Anest. intenziv. Med. 2018;29(2):86-95

Vliv adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavyUrgentní medicína - původní článek

R. Škulec1,2,3,*, T. Pařízek2, D. Astapenko2, R. Černá Pařízková1, M. Bílská2, T. Hovanec4, N. Pinterová5, A. Truhlář1,6, V. Radochová7, V. Černý1,2,8,9
1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Hradec Králové
2 Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita J. E. Purkyně a Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
3 Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, Kladno
4 Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova
5 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
6 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové
7 Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně
8 Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
9 Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, Kanada

Cíl studie:
Přestože je adrenalin pevnou součástí protokolu pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci, jeho úloha je v poslední době zpochybňována. Proto jsme realizovali experiment s cílem posoudit vliv podávání adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy (SZ).
Typ studie:
Randomizovaná nezaslepená experimentální studie.
Typ pracoviště:
Experimentální laboratoř v univerzitní nemocnici.

Materiál a metoda:
U 14 samic prasete domácího byla navozena SZ s fibrilací komor trvající 15 minut (dvě minuty bez resuscitačních pokusů, tři minuty pouze srdeční masáž, deset minut srdeční masáž a umělá plicní ventilace) s následnou defibrilací a sledováním po dobu 20 minut. Před indukcí SZ byla experimentální zvířata randomizována k nitrožilnímu bolusovému podání 15 μg/kg adrenalinu pátou a desátou minutu SZ (skupina A), nebo ke kardiopulmonální resuscitaci bez podávání adrenalinu (skupina B). Protokol byl realizován za kontinuálního monitorování hemodynamických parametrů včetně kalkulace koronárního (CoPP) a cerebrálního perfuzního tlaku (CPP).

Výsledky:
Ve skupině A byl dosažen návrat spontánní cirkulace u všech 7 zvířat, ve skupině B pouze u 5 zvířat (p = 0,462). Sledované parametry kromě tělesné teploty byly před indukcí SZ v obou skupinách srovnatelné. Podání adrenalinu ve skupině A vedlo k významnému nárůstu CoPP v první minutě po obou podáních ve srovnání se skupinou B (6. minuta: 30,6 ± 6,4 vs. 14,3 ± 3,2 mm Hg; 11. minuta: 29,4 ± 8,5 vs. 12,3 ± 2,4 mm Hg, p < 0,05) s postupným poklesem na původní hodnoty. Ve skupině A jsme pozorovali podobný nárůst CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Závěr:
V našem experimentálním modelu SZ vedlo pravidelné podávání adrenalinu k výraznému dočasnému nárůstu CoPP i CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Klíčová slova: experimentální srdeční zástava; adrenalin

Impact of adrenaline on the intra-arrest haemodynamics during experimental cardiac arrest

Objective:
Although adrenaline administration is a part of the advanced life support algorithm, its role has been questioned recently. Therefore, we conducted a study to investigate the effect of adrenaline administration on the haemodynamics during experimental cardiac arrest (CA).

Design:
Randomized, unblinded, experimental study.
Setting:
Experimental laboratory in a university hospital.

Materials and methods:
Ventricular fibrillation was induced for 15 minutes (two minutes without resuscitation attempts, three minutes of chest compressions, ten minutes of chest compressions and mechanical ventilation) in 14 anaesthetized domestic pigs. After spontaneous circulation was restored, the animals were observed for 20 minutes. Prior to CA induction, the experimental animals were randomized to receive a bolus of 15 μg/kg of adrenaline intravenously (IV) in the 5th and 10th minute of CA (group A) or to undergo cardiopulmonary resuscitation without adrenaline administration (group B). Haemodynamic variables including coronary (CoPP) and cerebral perfusion pressure (CPP) were continuously monitored throughout the protocol.

Results:
While return of spontaneous circulation was reached in all 7 group A animals, in group B it was achieved in 5 animals only (p=0.462). The observed variables except body temperature were comparable in both the groups prior to the cardiac arrest induction. Administration of adrenaline in group A resulted in a significant increase in CoPP in the first minute after both administrations compared to group B, where adrenaline was not administered (6th minute: 30.6±6.4 vs. 14.3±3.2 mm Hg, 11th minute: 29.4±8.5 vs. 12.3±2.4 mm Hg, p

Keywords: experimental cardiac arrest; adrenaline

Vloženo: 16. prosinec 2017; Přijato: 5. únor 2018; Zveřejněno: 1. duben 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Škulec R, Pařízek T, Astapenko D, Černá Pařízková R, Bílská M, Hovanec T, et al.. Vliv adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy. Anest. intenziv. Med. 2018;29(2):86-95.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Soar J, Nolan JP, Böttiger BW, Perkins GD, Lott C, Carli P, Pellis T, Sandroni C, Skrifvars MB, Smith GB, Sunde K, Deakin CD; Adult advanced life support section Collaborators. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015 Section 3. Adult advanced life support. Resuscitation. 2015;95:100-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Kaiser GM, Frühauf NR. Method of intracranial pressure monitoring and cerebrospinal fluid sampling in swine. Lab Anim. 2007;41:80-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Meaney PA, Bobrow BJ, Mancini ME, Christenson J, de Caen AR, Bhanji F, Abella BS, Kleinman ME, Edelson DP, Berg RA, Aufderheide TP, Menon V, Leary M; CPR Quality Summit Investigators, the American Heart Association Emergency Cardiovascular Care Committee, and the Council on Cardiopulmonary, Critical Care, Perioperative and Resuscitation. Cardiopulmonary resuscitation quality: [corrected] improving cardiac resuscitation outcomes both inside and outside the hospital: a consensus statement from the American Heart Association. Circulation. 2013;128:417-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Michael JR, Guerci AD, Koehler RC, Shi AY, Tsitlik J, Chandra N, Niedermeyer E, Rogers MC, Traystman RJ, Weisfeldt ML. Mechanisms by which epinephrine augments cerebral and myocardial perfusion during cardiopulmonary resuscitation in dogs. Circulation. 198469:822-835. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Paradis NA, Martin GB, Rivers EP, Goetting MG, Appleton TJ, Feingold M, Nowak RM. Coronary perfusion pressure and the return of spontaneous circulation in human cardiopulmonary resuscitation. JAMA. 1990;263:1106-1113. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Friess SH, Sutton RM, French B, Bhalala U, Maltese MR, Naim MY, Bratinov G, Arciniegas Rodriguez S, Weiland TR, Garuccio M, Nadkarni VM, Becker LB, Berg RA. Hemodynamic directed CPR improves cerebral perfusion pressure and brain tissue oxygenation. Resuscitation. 2014;85:1298-1303. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Sutton RM, Friess SH, Maltese MR, Naim MY, Bratinov G, Weiland TR, Garuccio M, Bhalala U, Nadkarni VM, Becker LB, Berg RA. Hemodynamic-directed cardiopulmonary resuscitation during in-hospital cardiac arrest. Resuscitation. 2014;85:983-986. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Sutton RM, Friess SH, Bhalala U, Maltese MR, Naim MY, Bratinov G, Niles D, Nadkarni VM, Becker LB, Berg RA. Hemodynamic directed CPR improves short-term survival from asphyxia-associated cardiac arrest. Resuscitation. 2013;84:696-701. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Morgan RW, Kilbaugh TJ, Shoap W, Bratinov G, Lin Y, Hsieh TC, Nadkarni VM, Berg RA, Sutton RM; Pediatric Cardiac Arrest Survival Outcomes PiCASO Laboratory Investigators. A hemodynamic-directed approach to pediatric cardiopulmonary resuscitation (HD-CPR) improves survival. Resuscitation. 2017;111:41-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Friess SH, Sutton RM, Bhalala U, Maltese MR, Naim MY, Bratinov G, Weiland TR, 3rd, Garuccio M, Nadkarni VM, Becker LB, Berg RA. Hemodynamic directed cardiopulmonary resuscitation improves short-term survival from ventricular fibrillation cardiac arrest. Crit Care Med. 2013;41:2698-2704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Ditchey RV, Lindenfeld J. Failure of epinephrine to improve the balance between myocardial oxygen supply and demand during closed-chest resuscitation in dogs. Circulation. 1988;78:382-389. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Sun S, Tang W, Song F, Yu T, Ristagno G, Shan Y, Weng Y, Weil MH. The effects of epinephrine on outcomes of normothermic and therapeutic hypothermic cardiopulmonary resuscitation. Crit Care Med. 2010;38:2175-2180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Ristagno G, Tang W, Sun S, Weil MH. Cerebral cortical microvascular flow during and following cardiopulmonary resuscitation after short duration of cardiac arrest. Resuscitation. 2008;77:229-234. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Burnett AM, Segal N, Salzman JG, McKnite MS, Frascone RJ. Potential negative effects of epinephrine on carotid blood flow and ETCO2 during active compression-decompression CPR utilizing an impedance threshold device. Resuscitation. 2012;83:1021-1024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Rivers EP, Wortsman J, Rady MY, Blake HC, McGeorge FT, Buderer NM. The effect of the total cumulative epinephrine dose administered during human CPR on hemodynamic, oxygen transport, and utilization variables in the postresuscitation period. Chest. 1994;106:1499-1507. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Lin S, Callaway CW, Shah PS, Wagner JD, Beyene J, Ziegler CP, Morrison LJ. Adrenaline for out-of-hospital cardiac arrest resuscitation: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Resuscitation. 2014;85:732-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Morales-Cané I, Valverde-León MD, Rodríguez-Borrego MA. Epinephrine in cardiac arrest: systematic review and meta-analysis. Rev Lat Am Enfermagem. 2016;24:e2821. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hagihara A, Hasegawa M, Abe T, Nagata T, Wakata Y, Miyazaki S. Prehospital epinephrine use and survival among patients with out-of-hospital cardiac arrest. JAMA. 2012;307:1161-1168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Nakahara S, Tomio J, Takahashi H, Ichikawa M, Nishida M, Morimura N, Sakamoto T. Evaluation of pre-hospital administration of adrenaline (epinephrine) by emergency medical services for patients with out of hospital cardiac arrest in Japan: controlled propensity matched retrospective cohort study. BMJ. 2013;347:f6829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Dumas F, Bougouin W, Geri G, Lamhaut L, Bougle A, Daviaud F, Morichau-Beauchant T, Rosencher J, Marijon E, Carli P, Jouven X, Rea TD, Cariou A. Is epinephrine during cardiac arrest associated with worse outcomes in resuscitated patients? J Am Coll Cardiol. 2014;64:2360-2367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Fukuda T, Grossestreuer A, Holmberg M, Kukita I, Donnino M. Abstract 15643: Early versus Non-Early Administration of Epinephrine After Out-of-Hospital Cardiac Arrest With Non-Shockable Rhythm: A Population-Based Cohort Study. Circulation. 2017;136:A15643.
    22. Fukuda T, Kondo Y, Hayashida K, Sekiguchi H, Kukita I. Time to epinephrine and survival after paediatric out-of-hospital cardiac arrest. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother. 2017 Jul 11 [Epub ahead of print]. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Funada A, Goto Y, Tada H, Yamagishi M. Abstract 15244: Effects of Prehospital Epinephrine Administration on Neurologically Intact Survival in Bystander-Witnessed Out-of-Hospital Cardiac Arrest Patients With Initial Non-Shockable Rhythm: Based on Emergency Medical Service Response Time. Circulation. 2017;136:A15244.
    24. Redding JS, Pearson JW. Resuscitation from ventricular fibrillation. Drug therapy. JAMA. 1968;203:255-260. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Heidenreich JW, Berg RA, Higdon TA, Ewy GA, Kern KB, Sanders AB. Rescuer fatigue: standard versus continuous chest-compression cardiopulmonary resuscitation. Acad Emerg Med. 2006;13:1020-1026. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Sanders AB, Kern KB, Atlas M, Bragg S, Ewy GA. Importance of the duration of inadequate coronary perfusion pressure on resuscitation from cardiac arrest. J Am Coll Cardiol. 1985;6:113-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Truhlar A. Terlipressin/adrenaline is better than adrenaline alone in a porcine model of prolonged ventricular fibrillation. A randomized controlled study. Signa vitae. 2012;7:10-16. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Wang CH, Huang CH, Chang WT, Tsai MS, Yu PH, Wu YW, Hung KY, Chen WJ. The influences of adrenaline dosing frequency and dosage on outcomes of adult in-hospital cardiac arrest: A retrospective cohort study. Resuscitation. 2016;103:125-130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Hoyme DB, Patel SS, Samson RA, Raymond TT, Nadkarni VM, Gaies MG, Atkins DL; American Heart Association Get With the Guidelines-Resuscitation Investigators. Epinephrine dosing interval and survival outcomes during pediatric in-hospital cardiac arrest. Resuscitation. 2017;117:18-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Warren SA, Huszti E, Bradley SM, Chan PS, Bryson CL, Fitzpatrick AL, et al. Adrenaline (epinephrine) dosing period and survival after in-hospital cardiac arrest: A retrospective review of prospectively collected data. Resuscitation. 2014;85:350-358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Sehra R, Underwood K, Checchia P. End tidal CO2 is a quantitative measure of cardiac arrest. Pacing Clin Electrophysiol. 2003;26(1 Pt 2):515-517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.