PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Perioperační management pacientů s abúzem sedativně působících návykových látek – část 1 150 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(3):149-155 / www.aimjournal.cz bolesti, nestability vitálních funkcí, komplikovaného zotavení a rozvoje abstinenčních příznaků. Znalost farmakologických vlastností jednotlivých látek, jejich interakcí a možných komplikací je proto nezbytná pro bezpečné vedení anestezie a perioperační péče. Metodika Tento přehledový článek byl zpracován na základě analýzy odborné literatury týkající se farmakologie sedativně působících návykových látek a jejich vlivu na perioperační péči. Byly vyhledány publikace v databázích PubMed, Web of Science a Scopus, dále doporučení odborných společností a recentní systematické přehledy. Zvláštní pozornost byla věnována článkům publikovaným v posledních deseti letech a dokumentům relevantním pro klinickou praxi anesteziologie. Do přehledu byly zahrnuty látky nejčastěji zneužívané v české populaci: benzodiazepiny, opioidy, alkohol a kratom. Pro každou skupinu byly zpracovány mechanismy účinku, akutní a chronické účinky, rizika intoxikace, projevy závislosti, interakce s anestetiky a doporučení pro perioperační management. Článek je koncipován jako narativní přehled s důrazem na klinickou aplikovatelnost informací. Abúzus benzodiazepinů Benzodiazepiny (BZD) tvoří skupinu silně návykových látek s anxiolytickým, hypnoticko-sedativním, myorelaxačním a antikonvulzivním účinkem, a proto jsou často zneužívány [1, 3]. Terapeuticky se používají při úzkostech, akutních stresových reakcích, posttraumatické stresové poruše, insomnii, spasticitě nebo k potlačení abstinenčních stavů při závislosti na alkoholu či barbiturátech. Indikací je však mnohem více, včetně psychiatrických diagnóz. Závislost často vzniká nevědomě, bez úmyslu uživatele. Etiopatogeneze, mechanismus účinku Benzodiazepiny aktivují GABA-A receptor vazbou na alfa a gama podjednotku. Konformační změna umožní vstup chloridových iontů do neuronu, což vede k hyperpolarizaci membrány a depresi CNS. Potencují účinek GABA zvýšením frekvence otevírání chloridového kanálu. Bez přítomnosti GABA nemají na receptor efekt. Účinky, akutní intoxikace, rizika chronického užívání a závislost Hlavním účinkem je zklidnění, snížení úzkosti a zlepšení usínání. Akutní intoxikace vede k respirační depresi, hypotenzi, bradykardii, poruše vědomí, nauzee a zvracení. U novorozenců mohou BZD vyvolat laryngospazmus a bronchospazmus. Specifickým antidotem je flumazenil (Flumazenil Pharmaselect 0,5 mg, 1 mg injekce). Úvodní dávka je 0,2–0,3 mg intravenózně, opakovaně do celkové dávky 2 mg. U dlouhodobých uživatelů může flumazenil odstranit útlum sympatiku a vyvolat život ohrožující arytmie až asystolii, zejména při hypoxemii, nebo křeče. Při dlouhodobém užívání dochází ke snížení citlivosti GABA receptorů a zvýšení glutamátergní aktivity, což vede k toleranci a závislosti. Závislost je psychická i fyzická, její riziko souvisí s typem BZD (Tab. 1). Postupně se objevují poruchy kognitivních funkcí, paměti a koncentrace, zvýšené riziko pádů, apatie, deprese, úzkost, paranoia, svalová slabost a únava. Při náhlém vysazení vzniká odvykací stav, jehož závažnost závisí na eliminační době BZD. U krátkodobě působících (alprazolam, klonazepam) nebo střednědobých s rychlou eliminací (bromazepam) může být dramatický a život ohrožující [2]. Příznaky se objevují za 8–12 hodin u krátkodobých a za 2 dny u dlouhodobě působících BZD. Patří mezi ně podrážděnost, nespavost, třes, pocení, hypertenze a v těžkých případech delirium či epileptické záchvaty. Interakce a rizika v anesteziologii Synergický účinek má kombinace s alkoholem, s barbituráty vede k respirační depresi. Inhibitory CYP3A4 (itrakonazol, ketokonazol, grapefruitová šťáva, klarithromycin) prohlubují sedaci. Kombinace s opioidy může způsobit hlubokou sedaci až bezvědomí, respirační depresi až zástavu dechu, bradykardii a hypotenzi. Předoperační příprava Pacient s abúzem BZD je klasifikován jako ASA III. Zjišťujeme typ BZD, souběžné užívání alkoholu a jiných látek, míru závislosti (např. CIWA-B [4]), předchozí pokusy o detoxifikaci a důvody jejich selhání. Laboratorně doplňujeme toxikologický screening, jaterní testy a testy na infekční onemocnění (HIV, hepatitida B, C). Hodnotíme míru intoxikace a případné abstinenční příznaky, což pomáhá stanovit diagnózu a plán léčby. Příprava před akutním výkonem K prevenci odvykacího stavu používáme substituci dlouhodobě působícím BZD (diazepamem) v ekvivalentní dávce. Orientačně 10 mg diazepamu odpovídá 1 mg alprazolamu, 6 mg bromazepamu, 1 mg klonazepamu a 30 mg oxazepamu. Detoxifikace probíhá ve spolupráci s adiktologem. Tab. 1. Potenciál závislostí pro benzodiazepiny Generický název Poločas eliminace (hodiny) Hlavní indikace Potenciál závislosti Alprazolam 6–12 Úzkostné poruchy, panická porucha Vysoký Diazepam 20–100 Úzkost, svalové spazmy, epilepsie Střední Klonazepam 18–50 Epilepsie, panická porucha Střední Bromazepam 10–20 Úzkostné poruchy Střední Flunitrazepam 18–26 Insomnie (krátkodobá léčba) Vysoký Midazolam 1,5–2,5 Premedikace před anestezií, sedace Nízký (při krátkodobém použití) Lorazepam 10–20 Úzkost, nespavost Střední Oxazepam 4–15 Úzkost, alkoholový abstinenční syndrom Nízký až střední
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=