Anest. intenziv. Med. 2011;22(6):320-327

Chladit či nechladit? Úskalí zavedení léčebného protokolu terapeutické hypotermieIntenzivní medicína - Původní práce

Fiala Hynek1,*, Berta Emil2, Gabrhelík Tomáš1, Šafránek Petr1
1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc
2 Dept. of Anesthesia and Intensive Care, Ringerike Hospital (Vestre Viken HF), Hønefoss, Norway

Cíl studie:
Zjistit příčiny neúspěchu implementace terapeutického protokolu.


Typ studie:
Dotazníková studie.


Typ pracoviště:
JIRP a Oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice.

Materiál a metoda:
Autoři oslovili prostřednictvím dotazníku všechny zaměstnance podílející se na péči o nemocné po kardiopulmonální resuscitaci ve FN (celkem 67 zdravotníků). Respondenti byli dotázáni na faktory, které jim brání v provádění hypotermie, respondenti-lékaři pak i na důvody k nezahájení a ukončení chlazení, pro indikaci svalové relaxace a na vliv analgosedace na proces chlazení. Na závěr měli všichni respondenti ohodnotit význam jednotlivých navrhovaných opatření.

Výsledky:
Všichni oslovení zdravotníci jsou přesvědčeni o smysluplnosti terapeutické hypotermie. V kvalitním provádění hypotermie překáží lékařům nedostatek času, nedostatečné technické vybavení, neexistence ošetřovatelského protokolu a záznamu o provádění hypotermie. Sestrám brání v provedení hypotermie nedostatek přístrojů a pomůcek, neexistence ošetřovatelského protokolu a nepřesná ordinace lékařů.
Všichni oslovení lékaři by zahájili chlazení i po dlouhé resuscitaci nebo zástavě oběhu beze svědků a bez laické KPR. Obecná "tendence k buzení" je důvodem k nezapočetí chlazení pro 23 % dotázaných a 30 % lékařů by chlazení ze stejného důvodu ukončilo.
Za nejdůležitější podmínky úspěšného provádění terapeutické hypotermie pokládají lékaři dostupnost přístroje k chlazení, úvodní bolus tekutin a analgosedaci. Sestry považují za nejdůležitější správnou indikaci lékařem a jeho přesnou ordinaci, dostupnost přístrojové techniky, jakož i úvodní bolus tekutin.

Závěr:
Podle oslovených zdravotníků lze nedostatky v provedení mírné terapeutické hypotermie odstranit využitím přístrojové techniky, zavedením ošetřovatelského protokolu a intenzivnější osvětou mezi lékaři a sestrami. Chladicí přístroj s automatickou regulací teploty se jeví jako nejdůležitější podmínka úspěšného chlazení. Samostatný záznam o provádění terapeutické hypotermie nepovažuje za účelný více než polovina respondentů.

Klíčová slova: kardiopulmonální resuscitace; terapeutická hypotermie; terapeutický protokol; poresuscitační syndrom

To cool or not to cool? Obstacles to implementing therapeutic hypothermia guidelines

Objective:
To determine the cause of failed guideline implementation.

Design:
A questionnaire survey.


Setting:
University Hospital ICU and Emergency Department.

Methods:
The authors conducted a questionnaire survey among all healthcare workers participating in the care for patients after cardiopulmonary resuscitation in University Hospital Olomouc (total 67 medical professionals). The respondents were asked about factors preventing them from employing therapeutic hypothermia. Physician respondents were queried about the reasons for not initiating or discontinuing of cooling, inducing muscle relaxation, and the effect of analgesia and sedation on the cooling process.

Results:
All the respondents were convinced that therapeutic hypothermia was the right treatment. The physicians stated the following obstacles to delivering high-quality hypothermia: lack of time, inadequate equipment, and lack of nursing protocols and documentation. According to the nurses, the obstacles included lack of equipment, no nursing protocol, and unclear physicians' decisions. All the physicians claimed they would have initiated cooling even after prolonged resuscitation or an unwitnessed circulatory arrest without basic CPR. A general "tendency to wake up" was the reason for not initiating cooling for 23% of the respondents. For the same reason, 30% of physicians would discontinue cooling.
The most important prerequisites for successful therapeutic hypothermia, as perceived by the physicians, were the availability of the cooling device, the initial fluid bolus, and analgesia and sedation. According to the nurses, a clear physician's decision to use hypothermia and its specification, availability of the equipment and the initial fluid bolus were the most important factors.

Conclusion:
In the healthcare workers' opinion, employment of mild therapeutic hypothermia may be improved by the equipment availability, introduction of a nursing protocol and greater awareness among physicians and nurses. A cooling system with automatic temperature regulation appears to be the most important condition for successful cooling. A separate chart for therapeutic hypothermia documentation was considered unnecessary by more than a half of the respondents.

Keywords: cardiopulmonary resuscitation; therapeutic hypothermia; guidelines; post-resuscitation syndrome

Vloženo: 13. červenec 2011; Přijato: 11. listopad 2011; Zveřejněno: 1. prosinec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fiala H, Emil B, Gabrhelík T, Šafránek P. Chladit či nechladit? Úskalí zavedení léčebného protokolu terapeutické hypotermie. Anest. intenziv. Med. 2011;22(6):320-327.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Williams, G. R. Jr, Spencer, F. C. The clinical use of hypothermia following cardiac arrest. Ann. Surg., 1959, 148, p. 462-468. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Kuboyama, K., Safar, P., Radovsky, A., Tisherman, S. A., Stezoski, S. W., Alexander, H. Delay in cooling negates the beneficial effect of mild resuscitative cerebral hypothermia after cardiac arrest in dogs: a prospective, randomized study. Crit. Care Med., 1993, 21, p. 1348-1358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Weinrauch, V., Safar, P., Tisherman, S., Kuboyama, K., Radovsky, A. Beneficial effect of mild hypothermia and detrimental effect of deep hypothermia after cardiac arrest in dogs. Stroke, 1992, 23, p. 1454-1462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Hypothermia after Cardiac Arrest Study Group Mild therapeutic hypothermia to improve the neurologic outcome after cardiac arrest. N. Engl. J. Med., 2002, 21, 346, 8, p. 549-556.
    5. Bernard, S. A., Gray, T. W., Buist, M. D. et al. Treatment of Comatose Survivors of Out-of hospital cardiac arrest with induced hypothermia. N. Engl. J. Med., 2002, 346, p. 557-563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Deakin, C. D., Nolan, J. P., Soar, J., Sunde, K., Koster, R. W., Smith, G. B., Perlina, G. D. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 4. Adult advanced life support. Resuscitation, 2010, 81, 10, p. 1305-1352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Škulec, R., Truhlář, A., Šeblová J. et al. In-hospital therapeutic hypothermia in cardiac arrest survivors: Groeing implementation in the Czech Republic (PRE-COOL 2: Hospital Survey 2008. Anest. intenziv. med., 2010, 6, p. 317-323.
    8. Dostál, P., Černý, V., Cvachovec, K., Ševčík, P., Šeblová, J., Truhlář, A., Škulec, R., Prchlík, M. Konsenzuální stanovisko k použití terapeutické hypotermie. Dostupné na www: http://www.csarim.cz/Text/metodicke-pokyny-a-stanoviska-csarim-1?MenuItemId=38
    9. Fiala, H., Berta, E., Gabrhelík, T., Šafránek, P. Má mírná terapeutická hypotermie stejný vliv na výsledný neurologický stav nemocných po resuscitaci v nemocnici, mimo nemocnici pro defibrilovatelný a nedefibrilovatelný rytmus? Anest. intenziv. med., 2011, 4, p. 216-226.
    10. Gehrová, M. Kardiopulmonální resuscitace na Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc, 2011, Bakalářská práce FZV UP v Olomouci. Dostupné na www: http://theses.cz/id/1hstsn/GEHROV_MICHAELA_KPR_NA_ODDLEN_URGENTNHO_PJMU_FNOL.pdf
    11. Wolfrum, S., Radke, P. W., Pischon, T., Willich, S. N., Schunkert, H., Kurowski, V. Mild therapeutic hypothermia after cardiac arrest - a nationwide survey on the implementation of the ILCOR guidelines in German intensive care units. Resuscitation, 2007, 72, 2, p. 207-213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Bianchin, A., Pellizzato, N., Martano, L., Castioni, C. A. Therapeutic hypothermia in Italian intensive care units: a national survey. Minerva Anestesiol., 2009, 75, 6, p. 357-362. Přejít na PubMed...
    13. Sunde, K., Pytte, M., Jacobsen, D., Mangschau, A., Jensen, L. P., Smedsrud, C., Draegni, T., Steen, P. A. Implementation of a standardised treatment protocol for post resuscitation care after out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation, 2007, 73, 1, p. 29-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Binks, A. C., Murphy, R. E., Prout, R. E., Bhayani, S., Griffiths, C. A., Mitchell, T., Padkin, A., Nolan, J. P. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest - implementation in UK intensive care units. Anaesthesia, 2010, 65, 3, p. 260-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kliegel, A., Gamper, G., Mayr, H. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest in Lower Austria - a cross-sectional survey. Eur. J. Emerg. Med., 2011, 18, 2, p. 105-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Škulec, R., Truhlář, A., Knor, J., Šeblová, J., Černý, V. The practice of therapeutic mild hypothermia in cardiac arrest survivors in the Czech republic. Minerva Anestesiol., 2010, 27.
    17. Larsson, I. M., Wallin, E., Rubertsson, S. Cold saline infusion and ice packs alone are effective in inducing and maintaining therapeutic hypothermia after cardiac arrest. Resuscitation, 2010, 81, 1, p. 15-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Jacobshagen, C., Pax, A., Unsöld, B. W., Seidler, T., Schmidt-Schweda, S., Hasenfuss, G., Maier, L. S. Effects of large volume, ice-cold intravenous fluid infusion on respiratory function in cardiac arrest survivors. Resuscitation, 2009, 80, 11, p. 1223-1228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Nordmark, J., Johansson, J., Sandberg, D., Granstam, S. O., Huzevka, T., Covaciu, L., Mörtberg, E., Rubertsson, S. Assessment of intravascular volume by transthoracic echocardiography during therapeutic hypothermia and rewarming in cardiac arrest survivors. Resuscitation, 2009, 80, 11, p. 1234-1239. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Soar, J., Foster, J., Breitkreutz, R. Fluid infusion during CPR and after ROSC - is it safe? Resuscitation, 2009, 80, 11, p. 1221-1222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.