Anest. intenziv. Med. 2024;35(4):223-228 | DOI: 10.36290/aim.2024.044

Problematika hodnocení bolesti u pacientů s deliriem v intenzivní péči - nesystematický přehledový článekPřehledový článek

Mica P.1, 2, Čundrle I.1, 2
1 Anesteziologicko­‑resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
2 Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Bolest a delirium patří mezi časté problémy u pacientů v intenzivní péči. Jejich výskyt přispívá ke vzniku orgánových komplikací a ke zvýšené morbiditě a mortalitě těchto pacientů. Hodnocení bolesti u pacientů s deliriem je obtížné z různých důvodů. Pro její hodnocení se doporučuje použití validovaných nástrojů, které jsou v tomto přehledovém článku rozebrány. Úkolem ošetřujícího personálu je včasná identifikace bolesti a deliria a zahájení cílené terapie.

Klíčová slova: bolest, delirium, intenzivní péče.

Issues of pain assessment in patients with delirium in intensive care - narrative review

Intensive care patients frequently experience delirium and pain. Their occurrence is a contributing factor to the increased morbidity and mortality and organ complications in these patients. For a variety of reasons, the evaluation of pain in delirium patients is challenging. It is advisable to employ validated tools for its evaluation. Initiating targeted therapy and identifying pain and delirium early are the primary responsibilities of the attending staff.

Keywords: pain, delirium, intensive care.

Vloženo: 4. srpen 2024; Revidováno: 18. říjen 2024; Přijato: 26. listopad 2024; Zveřejněno online: 10. prosinec 2024; Zveřejněno: 17. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mica P, Čundrle I. Problematika hodnocení bolesti u pacientů s deliriem v intenzivní péči - nesystematický přehledový článek. Anest. intenziv. Med. 2024;35(4):223-228. doi: 10.36290/aim.2024.044.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • PDF bude odemčeno 17.12.2025

    Reference

    1. Alnajar MKh, Shudifat R, Mosleh SM, Ismaile S, N'erat M, Amro K. Pain Assessment and Management in Intensive Care Unit: Nurses' Practices, Perceived Influencing Factors, and Educational Needs. TONURSJ. 2021;15(1):170-178. doi:10.2174/1874434602115010170. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Kotfis K, Zegan­‑Barańska M, Szydłowski Ł, Żukowski M, Ely WE. Metody oceny natężenia bólu u dorosłych pacjentów oddziałów intensywnej terapii - polska wersja językowa narzędzia CPOT (Critical Care Pain Observation Tool) i BPS (Behavioral Pain Scale). Anaesthesiol Intensive Ther. 2017;49(1):66-72. doi:10.5603/AIT.2017.0010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Nordness MF, Hayhurst CJ, Pandharipande P. Current Perspectives on the Assessment and Management of Pain in the Intensive Care Unit. JPR. 2021;Volume 14:1733-1744. doi:10.2147/JPR.S256406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Shaikh N, Tahseen S, Zeesan Ul Haq Q, et al. Acute Pain Management in Intensive Care Patients: Facts and Figures. In: A. Shallik N, ed. Pain Management in Special Circumstances. IntechOpen; 2018. doi:10.5772/intechopen.78708. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Chanques G, Gélinas C. Monitoring pain in the intensive care unit (ICU). Intensive Care Med. 2022;48(10):1508-1511. doi:10.1007/s00134-022-06807-w. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Mattison MLP. Delirium. Annals of Internal Medicine. 2020;173(7):ITC49-ITC64. doi:10.7326/AITC202010060. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Wojnar­‑Gruszka K, Sega A, Płaszewska­‑Żywko L, Wojtan S, Potocka M, Kózka M. Pain Assessment with the BPS and CCPOT Behavioral Pain Scales in Mechanically Ventilated Patients Requiring Analgesia and Sedation. IJERPH. 2022;19(17):10894. doi:10.3390/ijerph191710894. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Kim EJ, Hong J, Kang J, et al. A Systematic Review on Pain Assessment Tools for Intensive Care Unit Patients. J Korean Crit Care Nurs. 2020;13(1):44-62. doi:10.34250/jkccn.2020. 13. 1. 44. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Robleda G, Roche­‑Campo F, Membrilla­‑Martínez L, et al. Evaluation of pain during mobilization and endotracheal aspiration in critical patients. Medicina Intensiva (English Edition). 2016;40(2):96-104. doi:10.1016/j.medine.2015. 03. 008. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Critical Care Program, George Institute for Global Health, Sydney, NSW, Australia, Moran BL, Department of Intensive Care, Gosford Hospital, Gosford, NSW, Australia, et al. Pain assessment and analgesic management in patients admitted to intensive care: an Australian and New Zealand point prevalence study. CC & R. 2022;24(3):224-232. doi:10.51893/2022. 3. OA1. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Baral P, Udit S, Chiu IM. Pain and immunity: implications for host defence. Nat Rev Immunol. 2019;19(7):433-447. doi:10.1038/s41577-019-0147-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Park JM, Kim JH. Assessment and Treatment of Pain in Adult Intensive Care Unit Patients. Korean J Crit Care Med. 2014;29(3):147. doi:10.4266/kjccm.2014. 29. 3.147. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Mäkinen OJ, Bäcklund ME, Liisanantti J, Peltomaa M, Karlsson S, Kalliomäki ML. Persistent pain in intensive care survivors: a systematic review. British Journal of Anaesthesia. 2020;125(2):149-158. doi:10.1016/j.bja.2020. 04. 084. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Bourdiol A, Legros V, Vardon­‑Bounes F, et al. Prevalence and risk factors of significant persistent pain symptoms after critical care illness: a prospective multicentric study. Crit Care. 2023;27(1):199. doi:10.1186/s13054-023-04491-w. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Mascarenhas M, Beattie M, Roxburgh M, MacKintosh J, Clarke N, Srivastava D. Using the Model for Improvement to implement the Critical­‑Care Pain Observation Tool in an adult intensive care unit. BMJ Open Qual. 2018;7(4):e000304. doi:10.1136/bmjoq-2017-000304. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Havaldar AA. Pain Assessment in Intensive Care Unit: A Forgotten Entity or a Quality Indicator? Indian Journal of Critical Care Medicine. 2022;26(4):421-422. doi:10.5005/jp­‑journals-10071-24191. Přejít k původnímu zdroji...
    17. McGovern C, Cowan R, Appleton R, Miles B. Pain, agitation and delirium in the intensive care unit. Anaesthesia & Intensive Care Medicine. 2021;22(12):799-806. doi:10.1016/j.mpaic.2021. 10. 013. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Morris JL, Bernard F, Bérubé M, et al. Determinants of pain assessment documentation in intensive care units. Can J Anesth/J Can Anesth. 2021;68(8):1176-1184. doi:10.1007/s12630-021-02022-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Gomarverdi S, Sedighie L, Seifrabiei M, Nikooseresht M. Comparison of two pain scales: Behavioral pain scale and critical­‑care pain observation tool during invasive and noninvasive procedures in intensive care unit­‑admitted patients. Iranian J Nursing Midwifery Res. 2019;24(2):151. doi:10.4103/ijnmr.IJNMR_47_18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hora TCNSD, Alves IGN. Scales for the assessment of pain in the intensive care unit. Systematic review. Brazilian Journal Of Pain. 2020;3(3). doi:10.5935/2595-0118.20200043. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Erden S, Demir N, Ugras GA, Arslan U, Arslan S. Vital signs: Valid indicators to assess pain in intensive care unit patients? An observational, descriptive study. Nursing & Health Sciences. 2018;20(4):502-508. doi:10.1111/nhs.12543. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Severgnini P, Pelosi P, Contino E, Serafinelli E, Novario R, Chiaranda M. Accuracy of Critical Care Pain Observation Tool and Behavioral Pain Scale to assess pain in critically ill conscious and unconscious patients: prospective, observational study. j intensive care. 2016;4(1):68. doi:10.1186/s40560-016-0192-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Chamorro C. Pain in the ICU - The fifth sign, not the fifth element. Medicina Intensiva. 2016;40(8):461-462. doi:10.1016/j.medin.2016. 08. 010. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Rijkenberg S, van der Voort PHJ. Can the critical­‑care pain observation tool (CPOT) be used to assess pain in delirious ICU patients? J Thorac, DiS. 2016;8(5):E285-E287. doi:10.21037/jtd.2016. 03. 32. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Álvarez EA, Parada FJ. Association of Pain During the Evaluation of Delirium in Intensive Care Unit Patients. Front Med. 2021;8:722001. doi:10.3389/fmed.2021.722001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Fischer T, Hosie A, Luckett T, Agar M, Phillips J. Strategies for Pain Assessment in Adult Patients With Delirium: A Scoping Review. Journal of Pain and Symptom Management. 2019;58(3):487-502.e11. doi:10.1016/j.jpainsymman.2019. 05. 020. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Sampson EL, West E, Fischer T. Pain and delirium: mechanisms, assessment, and management. Eur Geriatr Med. 2020;11(1):45-52. doi:10.1007/s41999-019-00281-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Sadaf F, Saqib M, Iftikhar M, Ahmad A. Prevalence and Risk Factors of Delirium in Patients Admitted to Intensive Care Units: A Multicentric Cross­‑Sectional Study. Cureus. Published online September 7, 2023. doi:10.7759/cureus.44827. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Renzi S, Gitti N, Piva S. Delirium in the intensive care unit: a narrative review. JGG. 2023;71(1):22-29. doi:10.36150/2499-6564-N600. Přejít k původnímu zdroji...
    30. La Cour KN, Andersen­‑Ranberg NC, Weihe S, et al. Distribution of delirium motor subtypes in the intensive care unit: a systematic scoping review. Crit Care. 2022;26(1):53. doi:10.1186/s13054-022-03931-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Alaterre C, Fazilleau C, Cayot­‑Constantin S, et al. Monitoring delirium in the intensive care unit: Diagnostic accuracy of the CAM­‑ICU tool when performed by certified nursing assistants - A prospective multicenter study. Intensive and Critical Care Nursing. 2023;79:103487. doi:10.1016/j.iccn.2023.103487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Stollings JL, Kotfis K, Chanques G, Pun BT, Pandharipande PP, Ely EW. Delirium in critical illness: clinical manifestations, outcomes, and management. Intensive Care Med. 2021;47(10):1089-1103. doi:10.1007/s00134-021-06503-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Gao Y, Gong S, Zhou W, Li X, Gan X. Frequency and Risk Factors of Subsyndromal Delirium in the Intensive Care Units: A Prospective Cohort Study. NDT. 2023;Volume 19:1003-1016. doi:10.2147/NDT.S407156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Mart MF, Williams Roberson S, Salas B, Pandharipande PP, Ely EW. Prevention and Management of Delirium in the Intensive Care Unit. Semin Respir Crit Care Med. 2021;42(01):112-126. doi:10.1055/s-0040-1710572. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Lobo­‑Valbuena B, Gordo F, Abella A, et al. Risk factors associated with the development of delirium in general ICU patients. A prospective observational study. Zivkovic AR, ed. PLoS ONE. 2021;16(9):e0255522. doi:10.1371/journal.pone.0255522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ormseth CH, LaHue SC, Oldham MA, Josephson SA, Whitaker E, Douglas VC. Predisposing and Precipitating Factors Associated With Delirium: A Systematic Review. JAMA Netw Open. 2023;6(1):e2249950. doi:10.1001/jamanetworkopen.2022.49950. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Gagnon PR. Treatment of delirium in supportive and palliative care: Current Opinion in Supportive and Palliative Care. 2008;2(1):60-66. doi:10.1097/SPC.0b013e3282f4ce05. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Bouajram RH, Sebat CM, Love D, Louie EL, Wilson MD, Duby JJ. Comparison of Self­‑Reported and Behavioral Pain Assessment Tools in Critically Ill Patients. J Intensive Care Med. 2020;35(5):453-460. doi:10.1177/0885066618757450. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Sun G, Wen Z, Ok D, Doan L, Wang J, Chen ZS. Detecting acute pain signals from human EEG. Journal of Neuroscience Methods. 2021;347:108964. doi:10.1016/j.jneumeth.2020.108964. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Modares­‑Haghighi P, Boostani R, Nami M, Sanei S. Quantification of pain severity using EEG­‑based functional connectivity. Biomedical Signal Processing and Control. 2021;69:102840. doi:10.1016/j.bspc.2021.102840. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Zis P, Liampas A, Artemiadis A, et al. EEG Recordings as Biomarkers of Pain Perception: Where Do We Stand and Where to Go? Pain Ther. 2022;11(2):369-380. doi:10.1007/s40122-022-00372-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Coleman RM, Tousignant­‑Laflamme Y, Ouellet P, Parenteau­‑Goudreault É, Cogan J, Bourgault P. The Use of the Bispectral Index in the Detection of Pain in Mechanically Ventilated Adults in the Intensive Care Unit: A Review of the Literature. Pain Research and Management. 2015;20(1):e33-e37. doi:10.1155/2015/981419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Tasaka CL, Duby JJ, Pandya K, Wilson MD, A. Hardin K. Inadequate Sedation During Therapeutic Paralysis: Use of Bispectral Index in Critically Ill Patients. Drugs - Real World Outcomes. 2016;3(2):201-208. doi:10.1007/s40801-016-0076-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Faritous Z, Barzanji A, Azarfarin R, et al. Comparison of Bispectral Index Monitoring With the Critical­‑Care Pain Observation Tool in the Pain Assessment of Intubated Adult Patients After Cardiac Surgery. Anesth Pain Med. 2016;6(4). doi:10.5812/aapm.38334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Bower MM, Sweidan AJ, Xu JC, Stern­‑Nezer S, Yu W, Groysman LI. Quantitative Pupillometry in the Intensive Care Unit. J Intensive Care Med. 2021;36(4):383-391. doi:10.1177/0885066619881124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Arican Ş. Comparison of pupillometer, critical care pain observation scale and vital findings in the evaluation of pain in intensive care patients without oral communication. Agri. Published online 2022. doi:10.14744/agri.2021.72246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Singh A. A, Kumar N, De RR, Bahadur R, Shekhar S. The Role of Pupillometry in the Assessment of Pain in Children Under General Anesthesia: A Prospective Single­‑Blinded Observational Study. Cureus. Published online August 22, 2023. doi:10.7759/cureus.43894. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Aissou M, Snauwaert A, Dupuis C, Atchabahian A, Aubrun F, Beaussier M. Objective Assessment of the Immediate Postoperative Analgesia Using Pupillary Reflex Measurement. Anesthesiology. 2012;116(5):1006-1012. doi:10.1097/ALN.0b013e318251d1fb. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Fratino S, Peluso L, Talamonti M, et al. Evaluation of Nociception Using Quantitative Pupillometry and Skin Conductance in Critically Ill Unconscious Patients: A Pilot Study. Brain Sciences. 2021;11(1):109. doi:10.3390/brainsci11010109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Brett K, Severn M. Facial Analysis Technology for Pain Detection: A Potentially Useful Tool for People Living With Dementia. cjht. 2023;3(7). doi:10.51731/cjht.2023.682. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Pu L, Coppieters MW, Smalbrugge M, et al. Implementing PainChek and PARO to Support Pain Assessment and Management in Residents with Dementia: A Qualitative Study. Pain Management Nursing. 2023;24(6):587-594. doi:10.1016/j.pmn.2023. 04. 001. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Crellin DJ, Harrison D, Santamaria N, Babl FE. Comparison of the Psychometric Properties of the FLACC Scale, the MBPS and the Observer Applied Visual Analogue Scale Used to Assess Procedural Pain. JPR. 2021;Volume 14:881-892. doi:10.2147/JPR.S267839. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Lee S, Jung DE, Park D, et al. Intraoperative neurological pupil index and postoperative delirium and neurologic adverse events after cardiac surgery: an observational study. Sci Rep. 2023;13(1):13838. doi:10.1038/s41598-023-41151-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Mitra S, Saxena P, Jain K, et al. Clinical Utility of the Behavioral Pain Assessment Tool in Patients Admitted in the Intensive Care Unit. Indian Journal of Critical Care Medicine. 2020;24(8):695-700. doi:10.5005/jp­‑journals-10071-23521. Přejít k původnímu zdroji...
    55. Nugent SM, Lovejoy TI, Shull S, Dobscha SK, Morasco BJ. Associations of Pain Numeric Rating Scale Scores Collected during Usual Care with Research Administered Patient Reported Pain Outcomes. Pain Medicine. 2021;22(10):2235-2241. doi:10.1093/pm/pnab110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Wiegand DL, Wilson T, Pannullo D, et al. Measuring Acute Pain Over Time in the Critically Ill Using the Multidimensional Objective Pain Assessment Tool (MOPAT). Pain Management Nursing. 2018;19(3):277-287. doi:10.1016/j.pmn.2017. 10. 013. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.