Anest. intenziv. Med. 2005;16(5):235-241
Některé prognostické ukazatele u geriatrických pacientů v resuscitační péčiAnesteziologie - Původní práce
- 1 Klinika anesteziologie a resuscitace 2. LF UK a IPVZ ve FN v Motole, Praha
- 2 Ústav lékařské informatiky 2. LF UK, Praha
Cíl studie:
Posouzení problémů a úskalí geriatrické resuscitační péče ve snaze formulovat kritéria ke snížení morbidity a mortality nemocných.
Typ studie:
Retrospektivní analýza chorobopisů.
Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace FN v Motole.
Materiál a metoda:
Analyzována data 124 pacientů ve věku nad 70 let přijatých do resuscitační péče. Soubor tvořilo 78 operovaných pacientů a 46 pacientů s odlišným postižením (interní onemocnění, stav po neodkladné resuscitaci). Sledovali jsme vstupní data a průběh hospitalizace s cílem identifikovat kofaktory mortality a statisticky významné tanatogenní vlivy.
Výsledky:
V souboru převažovali pacienti nad 75 let (56,4 %), kde se projevila významně vyšší mortalita oproti průměrné mortalitě: 36,3 % vs 50,0 % (p = 0,047). V anamnéze byla zjištěna vysoká četnost přidružených onemocnění. Mortalita byla statisticky významně zvýšena proti průměrné mortalitě při výskytu onemocnění kardiovaskulárního a respiračního aparátu (p = 0,048 a 0,03). K hospitalizaci bylo přijato 49 subkompenzovaných pacientů (5 zemřelo), ostatních 75 již s klinickým obrazem dekompenzace (40 zemřelo). Celková mortalita byla 36,3%, u operovaných 25,6%, u ostatních indikací 54,3%. Neodkladné operace vykazovaly zvýšení mortality (p < 0,05) na 33,3 %, stejně tak stavy dekompenzace (p < 0,0005) a časové prodlevy v indikaci přijetí (p = 0,005). Signifikantní vztah k mortalitě vykazovala nutnost farmakologické podpory oběhu (p = 0,001), umělé plicní ventilace delší než 6 dnů (p < 0,0005) a užití eliminačních metod (p = 0,027).
Závěr:
Resuscitační péče je náročnou nedílnou součástí geriatrické medicíny. V důsledném dodržovaní systému diferencované péče jsou rezervy umožňující dosažení lepších výsledků. V souladu s rizikem a v optimálním čase indikovaná přiměřená péče může vést ke zvládnutí akutního stavu nemoci a obnovení uspokojivé následné kvality života.
Klíčová slova: geriatrie; data sběr; komorbidita; resuscitační péče; mortalita
Some prognostic indicators in elderly patients in intensive care
Objective:
The study was focused on the challenges in geriatric critical care and establishing the criteria for morbidity and mortality reduction.
Design:
Retrospective patient's data study.
Setting:
Department of Anaesthesiology and Intensive Care of the University Hospital.
Materials and Methods:
Our study included 124 patients of over 70 years of age admitted to critical care. The analyzed set consisted of 78 surgical and 46 medical patients (internal diseases, admission after CPR). We analysed the admission and in-hospital data with the objective to identify mortality co-factors and statistically significant premorbid factors.
Results:
Most patients in the set were over 75 (56.4 %). Their mortality was significantly higher than the mean mortality (50.0 % vs. 36.3 %, P = 0.047). Pre-admission cardiovascular (P = 0.048) and respiratory (P = 0.03) diseases were very frequent in the past medical history. Fortynine patients were admitted in pre-shock condition (5 died), the other 75 had fully developed shock (40 died). Total mortality in the set was 36.3 % (25.6 % in surgical patients, 54.3 % in medical patients). Mortality was higher - 33.3 % (P
Keywords: geriatrics; data collection; comorbidity; life support care; mortality
Zveřejněno: 1. říjen 2005 Zobrazit citaci
Reference
- Statistický portrét stárnoucího obyvatelstva. Český statistický úřad 2003.
- Knaus, W. A. et al. APACHE II: A severity of disease classification system. Crit. Care Med., 1985, 13, p. 818-829.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - New classification of physical status: American Society of Anesthesiologists. Anesthesiology, 1963, 24, p. 111.
- Evans, T. I. The physiological basis of geriatric anesthesia. Anesth. Intensive Care, 1973, 1, p. 319-328. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Russel, J. A., Singer J. Changing pattern of organ dysfunction in early human sepsis is related to mortality. Crit. Care Med., 2000, 28, p. 3405-3411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Priebe, H. J. The aged cardiovascular risk patient. Br. J. Anesth., 2000, 85, p. 763-768. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Abraham, E., Matthay, M. A. et al. Consensus conference definitions for sepsis, septic shock, acute lung injury, and acute respiratory distress syndrome: time for a revaluation. Crit. Care Med., 2000, 28, p. 232-235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Guerin, C., Girard, R. et al. Initial versus delayed acute renal failure in the intensive epidemiological study. Am. J. Respir. Crit. Care Med., 2000, 16, p. 872-879. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Briver, F. G., Kleinknecht, D. J. et al. Acute renal failure in intensive care units - causes, outcome, and prognostic factors on hospital mortality: a prospective multicenter study. Crit. Care Med., 1996, 24, p. 192-198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Brady, H. R., Brenner, B. M. et al. Acute renal failure. In Brenner, B. M., Rector, F. C.(eds). The kidney. 6th ed. Philadelphia : WB Saunders 2000, p. 1201-1262.