Anest. intenziv. Med. 2005;16(3):143-148

Vliv velké břišní chirurgie na intraabdominální tlak a na perfuzi splanchnických orgánůIntenzivní medicína - Původní práce

P. Suk1, L. Dadák1, M. Mašek2, Š. Chalupník2, J. Žák2, P. Štětka1, D. Zvoníčková1, H. Valouchová1, M. Fencl1, V. Šrámek1
1 Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
2 I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Cíl studie:
Zjistit incidenci intraabdominální hypertenze a hypoperfuze splanchnických orgánů po velkých nitrobřišních výkonech.


Typ studie:
Observační, prospektivní kohortní studie.


Název a sídlo pracoviště:
JIP, I. CHK FN u svaté Anny v Brně.

Materiál a metoda:
Byli zařazeni pacienti podstupující plánovanou velkou nitrobřišní operaci. Nitrobřišní tlak (IAP), gastrická tonometrie (GT) a krevní plyny byly měřeny pooperačně (T0) a dále v čase T1, T6, T12, T18 a T24. Byl vypočten břišní perfuzní tlak (APP) a CO2gap. Clearance indocyaninové zeleně (ICG-PDR) byla neinvazivně měřena v T1 a T6. Data - medián (rozsah). Statistika - neparametrická ANOVA pro opakovaná měření, p < 0,05 signifikantní.

Výsledky:
13 pacientů (9 mužů, 4 ženy) ve věku 69 (35;78) let podstoupilo nekomplikovanou operaci v kombinované anestezii. Pooperačně byli všichni nemocní léčeni epidurální analgezií. Při přijetí na JIP byl IAP 8 (1; 18) mm Hg a významně se nezměnil v průběhu studie. Pouze u 3 pacientů (23 %) byl IAP zvýšen nad 12 mm Hg alespoň jednou v průběhu studie, nezaznamenali jsme IAP > 20 mm Hg. APP v T0 byl 87 (62; 105) mm Hg a během studie došlo k významnému poklesu (p < 0,001). CO2gap byl -0,1 (-1; 2,9) kPa a významně se neměnil. Pouze 2 nemocní měli patologickou hodnotu ICG-PDR < 18 %/min. Pobyt všech nemocných na JIP byl bez závažných komplikací s výjimkou pacienta, který zemřel na maligní arytmii 4. pooperační den.

Závěr:
Po nekomplikované velké nitrobřišní operaci je jen vzácně IAP významně zvýšený. Podobně hypoperfuze žaludeční sliznice a hypoperfuze jater jsou ojedinělými nálezy.

Klíčová slova: abdominální chirurgie; nitrobřišní tlak; gastrická tonometrie; ICG clearance

Influence of Major Abdominal Surgery on Intra-abdominal Pressure and Perfusion of Splachnic Organs

Objective:
To assess the incidence of intra-abdominal hypertension and splanchnic hypoperfusion after a major abdominal surgery.

Design:
Observational, prospective cohort study.


Setting:
ICU, Surgical Department I, St. Anna's University Hospital, Brno.

Material and Methods:
Patients undergoing major abdominal surgery were eligible. Intra-abdominal pressure (IAP), gastric tonometry (GT) and arterial blood gases were measured postoperatively at the ICU (T0) and then at T1, T6, T12, T18, T24 . At the same time points abdominal perfusion pressure (APP) and CO2gap were calculated. At T1 and T6, indocyanine green clearance (ICG-PDR) was measured non-invasively. Data - median (range). Statistics: nonparametric ANOVA for repeated measurements was used, P < 0.05 considered significant.

Results:
Thirteen patients (9 men, 4 women) aged 69 (35;78) underwent an uncomplicated operation in a combined anaesthesia. The epidural analgesia was given postoperatively to all patients. At T0 IAP was 8 (1; 18) mm Hg and did not change significantly during the study. Only 3 patients had increased IAP > 12 mm Hg at some time point during the study, IAP > 20 mm Hg was not measured. APP at T0 was 87 (62; 105) mm Hg and significantly decreased during the study (P < 0.001). pCO2 gap was -0.1 (-1.6; 2.9) kPa and did not change significantly. Only 2 patients had pathological values of ICG-PDR < 18 %/min. The ICU stay of all patients was uneventful except for one patient who died of malignant arrhythmia on Day 4.

Conclusion:
Patients after the uncomplicated major abdominal surgery seldom experience a clinically significant IAP increase. Hypoperfusion of the gastric mucosa and the liver compromise is also very rare.

Keywords: abdominal surgery; intra-abdominal pressure; gastric tonometry; ICG clearance

Zveřejněno: 1. červen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Suk P, Dadák L, Mašek M, Chalupník Š, Žák J, Štětka P, et al.. Vliv velké břišní chirurgie na intraabdominální tlak a na perfuzi splanchnických orgánů. Anest. intenziv. Med. 2005;16(3):143-148.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Pelosi, P., Brazzi, L., Gattinoni, L. Measuring intra-abdominal pressure in intensive care setting. In Vincent, J. L. (ed) Yearbook of intensive care and emergency medicine. Springer : Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo 2001, p. 586-595. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Malbrain, M. L., Chiumello, D., Pelosi, P. et al. Prevalence of intra-abdominal hypertension in critically ill patients: a multicentre epidemiological study. Intensive Care Med., 2004, 30, p. 822-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Malbrain, M. Abdominal pressure in the critically ill. Curr. Opin. Crit. Care, 2000, 6, p. 17-29. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Malbrain, M. Intra-abdominal pressure in the intensive care unit: clinical tool or toy? In Vincent, J. L. (ed) Yearbook of intensive care and emergency medicine. Springer : Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo 2001, p. 547-585. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Malbrain, M., Debaveye, Y., Bertieaux, S. Effects of abdominal compression and decompression on cardiorespiratory function and regional perfusion. Intensive Care Med., 2000, 26 (suppl 3), p. 264 (Abst).
    6. Pelosi, P., Aspesi, M., Gamberoni, C. et al. Measuring intra-abdominal pressure in the intensive care setting. Intensivmed, 2002, 39, p. 509-519. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Diebel, L. N., Wilson, R. F., Dulchavsky, S. A. et al. Effect of increased intra-abdominal pressure on hepatic arterial, portal venous, and hepatic microcirculatory blood flow. J. Trauma, 1992, 33, p. 279-282. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Diebel, L. N., Dulchavsky, S. A., Brown, W. J. Splanchnic ischemia and bacterial translocation in the abdominal compartment syndrome. J. Trauma, 1997, 43, p. 852-855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Sugrue, M., Jones, F., Deane, S. A. et al. Intra-abdominal hypertension is an independent cause of postoperative renal impairment. Arch. Surg., 1999, 134, p. 1082-1085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ertel, W., Oberholzer, A., Platz, A. et al. Incidence and clinical pattern of the abdominal compartment syndrome after "damage-control" laparotomy in 311 patients with severe abdominal and/or pelvic trauma. Crit. Care Med., 2000, 28, p. 1747-1753. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Cheatham, M. L., White, M. W., Sagraves, S. G. et al. Abdominal perfusion pressure: a superior parameter in the assessment of intra-abdominal hypertension. J. Trauma, 2000, 49, 4, p. 621-626. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Malbrain, M. Abdominal perfusion pressure as a prognostic marker in intra-abdominal hypertension. In Vincent, J. L. (ed.) Yearbook of intensive care and emergency medicine. Springer : Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo 2002, p. 792-814. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Ackland, G., Grocott, M. P., Mythen, M. G. Understanding gastrointestinal perfusion in critical care: so near, and yet so far. Crit. Care., 2000, 4, p. 269-281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Sakka, S. G., Reinhart, K., Meier-Hellmann, A. Comparison of invasive and non-invasive measurements of indocyanine green plasma disappearance rate in critically ill patients with mechanical ventilation and stable hemodynamics. Intensive Care Med., 2000, 26, p. 1553-1556. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Levy, B., Gawalkiewicz, P., Vallet, B. et al. Gastric capnometry with air-automated tonometry predicts outcome in critically ill patients. Crit. Care Med., 2003, 31, p. 474-480. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Kholoussy, A. M., Pollack, D., Matsumoto, T. Prognostic significance of indocyanine green clearance in critically ill surgical patients. Crit. Care Med., 1984, 12, p. 115-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Sugrue, M., Jones, F., Lee, A. et al. Intra-abdominal pressure and gastric intramucosal pH: is there an association? World J. Surg., 1996, 20, p. 988-991. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Vallet, B., Lebuffe, G., and Wiel, E. High-risk surgical patients: why we should pre-optimise? In Vincent, J. L. (ed.) Yearbook of intensive care and emergency medicine. Springer : Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo 2003, p. 341-347. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Iberti, T. J., Kelly, K. M., Gentili, D. R. et al. A simple technique to accurately determine intra-abdominal pressure. Crit. Care Med., 1987, 15, p. 1140-1142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Heinonen, P. O., Jousela, I. T., Blomqvist, K. A. et al. Validation of air tonometric measurement of gastric regional concentrations of CO2 in critically ill septic patients. Intensive Care Med., 1997, 23, p. 524-529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Sakka, S. G., Koeck, H., Meier-Hellmann, A. Measurement of indocyanine green plasma disappearance rate by two different dosages. Intensive Care Med., 2004, 30, p. 506-509. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Mašek, M., Žák, J., Chalupník, Š., Šrámek, V. Nejčastější chyby v měření nitrobřišního tlaku. Úrazová chirurgie, 2003, 1, s. 18-21.
    23. Malbrain, M. L. Different techniques to measure intra-abdominal pressure (IAP): time for a critical re-appraisal. Intensive Care Med., 2004, 30, p. 357-371. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Ivatury, R. R., Porter, J. M., Simon, R. J. et al. Intra-abdominal hypertension after life-threatening penetrating abdominal trauma: prophylaxis, incidence, and clinical relevance to gastric mucosal pH and abdominal compartment syndrome. J. Trauma, 1998, 44, p. 1016-1021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kimura, S., Yoshioka, T., Shibuya, M. et al. Indocyanine green elimination rate detects hepatocellular dysfunction early in septic shock and correlates with survival. Crit. Care Med., 2001, 29, p. 1159-1063. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Hering, R., Vorwerk, R., Wrigge, H. et al. Prone positioning, systemic hemodynamics, hepatic indocyanine green kinetics, and gastric intramucosal energy balance in patients with acute lung injury. Intensive Care Med., 2002, 28, p. 53-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Vaisanen, O., Parviainen, I., Ruokonen, E. et al. Epidural analgesia with bupivacaine does not improve splanchnic tissue perfusion after aortic reconstruction surgery. Br. J. Anaesth., 1998, 81, p. 893-898. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Beavis, R. E., Crotty, B., Osborne, A. et al. Epidural fentanyl effect on cardiac output and hepatic blood flow. Anaesth. Intensive Care, 1991, 19, p. 28-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Spackmann, D. R., McLeod, A. D., Prineas S. N. et al. Effect of epidural blockade on indicators of splanchnic perfusion and gut function in critically ill patients with peritonitis; a randomised comparison of epidural bupivacaine with systemic morphine. Intensive Care Med., 2000, 26, p. 1638-1645. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Silva, E., DeBacker, D., Creteur, J. et al. Effects of vasoactive drugs on gastric intramucosal pH. Crit. Care Med., 1998, 26, p. 1749-1758. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Malbrain, M. L. Is it wise not to think about intra-abdominal hypertension in the ICU? Curr. Opin. Crit. Care, 2004, 10, p. 132-145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.