ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY / HIGHLIGHTS FROM THE LITERATURE | 147 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):142-150 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Intraoseální vs. intravenózní přístup při srdeční zástavě mimo nemocnici (OHCA): systematické review a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií Alilou S, Moskowitz A, Rashedi S. Intraosseous versus intravenous vascular access in out-of-hospital cardiac arrest: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Crit Care. 2025 Mar 19;29(1):124. doi: 10.1186/s13054-025-05362-2. PMID: 40108619; PMCID: PMC11921642. Cílem této metaanalýzy bylo porovnat účinnost intraoseálního (IO) vs. intravenózního (IV) přístupu na přežití pacientů se srdeční zástavou mimo nemocnici (OHCA). Primární sledovaný parametr byl přežití do 30 dnů nebo do propuštění z nemocnice. Sekundární parametry zahrnovaly udržený návrat spontánní cirkulace (ROSC), příznivý neurologický výsledek, úspěšnost zavedení přístupu na první pokus a doba od příjezdu záchranné služby do zajištění cévního vstupu. Výsledky: Do metaanalýzy bylo zařazeno 4 RCT s celkem 9 475 pacienty. Nebyl prokázán významný rozdíl mezi IO a IV přístupem v přežití (6,6 % vs. 6,9 %, OR 0,99; 95% CI 0,84–1,18) ani v příznivém neurologickém výsledku (4,7 % vs. 4,6 %, OR 1,07; 95% CI 0,88–1,30). Udržení ROSC bylo numericky nižší u IO přístupu (24,6 % vs. 27,0 %, OR 0,92; 95% CI 0,80–1,06), ale rozdíl nebyl statisticky významný. IO přístup měl vyšší úspěšnost na první pokus (92,3 % vs. 62,3 %, OR 6,18; 95% CI 3,50–10,91) a byl rychlejší o průměrně 15 sekund oproti IV přístupu (IO: 11.03 ± 5.57, IV: 11.35 ± 6.16 min, MD -0,25 min; 95% CI –0,48 až –0,01). Závěr: Intraoseální přístup při srdeční zástavě mimo nemocnici umožňuje rychlejší a spolehlivější zajištění cévního vstupu na první pokus než intravenózní přístup, ale nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v přežití nebo příznivých neurologických výsledcích pacientů. Udržení obnovy spontánní cirkulace byla numericky nižší u IO přístupu, rozdíl však nebyl statisticky významný. Účinnost high‑flow nosní oxygenace při indukci celkové anestezie u rodiček s obezitou: dvoucentrická, prospektivní, randomizovaná klinická studie Zhou SQ, Lian JF, Zhou Y, Cao XH, Ni X, Zhang XP, et al. Efficacy of high-flow nasal oxygenation during induction of general anaesthesia in parturients living with obesity: a two-centre, prospective, randomised clinical trial. Anaesthesia. 2025 Apr;80(4):378-385. doi: 10.1111/anae.16492. Epub 2024 Nov 26. PMID: 39592199. High‑flow nosní oxygenace byla prokázána jako zlepšující okysličení během indukce anestezie u rodiček, které nejsou obézní. Nicméně data o účinnosti high‑flow nosní oxygenace u rodiček žijících s obezitou chybí. Tato studie zkoumala účinky high‑flow nosní oxygenace na pre‑oxygenaci a oxygenaci během apnoe při tracheální intubaci u rodiček s obezitou. Tato prospektivní, randomizovaná klinická studie byla provedena ve dvou terciárních nemocnicích a zahrnovala rodičky s BMI > 30 kg.m-2, které podstoupily plánovaný císařský řez pod celkovou anestezií. Rodičky byly náhodně přiděleny do skupiny standardní obličejové masky nebo high‑flow nosní oxygenace (průtoky kyslíku 10 l.min-1 a 50 l.min-1, respektive). Primárním výsledkem byl parciální tlak kyslíku v arteriích po 3 minutách pre‑oxygenace. Výsledky: Celkem 54 pacientek bylo zařazeno do studie. Parciální tlak kyslíku v arteriích po 3 minutách preoxygenace byl významně nižší u rodiček přidělených do skupiny standardní obličejové masky ve srovnání s těmi přidělenými do skupiny high‑flow nosní oxygenace (SD 40,1 (8,9) kPa vs. 53,8 (9,7) kPa, p < 0,001). Koncentrace kyslíku na konci expirace při zahájení ventilace byla také nižší u rodiček v skupině standardní obličejové masky ve srovnání s těmi v skupině high‑flow nosní oxygenace (SD 78,3 (5,38)% vs. 86,2 (5,10)%, p < 0,001). Parciální tlak oxidu uhličitého v arteriích po tracheální intubaci a výsledky pro plod byly v obou skupinách podobné. Závěr: Preoxygenace pomocí high‑flow nosní oxygenace poskytla vyšší parciální tlak kyslíku v arteriích a koncentraci kyslíku na konci expirace během indukce celkové anestezie než standardní oxygenace obličejovou maskou u rodiček s obezitou; rozdíly však nebyly klinicky významné. High‑flow nosní oxygenace může být zvážena jako alternativní možnost pro pre‑oxygenaci během rychlé indukce anestezie u rodiček s obezitou. Haloperidol v léčbě deliria, snížení mortality a prevenci vzniku deliria: metaanalýza Cheng SL, Hsu TW, Kao YC, Yu CL, Thompson T, Carvalho AF, et al. Haloperidol in treating delirium, reducing mortality, and preventing delirium occurrence: Bayesian and frequentist meta-analyses. Crit Care. 2025 Mar 20;29(1):126. doi: 10.1186/s13054-025-05342-6. PMID: 40114217; PMCID: PMC11924781. Cílem této metaanalýzy bylo komplexně zhodnotit účinnost a bezpečnost haloperidolu při léčbě a prevenci deliria u pacientů na JIP. Primárními parametry léčby deliria byly celková mortalita a závažné nežádoucí příhody (SAE). V případě prevence deliria byly primárními parametry incidence deliria, celková mortalita a výskyt SAE. Sekundárními parametry účinnosti byly počet dní bez deliria či komatu, počet dní bez umělé plicní ventilace, délka pobytu na JIP a v nemocnici a podání záchranných benzodiazepinů. Sekundárními parametry bezpečnosti byly prodloužení QTc intervalu a extrapyramidový syndrom. 10 11 12
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=