Anesteziologie a intenzivní medicína, 1999 (roč. 10), číslo 4
Natriuretické peptidyČlánky
Natriuretic peptides
A. Jabor
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):147-150
Skupinu natriuretických peptidů tvoří atriální natriuretický peptid (ANP), natriuretický peptid typu B (BNP), natriuretický peptid typu C (CNP)a urodilatin. Mají natriuretické, diuretické a vazodilatační účinky, ovlivňují však i jiné děje. Regulaci cirkulujícího objemu zajišťují zásahem do renálníeliminace vody a sodného kationu, podíl na regulaci krevního tlaku je zprostředkován přímo i zásahem do osy renin-angiotensin-aldosteron s výslednýmovlivněním cévní tonicity. Mají význam pro pochopení patofyziologie řady chorob, lze je využívat pro diagnostiku, monitorování i terapeuticky. Velkýpraktický význam má stanovení koncentrace BNP, které lze využít...
Homeostatické indikace k podávání diuretikČlánky
Homeostatic Indications for Administration of Diuretics
M. Balík, A. Kazda, L. Dohnal
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):151-156
V intenzivní péči je relativně málo sledován a využíván efekt diuretik na natriové a vodní hospodářství i jejich vliv na renální metabolismusbikarbonátu. Tato práce se proto zaměřuje téměř výlučně na vliv podávání diuretik na homeostázu sodíku a vody a jejich efekty na acidobazickourovnováhu. Z hlediska monitorování vnitřního prostředí pomocí funkčních renálních parametrů je podávání diuretik značně invazivní, a proto je studieintegrální součástí monitorovacího systému, který vychází z počítačového programu LEDVINA.Autoři této práce monitorovali efekty furosemidu (18 pacientů), hydrochlorothiazidu (8 pacientů), spironolactonu (14 pacientů), acetazolamidu...
Výukové možnosti u poruch metabolismu vody a iontůČlánky
Educational possibilities in water and electrolyte dysbalances
A. Jabor, A. Kazda
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):157-161
Autoři předkládají komplexní přístup k hodnocení poruch metabolismu vody a iontů založený na syntéze modelu Siggaarda-Andersena (Sodium-po-tassium Double Chart), clearancovém přístupu Shokera (využívajícího hodnocení osy ADH-ledviny pomocí výpočtu clearance bezelektrolytové vody,EWC, (electrolyte-free water clearance) a klinickém hodnocení nutných vstupních proměnných (stavu hydratace, odhadu zásob kalia). Doplněnívlastních algoritmů umožňuje predikovat stav nemocného po léčbě vodou a solemi. Komplexní přístup je prioritní svým založením na vhodnýchmodelech a má edukační prvky s možností aplikace v reálných klinických situacích.
Princip a historický vývoj ventilačního modu ASVČlánky
The principle and development of adaptive support ventilation mode
R. Kerekeš, J. Kofránek
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):162-166
Cílem zpětnovazebních ventilačních modů je kromě udržení nastavené minutové ventilace (MV) taky zjednodušení a zkrácení postupu odpojovánípacienta od ventilátoru. Problémem, který řeší, je regulace parametrů ventilace podle měnících se vlastností plicní mechaniky. Takové mody pak mohoudoprovázet pacienta v celém průběhu umělé plicní ventilace. Předností adaptivní podpůrné ventilace (ASV) je neinvanzivní měření dechové prácepacienta (WOBpat) bez nutnosti zavádět ezofageální sondu a optimalizace dechovém vzoru s výslednou eliminací nežádoucích účinků umělé plicníventilace (UPV).
Výsledky terapie kraniocerebrálních poranění u dětíČlánky
Results of head injury treatment in children
M. Filaun, B. Petrák, I. Lišková, K. Dlask
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):167-168
Autoři v retrospektivní studii prezentují výsledky terapie kraniocerebrálních poranění z dlouhodobého hlediska, užitím stupnice Glasgow OutcomeScale. Je vyhodnocena skupina 74 dětí hospitalizovaných na resuscitačním oddělení pro děti v Motole v letech 1992-96. Vstupním kritériem souboruje neurologický nález extenční reakce na algický podnět. Byl použit obvyklý standardní staircase terapeutický protokol. U všech pacientů bylmonitorován nitrolební tlak epidurálním způsobem. Do souboru nebyli zahrnuti pacienti s neurochirurgickým výkonem. Na následky úrazu zemřelo30 dětí (40,5 %), přežilo 44 dětí (59,5 %). Tři měsíce po úraze byl podíl dětí přežitých...
Oxid dusnatý - jeho metabolismus a význam pro organismusČlánky
Nitric oxide: its metabolism and importance for an organism
J. Racek, I. Novák, V. Holeček, V. Šrámek
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):169-173
Oxid dusnatý je produkován různými formami nitroxidsyntázy (NOS). V organismu plní řadu fyziologických funkcí - signální, uplatňuje se přivazodilataci, v imunitních reakcích, inhibuje agregaci trombocytů aj. Se superoxidem tvoří peroxynitrit, který poškozuje nitrací zvláště bílkoviny.Z klinického hlediska se oxid dusnatý uplatňuje v ARDS, septického šoku, ischemie, diabetu, u zánětlivých stavů, revmatické artritidy aj. Využívá sei v inhalační terapii.
Možnosti prevence nozokomiálních infekcí spojených s intravaskulárnímikatétryČlánky
Preventive measures to counteract intravascular devices related infection
P. Ševčík, R. Kraus, I. Sas, V. Zvoníček
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):174-179
Infekce v souvislosti s intravaskulární katetrizací jsou závažným problémem intenzivní medicíny. Pracovníci Centra pro kontrolu a prevenci chorob(Centers for Disease Control and Prevention) v Atlantě vypracovali v roce 1996 nové směrnice pro prevenci těchto infekcí. Tyto směrnice vycházejíz vědecky doložených poznatků více než 400 publikovaných prací. Předkládáme znění podstatné části směrnice. První část pojednává o definici,epidemiologii, mikrobiologii, patogenezi a strategii prevence katétrových infekcí. Druhá část je věnována konkrétním doporučením pro praxi -opatřením obecným, pro periferní žilní katétry, pro centrální žilní a arteriální katétry,...
Pulmonální katétr v pediatrické intenzivní péči - zbytečnost nebo terapeutickýpřínos?Články
Pulmonary artery catheter in paediatric care - therapeutical benefit or futility?
M. Klimovič, M. Fedora, M. Šeda, R. Nekvasil, P. Dominik
Anest. intenziv. Med. 1999;10(4):180-182
Cíl:Objektivizace oprávněnosti zavádění a měření invazivní hemodynamiky (PA-katétr) u definovaných skupin pacientů v pediatrické intenzivnípéči.Design: Prospektivní observační studie.Pacienti: Byly určeny dvě skupiny pacientů. 1. pacienti s těžkým refrakterním šokem nereagujícím na "fluid resuscitation", 2. pacienti splňujícíkritéria ARDS.Metoda: Srovnávali jsme výsledky měření v čase "0 hodin" po zavedení PA - katétru a po 24 hodinách.Měření a sledované parametry: Byly použity termodiluční PA-katétry Arrow 4 a 7 Fr s monitorovací jednotkou Datex AS/3. Sledovali jsmeu pacientů s těžkým refrakterním šokem CI, SVRI, PVRI, DO2, VIO2, O2ER,...