Cíl studie: Cílem studie bylo testování hypotézy, že použití sugammadexu zkracuje dobu do extubace ve srovnání s použitím neostigminu u pacientů podstupujících roboticky asistované urologické výkony. Typ studie: Monocentrická prospektivní randomizovaná studie. Typ pracoviště: Krajská a univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Šedesát dospělých pacientů podstupujících laparoskopický roboticky asistovaný urologický výkon bez kontraindikací k podání rokuronia, neostigminu a sugammadexu, kterým byla peroperačně monitorována hloubka nervosvalové blokády. Pacienti byli randomizováni do skupiny s antagonizací nervosvalové blokády neostigminem nebo sugammadexem. Primárním cílem byla doba od podání antidota do extubace. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 61 pacientů ASA I–III. Doba do extubace byla významně kratší ve skupině s podáním sugammadexu v porovnání s neostigminem: 10; 3,5–35 minut, resp. 45; 16–88 minut, p < 0,00001 (data ve formátu průměr; rozmezí minimum–maximum). Pacienti ve skupině se sugammadexem byli též významně dříve transportováni z operačního sálu. V kvalitě i rychlosti zotavení po 72 hodinách nebyly mezi skupinami odlišnosti. Závěr: Sugammadex statisticky významně urychlil čas od podání do extubace u pacientů ASA I–III po roboticky asistovaném urologickém laparoskopickém výkonu v porovnání s neostigminem. Sugammadex vedl ke zkrácení času transportu pacientů z operačního sálu.

Cíl: V rámci vzdělávacího programu specializačního vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína je nově nutné úspěšné absolvování kurzu Simulace kritických stavů. Cílem projektu bylo zaprvé zhodnotit porovnání sebehodnocení participantů před a po simulacích, zadruhé, jak budou simulace s vysokou mírou věrnosti mladými lékaři vnímány a zda budou mít vliv na jejich další zájem o pokračování v simulačním tréninku. Typ studie: Observační, dotazníkové šetření (survey). Typ pracoviště: Klinika anesteziologie univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Cílovou skupinou byli lékaři před absolvováním základního kmene. Každý prošel dvěma simulacemi s vysokou mírou věrnosti. Scénáře se týkaly akutních anesteziologických stavů – obtížného zajištění dýchacích cest a komplikací regionální anestezie. Simulace probíhaly na operačním sále s kompletním vybavením, vždy se zapojením anesteziologické sestry. Během situace jsme sledovali počínání lékaře, sestry a jejich spolupráci. Po ukončení simulace byla účastníkům poskytnuta zpětná vazba formou strukturovaného debriefingu. Pro studijní účely lékaři vyplnili dotazník před a po absolvování simulací. Otázky v dotazníku byly cílené jak na sebeevaluaci lékaře, tak na zhodnocení kurzu. Výsledky byly zpracovány metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Do simulací se zapojilo všech 14 lékařů kliniky v předkmenové přípravě. Všichni lékaři po simulacích projevili zájem o jejich častější nácvik, 93 % lékařů pak tyto scénáře motivují k dalšímu prohlubování teoretických znalostí. Všichni dotazovaní mají zájem absolvovat další simulace. Závěr: I přes malý studijní soubor ze šetření vyplývá, že tento koncept výuky je velice dobře přijímán, simulace motivují k prohlubování teoretických znalostí a praktických dovedností. Z tohoto pohledu mají simulace v postgraduálním vzdělávání lékařů své opodstatnění a jejich implementace může přispět ke zvýšení erudice v našem oboru.

Cíl studie: Cílem této fyziologické studie bylo sledovat změny srdečního výdeje a další hemodynamické parametry v pronační poloze a srovnat vliv podložení hrudníku a pánve na hemodynamické parametry. Typ studie: Prospektivní, observační studie. Typ pracoviště: Experimentální laboratoř fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Do studie bylo zařazeno 12 zdravých dobrovolníků starších 18 let. V supinní poloze (poloha S) bylo zahájeno neinvazivní hemodynamické monitorování systémem ClearSight/EV 1000. Po stabilizaci byly zaznamenány: srdeční index (CI), index tepového objemu (SVI), variabilita tepového objemu (SVV), index systémové vaskulární rezistance (SVRI). Dále byly v definovaných místech sonograficky sledovány: exspirační plocha v. cephalica (sVCe), v. saphena (sVSe), v. jugularis interna (sVJe), exspirační a inspirační plocha (sVCIe a sVCIi) a maximální a minimální předozadní průměr (dVCImax a dVCImin) v. cava inferior a kalkulován index kolapsibility (VCI CI). Sonograficky byl stanoven corrected carotid flow time (ccFT). Měření byla opakována v nepodložené (poloha P1) a podložené pronační poloze s podporou proximální části hrudníku a pánve (poloha P2). Výsledky: Mezi jednotlivými polohami nebyly zjištěny rozdíly v hodnotách CI, SVI, SVV a ccFT. Mezi polohami byly zjištěny signifikantní rozdíly v hodnotách MAP a VCI CI. Ve srovnání s polohou S byla v poloze P1 pozorována vyšší hodnota SVRI a vyšší hodnota sVJe. Nižší hodnota dVCImin byla zaznamenána v poloze P2 ve srovnání s polohou P1. Závěr: U zdravých nesedovaných dobrovolníků nebyl v pronační poloze pozorován pokles srdečního výdeje ani preloadu, ale byly zjištěny změny systémové vaskulární rezistance a stagnace krve v jugulárním řečišti. V nepodložené pronační poloze byla zjištěna zvýšená kolapsibilita dolní duté žíly.

Článek podává přehled objevu a využití chloroformu jako inhalačního anestetika a látek, které mu předcházely nebo ho následovaly, a také osob, které se do této historie významně zapsaly. Druhá část popisuje vznik a osud inhalačních anestetik, která byla v klinické praxi od začátku 20. století až dosud.

Před 10 lety byly v Pain Medicine publikovány naše zkušenosti s intratékální aplikací midazolamu u pacientů s chronickou bolestí zad. Tento přehledový článek přináší kritické zhodnocení výsledků naší práce a dalšího vývoje této metody s odstupem desetiletí.

Článek je pokračováním cyklu o významu fascií pro regionální anestezii. Tato kapitola se zaměřuje na kožní inervaci stehna. Blokády kožního povrchu jsou nedílnou součástí centrálních blokád i zavedených blokád hlavních periferních nervů směřujících do oblasti stehna. Průběh kožních nervů je vázán na dispozici povrchní i hluboké fascie. Fasciální struktury jsou dobře identifikovatelné pomocí ultrazvukového obrazu, což usnadňuje identifikaci kožních nervů a umožňuje jejich selektivní blokádu. Blokáda periferních kožních nervů stehna neovlivní svalovou sílu a mobilitu. Selektivní blokády podkožních nervů usnadňují diagnostiku chronických bolestí v jimi zásobené oblasti.

Článek popisuje historii objevu intravenózních anestetik, která předcházela či následovala po zavedení propofolu do klinické praxe, a jména osob, které se na těchto objevech podílely.

Náš článek prezentuje kazuistiku pacientky s přetrvávající poruchou vědomí po vyvedení z celkové anestezie. 65letá pacientka s Crohnovou nemocí byla indikována k plánované laparoskopicky asistované ileocékální resekci. Operace proběhla bez komplikací v celkové anestezii. V bezprostředním poanestetickém období dominovala kvantitativní porucha vědomí charakteru výrazné somnolence až soporu. Stav vědomí se s postupujícím časem nelepšil, a proto byly pacientce s podezřením na protrahovaný účinek opioidů aplikovány naloxon a aminofylin. Jejich podání však nevedlo k úpravě stavu vědomí. Po vyloučení všech ostatních příčin poruchy vědomí jsme pomýšleli na centrální anticholinergní syndrom (CAS) a přistoupili k podání fyzostigminu. U pacientky došlo během minut k obnovení plné vigility, zrychlení psychomotorického tempa a zlepšení svalové síly. Další průběh hospitalizace probíhal bez pozoruhodností.

Tromboembolická nemoc a plicní embolie jsou významné příčiny morbidity a mortality. Nevyprovokovaná hluboká žilní trombóza může signalizovat závažné onemocnění. Při kontraindikaci antikoagulační léčby může být vhodné zavedení kaválního filtru. Počet zavedení stoupá, ačkoliv přínos filtrů ke snížení mortality nebyl dosud jednoznačně prokázán, protože filtry mohou být spojeny se závažnými komplikacemi. Předložená kazuistika představuje postup při anestezii a chirurgické extrakci. Vždy je třeba respektovat odlišnosti ve stavu pacientů, indikaci pro zavedení, v typu filtru a místu jeho uložení. Je nutné zajistit bezpečnost pacientů v průběhu výkonu, který může být spojen s náhlou a velkou krevní ztrátou.

Refrakterní distributivní šok představuje u kriticky nemocných stav s excesivní smrtností. Neadrenergní vasopresory, mezi které patří i methylenová modř, získávají stále na významu jako tzv. záchranná léčba u vazoparalytických stavů. V tomto přehledového článku shrnujeme dosavadní literární evidenci použití methylenové modři v indikaci refrakterního šoku u kriticky nemocných pacientů.

Role extraglotických pomůcek v zajištění dýchacích cest na bojišti nebyla i řadu let po jejich rutinním využití v prostředí operačních sálů nebo přednemocniční péče zcela jasná. Až v posledním desetiletí se jejich pozice v systému péče o poraněné v poli vyjasnila a zdá se, že pokud vybereme určitou skupinu poraněných, stávají se jednou z důležitých pomůcek k zajištění dýchacích cest.

Popáleniny horních dýchacích cest představují pro pacienta přímé ohrožení života v důsledku vzniku akutní respirační insuficience při rychle progredující obstrukci horních dýchacích cest narůstajícím otokem sliznic. Prioritou je bezodkladné zajištění dýchacích cest tracheální rourkou s vědomím a připraveností k obtížné intubaci. Závažnou komplikací popálenin je rozvoj inhalačního traumatu (postižení dolních dýchacích cest a plicní tkáně).

Dobrý den, milé kolegyně, vážení kolegové, po mnoha letech se vám dostává do rukou zcela nových 31 tripletů teoretických otázek k atestaci z našeho oboru Anesteziologie a intenzivní medicína doplněné o 30 „modernizovaných“ a tematicky doplněných otázek praktických. Od roku 2019 máme již k dispozici nových 30 tripletů otázek ke zkoušce na závěr kmene, podle kterých kmenové zkoušky od jara 2020 probíhají. Otázky ke kmeni i k atestaci vznikly v reakci na nový Vzdělávací program v základním anesteziologickém kmeni 2018, respektive VP vlastního specializačního vzdělávání k atestaci 2019. Jejich tvůrci jsou garanti vzdělávání v našem oboru na lékařských fakultách napříč republikou z pověření předsedy Specializační oborové rady (SOR). Jak teoretické, tak praktické otázky reflektují současný stav a vědní poznání našeho oboru v celé jeho komplexnosti a šíři. Snažili jsme se, aby symetricky pokrývaly všechna témata anesteziologie a intenzivní medicíny tak, jak jsme s nimi každodenně konfrontováni na našich pracovištích. Snažili jsme se, aby triplety byly vyvážené jak problematikou, tak rozsahem tématu. Aktualizace a rozšíření praktických otázek pak odráží současné požadavky na evropskou zkoušku EDAIC a naši snahu přiblížit vědomosti i praktické znalosti našich lékařů evropským parametrům. Otázky ke kmeni nepodléhají schválení Odboru vzdělávání na MZ, stejně tak jako praktické otázky k atestaci. Teoretické atestační otázky tomuto schválení podléhají, v praxi se tak s nimi setkáte nejdříve v podzimních termínech roku 2022. V té době již také vyjde odborná publikace „Anesteziologie (nejen) k atestaci“, která pokrývá naprostou většinu zkoušené tématiky z oboru anesteziologie.

Rok 2021 proběhl ve stínu běžící pandemie onemocnění covid-19. To se podepsalo nejen na množství ošetřených pacientů, ale také na zaměření naprosté většiny významných publikací. Přesto lze identifikovat několik publikačních počinů, které se vážou k běžné agendě oboru Intenzivní medicína. K těm předním patří publikace doporučených postupů resuscitace a péče o pacienty v septickém šoku. V tomto přehledovém článku přinášíme čtenářům časopisu výběr toho nejpodstatnějšího, co bylo v tomto roce publikováno a nemělo by utéct pozornosti.

V článku autor prezentuje osobní výběr důležitějších prací publikovaných v roce 2021 ve světové literatuře, které mají významný vztah k oboru urgentní medicína, a které souvisí s jinými tématy než covid-19.

Článek přináší autorským kolektivem vybraný přehled prací a témat, která byla v oblasti anesteziologie v porodnictví publikována v posledním roce v České republice i v zahraničí. Shrnuje dopady pandemie covidu-19 na porodnickou anestezii. Dále se věnuje novinkám v systémové a neuroaxiální porodnické analgezii, anestezii u císařského řezu a náhlým stavům v peripartálním období.

Zatímco rok 2020 byl významně poznamenán pandemií viru SARS­‑CoV-2, a to i co se týče publikování, rok 2021 se již vrátil do "publikačního normálu". Skoro do normálu, protože svět, medicína, a ani anestezie už nikdy nebudou, co bývaly. To, co covid-19 změnil, je, že do popředí daleko více vystupuje bezpečnost toho, co děláme. Bezpečnost našich postupů i bezpečnost jednotlivých anestetik, ale nejen. Cílem tohoto textu je ve zkratce shrnout některé klíčové publikace v oblasti anesteziologie a upozornit na práce, které by neměly uniknout pozornosti.

Před deseti lety byly v časopise Critical Care publikovány výsledky randomizované prospektivní mono‑centrické práce zabývající se optimalizací hemodynamiky u rizikových pacientů podstupujících plánované nitrobřišní zákroky. Tento přehledový článek přináší kritické zhodnocení výsledků práce a dalšího vývoje v této problematice nazíraný s odstupem jedné dekády.