Anesteziologie a intenzivní medicína – 3/2026

ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakta posterů z kongresu ČSARIM 2026 198 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(3):191-199 / www.aimjournal.cz Popis kazuistiky: 38letá morbidně obézní žena bez známých komorbidit byla přijata pro těžkou poruchu vědomí a respirační insuficienci. Stav vyžadoval invazivní ventilační i oběhovou podporu. Vstupně byla zjištěna těžká hyperglykémie (91,4 mmol/l), hyperosmolalita (455 mOsm/kg) a těžká metabolická acidóza (pH 6,9), odpovídající kombinaci DKA a HHS. Hladina triglyceridů byla zvýšená (14 mmol/l), lipáza mírně elevovaná. Následně došlo k výraznému vzestupu lipázy, klinickým i morfologickým známkám nekrotizující akutní pankreatitidy (AP), která vyžadovala prolongovanou intenzivní péči. Po více než měsíci byla pacientka dimitována při plném vědomí s přetrvávající závislostí na inzulinu při kombinaci diabetu a poškození pankreatu. Po 3 měsících byla pacientka rehospitalizována pro recidivu AP, nekrotická ložiska ale stále nebyla vhodná k drenáži. Diskuze a závěr: Patofyziologie triády DKA/HHS/HTGP není zcela objasněna. DKA vede ke vzniku hypertriglyceridémie, která může vyvolat AP, naopak HTGP může zhoršit kompenzaci diabetu a vyústit v DKA. Pro riziko multiorgánového selhání vyžaduje časnou diagnostiku a agresivní léčbu. Případ zdůrazňuje význam komplexního přístupu k těžké dekompenzaci diabetu s hypertriglyceridémií a nutnost včasného pomýšlení na AP. LITERATURA 1. SIMONS‑LINARES, C. R.; JANG, S.; SANAKA, M.; BHATT, A.; LOPEZ, R.; VARGO, J.; STEVENS, T.; CHAHAL, P. The triad of diabetes ketoacidosis, hypertriglyceridemia and acute pancreatitis. How does it affect mortality and morbidity?: A 10-year analysis of the National Inpatient Sample. Medicine (Baltimore). 2019, 98(7), e14378. DOI 10.1097/MD.0000000000014378. 2. WANG, Y.; ATTAR, B. M.; BEDROSE, S. et al. Diabetic ketoacidosis with hypertriglyceridemia­ ‑induced acute pancreatitis as first presentation of diabetes mellitus: report of three cases. AACE Clinical Case Reports. 2017, 3, 195–199. DOI: 10.4158/EP161389. 3. CR. OSHIKOYA, A. F.; KUMARI, N.; BAI, M.; SUMAN, F.; HASEEB, M. Acute pancreatitis, hypertriglyceridemia, and diabetic ketoacidosis: a life‑threatening triad. Cureus. 2023, roč. 15, č. 9, e45631. DOI 10.7759/cureus.45631. Plicní edém z negativního tlaku po rutinním ORL výkonu Tamási K.1, Šoltýsová J.1, Harazim H.1, 2 1 Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2 Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Úvod: Plicní edém z negativního tlaku (negative pressure pulmonary edema, NPPE) je vzácná komplikace celkové anestezie vznikající při obstrukci horních dýchacích cest. Klinicky se manifestuje akutním respiračním selháním. Popis kazuistiky: Pětiletá pacientka (ASA II) byla přijata k adenotomii a tonzilotomii. V anamnéze byla prematurita (31. t.g.) a recidivující infekce horních dýchacích cest. Po úvodu do anestezie a intubaci došlo k obtížné ventilaci (Pmax 25 cm H₂O). Přítomny byly pískoty a obraz „žraločí ploutve“ na kapnografii. Suspektní bronchospazmus byl léčen prohloubením anestezie (propofol, sevofluran), salbutamolem, síranem hořečnatým a úpravou ventilace. Výkon byl prolongován pro krvácení vyžadující zadní nosní tamponádu. Po extubaci se rozvinula respirační insuficience s desaturací a dechovým úsilím; atestovaný anesteziolog pacientku reintuboval. Přítomny byly krepitace a chrůpky, z dýchacích cest bylo odsáto zpěněné sputum. RTG hrudníku prokázal obraz plicního edému. Časová souvislost s extubací a klinický obraz podporovaly diagnózu NPPE. Aspirační pneumonitida, přetrvávající bronchospazmus a kardiogenní edém byly méně pravděpodobné. Větší zadní nosní tamponáda mohla přispět k obstrukci, kauzální souvislost však nebyla jednoznačně prokázána. Po ventilaci a odstranění tamponády byla následující den extubována. Diskuze a závěr: Kazuistika upozorňuje na možnost vzniku NPPE i po rutinních ORL výkonech. Včasné rozpoznání komplikace a rychlé zajištění dýchacích cest jsou klíčové pro příznivý výsledek. Podpořeno grantem SV Lékařské fakulty Masarykovy univerzity: MUNI/A/1781/2025; MUNI/A/1831/2025 a Fakultní nemocnicí Brno, grantem MZ ČR - RVO (FNBr, 65269705). LITERATURA 1. Kletečka J, Hadrabová K, Beneš J. Plicní edém z negativního tlaku. Anest. intenziv. Med. 2019;30(5):235-240. doi: 10.36290/aim.2019.061. Dostupné z: https://www.aimjournal.cz/ pdfs/aim/2019/05/04.pdf. 2. Liu R, Wang J, Zhao G, Su Z. Negative pressure pulmonary edema after general anesthesia: A case report and literature review. Medicine (Baltimore). 2019 Apr;98(17):e15389. doi: 10.1097/MD.0000000000015389. PMID: 31027133; PMCID: PMC6831334. Dostupné z: https:// pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6831334/. Embolizace funkčně aktivního paragangliomu – pomoc, nebo riziko? Kalantay M., Pavlíčková J. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FNMH Paragangliomy (PGL) jsou vzácné neuroendokrinní nádory. U vysoce vaskularizovaných nádorů lze před resekcí zvážit embolizaci ke snížení krevní ztráty, její přínos i optimální načasování však nejsou jednoznačně stanoveny. Popisujeme případ 17letého pacienta s funkčně aktivním retroperitoneálním PGL. Pro výraznou vaskularizaci tumoru byla v den operace provedena embolizace. Přes adekvátní předoperační α‑blokádu se po výkonu rozvinula výrazná hemodynamická nestabilita, hypertermie nad 40 °C a profuzní pocení. V diferenciální diagnostice byla zvažována maligní hypertermie, která byla vyloučena. Časová souvislost s embolizací, hypertermie a systémová reakce po ischemizaci tumoru podporovaly diagnózu postembolizačního syndromu. Katecholaminovou krizi nebylo vzhledem k funkčnímu charakteru nádoru možné zcela oddělit a pravděpodobně se na hemodynamické nestabilitě rovněž podílela. Následující den byla provedena exstirpace tumoru s trombektomií nádorového trombu z levé renální žíly. Výkon byl technicky náročný, komplikovaný přibližně 5 l krevní ztráty a výraznou hemodynamickou nestabilitou. Správné načasování chirurgického výkonu po embolizaci je zásadní, protože operace u takto hemodynamicky nestabilního pacienta může probíhat velmi komplikovaně a lze očekávat i obtížné pooperační zotavení. Tato kazuistika zdůrazňuje význam individuálního načasování operace a multidisciplinárního přístupu při léčbě funkčně aktivních PGL. LITERATURA 1. de Paula Miranda E, Lopes RI, Padovani GP et al. Malignant paraganglioma in children

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=