ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakta posterů z kongresu ČSARIM 2026 | 193 / Anest intenziv Med. 2026;37(3):191-199 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz 3. Doyle DJ, Hendrix JM, Garmon EH. American Society of Anesthesiologists physical status classification system. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2026 [cit. 2026-07-06]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441940/. Příběh inhalační anestézie – o vdechování sírového etheru v Brně a okolí Vetešník J.1, 2 1 Komise pro historii oboru ČSARIM 2 ZZS OK, Olomouc Prezentující autor: MUDr. Jakub Vetešník vetesjak@seznam.cz Úvod: Po téměř 180 letech byly zdokumentovány naše první éterové anestézie a jejich protagonisté. Metodika: V únoru a počátkem března 1847 informovaly brněnské noviny Moravia čtenáře o čtrnácti výkonech v Brně, Olomouci a Ivančicích u Brna. Výsledky: Amputace paže nádenice Anny Dlouhé (4. 2. 1847, Brno, prim. A. Göttinger) byla historicky první operací s využitím éterové inhalační anestézie u nás [1]. „Samotný způsob vdechování sírového éteru jest nejprostší: operovaný nadechuje jej ze sklenice skrze rourku, jejíž konec ústy objímá, zatímco nos jedním z přítomných byl přidržován“ [2]. Používány byly „originální výkonné dvoustupňové aparáty“ tvořené skleněnou baňkou k odpařování éteru s otvorem pro přívod čerstvého vzduchu, zásobním vakem a dřevěnou dutou trubicí zakončenou náustkem. Doporučená jednotlivá dávka éteru neměla být větší „jak jedna unce“ – asi 28 ml (23. 2. 1847, Ivančice u Brna, prim. J. Adler, Dr. Wechsler) [3]. U části operovaných probíhalo sledování životních funkcí. Nebyly popsány žádné komplikace a všichni pacienti se zhojili. Navíc sedlák operovaný pro kámen močového měchýře (9. 2. 1847, Olomouc, prim. F. Hauser, Dr. J. Heller) byl po celou dobu „v nebi s velkou výhrou v loterii“ [4]. Diskuze: Minimálně brněnský dentista Dr. W. Stock (8. 2. 1847, Brno) získal praktické zkušenosti přímo na vídeňské klinice [2]. Závěr: Naše první éterové anestézie nebyly nahodilými experimenty, nýbrž cíleným zavedením průlomové medicínské metody do praxe v rámci vídeňské medicínské školy. LITERATURA 1. Moravia Das Einathmen des Schwefel‑Aethers bei chirurgischen Operationen, Brno, 1847, č. 16, titulní strana. 2. Moravia Brünn: Das Einathmen des Schwefel‑Aethers beim Zahnausnehmen, Brno, 1847, č. 17, s. 68. 3. Moravia Eibenschitz: Einathmen des Schwefel‑Aethers Wehufs der schmerzlossen Einrichtung des Werbandes komplizirter Knochenbrüche, Brno,1847, č. 25, s. 99. 4. Moravia Olmütz: Berwendung des Schwefeläthers beim Blutenschnitte, Brno, 1847, č. 26, s. 103. Využití individualizovaného ochranného obturátoru patra a jeho vliv na bezpečnost intubace u dětí s rozštěpovou vadou obličeje – prospektivní randomizovaná studie Košková O.1,2, Marcián P.4, Borák L.4, Harazim H.1,3,5, Šoltysová J.1,3, Havránková N.3, Štětková L.1,3, Štourač P.1,3,5 1 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno 2 Klinika popálenin a plastické chirurgie, Fakultní nemocnice Brno 3 Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno 4 Fakulta strojního inženýrství, ÚMTMB – odbor biomechaniky, VUT Brno 5 Simulační centrum Masarykovy univerzity Brno Prezentující autor: MUDr. Michaela Richtrová, Ph.D. mischka007@centrum.cz Úvod: Zajištění dýchacích cest u dětí s rozštěpem rtu a/nebo patra je spojeno s vyšším rizikem obtížné intubace a poranění tkání patra laryngoskopickou lžící. Cílem studie bylo zhodnotit vliv individualizovaného ochranného obturátoru patra (CPPO) na průběh intubace. Metody: Do prospektivní randomizované studie bylo zařazeno 216 dětí podstupujících primární operaci rozštěpu rtu a/nebo patra. Pacienti byli randomizováni do 2 skupin – s použitím individualizovaného ochranného obturátoru patra nebo bez něj. Hodnocen byl výskyt poranění tkání patra, doba intubace, počet intubačních pokusů, modifikované Cormack‑Lehane skóre (MCLS) a anesteziologické komplikace. Výsledky: U dětských pacientů s rozštěpem obličeje použití individualizovaného ochranného obturátoru patra eliminovalo poranění patrových tkání během intubace (0 % vs. 24,6 %; p < 0,001). Ve skupině s CPPO byl u operací patra kratší medián doby intubace (24 s vs. 62 s; p = 0,001) a vyšší úspěšnost intubace na první pokus (72,4 % vs. 50,8 %; p = 0,033). Diskuze: Individualizovaný ochranný obturátor patra chrání tkáně patra při intubaci a současně zlepšuje intubační podmínky, což může snížit riziko opakovaných intubačních pokusů u dětských pacientů s rozštěpovou vadou. Závěr: Individualizovaný ochranný obturátor patra představuje účinnou a slibnou pomůcku při zajištění dýchacích cest u dětí s rozštěpem rtu a patra. Významně snižuje riziko poranění tkání patra a zlepšuje intubační podmínky. LITERATURA 1. Mossey PA, et al. Cleft lip and palate. Lancet. 2009;374:1773–1785. Denning S, Ng E, Wong Riff KWY. Anaesthesia for cleft lip and palate surgery. BJA Educ. 2021;21:384–389. 2. Disma N, et al. Airway management in neonates and infants. Eur J Anaesthesiol. 2024;41:3–23. 3. Mahmoud AAA, et al. A novel intubation technique in bilateral cleft palate pediatric patients: hard gum shield‑aided intubation. Paediatr Anaesth. 2013;23:349–354. 4. Richtrova M, et al. Use of computer‑aided design and 3D printing for airway management in paediatric patients with a cleft facial defect: a pilot study. Br J Anaesth. 2023;130:e469–e471. 5. Richtrová M, et al. Customized protective palatal obturator for intubation in newborns in cleft lip surgery: a randomized controlled trial. Ann Med. 2025;57.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=