148 | ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY / HIGHLIGHTS FROM THE LITERATURE ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):142-150 / www.aimjournal.cz Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 7 RCT studií zaměřených na léčbu deliria (n = 1 767) a 5 studií zaměřených na prevenci deliria (n = 2 509). Bayesovská analýza ukázala, že ve srovnání s placebem při léčbě deliria má haloperidol 68% pravděpodobnost dosažení klinicky významného přínosu (CIB) ve snížení celkové mortality (definováno jako [RD] < -0,02) a 78% pravděpodobnost CIB ve snížení potřeby záchranného podání benzodiazepinů. Pravděpodobnost závažných nežádoucích účinků (CIH) byla nízká. Ve frekventistické analýze pro léčbu deliria byl RD pro potřebu záchranných benzodiazepinů -0,05 (-0,09, -0,00; I² = 0 %). V bayesovské analýze týkající se prevence deliria měl haloperidol 12% pravděpodobnost dosažení CIB ve snížení mortality, 34% pravděpodobnost CIB v ve snížení incidence deliria a 0% pravděpodobnost dosažení CIB v SAE. Naopak měl 65% pravděpodobnost CIH (risk ratio >1,1) pro QTc prolongaci. Ve frekventistické analýze pro prevenci deliria nebyl žádný sledovaný parametr statisticky významný. Závěr: Studie podpořila použití haloperidolu k léčbě deliria u dospělých pacientů na JIP, nikoli však k prevenci deliria. Intraoperační cílená tekutinová terapie a outcomes po onkologických operacích: systematický přehled a metaanalýza Jin Z, Razak A, Huang H, Muthukumar A, Murphy J, Shteynman L, Bergese SD, Gan TJ. Intraoperative Goal-Directed Fluid Therapy and Outcomes After Oncologic Surgeries: A Systematic Review and Meta-Analysis. Anesth Analg. 2025 Apr 1;140(4):821-832. doi: 10.1213/ANE.0000000000007277. Epub 2024 Nov 13. PMID: 40305698. Tento systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií byl proveden za účelem nalezení klinických studií porovnávajících standardní péči s vlivem intraoperační cílené tekutinové terapie (GDFT – Goal‑Directed Fluid Therapy) na perioperační outcomes u pacientů podstupujících onkologické operace. Primárními sledovanými parametry byly délka hospitalizace a celkový výskyt pooperačních komplikací. Sekundárními sledovanými parametry byly orgánově specifické komplikace a obnovení činnosti střev. Výsledky: Poslední aktualizace vyhledávání proběhla 17. února 2024. Celkem bylo identifikováno 24 RCT zahrnujících 1172 pacientů ve skupině GDFT a 1186 pacientů ve skupině se standardní péčí. Skupina GDFT měla významně kratší dobu hospitalizace (průměrný rozdíl [MD] = –1,57 dne; 95% CI: –2,29 až –0,85; P < 0,01) a nižší výskyt komplikací (poměr rizik [RR] = 0,74; 95% CI: 0,56–0,97; P = 0,03). Také došlo k rychlejšímu obnovení střevní činnosti (MD = –0,58 dne; 95% CI: –1,02 až –0,14; P = 0,01). Žádná z analyzovaných studií však neuváděla dlouhodobé onkologické výsledky. Celková jistota důkazů byla nízká kvůli rozdílům mezi jednotlivými studiemi a riziku zkreslení. Sekvenční analýza naznačila, že další studie pravděpodobně nezmění závěr ohledně délky hospitalizace, ale mohly by upřesnit vliv na pooperační komplikace. Závěr: Tato systematická přehledová studie a metaanalýza naznačuje, že intraoperační GDFT při onkologických operacích významně snižuje délku hospitalizace, riziko komplikací a urychluje obnovu funkce střev. Pro zhodnocení vlivu na dlouhodobé onkologické výsledky je však zapotřebí další výzkum. Časné podání noradrenalinu u pacientů se septickým šokem: aktualizovaný systematický přehled a metaanalýza s analýzou sekvenčních studií Shi R, Braïk R, Monnet X, Gu WJ, Ospina-Tascon G, Permpikul C, et al. Early norepinephrine for patients with septic shock: an updated systematic review and meta-analysis with trial sequential analysis. Crit Care. 2025 May 6;29(1):182. doi: 10.1186/s13054025-05400-z. PMID: 40329359; PMCID: PMC12057179. Tento aktualizovaný systematický přehled a metaanalýza hodnotí dopad časného vs. opožděného podání noradrenalinu na úmrtnost a klinické výsledky u dospělých se septickým šokem. Primárním sledovaným parametrem byla mortalita na JIP. Sekundární výstupy zahrnovaly délku pobytu na JIP, objem tekutin podaných do 6 hodin, dávku noradrenalinu, počet dní bez umělé plicní ventilace, počet dní bez náhrady funkce ledvin a čas k dosažení cílového středního arteriálního tlaku (MAP). Pro výpočty byl použit model náhodných efektů. Sekvenční analýza studií byla použita k posouzení dostatečnosti důkazů. Výsledky: Časné podání noradrenalinu významně snížilo úmrtnost v RCT (OR 0,49; 95% CI 0,25–0,96; I² = 45 %, p = 0,04), v souhrnných RCT a PSM studiích (OR 0,65; 95% CI 0,42–0,99; I² = 74 %, p = 0,05) a v observačních studiích (OR 0,71; 95% CI 0,54–0,94; I² = 66 %). Sekvenční analýza studií naznačuje, že je stále potřeba více dat. Subskupinové analýzy ukázaly sníženou úmrtnost při časném podání noradrenalinu u pacientů s hladinou laktátu ≤ 3 mmol/l a pokud byl podán do 1 hodiny. Mezi sekundárními výsledky bylo zaznamenáno nižší množství podaných tekutin do 6 hodin (RCT + PSM: průměrný rozdíl –502 ml; 95% CI –899 až –106; I² = 91 %, p = 0,01), rychlejší dosažení cílového středního arteriálního tlaku – MAP (RCT + PSM: průměrný rozdíl –1,30 hod; 95% CI –1,75 až –0,85; I² = 0 %, p < 0,01), více dní bez potřeby umělé plicní ventilace (RCT + PSM: průměrný rozdíl 3,99 dne; 95% CI 2,42–5,57; I² = 32 %, p < 0,01) a nižší kumulativní dávka noradrenalinu (observační studie: průměrný rozdíl –3,44 mcg/kg; 95% CI –6,13 až –0,76; I² = 0 %, p = 0,01) ve skupině s časným podáním ve srovnání se skupinou s pozdějším podáním. Závěr: Časné podání noradrenalinu u pacientů se septickým šokem je spojeno s nižší úmrtností, menším objemem podaných tekutin, rychlejším dosažením cílového krevního tlaku a větším počtem dní bez umělé ventilace. Přesto sekvenční analýza ukazuje, že je zapotřebí dalších kvalitních RCT studií k potvrzení těchto výsledků. 13 14
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=