Anest. intenziv. Med. 2025;36(3):167-174 | DOI: 10.36290/aim.2025.032

Vliv úzkosti a environmentálních faktorů na kvalitu spánku pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péčePůvodní práce

Locihová H.1, 2, Šrámková K.3, Slonková J.3, 4, Zoubková R.2, 5, Maternová K.6, Šonka K.7, Jarošová D.1
1 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
3 Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava
4 Katedra klinických neurověd, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
5 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava
6 II. chirurgická klinika - kardiovaskulární chirurgie, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
7 Neurologická klinika a centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Úvod: Spánek je nezbytnou součástí lidského zdraví a jeho kvalita může být ovlivněna řadou faktorů.

Cíl: Cílem této studie bylo zjistit míru úzkosti u pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče (JIP), analyzovat její vztah s kvalitou spánku a identifikovat environmentální faktory, které tuto kvalitu narušují.

Metodika: Multicentrická průřezová studie realizována na různých JIP šesti vybraných nemocnic v České republice. Byl použit spánkový dotazník na JIP péče (SICQ) a Beckův inventář úzkosti, které hodnotily kvalitu spánku a míru úzkosti hospitalizovaných pacientů.

Výsledky: Studie se zúčastnilo 267 pacientů hospitalizovaných na JIP. Vyšší úroveň úzkosti byla statisticky významně spojena s horší kvalitou spánku (r = -0,41; p < 0,001), přičemž úzkost vysvětlovala 19,6 % variability kvality spánku. Subjektivní hodnocení kvality spánku (škála 0–10) bylo nejnižší po první noci (4,5 ± 2,5) a bylo zlepšeno uprostřed pobytu na JIP (5,3 ± 2,1) a dále zlepšeno na jeho konci (5,8 ± 2,2); hodnocení však nedosáhlo úrovně kvality spánku v domácím prostředí (7,0 ± 2,3). Pozitivní korelace byla zjištěna mezi kvalitou spánku v domácím prostředí a na JIP (r = 0,342; p < 0,001). Denní spavost a špatný spánek spolu korelovaly (r = 0,206; p < 0,001). Environmentální faktory JIP měly negativní vliv na kvalitu spánku (Ra = -0,804 až -0,114), vysvětlily 13,7 % variability kvality spánku.

Závěr: Vyšší míra úzkosti, horší spánek před hospitalizací, větší denní spavost a nepříznivé environmentální faktory JIP nepříznivě ovlivňují subjektivní kvalitu spánku na JIP.

Klíčová slova: spánek, jednotka intenzivní péče, environmentální faktory, úzkost, denní spavost.

The influence of anxiety and environmental factors on sleep quality in patients hospitalized in intensive care units

Introduction: Sleep is a fundamental component of human health, and its quality can be affected by various psychological and environmental factors.

Objective: This study aimed to determine the level of anxiety in patients hospitalized in the intensive care unit (ICU), analyze its relationship with sleep quality, and identify environmental factors that disrupt this quality.

Methods: A multicenter cross-sectional study was conducted in ICUs of six selected hospitals in the Czech Republic. The ICU Sleep Questionnaire (SICQ) and the Beck Anxiety Inventory assessed subjective sleep quality and anxiety levels.

Results: A total of 267 ICU patients were included. Higher levels of anxiety were significantly associated with poorer sleep quality (R = -0.41; p < 0.001), with anxiety accounting for 19.6% of the variance in sleep quality. Subjective sleep quality (on a 0-10 scale) was lowest after the first night (4.5 ± 2.5), improved mid-stay (5.3 ± 2.1), and further enhanced by the end of the ICU stay (5.8 ± 2.2); however, it remained lower than at home (7.0 ± 2.3). A positive correlation was observed between sleep quality at home and in the ICU (r = 0.342; p < 0.001). Daytime sleepiness correlated with poor sleep (r = 0.206; p < 0.001). ICU environmental factors negatively affected sleep quality (Ra = -0.804 to -0.114), accounting for 13.7% of the variance in sleep quality.

Conclusion: Elevated anxiety levels, pre-hospitalization sleep problems, increased daytime sleepiness, and unfavorable ICU environmental conditions negatively influence patients' subjective sleep quality during ICU hospitalization.

Keywords: sleep, intensive care unit, environmental factors, anxiety, daytime sleepiness.

Vloženo: 12. duben 2025; Revidováno: 16. červen 2025; Přijato: 21. červenec 2025; Zveřejněno online: 31. červenec 2025; Zveřejněno: 30. září 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Locihová H, Šrámková K, Slonková J, Zoubková R, Maternová K, Šonka K, Jarošová D. Vliv úzkosti a environmentálních faktorů na kvalitu spánku pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Anest. intenziv. Med. 2025;36(3):167-174. doi: 10.36290/aim.2025.032.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Shih CY, Wang AY, Chang KM, Yang CC, Tsai YC, Fan CC, et al. Dynamic prevalence of sleep disturbance among critically ill patients in intensive care units and after hospitalisation: A systematic review and meta­‑analysis. Intensive Crit Care Nurs. 2023 Apr;75:103349. doi: 10.1016/j.iccn.2022.103349. Epub 2022 Dec 2. PMID: 36464604. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Georgopoulos D, Kondili E, Alexopoulou C, Younes M. Effects of Sedatives on Sleep Architecture Measured With Odds Ratio Product in Critically Ill Patients. Crit Care Explor. 2021 Aug 10;3(8):e0503. doi: 10.1097/CCE.0000000000000503. PMID: 34396142; PMCID: PMC8357257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Prajapat B, Gupta N, Chaudhry D, Santini A, Sandhya AS. Evaluation of Sleep Architecture using 24-hour Polysomnography in Patients Recovering from Critical Illness in an Intensive Care Unit and High Dependency Unit: a Longitudinal, Prospective, and Observational Study. J Crit Care Med (Targu Mures). 2021 Nov 6;7(4):257-266. doi: 10.2478/jccm-2021-0023. PMID: 34934815; PMCID: PMC8647672. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Hofhuis JGM, Schrijvers AJP, Schermer T, Spronk PE. Health­‑related quality of life in ICU survivors-10 years later. Sci Rep. 2021 Jul 26;11(1):15189. doi: 10.1038/s41598-021-94637-z. PMID: 34312447; PMCID: PMC8313552. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Hakak B, Tadke R, Faye A, Gawande S, Bhave S, Kirpekar V. Anxiety symptoms in patients admitted in medical intensive care unit: A cross­‑sectional study. Indian J Med Sci. 2022;74(2):62-71. https://doi.org/10.25259/IJMS_196_2021. Přejít k původnímu zdroji...
    6. May AD, Parker AM, Caldwell ES, Hough CL, Jutte JE, Gonzalez MS, et al. Provider­‑Documented Anxiety in the ICU: Prevalence, Risk Factors, and Associated Patient Outcomes. J Intensive Care Med. 2021 Dec;36(12):1424-1430. doi: 10.1177/0885066620956564. Epub 2020 Oct 9. PMID: 33034254. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Castillo MI, Cooke M, Macfarlane B, Aitken LM. Factors associated with anxiety in critically ill patients: A prospective observational cohort study. Int J Nurs Stud. 2016 Aug;60:225-33. doi: 10.1016/j.ijnurstu.2016. 05. 007. Epub 2016 May 18. PMID: 27297383. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Oberoi V, Sekhon A, Sarangi A. Management of post­‑extubation anxiety in the intensive care unit. Southwest Respir Crit Care Chron. 2024;12(52):Article 52. https://doi.org/10.12746/swrccc.v12i52.1269. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Hatch R, Young D, Barber V, Griffiths J, Harrison DA, Watkinson P. Anxiety, Depression and Post Traumatic Stress Disorder after critical illness: A UK­‑wide prospective cohort study. Crit Care. 2018;22(1):310. https://doi.org/10.1186/s13054-018-2223-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Hillman Dr. Sleep Loss in the Hospitalized Patient and Its Influence on Recovery From Illness and Operation. Anesth Analg. 2021;132(5):1314. https://doi.org/10.1213/ANE.0000000000005323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Honarmand K, Rafay H, Le J, Mohan S, Rochwerg B, Devlin J, et al. A Systematic Review of Risk Factors for Sleep Disruption in Critically Ill Adults. Crit Care Med. 2020;48(7):1066-1074. https://doi.org/10.1097/CCM.0000000000004405. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Christina­‑Athanasia S, Georgios K, Athanasia L, Papageorgiou D. Sleep Quality and Circadian Rhythm Disruption in Critically Ill Patients in Intensive Care Unit (s. 2024. 09. 10.24313393). medRxiv. 2024; https://doi.org/10.1101/2024. 09. 10.24313393 Přejít k původnímu zdroji...
    13. Beck AT, Epstein N, Brown G, Steer RA. An inventory for measuring clinical anxiety: Psychometric properties. J Consul Clin Psychology. 1988;56(6):893-897. https://doi.org/10.1037//0022-006x.56. 6. 893. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kamarádová D, Praško J, Látalová K, Panáčková L, Švancara J, Ocisková M, et al. Validizace české verze Beckova inventáře úzkosti. Česká a slovenská psychiatrie. 2016;112(4):153-158.
    15. Freedman NS, Kotzer N, Schwab RJ. Patient perception of sleep quality and etiology of sleep disruption in the intensive care unit. Am J Respir Crit Care Med. 1999;159(4 Pt 1):1155-1162. doi:10.1164/ajrccm.159. 4. 9806141. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Bihari S, Doug McEvoy R, Matheson E, Kim S, Woodman RJ, Bersten AD. Factors Affecting Sleep Quality of Patients in Intensive Care Unit. J Clin Sleep Med. 2012;8(3):301-307. https://doi.org/10.5664/jcsm.1920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Wild D, Grove A, Martin M, Eremenco S, McElroy S, Verjee­‑Lorenz A. ISPOR Task Force for Translation and Cultural Adaptation. Principles of Good Practice for the Translation and Cultural Adaptation Process for Patient­‑Reported Outcomes (PRO) Measures: Report of the ISPOR Task Force for Translation and Cultural Adaptation. Value Health. 2005;8(2):94-104. https://doi.org/10.1111/j.1524-4733.2005.04054.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Daou M, Telias I, Younes M, Brochard L, Wilcox ME. Abnormal Sleep, Circadian Rhythm Disruption, and Delirium in the ICU: Are They Related? Front Neurol. 2020;11:549908. 2020; doi:10.3389/fneur.2020.549908. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Locihová H, Jarošová D, Šrámková K, Slonková J, Zoubková R, Maternová K, et al. Effect of sleep quality on weaning from mechanical ventilation: A scoping review. J Crit Care Med (Targu Mures). 2025;11(1):23-32. 2025 doi:10.2478/jccm-2024-0043. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Nakanishi N, Liu K, Hatakeyama J, Kawauchi A, Yoshida M, Sumita H, et al. Post­‑intensive care syndrome follow­‑up system after hospital discharge: a narrative review. J Intensive Care. 2024 Jan 12;12(1):2. doi: 10.1186/s40560-023-00716-w. PMID: 38217059; PMCID: PMC10785368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Medrzycka­‑Dabrowska W, Lewandowska K, Kwiecień­‑Jaguś K, Czyż­‑Szypenbajl K. Sleep Deprivation in Intensive Care Unit - Systematic Review. Open Med (Wars). 2018 Sep 8;13:384-393. doi: 10.1515/med-2018-0057. PMID: 30211321; PMCID: PMC6132084. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Mostaghimi L, Obermeyer WH, Ballamudi B, Martinez­‑Gonzalez D, Benca RM. Effects of sleep deprivation on wound healing. J Sleep Res. 2005 Sep;14(3):213-9. doi: 10.1111/j.1365-2869.2005.00455.x. PMID: 16120095. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Wu L, Sun D. Sleep duration and falls: a systemic review and meta­‑analysis of observational studies. J Sleep Res. 2017 Jun;26(3):293-301. doi: 10.1111/jsr.12505. Epub 2017 Feb 21. PMID: 28220576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Marchasson L, Rault C, Le Pape S, Arrivé F, Coudroy R, Frat JP, et al. Impact of sleep disturbances on outcomes in intensive care units. Crit Care. 2024 Oct 9;28(1):331. doi: 10.1186/s13054-024-05118-4. PMID: 39385194; PMCID: PMC11466020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Parsons EC, Kross EK, Caldwell ES, Kapur VK, McCurry SM, Vitiello MV, et al. Post­‑discharge insomnia symptoms are associated with quality of life impairment among survivors of acute lung injury. Sleep Med. 2012 Sep;13(8):1106-9. doi: 10.1016/j.sleep.2012. 05. 010. Epub 2012 Jul 2. PMID: 22763017; PMCID: PMC3430512. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Matsuda R, Kohno T, Kohsaka S, Fukuoka R, Maekawa Y, Sano M, et al. The prevalence of poor sleep quality and its association with depression and anxiety scores in patients admitted for cardiovascular disease: A cross­‑sectional designed study. Int J Cardiol. 2017 Feb 1;228:977-982. doi: 10.1016/j.ijcard.2016. 11. 091. Epub 2016 Nov 9. PMID: 27915216. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Miranda­‑Ackerman RC, Lira­‑Trujillo M, Gollaz­‑Cervantez AC, Cortés­‑Flores AO, Zuloaga­‑Fernández Del Valle CJ, García­‑González LA, et al. Associations between stressors and difficulty sleeping in critically ill patients admitted to the intensive care unit: a cohort study. BMC Health Serv Res. 2020 Jul 9;20(1):631. doi: 10.1186/s12913-020-05497-8. PMID: 32646516; PMCID: PMC7346515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Mattiussi E, Danielis M, Venuti L, Vidoni M, Palese A. Sleep deprivation determinants as perceived by intensive care unit patients: Findings from a systematic review, meta­‑summary and meta­‑synthesis. Intensive Crit Care Nurs. 2019 Aug;53:43-53. doi: 10.1016/j.iccn.2019. 03. 006. Epub 2019 Mar 26. PMID: 30926174. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Kamdar BB, Needham DM, Collop NA. Sleep deprivation in critical illness: its role in physical and psychological recovery. J Intensive Care Med. 2012 Mar­‑Apr;27(2):97-111. doi: 10.1177/0885066610394322. Epub 2011 Jan 10. PMID: 21220271; PMCID: PMC3299928. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Hopper SI, Murray SL, Ferrara LR, Singleton JK. Effectiveness of diaphragmatic breathing for reducing physiological and psychological stress in adults: a quantitative systematic review. JBI Database System Rev Implement Rep. 2019 Sep;17(9):1855-1876. doi: 10.11124/JBISRIR-2017-003848. PMID: 31436595. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Xiao M, Gong C, Mai M, Huang M, Xiong A, Liu H, et al. Efficacy and safety of music therapy for the treatment of anxiety and delirium in ICU patients: a meta­‑analysis and systematic review of randomized controlled trials. Minerva Anestesiol. 2024 May;90(5):439-451. doi: 10.23736/S0375-9393. 24. 17900-X. Epub 2024 Apr 12. PMID: 38619185. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Dorsch JJ, Martin JL, Malhotra A, Owens RL, Kamdar BB. Sleep in the Intensive Care Unit: Strategies for Improvement. Semin Respir Crit Care Med. 2019 Oct;40(5):614-628. doi: 10.1055/s-0039-1698378. Epub 2019 Dec 11. PMID: 31826262; PMCID: PMC8918030. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Blackwell TL, Robinson SC, Thompson N, Dean­‑Gilley L, Yu P, Pressman A, et al. Objective and subjective sleep characteristics in hospitalized older adults and their associations to hospital outcomes. Frontiers in Sleep. 2024;3. https://doi.org/10.3389/frsle.2024.1346642. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Kulpatcharapong S, Chewcharat P, Ruxrungtham K, Gonlachanvit S, Patcharatrakul T, Chaitusaney B, et al. Sleep Quality of Hospitalized Patients, Contributing Factors, and Prevalence of Associated Disorders. Sleep Disord. 2020 Jan 20;2020:8518396. doi: 10.1155/2020/8518396. PMID: 32308998; PMCID: PMC7157800. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Alsulami G, Rice AM, Kidd L. Prospective repeated assessment of self­‑reported sleep quality and sleep disruptive factors in the intensive care unit: acceptability of daily assessment of sleep quality. BMJ Open. 2019 Jun 20;9(6):e029957. doi: 10.1136/bmjopen-2019-029957. PMID: 31227541; PMCID: PMC6596998. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Kamdar BB, King LM, Collop NA, Sakamuri S, Colantuoni E, Neufeld KJ, et al. The effect of a quality improvement intervention on perceived sleep quality and cognition in a medical ICU. Crit Care Med. 2013 Mar;41(3):800-9. doi: 10.1097/CCM.0b013e3182746442. PMID: 23314584; PMCID: PMC3579000. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Naik RD, Gupta K, Soneja M, Elavarasi A, Sreenivas V, Sinha S. Sleep Quality and Quantity in Intensive Care Unit Patients: A Cross­‑sectional Study. Indian J Crit Care Med. 2018 Jun;22(6):408-414. doi: 10.4103/ijccm.IJCCM_65_18. PMID: 29962740; PMCID: PMC6020640. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Buxton OM, Ellenbogen JM, Wang W, Carballeira A, O'Connor S, Cooper D, et al. Sleep disruption due to hospital noises: a prospective evaluation. Ann Intern Med. 2012 Aug 7;157(3):170-9. doi: 10.7326/0003-4819-157-3-201208070-00472. PMID: 22868834. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Telias I, Wilcox ME. Sleep and Circadian Rhythm in Critical Illness. Crit Care. 2019 Mar 9;23(1):82. doi: 10.1186/s13054-019-2366-0. PMID: 30850003; PMCID: PMC6408803. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Locihová H, Axmann K, Žiaková K. Sleep­‑disrupting effects of nocturnal nursing interventions in intensive care unit patients: A systematic review. J Sleep Res. 2021;30(4), e13223. https://doi.org/10.1111/jsr.13223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Antila H, Lilius TO, Palada V, Lohela T, Bell RF, Porkka­‑Heiskanen T, et al. Effects of commonly used analgesics on sleep architecture­‑A topical review. Pain. 2024 Mar 5;165(8):1664-73. doi: 10.1097/j.pain.0000000000003201. Epub ahead of print. PMID: 38442410; PMCID: PMC11247456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. de Mendonça FMR, de Mendonça GPRR, Souza LC, Galvão LP, Paiva HS, de Azevedo Marques Périco C, et al. Benzodiazepines and Sleep Architecture: A Systematic Review. CNS Neurol Disord Drug Targets. 2023;22(2):172-179. doi: 10.2174/1871527320666210618103344. PMID: 34145997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kondili E, Alexopoulou C, Xirouchaki N, Georgopoulos D. Effects of propofol on sleep quality in mechanically ventilated critically ill patients: a physiological study. Intensive Care Med. 2012 Oct;38(10):1640-6. doi: 10.1007/s00134-012-2623-z. Epub 2012 Jul 3. PMID: 22752356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Bourne RS, Mills GH. Sleep disruption in critically ill patients--pharmacological considerations. Anaesthesia. 2004 Apr;59(4):374-84. doi: 10.1111/j.1365-2044.2004.03664.x. PMID: 15023109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.