové analgezii, postupech léčby bolesti a vybraným mezinárodním doporučením.

V rámci diagnostiky, určení rizika či rozhodování o možných terapeutických intervencích v případě akutní pankreatitidy spoléháme v současné době na počítačovou tomografii (CT). Nízké dávky ionizujícího záření spojené s provedením tohoto vyšetření bývají spojovány s rizikem vzniku maligního onemocnění. Cílem naší studie bylo analyzovat kumulativní efektivní dávky u nemocných hospitalizovaných s akutní pankreatitidou ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2021-2022. Během sledovaného období bylo provedeno 222 CT vyšetření u 146 nemocných, medián kumulativní efektivní dávky na pacienta činil 23,86 ± 28,94 mSv. CT bylo pouze v malé míře (11,7 %) následováno intervencí (ERCP, operační revize, CT navigovaná drenáž, endoskopická drenáž). Průměrná kumulativní efektivní expozice ionizujícímu záření během sledovaného období nedosáhla významného rizika vzniku maligního onemocnění. U několika jedinců však kumulativní efektivní dávka přesáhla hodnotu 200 mSv a byla srovnatelná s několikaměsíčním pobytem na Mezinárodní vesmírné stanici. I nadále je nutné pečlivé individuální posouzení pravděpodobnosti změny klinického managementu na základě výsledku daného CT vyšetření.

Vzhledem k nedávným legislativním změnám je v současné době opět možné používat konopí pro léčebné účely, přičemž zájem o tento způsob léčby velmi narůstá. Tento přehledový článek popisuje stručnou historii využívání konopí a základní klasifikaci jeho obsahových látek. Zaměřuje se na farmakodynamiku a farmakokinetiku hlavních kanabinoidů THC a CBD včetně definice a významu endokanabinoidního systému. V textu jsou zmíněny v praxi používané aplikační způsoby a lékové formy. Dále text stručně shrnuje specializované způsobnosti lékařů, kteří mohou konopí předepsat, a hlavní indikace, nežádoucí účinky a kontraindikace související s léčebným využitím konopí, i s ohledem na bezpečnost řízení motorových vozidel. Poslední část tohoto přehledového článku je zaměřena na terapii bolesti a pro ilustraci jsou uvedeny dvě případové studie skutečných pacientů léčených konopím.

Odpověď autorů ke komentáři:
Omáčka D. Komentář k článku: Rokuroniem indukovaný anafylaktický šok v těhotenství úspěšně léčený podáním sugammadexu. Anest. intenziv. Med. 2022;33(5):228.  Ke článku:
Rokuroniem indukovaný anafylaktický šok v těhotenství úspěšně léčený podáním sugammadexu. Musilová T, Seidlová D, Štourač P, Pešková K, Řeháčková E. Rokuroniem indukovaný anafylaktický šok v těhotenství úspěšně léčený podáním sugammadexu. Anest. intenziv. Med. 2022;33(3-4): 161-163. doi: 10.36290/aim.2022.024.

Cíl studie: Cílem této publikace bylo popsat výskyt maligní hypertermie (MH) v české a slovenské populaci, včetně genetických výsledků a důvodů hlášení do MH diagnostického centra. Typ studie: Retrospektivní observační kohortová studie.  Typ pracoviště: Akademické centrum maligní hypertermie Masarykovy univerzity. Materiál a metody: Zkoumáni byli všichni probandi referovaní do našeho diagnostického centra MH od roku 2002 do 2022. Každý proband byl zástupcem jedné nepříbuzné rodiny. Probandi byli vyšetřováni dle diagnostických doporučení aktuálně platných v době hlášení prostřednictvím molekulárně genetického vyšetření a svalového in vitro kontrakčního testu (IVCT). Do výsledné analýzy byli zařazeni všichni probandi s ukončenou MH diagnostikou. Výsledky: Do konce 2022 bylo zaznamenáno v souvislosti s rizikem MH celkem 303 hlášení. Bylo provedeno 236 IVCT testů, 129 negativních a 107 pozitivních. Celkem je v našem souboru 223 osob vnímavých k MH (MHS) ze 75 českých a 8 slovenských rodin. Diagnostická patogenní varianta v genu RYR1 byla nalezena pouze u 37 MHS rodin (45 %). U 87 rodin byla MH vyloučena (MHN). Závěr: Za 20 let systematické práce je evidován v naší české a slovenské populaci unikátní soubor 83 MHS rodin. I přes rutinní zpřístupnění nejmodernější diagnostiky MH více než polovina našich MHS rodin nemá potvrzen genetický podklad MH, a může profitovat z vědeckého pokroku a dalšího výzkumu.

Komunitní pneumonie je akutní zánětlivé onemocnění plicního parenchymu vzniklé mimo zdravotnické zařízení nebo do 48 hodin od přijetí do nemocnice. I přes dostupnost kauzální antibiotické léčby se dle dat Světové zdravotnické organizace jedná o celosvětově nejčastější příčinu úmrtí z infekčních příčin. Přestože by se mohlo zdát, že léčba infekčních onemocnění dolních cest dýchacích je uzavřenou kapitolou, opak je pravdou. Diagnostický rámec pneumonie zahrnuje heterogenní skupinu pacientů, kteří svým individuálním fenotypem onemocnění vyžadují specifický terapeutický přístup. Kontroverzní otázkou posledních dvaceti let je především adjuvantní použití kortikosteroidů s cílem modulace imunitně­‑inflamatorního poškození plicního parenchymu u těžké komunitní pneumonie. Výsledky klinických studií a jejich metaanalýz jsou bohužel protichůdné. Poslední konsensus čtyř významných evropských odborných společností doporučuje podání kortikoidů pouze u pacientů se současně přítomným septickým šokem. Stanovisko však bylo vydáno před uveřejněním dosud největší studie (CAPE COD), která svými závěry kontrastuje s uvedeným doporučením a velmi pravděpodobně v dohledné době změní přísné vymezení kortikoidů u pacientů se závažnou komunitní pneumonií. Cílem tohoto sdělení je poskytnout krátký klinicky orientovaný přehled ve stále kontroverzním problému a nabídnout k další odborné diskuzi pohled našeho pracoviště do doby, než budou k dispozici nová data a doporučení relevantních odborných grémií.

Anesteziologická a pooperační péče u výkonů na srdci a aortě je v určitých aspektech rozdílná od perioperační péče jiných chirurgických oborů. Tento přehled publikovaných metaanalýz a původních prací v kardiochirurgické perioperační péči představuje a komentuje nové doporučené postupy, implementaci moderních trendů v kardiochirurgii a jejich význam pro anesteziology, ale i nové poznatky vedoucí ke snížení perioperačních a pooperačních komplikací. Dále jsou představeny nejdůležitější lékové studie v oboru včetně vývoje nových farmak. Samostatná část je věnována srdečnímu selhání, mechanickým srdečním podporám a problematice transplantace srdce. Poslední část přehledu se týká monitorovacích technik a nových přístrojů používaných během kardiochirurgické péče.

Cieľ štúdie: Zistiť výhody supraklavikulárnej blokády brachiálneho plexu pri vytváraní artériovenóznych fistúl pre hemodialyzačnú liečbu, porovnanie periférnej nervovej blokády, celkovej anestézie a lokálnej infiltračnej anestézie pri tvorbe artériovenóznych fistúl. Typ štúdie: Prospektívna nerandomizovaná štúdia. Schválená etickou komisiou JLF UK v Martine. Typ pracoviska: Klinické pracovisko univerzitnej nemocnice. Materiál a metóda: Súbor pacientov, ktorým bola vytvorená artériovenózna fistula, bol rozdelený do 3 skupín. Skupina 20 pacientov bola operovaná v periférnej nervovej blokáde, skupina 20 pacientov bola operovaná v lokálnej infiltračnej anestézii a skupina 5 pacientov bola operovaná v celkovej anestézii. Hlavným sledovaným parametrom bola zachovaná funkcia fistuly 24 hodín a 6 týždňov po operácii. Inklúzne kritériá pacientov boli: vek 19–75 rokov, ASA 3–4, hmotnosť 40–120 kg, BMI do 40. Použili sa štatistické metódy: Mannov-Whitneyov U test a exaktný obojstranný test, Shapirov-Wilkov test, Fisherov obojstranný exaktný test, párový Wilcoxonov exaktný obojstranný test.  Výsledky: Po 24 hodinách boli funkčné všetky fistuly vytvorené v periférnej nervovej blokáde, 90 % v lokálnej infiltračnej anestézii a 80 % v celkovej anestézii. Nepreukázala sa štatisticky významná závislosť medzi funkčnosťou fistuly a niektorým typom anestézie. Po 6 týždňoch bolo funkčných 80 % fistúl vytvorených v celkovej anestézii alebo periférnej nervovej blokáde a iba 50 % fistúl v lokálnej infiltračnej anestézii. Štatisticky významný rozdiel bol zistený medzi skupinou pacientov operovaných v periférnej nervovej blokáde a lokálnej infiltračnej anestézii, a to v prospech periférnej nervovej blokády (p < 0,05). Záver: Periférna nervová blokáda sa v našej štúdii spájala s lepším prežívaním fistuly oproti lokálnej infiltračnej anestézii. Pri celkovej anestézii bolo prežívanie fistuly porovnateľné ako pri periférnej nervovej blokáde, bola však spojená s vyšším výskytom komplikácií. 

Zobrazovací metody dostupné u lůžka pacienta se staly nezastupitelnou částí diagnostického procesu u těžkých forem covid-19 v intenzivní péči. Hrudní ultrasonografie se etablovala jako unikátní zobrazovací modalita umožňující záchyt spektra plicních patologií, pleurálního prostoru a funkce bránice, což umožňuje bez prodlení volit adekvátní terapeutické intervence. Vitální informace je možné získat o funkci srdce a hemodynamice, pokud se hrudní ultrazvuk kombinuje s echokardiografií a ultrazvukovým vyšetřením cévního systému. Hrudní rtg u lůžka pacienta má svoje technická omezení, není senzitivní v časných fázích onemocnění a exponuje pacienty radiaci. Computerová tomografie má vynikající prostorové rozlišení s možností vizualizace všech struktur hrudníku a mediastina, nevýhodou je zátěž pacienta a personálu transportem, společně s radiací a vedlejšími efekty podávané kontrastní látky. Hrudní ultrasonografie se ukázala být výhodná během pandemie v diagnostice covid-19 pneumonie a jejích komplikací. Jedním z důvodů je redukce potenciální infekční kontaminace personálu a pacientů při transportu na radiologii a zpět. V tomto review autoři srovnávají tři nejčastější modality zobrazení hrudníku v diagnostice covid-19 v intenzivní péči a diskutují benefity a limitace hrudního ultrazvuku.

Prognostické skórovací systémy v prostředí intenzivní péče využíváme k odhadu výsledků naší léčby, charakterizaci závažnosti onemocnění či orgánové dysfunkce či srovnání v rámci vědeckého výzkumu. Tento přehledový článek se věnuje historii a představení nejčastěji využívaných skórovacích systémů na jednotkách intenzivní péče. Snaží se ukázat jejich výkonnost, a také směr budoucího směřování, protože prognostické modely budou i nadále důležité nejen pro naše publikační výstupy, ale také pro optimalizaci využití zdrojů a zefektivnění poskytované péče.

Letošní souhrn kriticky diskutuje významné publikace v oblastech adjuvantní kortikoterapie u komunitní pneumonie, kontroly glykemie a supraventrikulárních arytmií, a problematiku tekutinové léčby u kriticky nemocných v sepsi.