Anest. intenziv. Med. 2012;23(5):259-263
Perforovaný peptický vřed - předoperační rizika, pooperační morbidita a mortalita, profylaxe v intenzivní péči a doporučeníKurz intenzivní medicíny
- 1 Mezioborová jednotka intenzivní péče, Nemocnice Havířov
- 2 Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, Opava
Přehledová práce čerpá z odborné literatury posledních 10 let a zabývá se předoperačními rizikovými vlivy, které ovlivňují výskyt pooperačních komplikací a mortalitu u perforovaného peptického vředu. Existuje řada vlivů, které jsou jasně spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou u tohoto onemocnění. Patří mezi ně především vyšší věk, komorbidity, malnutrice, šokový stav při přijetí a časový interval od vzniku příznaků do operace. Některé faktory však nelze ovlivnit, proto je mortalita u tohoto onemocnění obtížně redukovatelná. Na druhé straně lze pomocí detekce rizikových faktorů lépe pacienty stratifikovat a tím redukovat výskyt pooperačních komplikací. K určení výše rizika slouží některé skórovací systémy, jako je skóre podle Boey nebo Mannheimský peritoneální index.
Metodou první volby zůstává včasný operační výkon, který je založen na sutuře perforace s plombáží vředu omentem a s laváží a drenáží peritoneální dutiny. Ukazuje se, že použití drenáže, rutinní pooperační zavedení nazogastrické sondy i podávání antibiotik by mělo být racionálně zkráceno jen na nezbytnou dobu a použito u selektované skupiny pacientů. Neexistují silné důkazy, které by upřednostňovaly v léčbě vředové choroby inhibitory protonové pumpy před blokátory histaminových receptorů.
Profylaxe stresového vředu u pacientů v intenzivní péči by měla být podávána jen u rizikových pacientů bez enterálního příjmu. Nemocní s enterální výživou nemají z profylaxe přínos a naopak jsou ohroženi vznikem nozokomiální pneumonie a klostridiové kolitídy.
Klíčová slova: perforovaný peptický vřed; předoperační rizika; pooperační mortalita; profylaxe; doporučení
Perforated peptic ulcer - pre-operative risks, postoperative morbidity and mortality, prophylaxis in intensive care and guidelines
This review analyses studies reporting preoperative risk factors for postoperative morbidity and mortality in patients with perforated peptic ulcer in the literature in the last 10 years. There exists a number of factors clearly associated with increased morbidity and mortality in this illness: advanced age, co-existing diseases, malnutrition, shock on admission and delayed surgery. Because some of the factors are predetermined, reduction in mortality is difficult to achieve. On the other hand detection of risk factors allows to stratify patients and to reduce the incidence of postoperative complications. Some scoring systems exist to determine the risk level (Boey's score, Mannheim Peritonitis Index).
The first choice of treatment is early surgical suture of the perforation and plugging of the perforation with pedicled omentoplasty, accompanied by irrigation and drainage of the peritoneal cavity. The use of drains, routine postoperative nasogastric decompression and antibiotic prophylaxis should be reduced and applied in selected cases only. There is no strong evidence favouring proton pump inhibitors against H2 receptor antagonists.
Stress ulcer prophylaxis in intensive care patients should be given to at-risk patients without enteral nutrition only. Patients with enteral nutrition do not benefit from stress ulcer prophylaxis and indeed such therapy may increase the risk of nosocomial pneumonia and colitis.
Keywords: perforated peptic ulcer; preoperative risks; postoperative mortality; prophylaxis; guidelines
Vloženo: 1. květen 2012; Přijato: 31. květen 2012; Zveřejněno: 1. říjen 2012 Zobrazit citaci
Reference
- Baron, J. H. Paintress, princess and physician's paramour: poison or perforation? J. R. Soc. Med., 1998, 91, p. 213-216.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Zittel, T. T., Jehle, E. C., Becker, H. D. Surgical management of peptic ulcer disease: indication, technique and outcome. Langenbecks Arch. Surg., 2000, 385, p. 84-96.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Bertleff, M. J. O. E., Lange, J. F. Perforated peptic ulcer disease: a review of history and treatment. Dig. Surg., 2010, 27, p. 161-169.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Lau, W. Y. Perforated peptic ulcer: open versus laparoscopic repair. Asian. J. Surg., 2002, 25, p. 267-269.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Fujii, Y., Asato, M., Taniguchi, N. et al. Sonographic diagnosis and succesful nonoperative management of sealed perforated duodenal ulcer. J. Clin. Ultrasound., 2003, 31, p. 55-58.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Donovan, A. J., Berne, T. V., Donovan, J. A. Perforated duodenal ulcer: an alternative therapeutic plan. Arch. Surg., 1998, 133, p. 1166-1171.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Crofts, T. J., Park, K. G., Steele, R. J. et al. A randomized trial of nonoperative treatment for perforated peptic ulcer. N. Engl. J. Med., 1989, 320, p. 970-973.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Schein, M. To drain or not to drain? The role of drainage in the contamined and infected abdomen: an international and personal perspective. World J. Surg., 2008, 32, p. 312-321.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Nelson, R., Edwards, S., Tse, B. Prophylactic nasogastric decompression after abdominal surgery. Cochrane Database Syst. Rev., (on-line), 2007, CD004929.
- Zittel, T. T., Jehle, E. C., Becker, H. D. Surgical management of peptic ulcer disease today: indication, technique and outcome. Langenbecks Arch. Surg., 2000, 385, p. 84-96.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Sarosi, G. A. Jr., Jaiswal, K. R., Nwariaku, F. E. et al. Surgical therapy of peptic ulcers in the 21st century: more common than you think. Am. J. Surg., 2005, 190, p. 775-779.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Imhof, M., Epstein, S., Ohmann, C. et al. Duration of survival after peptic ulcer perforation. World J. Surg., 2008, 32, p. 408-412.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Boey, J., Choi, S. K. Y., Alagaratnam, T. T., Poon, A. Risk stratification in perforated duodenal ulcers. Ann. Surg., 1987, 205, p. 22-26.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Linder, M. M., Wacha, H., Feldmann, U. et al. The Mannheim Peritonitis Index. An instrument for the intraoperative prognosis of peritonitis. Chirurg., 1987, 58, p. 84-92.
Přejít na PubMed...
- Moller, M. H., Adamsen, S., Thomsen, R. W., Moller, M. Preoperative prognostic factors for mortality in peptic ulcer perforation: a systematic review. Scandinavian J. Gastroenterology, 2010, 45, p. 785-805.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Skillman, J. J., Bushnell, L. S., Goldamn, H. et al. Respiratory failure, hypotension, sepsis, and jaundice. A clinical syndrome associated with lethal hemorrhage from acute stress ulceration of the stomach. Am. J. Surg., 1969, 117, p. 523-530.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Daley, R. J., Rebuck, J. A., Welage, L. S. et al. Prevention of stress ulceration. Current trends in critical care. Crit. Care Med., 2004, 32, p. 2008-2013.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Herzig, S. J., Howell, M. D., Ngo, L. H. el al. Acid-supressive medication use and the risk for hospital-acquired pneumonia. JAMA, 2009, 301, p. 2120-2128.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Marik, P. E., Vasu, T., Hirani, A., Pachinburavan, M. Stress ulcer prophylaxis in the new millenium: A systematic review and meta-analysis. Crit. Care Med., 2010, 38, p. 2222-2228.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...