Anest. intenziv. Med. 2010;21(3):158-164

Syndrom multiorgánové dysfunkce - od molekul k lůžkuIntenzivní medicína - Přehledný článek

Chvojka Jiří, Raděj Jaroslav, Karvunidis Thomas, Kroužecký Aleš, Novák Ivan, Matějovič Martin*
I. interní klinika, Jednotka intenzivní péče, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň

Syndrom multiorgánové dysfunkce je jednou z nejčastějších příčin úmrtí pacientů na jednotkách intenzivní péče. Článek shrnuje dosavadní poznatky o patofyziologických mechanismech vedoucích ke vzniku MODS včetně nových konceptů mitochondriální dysfunkce či apoptózy. Včasná a adekvátní hemodynamická resuscitace je společně s léčbou vyvolávajících faktorů základním terapeutickým opatřením. Důležitá je zároveň prevence iatrogenních inzultů, které by mohly multiorgánovou dysfunkci potencovat.

Klíčová slova: multiorgánová dysfunkce; sepse; šok; patofyziologie; léčba; intenzivní péče; podpora orgánů

Multiple organ dysfunction syndrome (MODS) - from molecules to the bedside

Multiple organ dysfunction syndrome (MODS) is one of the most common causes of death in the intensive care units. This review summarizes recent progress in our understanding of the pathophysiological mechanisms leading to MODS including the concept of mitochondrial dysfunction and apoptosis. The crucial therapeutic measures are early and adequate haemodynamic resuscitation together with elimination of the causative factors. Prevention of iatrogenic insults, potentially worsening MODS, should be an integral part of the therapeutic approach.

Keywords: multiple organ dysfunction syndrome; sepsis; shock; pathophysiology; therapy; intensive care; organ support

Zveřejněno: 1. červen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Chvojka J, Raděj J, Karvunidis T, Kroužecký A, Novák I, Matějovič M. Syndrom multiorgánové dysfunkce - od molekul k lůžku. Anest. intenziv. Med. 2010;21(3):158-164.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Tilney, N. L. et al. Sequential system failure after rupture of abdominal aortic aneurysms: an unsolved problem in postoperative care. Ann. Surg., 1973, 178, p. 117-122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Baue, A. E. Multiple, progressive, or sequential systems failure. A syndrome of the 1970s. Arch. Surg., 1975, 110, p. 779-781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Fry, D. E. et al. Multiple system organ failure. The role of uncontrolled infection. Arch. Surg., 1980, 115, p. 136-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Goris, R. J. et al. Multiple-organ failure. Generalized autodestructive inflammation? Arch. Surg., 1985, 120, p. 1109-1115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Bone, R. C. et al. Definitions for sepsis and organ failure and guidelines for the use of innovative therapies in sepsis. The ACCP/SCCM Consensus Conference Committee. American College of Chest Physicians/Society of Critical Care Medicine. Chest, 1992, 101, p. 1644-1655. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Angus, D. C. et al. Epidemiology of severe sepsis in the United States: analysis of incidence, outcome, and associated costs of care. Crit. Care Med., 2001, 29, p. 1303-1310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Vincent, J. L. et al. Sepsis in European intensive care units: results of the SOAP study. Crit. Care Med., 2006, 34, p. 344-353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Warren, H. S. Toll-like receptors. Crit. Care Med., 2005, 33, p. S457-S459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Bianchi, M. E. DAMPs, PAMPs and alarmins: all we need to know about danger. J. Leukoc. Biol., 2007, 81, p. 1-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Tang, A. H. et al. Pivotal advance: endogenous pathway to SIRS, sepsis, and related conditions. J. Leukoc. Biol., 2007, 82, p. 282-285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Condliffe, A. M. et al. Neutrophil priming: pathophysiological consequences and underlying mechanisms. Clin. Sci. (Lond), 1998, 94, p. 461-471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Rittirsch, D. et al. Harmful molecular mechanisms in sepsis. Nat. Rev. Immunol., 2008, 8, p. 776-787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Hauser, B. et al. Nitric oxide synthase inhibition in sepsis? Lessons learned from large-animal studies. Anesth. Analg., 2005, 101, p. 488-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Vincent, J. L. et al. Microvascular dysfunction as a cause of organ dysfunction in severe sepsis. Crit. Care, 2005, 9 Suppl. 4, p. S9-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Sakr, Y. et al. Persistent microcirculatory alterations are associated with organ failure and death in patients with septic shock. Crit. Care Med., 2004, 32, p. 1825-1831. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Trzeciak, S. et al. Early increases in microcirculatory perfusion during protocol-directed resuscitation are associated with reduced multi-organ failure at 24 h in patients with sepsis. Intensive Care Med., 2008, 34, p. 2210-2217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Jhanji, S. et al. Microvascular flow and tissue oxygenation after major abdominal surgery: association with post-operative complications. Intensive Care Med., 2009, 35, p. 671-677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Singer, M. et al. Multiorgan failure is an adaptive, endocrine-mediated, metabolic response to overwhelming systemic inflammation. Lancet, 2004, 364, p. 545-548. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Protti, A. et al. Bench-to-bedside review: potential strategies to protect or reverse mitochondrial dysfunction in sepsis-induced organ failure. Crit. Care, 2006, 10, p. 228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Fischer, U. et al. New approaches and therapeutics targeting apoptosis in disease. Pharmacol. Rev., 2005, 57, p. 187-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Hotchkiss, R. S. et al. Apoptosis and caspases regulate death and inflammation in sepsis. Nat. Rev. Immunol., 2006, 6, p. 813-822. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Clark, J. A. et al. Intestinal crosstalk: a new paradigm for understanding the gut as the "motor" of critical illness. Shock, 2007, 28, p. 384-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Swank, G. M. et al. Role of the gut in multiple organ failure: bacterial translocation and permeability changes. World J. Surg., 1996, 20, p. 411-417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Rivers, E. et al. Early goal-directed therapy in the treatment of severe sepsis and septic shock. N. Engl. J. Med., 2001, 345, p. 1368-1377. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Dellinger, R. P. et al. Surviving Sepsis Campaign: international guidelines for management of severe sepsis and septic shock: 2008. Crit. Care Med., 2008, 36, p. 296-327. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Liu, K. D. et al. Advances in critical care for the nephrologist: acute lung injury/ARDS. Clin. J. Am. Soc. Nephrol., 2008, 3, p. 578-586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Ranieri, V. M. et al. Mechanical ventilation as a mediator of multisystem organ failure in acute respiratory distress syndrome. JAMA, 2000, 284, p. 43-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Malhotra, A. Low-tidal-volume ventilation in the acute respiratory distress syndrome. N. Engl. J. Med., 2007, 357, p. 1113-1120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Brunkhorst, F. M. et al. Intensive insulin therapy and pentastarch resuscitation in severe sepsis. N. Engl. J. Med., 2008, 358, p. 125-139. Přejít k původnímu zdroji...
  30. Bouchard, J. et al. Fluid accumulation and acute kidney injury: consequence or cause. Curr. Opin. Crit Care, 2009, 15, p. 509-513. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Abuelo, J. G. Normotensive ischemic acute renal failure. N. Engl. J. Med., 2007, 357, p. 797-805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Patel, B. M. et al. Beneficial effects of short-term vasopressin infusion during severe septic shock. Anesthesiology, 2002, 96, p. 576-582. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Mullens, W. et al. Importance of venous congestion for worsening of renal function in advanced decompensated heart failure. J. Am. Coll. Cardiol., 2009, 53, p. 589-596. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Chvojka, J. et al. Renal haemodynamic, microcirculatory, metabolic and histopathological responses to peritonitis-induced septic shock in pigs. Crit Care, 2008, 12, p. R164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Sykora, R. et al. Hemopurification in sepsis: current view. Vnitr. Lek., 2008, 54, p. 1000-1005. Přejít na PubMed...
  36. Coca, S. G. et al. Long-term risk of mortality and other adverse outcomes after acute kidney injury: a systematic review and meta-analysis. Am. J. Kidney Dis., 2009, 53, p. 961-973. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Kumar, A. et al. Duration of hypotension before initiation of effective antimicrobial therapy is the critical determinant of survival in human septic shock. Crit. Care Med., 2006, 34, p. 1589-1596. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Kumar, A. et al. Initiation of inappropriate antimicrobial therapy results in a fivefold reduction of survival in human septic shock. Chest, 2009, 136, p. 1237-1248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Kreymann, K. G. et al. ESPEN Guidelines on Enteral Nutrition: Intensive care. Clin. Nutr., 2006, 25, p. 210-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Singer, P. et al. ESPEN Guidelines on Parenteral Nutrition: intensive care. Clin. Nutr., 2009, 28, p. 387-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Angstwurm, M. W. et al. Selenium in Intensive Care (SIC): results of a prospective randomized, placebo-controlled, multiple-center study in patients with severe systemic inflammatory response syndrome, sepsis, and septic shock. Crit. Care Med., 2007, 35, p. 118-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Finfer, S. et al. Intensive versus conventional glucose control in critically ill patients. N. Engl. J. Med., 2009, 360, p. 1283-1297. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Ronco, C. et al. A wearable artificial kidney: dream or reality? Nat. Clin. Pract. Nephrol., 2008, 4, p. 604-605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Okamoto, E. et al. Development of a miniature motor-driven pulsatile LVAD driven by a fuzzy controller. J. Artif. Organs, 2007, 10, p. 158-164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Cattaneo, G. et al. Compact intra- and extracorporeal oxygenator developments. Perfusion, 2004, 19, p. 251-255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Fissell, W. H. et al. Dialysis and nanotechnology: now, 10 years, or never? Blood Purif., 2007, 25, p. 12-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Handley, H. H. et al. Slow continuous intravenous plasmapheresis (SCIP): clinical applications and hemostability of extracorporeal ultrafiltration. Contrib. Nephrol., 2005, 149, p. 334-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Handley, H. H. et al. Artificial in vivo biofiltration: slow continuous intravenous plasmafiltration (SCIP) and artificial organ support. Int. J. Artif. Organs, 2004, 27, p. 186-194. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Ding, F. et al. The bioartificial kidney and bioengineered membranes in acute kidney injury. Nephron Exp. Nephrol., 2008, 109, p. e118-e122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. McKenzie, T. J. et al. Artificial and bioartificial liver support. Semin. Liver Dis., 2008, 28, p. 210-217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Anesteziologie a intenzivní medicína

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.