Anest. intenziv. Med. 2023;34(3):110-115 | DOI: 10.36290/aim.2023.036

Vybrané limitace užití variací tepového objemu a pulzního tlakuPřehledový článek

Cenková B.1, 2, 3, Šrámek V.2, 3, Suk P.1, 2, 3
1 Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
2 Anesteziologicko­‑resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
3 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

V současnosti je u pacientů s oběhovým selháním při tekutinové resuscitaci preferován koncept předpovědi tzv. fluid responsiveness (Fresp), tedy schopnosti odhadnout, zda srdce odpoví na tekutinovou výzvu zvýšením srdečního výdeje. Mezi hemodynamické parametry používané k předpovědi Fresp patří variace tepového objemu (stroke volume variation - SVV) a variace pulzního tlaku (pulse pressure variation - PPV), jejichž spolehlivost již potvrdila řada klinických studií. Především v prostředí intenzivní péče, ale také na operačním sále, se setkáváme s mnoha stavy, které činí interpretaci PPV/SVV nespolehlivou či zcela nemožnou. Prvním úskalím může být již volba monitorovací techniky, kdy mezi jednotlivými přístroji existují rozdíly jak ve spolehlivosti měření, tak ve výši ideálních prahových hodnot. Dobře prozkoumanými limitujícími faktory jsou vliv malého dechového objemu nebo nízká plicní compliance, které se ale dají efektivně překonat pomocí tzv. tidal volume challenge, tedy dočasným zvýšením dechového objemu. Naproti tomu spontánní dechová aktivita použití PPV/SVV zcela vylučuje. Jasný závěr zatím nepanuje v otázce falešné pozitivity PPV/SVV u pacientů s pravostrannou srdeční dysfunkcí. V případě levostranné dysfunkce je prediktivní hodnota PPV/SVV zřejmě nižší než u zdravých jedinců, v klinické praxi je ale metoda stále využitelná. Studie zabývající se intraabdominální hypertenzí zatím přináší konfliktní výsledky, zdá se ale, že navyšování nitrobřišního tlaku vede také k nutnosti navýšení ideálních prahových hodnot. Také změna variace po podání tekutinové výzvy (ΔPPV/ΔSVV) se jeví slibným nástrojem k ověření účinku tekutinové terapie.

Klíčová slova: variace tepového objemu, variace pulzního tlaku, limitace, tekutinová resuscitace.

Selected limitations of the use of stroke volume and pulse pressure variations

The concept of prediction of fluid responsiveness - the ability of the heart to increase cardiac output in a response to a fluid bolus, has become a popular choice to guide fluid resuscitation in case of circulatory failure. Stroke volume variation (SVV) and pulse pressure variation (PPV) are dynamic parameters frequently used to predict fluid responsiveness that have been shown to be accurate in a number of studies. In the operating theatre, but mainly in the setting of intensive care unit, there are multiple factors that decrease PPV/SVV reliability or make their use even impossible. Firstly, the choice of monitoring technique can influence PPV/SVV values and optimal threshold values can differ among various devices. Low tidal volume and low pulmonary compliance are limiting factors that have been studied thoroughly and can be overcome with a tidal volume challenge - a temporary increase in tidal volume for the sole purpose of taking reliable PPV/SVV measurements. On the other hand, PPV/SVV evaluation remains useless in patients with spontaneous breathing activity. There are not enough data to draw conclusions in case of false-positivity of PPV/SVV in patients suffering from right ventricular failure. PPV/SVV performance is probably weakened, yet good enough, for clinical practice in patients with left ventricular failure. Studies on intraabdominal hypertension have reported conflicting results; nevertheless, the ideal threshold values tend to be higher during elevated intraabdominal pressure. The change in variation after fluid challenge (ΔPPV/ΔSVV) appears a useful tool to validate fluid administration efficacy.

Keywords: stroke volume variation, pulse pressure variation, limitation, fluid responsiveness.

Vloženo: 11. květen 2023; Revidováno: 25. červenec 2023; Přijato: 7. srpen 2023; Zveřejněno online: 19. září 2023; Zveřejněno: 31. říjen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cenková B, Šrámek V, Suk P. Vybrané limitace užití variací tepového objemu a pulzního tlaku. Anest. intenziv. Med. 2023;34(3):110-115. doi: 10.36290/aim.2023.036.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Grübler MR, Wigger, O, Berger, D, Blöchlinger S. Basic concepts of heart­‑lung interactions during mechanical ventilation. Swiss Med Wkly. 2017;147:w14491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Mahmood SS, Pinsky MR. Heart­‑lung interactions during mechanical ventilation: the basics. Ann Transl Med. 2018;6(18):349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Marik PE, Baram M, Vahid B. Does central venous pressure predict fluid responsiveness? A systematic review of the literature and the tale of seven mares. Chest. 2008;134(1):172-178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Marik PE, Cavallazzi R, Vasu T, Hirani A. Dynamic changes in arterial waveform derived variables and fluid responsiveness in mechanically ventilated patients: a systematic review of the literature. Crit Care Med. 2009;37(9):2642-2647. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Yang X, Du B. Does pulse pressure variation predict fluid responsiveness in critically ill patients? A systematic review and meta­‑analysis. Crit Care. 2014;18(6):650. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bednarczyk JM, Fridfinnson JA, Kumar A, Blanchard L, Rabbani R, Bell D, et al. Incorporating Dynamic Assessment of Fluid Responsiveness Into Goal­‑Directed Therapy: A Systematic Review and Meta­‑Analysis. Crit Care Med. 2017;45(9):1538-1545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Michard F, Chemla D, Teboul, JL. Applicability of pulse pressure variation: how many shades of grey? Crit Care. 2015;19(1):144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Mahjoub Y, Lejeune V, Muller L, Perbet S, Zieleskiewicz L, Bart F, et al. Evaluation of pulse pressure variation validity criteria in critically ill patients: a prospective observational multicentre point­‑prevalence study. Br J Anaesth. 2014;112(4):681-685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Fischer MO, Mahjoub Y, Boisselier C, Tavernier B, Dupont H, Leone M, et al. Arterial pulse pressure variation suitability in critical care: A French national survey. Anaesth Crit Care Pain Med. 2015;34(1):23-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Taniguchi LU, Zampieri FG, Nassar, AP. Applicability of respiratory variations in stroke volume and its surrogates for dynamic fluid responsiveness prediction in critically ill patients: a systematic review of the prevalence of required conditions. Rev. Bras Ter Intensiva. 2017;29(1):70-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Benes J, Zatloukal J, Kletecka J, Simanova A, Haidingerova L, Pradl R, et al. Respiratory induced dynamic variations of stroke volume and its surrogates as predictors of fluid responsiveness: applicability in the early stages of specific critical states. J Clin Monit Comput. 2014;28(3):225-231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. De Backer D, Heenen S, Piagnerelli M, Koch M, Vincent JL, et al. Pulse pressure variations to predict fluid responsiveness: influence of tidal volume. Intensive Care Med. 2005;31(4):517-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Serpa Neto A, Cardoso OS, Manetta JA, Pereira VGM, Esposito DC, Pasqualucci MdOP, et al. Association between use of lung­‑protective ventilation with lower tidal volumes and clinical outcomes among patients without acute respiratory distress syndrome: a meta­‑analysis. JAMA 2012;308(16):1651-1659.
    14. Fan E, Brodie D, Slutsky AS. Acute Respiratory Distress Syndrome: Advances in Diagnosis and Treatment. JAMA. 2018;319(7):698-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Myatra SN, Prabu NR, Divatia JV, Monnet X, Kulkarni AP, Teboul JL, et al. The Changes in Pulse Pressure Variation or Stroke Volume Variation After a 'Tidal Volume Challenge' Reliably Predict Fluid Responsiveness During Low Tidal Volume Ventilation. Crit Care Med. 2017;45(3):415-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Messina A, Montagnini C, Cammarota G, De Rosa S, Giuliani F, Muratore L, et al. Tidal volume challenge to predict fluid responsiveness in the operating room: An observational study. Eur J Anaesthesiol. 2019;36(8):583-591. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Jun JH, Chung RK, Baik HJ, Chung MH, Hyeon JS, Lee YG, et al. The tidal volume challenge improves the reliability of dynamic preload indices during robot­‑assisted laparoscopic surgery in the Trendelenburg position with lung­‑protective ventilation. BMC Anesthesiol. 2019;19(1):142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Wang X, Liu S, Gao J, Zhang Y, Huang T. Does tidal volume challenge improve the feasibility of pulse pressure variation in patients mechanically ventilated at low tidal volumes? A systematic review and meta­‑analysis. Crit Care. 2023;27(1):45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Monnet X, Bleibtreu A, Ferre A, Dres M, Gharbi R, Richard CH, et al. Passive leg­‑raising and end­‑expiratory occlusion tests perform better than pulse pressure variation in patients with low respiratory system compliance. Crit Care Med. 2012;40(1):152-157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Xu Y, Guo J, Wu Q, Chen J. Efficacy of using tidal volume challenge to improve the reliability of pulse pressure variation reduced in low tidal volume ventilated critically ill patients with decreased respiratory system compliance. BMC Anesthesiol. 2022;22(1):137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Ali A, Abdullah T, Sabanci PA, Dogan L, Orhan­‑Sungur M, Akinici IO. Comparison of ability of pulse pressure variation to predict fluid responsiveness in prone and supine position: an observational study. J Clin Monit Comput. 2019;33(4):573-580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Kim DH, Shin S, Kim JY, Kim SH, Jo M, Choi YS. Pulse pressure variation and pleth variability index as predictors of fluid responsiveness in patients undergoing spinal surgery in the prone position. Ther Clin Risk Manag. 2018;14:1175-1183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Mahjoub Y, Pila C, Friggeri A, Zogheib E, Lobjoie E, Tinturier F. Assessing fluid responsiveness in critically ill patients: False­‑positive pulse pressure variation is detected by Doppler echocardiographic evaluation of the right ventricle. Crit Care Med. 2009;37(9):2570-2575. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Wyler von Ballmoos M, Takala J, Roeck M, Porta F, Tueller D, Ganter CC, et al. Pulse­‑pressure variation and hemodynamic response in patients with elevated pulmonary artery pressure: a clinical study. Crit Care. 2010;14(3): R111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Vieillard­‑Baron A, Prigent A, Repesse X, Goudelin M, Prat G, Evrard B, et al. Right ventricular failure in septic shock: characterization, incidence and impact on fluid responsiveness. Crit Care. 2020;24(1):630. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Teboul JL, Monnet X, Chemla D, Michard F. Arterial Pulse Pressure Variation with Mechanical Ventilation. Am J Respir Crit Care Med. 2019;199(1):22-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Renner J, Gruenewald M, Quaden R, Hanss R, Meybohm P, Steinfath M et al. Influence of increased intra­‑abdominal pressure on fluid responsiveness predicted by pulse pressure variation and stroke volume variation in a porcine model. Crit Care Med. 2009;37(2):650-658. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Jacques D, Bendjelid K, Duperret S, Colling J, Piriou V, Viale JP. Pulse pressure variation and stroke volume variation during increased intra­‑abdominal pressure: an experimental study. Crit Care. 2011;15(1):R33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Alfonsi P, Viellard­‑Baron A, Coggia M, Guignard B, Goeau­‑Brissonniere O, Jardin F, et al. Cardiac function during intraperitoneal CO2 insufflation for aortic surgery: a transesophageal echocardiographic study. Anesth Analg. 2006;102(5):1304-1310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Wajima Z, Shiga T, Imanaga K. Pneumoperitoneum affects stroke volume variation in humans. J Anesth. 2015;29(4):508-514. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Liu F, Zhu S, Ji Q, Li W, Liu J. The impact of intra­‑abdominal pressure on the stroke volume variation and plethysmographic variability index in patients undergoing laparoscopic cholecystectomy. Biosci Trends. 2015;9(2):129-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Høiseth LØ, Hoff IE, Myre K, Landsverk SA, Kirkebøen KA. Dynamic variables of fluid responsiveness during pneumoperitoneum and laparoscopic surgery. Acta Anaesthesiol Scand. 2012;56(6):777-786. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Zlicar M, Novak­‑Jankovic V, Blagus R, Cecconi M. Predictive values of pulse pressure variation and stroke volume variation for fluid responsiveness in patients with pneumoperitoneum. J Clin Monit Comput. 2018;32(5):825-832. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Chin JH, Lee EH, Hwang GS, Choi WJ. Prediction of fluid responsiveness using dynamic preload indices in patients undergoing robot­‑assisted surgery with pneumoperitoneum in the Trendelenburg position. Anaesth Intensive Care. 2013;41(4):515-522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Liu X, Fu Q, Mi W, Liu H, Zhang H, Wang P, et al. Pulse pressure variation and stroke volume variation predict fluid responsiveness in mechanically ventilated patients experiencing intra­‑abdominal hypertension. Biosci Trends. 2013;7(2):101-108. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Guinot PG, de Broca B, Bernard E, Arab OA, Lorne E, Dupont H, et al. Respiratory stroke volume variation assessed by oesophageal Doppler monitoring predicts fluid responsiveness during laparoscopy. Br J Anaesth. 2014;112(4):660-664. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Moon EJ, Lee S, Yi JW, Kim JH, Lee BJ, Seo H, et al. Stroke Volume Variation and Stroke Volume Index Can Predict Fluid Responsiveness after Mini­‑Volume Challenge Test in Patients Undergoing Laparoscopic Cholecystectomy. Medicina (Kaunas). 2019;56(1):3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Chen J, Zhao S, Zhu Q. Reliability of stroke volume or pulse pressure variation as dynamic predictors of fluid responsiveness in laparoscopic surgery: a systematic review. J Clin Monit Comput. 2023;37(2):379-387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Biais M, Ehrmann S, Mari A, Conte B, Mahjoub Y, Desebbe O, et al. Clinical relevance of pulse pressure variations for predicting fluid responsiveness in mechanically ventilated intensive care unit patients: the grey zone approach. Crit Care. 2014;18(6):587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Cannesson M, Le Manach Y, Hofer CK, Goarin JP, Lehot JJ, Vallet B, et al. Assessing the diagnostic accuracy of pulse pressure variations for the prediction of fluid responsiveness: a 'gray zone' approach. Anesthesiology. 2011;115(2):231-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Le Manach Y, Hofer CK, Lehot JJ, Vallet B, Goarin JP, Tavernier B, et al. Can changes in arterial pressure be used to detect changes in cardiac output during volume expansion in the perioperative period? Anesthesiology. 2012;117(6):1165-1174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Mallat J, Meddour M, Durville E, Lemyze M, Pepy F, Temime J, et al. Decrease in pulse pressure and stroke volume variations after mini­‑fluid challenge accurately predicts fluid responsiveness. Br J Anaesth. 2015;115(3):449-456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Mallat J, Fischer MO, Granier M, Vinsonneau C, Jonard M, Mahjoub Y, et al. Passive leg raising­‑induced changes in pulse pressure variation to assess fluid responsiveness in mechanically ventilated patients: a multicentre prospective observational study. Br J Anaesth. 2022;129(3):308-316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Ganter MT, Geisen M, Hartnack S, Dzemali O, Hofer CK. Prediction of fluid responsiveness in mechanically ventilated cardiac surgical patients: the performance of seven different functional hemodynamic parameters. BMC Anesthesiol. 2018;18(1):55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Hofer CK, Senn A, Weibel L, Zollinger A, et al. Assessment of stroke volume variation for prediction of fluid responsiveness using the modified FloTrac and PiCCOplus system. Crit Care. 2008;12(3): R82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Derichard A, Robin E, Tavernier B, Costecalde M, Fleyfel M, Onimus J, et al. Automated pulse pressure and stroke volume variations from radial artery: evaluation during major abdominal surgery. Br J Anaesth. 2009;103(5):678-684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. de Wilde RBP, Geerts BF, van den Berg PCM, Jansen JRC, et al. A comparison of stroke volume variation measured by the LiDCOplus and FloTrac­‑Vigileo system. Anaesthesia. 2009;64(9):1004-1009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Mesquida J, Kim HK, Pinsky MR. Effect of tidal volume, intrathoracic pressure, and cardiac contractility on variations in pulse pressure, stroke volume, and intrathoracic blood volume. Intensive Care Med. 2011;37(10):1672-1679. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Kim HK, Pinsky MR. Effect of tidal volume, sampling duration, and cardiac contractility on pulse pressure and stroke volume variation during positive­‑pressure ventilation. Crit Care Med. 2008;36(10):2858-2862 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Reuter DA, Kirchner A, Felbinger TW, Weis FC, Kilger E, Lamm P, et al. Usefulness of left ventricular stroke volume variation to assess fluid responsiveness in patients with reduced cardiac function. Crit Care Med. 2003;31(5):1399-1404. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Heenen S, De Backer D, Vincent JL. How can the response to volume expansion in patients with spontaneous respiratory movements be predicted? Crit Care. 2006;10(4): R102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Teboul JL, Monnet X. Prediction of volume responsiveness in critically ill patients with spontaneous breathing activity. Curr Opin Crit Care. 2008;14(3):334-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Suk P, Zvoníček V, Pavlík M, Štětka P, Šrámek V. Dynamické parametry preloadu při ventilaci tlakovou podporou. Anest intenziv Med. 2009;20(3):137-142.
    54. Wang C, Fengin Z, Cai J, et al. Accuracy of stroke volume variation and pulse pressure variation in predicting fluid responsiveness undergoing one­‑lung ventilation during thoracic surgery: a systematic review and meta­‑analysis. Ann Transl Med. 2023;11(1):19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Huan S, Dai J, Song S, Zhu G, Ji Y, Yin G. Stroke volume variation for predicting responsiveness to fluid therapy in patients undergoing cardiac and thoracic surgery: a systematic review and meta­‑analysis. BMJ Open. 2022;12(5):e051112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Ishihara H, Hashiba E, Okawa H, Saito J, Kasai T, Tsubo T. Neither dynamic, static, nor volumetric variables can accurately predict fluid responsiveness early after abdominothoracic esophagectomy. Perioper Med 2013, 2:3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.