Anest. intenziv. Med. 2025;36(5):328-335 | DOI: 10.36290/aim.2025.058

Rok 2025 v přehledu - Kardiovaskulární problematika v intenzivní a perioperační medicíněPřehledový článek

Pořízka M.1, Šoltéš J.1, Pudil J.2, Horejsek J.1
1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
2 II. interní klinika - klinika kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Rok 2025 přinesl významné poznatky v oblasti kardiovaskulární problematiky intenzivní a perioperační medicíny. Výzkum se zaměřil především na individualizaci oběhové podpory, optimalizaci perfuzních cílů a přesnější hodnocení rizika. V terapii cirkulačního šoku převažuje trend k fyziologicky orientovaným, personalizovaným strategiím s důrazem na hemodynamické fenotypy a vyvážení mezi objemovou terapií, vazopresory a mechanickou podporou oběhu. Rozšiřují se důkazy pro selektivní využití pokročilých metod, jako jsou mechanické srdeční podpory, a to včetně použití v rámci extrakorporální kardio­‑pulmonální resuscitace. V perioperační medicíně se důraz přesouvá k systematickému hodnocení funkční kapacity a biomarkerů, které umožňují přesnější predikci kardiovaskulárního rizika bez nutnosti rutinních testů. Farmakologický výzkum potvrzuje bezpečnost cílené kontroly srdeční frekvence u septických pacientů a hledá nové přístupy k antikoagulaci při mechanické podpoře oběhu. Současný vývoj tak směřuje k preciznější fenotypizaci, integraci moderní monitorace a racionálnímu využití pokročilých terapií. Individualizace léčby a nákladová efektivita se stávají hlavními principy moderní kardiovaskulární péče v intenzivní medicíně.

Klíčová slova: intenzivní medicína, selhání srdce, cirkulační šok, mechanická podpora oběhu, perioperační riziko.

Year 2025 in review - Cardiovascular issues in intensive care and perioperative medicine

Year 2025 brought significant advances in the field of cardiovascular issues in intensive and perioperative medicine. Research has focused primarily on the individualization of circulatory support, optimization of perfusion targets, and more accurate risk assessment. In the treatment of circulatory shock, there is a prevailing trend toward physiologically oriented, personalized strategies emphasizing hemodynamic phenotypes and a balance between fluid therapy, vasopressors, and mechanical circulatory support. Evidence continues to grow for the selective use of advanced methods, including mechanical cardiac support and extracorporeal cardiopulmonary resuscitation. In perioperative medicine, the focus is shifting toward systematic assessment of functional capacity and biomarkers, which allow for more accurate prediction of cardiovascular risk without the need for routine testing. Pharmacologic research confirms the safety of targeted heart rate control in septic patients and explores new approaches to anticoagulation during mechanical circulatory support. Overall, current developments are moving toward more precise phenotyping, integration of modern monitoring techniques, and rational use of advanced therapies. Individualization of treatment and cost-effectiveness are becoming the core principles of modern cardiovascular care in intensive medicine.

Keywords: intensive care medicine, heart failure, circulatory shock, mechanical circulatory support, perioperative risk.

Vloženo: 29. říjen 2025; Revidováno: 29. říjen 2025; Přijato: 3. prosinec 2025; Zveřejněno online: 19. prosinec 2025; Zveřejněno: 22. prosinec 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pořízka M, Šoltéš J, Pudil J, Horejsek J. Rok 2025 v přehledu - Kardiovaskulární problematika v intenzivní a perioperační medicíně. Anest. intenziv. Med. 2025;36(5):328-335. doi: 10.36290/aim.2025.058.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Koupit PDF - 40 Kč
    bude odemčeno 22.12.2026

    Reference

    1. Endo A, Yatabe T, Kanemura T, Nishida K, Watanabe A, Nagano O, et al. Efficacy of targeting high mean arterial pressure for older patients with septic shock (OPTPRESS): a multicentre, pragmatic, open-label, randomised controlled trial. Intensive Care Med. 2025;51(3):1-10. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Evans L, Rhodes A, Alhazzani W, Antonelli M, Coopersmith CM, French C, et al. Surviving sepsis campaign: international guidelines for management of sepsis and septic shock 2021. Crit Care Med. 2021;49(11):e1063-e1143. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Asfar P, Meziani F, Hamel JF, Grelon F, Megarbane B, Anguel N, et al. High versus low blood-pressure target in patients with septic shock. N Engl J Med. 2014;370(17):1583-1593. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Carayannopoulos KL, Fox E, El-Kersh K, Esquinas A, Michard F, Reardon CC, et al. Mean arterial pressure targets and patient-important outcomes in critically ill adults: a systematic review and meta-analysis of randomized trials. Crit Care Med. 2023;51(2):241-253. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Yoshimoto H, Oshima T, Tanaka S, Fujii T, Fujino Y, Nakada T. Optimal target blood pressure in critically ill adult patients with vasodilatory shock: a systematic review and meta-analysis. Front Physiol. 2022;13:962670. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Maiwall R, Jindal A, Wani ZA, Kumar A, Pamecha V, Kumar C, et al. A randomised-controlled trial (TARGET-C) of high vs. low target mean arterial pressure in patients with cirrhosis and septic shock. J Hepatol. 2023;79(2):349-361. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Angriman F, Alhazzani W, Zampieri FG, Briel M, Bassi GL, Lamontagne F, et al. Blood pressure targets for adults with vasodilatory shock - an individual patient data meta-analysis. NEJM Evid. 2025;4(1):EVIDoa2400359. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Panwar R, Zhou J, Han J, Williams L, Shehabi Y, Myburgh J, et al. Individualized blood pressure targets versus standard care among critically ill patients with shock: a pilot multicenter randomized controlled trial. J Intensive Care. 2025;13(1):29. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Loubani OM, Green RS. A systematic review of extravasation and local tissue injury from administration of vasopressors through peripheral intravenous catheters and central venous catheters. J Crit Care. 2015;30(3):653.e9-17. Přejít k původnímu zdroji...
    10. National Heart, Lung, and Blood Institute Prevention and Early Treatment of Acute Lung Injury Clinical Trials Network. Early restrictive or liberal fluid management for sepsis-induced hypotension. N Engl J Med. 2023;388(6):499-510. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Munroe ES, Latham H, White J, Churilov L, Bagshaw SM, Finfer S, et al. Peripheral vasopressor use in early sepsis-induced hypotension. JAMA Netw Open. 2025;8(8):e2529148. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Acheampong A, Vincent JL. A positive fluid balance is an independent prognostic factor in patients with sepsis. Crit Care. 2015;19(1):251. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Neyra JA, Li X, Canepa-Escaro F, Adams-Huet B, Toto RD, Yee J, et al. Cumulative fluid balance and mortality in septic patients with or without acute kidney injury and chronic kidney disease. Crit Care Med. 2016;44(10):1891-1900. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Tian DH, Smyth C, Keijzers G, Peake SL, Udy AA, Harwood R, et al. Safety of peripheral administration of vasopressor medications: a systematic review. Emerg Med Australas. 2020;32(2):220-227. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Lewis T, Merchan C, Altshuler D, Papadopoulos J. Safety of the peripheral administration of vasopressor agents. J Intensive Care Med. 2019;34(1):26-33. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Ramanan M, Peake S, Eastwood G, Bellomo R, French C, Myburgh J, et al. A randomised, controlled, feasibility trial comparing vasopressors infused via peripheral cannula versus central venous access for critically ill adults: The VIPCA trial. Crit Care Resusc. 2025;27(2):100106. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Kalimouttou A, Churilov L, Finfer S, Bagshaw SM, Myburgh J, Lamontagne F, et al. Optimal vasopressin initiation in septic shock: the OVISS reinforcement learning study. JAMA. 2025;333(19):1688-1698. Přejít k původnímu zdroji...
    18. McDonald R, Ahmed S, Lamontagne F, Bassi GL, Arabi YM, Finfer S, et al. The effects of vasopressor choice on renal outcomes in septic shock: a systematic review of randomised trials as a guide for future research. Crit Care. 2025;29(1):417. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Marik PE, Cavallazzi R. Does the central venous pressure predict fluid responsiveness? An updated meta-analysis and a plea for some common sense. Crit Care Med. 2013;41(7):1774-1781. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Sharif S, Wang J, El-Kersh K, Michard F, Esquinas AM, Arabi Y, et al. Critical care ultrasonography for volume management: a systematic review, meta-analysis, and trial sequential analysis of randomized trials. Crit Care Explor. 2025;7(5):e1261. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Díaz-Gómez JL. Fluid tolerance, hemodynamic/organ congestion, or congestion cascade in the critically ill - a must-known evolving concept in 2022. Crit Care Explor. 2022;4(12):154071. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Beaubien-Souligny W, Benkreira A, Robillard P, Bouabdallaoui N, Chassé M, Lamarche Y, et al. Quantifying systemic congestion with point-of-care ultrasound: development of the venous excess ultrasound grading system. Ultrasound J. 2020;12(1):16. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Mulder MP, Smorenberg A, Touw HR, Elbers PW, Ince C, Juffermans NP, et al. Context-specific clinical applicability of the end-expiratory occlusion test to predict fluid responsiveness in mechanically ventilated patients: a systematic review and meta-analysis. Eur J Anaesthesiol. 2025;42(8):737-746. Přejít k původnímu zdroji...
    24. de Courson H, Lorne E, Guinot PG. Changes in dynamic arterial elastance induced by volume expansion and vasopressor in the operating room: a prospective bicentre study. Ann Intensive Care. 2019;9(1):117. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Bar S, Tibirica E, Guerin L, Mazoit JX, Lehot JJ, Vignon P, et al. Dynamic arterial elastance measured by uncalibrated pulse contour analysis predicts arterial-pressure response to a decrease in norepinephrine. Br J Anaesth. 2018;121(3):534-540. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Guinot PG, Lorne E, Bar S, Bernard E, Dupont H, Lebuffe G, et al. A norepinephrine weaning strategy using dynamic arterial elastance is associated with reduction of acute kidney injury in patients with vasoplegia after cardiac surgery: a post-hoc analysis of the randomized SNEAD study. J Clin Anesth. 2023;88:111124. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Nagai Y, Takei T, Saito Y, Iizuka Y, Nishikimi M, Naito Y, et al. Real-world evaluation of Eadyn as a predictor of vasopressor weaning success in critically ill patients: a retrospective cohort study. Crit Care. 2025;29(1):350. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Russo A, Ristagno G, Lazzeri C, Cecconi M, Giannini F, Guarracino F, et al. A dynamic elastance-based protocol to guide intra-operative fluid management in major abdominal surgery: a randomised clinical trial. Eur J Anaesthesiol. 2025;42(8):727-736. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Arabi YM, Myburgh J, Lamontagne F, Rewa O, van der Horst ICC, Cecconi M, et al. European Society of Intensive Care Medicine clinical practice guideline on fluid therapy in adult critically ill patients. Part 1: the choice of resuscitation fluids. Intensive Care Med. 2024;50(6):813-831. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Mekontso Dessap A, Cecconi M, Arabi YM, Myburgh J, Lamontagne F, Rewa O, et al. European Society of Intensive Care Medicine (ESICM) 2025 clinical practice guideline on fluid therapy in adult critically ill patients: part 2-the volume of resuscitation fluids. Intensive Care Med. 2025;51(3):461-477. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Ostermann M, Myburgh J, Lamontagne F, Cecconi M, Arabi YM, Rewa O, et al. European Society of Intensive Care Medicine clinical practice guideline on fluid therapy in adult critically ill patients. Part 3 - fluid removal at de-escalation phase. Intensive Care Med. 2025;51(4):1-15. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Ostadal P, Rokyta R, Karasek J, Kruger A, Vondrakova D, Janotka M, et al. Extracorporeal membrane oxygenation in the therapy of cardiogenic shock: 1-year outcomes of the multicentre, randomized ECMO-CS trial. Eur J Heart Fail. 2025;27(1):30-36. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Lim Y, Kim MC, Jeong IS. Early left ventricular unloading during VA-ECMO: randomized controlled trial (EARLY-UNLOAD). Acute Crit Care. 2023;39(4):473-487. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Lim Y, Kim MC, Jeong IS, et al. Early routine LV unloading during VA-ECMO did not improve 1-year outcomes: follow-up analysis of EARLY-UNLOAD. Acute Crit Care. 2025;41(1):55-64.
    35. Picado-Loaiza S, Ayala R, Ferreira RO, Zeledón F, Almeidinha L, Clemente M, et al. Early versus bail-out left ventricular unloading during veno-arterial extracorporeal membrane oxygenation: a systematic review and meta-analysis. J Cardiothorac Vasc Anesth. 2025;39:1015-1025. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Lim Y, Kim MC, Jeong IS. Left ventricle unloading during veno-arterial extracorporeal membrane oxygenation: review with updated evidence. Acute Crit Care. 2024;39(4):473-487. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Khiabani AJ, Pawale A. Extracorporeal membrane oxygenation in cardiogenic shock: execution is something; timing is everything. J Am Heart Assoc. 2024;13:e033348. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Helms J, Frere C, Thiele T, Tanaka KA, Neal MD, Steiner ME, et al. Anticoagulation in adult patients supported with extracorporeal membrane oxygenation: guidance from the Scientific and Standardization Committees on Perioperative and Critical Care Haemostasis and Thrombosis of the International Society on Thrombosis and Haemostasis. J Thromb Haemost. 2022;21:373-396. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Šoltés J, Skribuckij M, Říha H, Lipš M, Michálek P, Balík M, et al. Update on anticoagulation strategies in patients with ECMO - a narrative review. J Clin Med. 2023;12(18):6067. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Wieruszewski PM, Macielak SA, Nei SD, Moman RN, Seelhammer TG, Nabzdyk CGS, et al. Heparin versus bivalirudin for anticoagulation in adult extracorporeal membrane oxygenation: a systematic review and meta-analysis. ASAIO J. 2023;69(2):137-144. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Kartika T, Mathews R, Migneco G, Bundy T, Kaempf AJ, Pfeffer M, et al. Comparison of bleeding and thrombotic outcomes in veno-venous extracorporeal membrane oxygenation: heparin versus bivalirudin. Eur J Haematol. 2024;112(4):566-576. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Kawauchi A, Okada Y, Aoki M, Inoue A, Hifumi T, Sakamoto T, et al. Clinical prediction score for patients with initial nonshockable rhythm receiving extracorporeal cardiopulmonary resuscitation for out-of-hospital cardiac arrest: development and internal validation. J Am Heart Assoc. 2025;14(17):e042734. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Miyamoto Y, Kitamura T, Zha L, Matsumoto M, Sato N, Tanaka H, et al. Left-digit bias in outcomes and invasive treatments among out-of-hospital cardiac arrest patients with shockable rhythm: a nationwide multicenter observational study with regression discontinuity design analysis. Crit Care. 2025;29:389. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Koukousaki D, Kosmopoulos M, Sebastian P, Kalra R, Alexy T, Gutierrez A, et al. Effect of time to extracorporeal cardiopulmonary resuscitation on survival outcomes in in-hospital cardiac arrest patients. Resuscitation. 2025;110857. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Ali S, Moors X, van Schuppen H, Mommers L, Weelink E, Meuwese CL, et al. A national multicentre pre-hospital ECPR stepped wedge study: design and rationale of the ON-SCENE study. Scand J Trauma Resusc Emerg Med. 2024;32(1):31. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Singer B, Hla TTW, Abu-Habsa M, Davies G, Wrigley F, Faulkner M, et al. Sub30: feasibility study of pre-hospital extracorporeal membrane oxygenation in patients with refractory out-of-hospital cardiac arrest in London, United Kingdom. Resuscitation. 2025;207:110455. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Kruit N, Burns B, Shearer N, Hui J, Coggins A, Buscher H, et al. Pre-hospital ECPR for refractory cardiac arrest - the PRECARE pilot feasibility study. Resuscitation. 2025;212:110631. Přejít k původnímu zdroji...
    48. Leroux L, Dennis-Benford NB, Bergeron A, Lamhaut L, Cournoyer A, Grunau B, et al. Impact of prehospital extracorporeal cardiopulmonary resuscitation for out-of-hospital cardiac arrest on survival with good neurological function: a systematic review and meta-analysis. Resusc Plus. 2025;24:100974. Přejít k původnímu zdroji...
    49. Ling RR, Chen Y, Low CJW, Agerstrand C, Jung JS, Lim SL, et al. Left ventricular unloading during extracorporeal cardiopulmonary resuscitation: a target trial emulation of the ELSO registry. Crit Care. 2025;29(1):186. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Malik J, Valerianova A, Janota T, Smalcova J, Kubinova N, Rob D, et al. Lower cholesterol level on admission predicts poor outcome after prolonged cardiac arrest. Sci Rep. 2025;15(1):20512. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Pudil J, Leníček M, Kaválková P, Rob D, Dusík M, Tvrdoň J, et al. Higher bilirubin on admission predicts better outcome in refractory cardiac arrest: a Prague OHCA trial analysis focused on the antioxidant effect of bilirubin. Resusc Plus. 2025;25:101023. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Havranek S, Neuhöfer J, Vesela M, Kavalkova P, Rob D, Fingrova Z, et al. Cardiac rhythm conversions and the outcome in refractory out-of-hospital cardiac arrest: extracorporeal versus conventional resuscitation. Crit Care Med. 2025;53(10):e1930-e1940. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Farkasovska K, Rob D, Dacev M, Kavalkova P, Macoun J, Dusík M, et al. Reasons for death in patients receiving ECPR for refractory out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation. 2025;213:110615. Přejít k původnímu zdroji...
    54. Alenazi A, Alotaibi B, Madan J, Yeung J, Johnson S, Couper K, et al. The cost-effectiveness of extracorporeal cardiopulmonary resuscitation for refractory cardiac arrest: a systematic review. Resuscitation. 2025;110822. Přejít k původnímu zdroji...
    55. Delnoij TSR, Suverein MM, Essers BAB, Hermanides RC, Otterspoor L, Elzo Kraemer CV, et al. Cost-effectiveness of extracorporeal cardiopulmonary resuscitation vs conventional cardiopulmonary resuscitation in out-of-hospital cardiac arrest: a pre-planned, trial-based economic evaluation. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care. 2024;13(6):484-492. Přejít k původnímu zdroji...
    56. Rehberg S, Frank S, Černý V, Cihlář R, Borgstedt R, Biancofiore G, et al. Landiolol for heart rate control in patients with septic shock and persistent tachycardia: a multicenter randomized clinical trial (Landi-SEP). Intensive Care Med. 2024;50(10):1622-1634. Přejít k původnímu zdroji...
    57. Hasegawa D, Sato R, Prasitlumkum N, Nishida K, Takahashi K, Yatabe T, et al. Effect of ultrashort-acting β-blockers on mortality in patients with sepsis with persistent tachycardia despite initial resuscitation: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Chest. 2021;159(6):2289-2300. Přejít k původnímu zdroji...
    58. Paneer Selvam S, Gamarra-Valverde NN, Tripoli A, Samaniego MA, Giorgi J. Efficacy and safety of landiolol in the treatment of tachycardia in patients with sepsis and septic shock: a systematic review and meta-analysis. Cureus. 2025;17(7):e88004. Přejít k původnímu zdroji...
    59. Bosch NA, Rucci JM, Massaro JM, Winter MR, Quinn EK, Chon KH, et al. Comparative effectiveness of heart rate control medications for the treatment of sepsis-associated atrial fibrillation. Chest. 2021;159(4):1452-1459. Přejít k původnímu zdroji...
    60. Huang G, Li H, Song F, Zhang C, Jian M, Huang C, et al. Intravenous beta-blockers versus amiodarone on in-hospital mortality and safety profile in adult septic patients. Med Intensiva (Engl Ed). 2025;49(7):502143. Přejít k původnímu zdroji...
    61. Birmingham Clinical Trials Unit. ABBRUPT: A trial of rate control in new-onset atrial fibrillation in ICU [online]. Birmingham (UK): University of Birmingham; [cit. 2025-10-16]. Dostupné z: https://www.birmingham.ac.uk/research/bctu/trials/portfolio-v/abbrupt.
    62. Thompson A, Fleischmann KE, Smilowitz NR, de las Fuentes L, Mukherjee D, Aggarwal NR, et al. 2024 AHA/ACC/ACS/ASNC/HRS/SCA/SCCT/SCMR/SVM Guideline for Perioperative Cardiovascular Management for Noncardiac Surgery. J Am Coll Cardiol. 2024;84(19):1869-1969. Přejít k původnímu zdroji...
    63. Kraut JA, Madias NE. Metabolic acidosis: pathophysiology, diagnosis and management. Nat Rev Nephrol. 2018;14(10):589-603.
    64. Giraud R, Siegenthaler N, Martin PY, Carteron L, Pugin J, Yamada T, et al. Acid-base disorders in critically ill patients: new insights into diagnosis and management. Intensive Care Med. 2021;47(1):27-38.
    65. Jaber S, Paugam-Burtz C, Dupres M, Baudin F, Rimmelé T, Mercier E, et al. Effect of sodium bicarbonate therapy on mortality in patients with severe metabolic acidosis and acute kidney injury: the BICAR-ICU randomized clinical trial. Lancet. 2018;392(10141):31-40. Přejít k původnímu zdroji...
    66. Peyton PJ, Bellomo R, Glassford NJ, Yeh YZ, Raman S, Caironi P, et al. Sodium bicarbonate administration for metabolic acidosis in the intensive care unit: a target-trial emulation. Intensive Care Med. 2025;51(4):455-466.
    67. SODa-BIC Investigators. Protocol for the Sodium Bicarbonate Administration Trial in Critically Ill Patients with Metabolic Acidosis (SODa-BIC). Crit Care Resusc. 2025;27(1):22-30.

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.