ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY / HIGHLIGHTS FROM THE LITERATURE | 143 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):142-150 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Riziko akutních komplikací po podání rocuronia nebo cisatracuria u pacientů s chronickým onemocněním ledvin: studie využívající techniku párování podle propensity Georgakis NA, DeShazo SJ, Gomez JI, Kinsky MP, Arango D. Risk of Acute Complications with Rocuronium versus Cisatracurium in Patients with Chronic Kidney Disease: A Propensity-Matched Study. Anesth Analg. 2025 May 1;140(5):1004-1011. doi: 10.1213/ ANE.0000000000007188. PMID: 39466651. Rocuronium‑sugammadex, nebo cisatracurium‑neostigmin u onemocnění ledvin: úvahy o smyslu překvapivých výsledků Dutton RP. Rocuronium-Sugammadex Versus Cisatracurium-Neostigmine in Kidney Disease: Making Sense of Surprising Results. Anesth Analg. 2025 May 1;140(5):1001-1003. doi: 10.1213/ANE.0000000000007204. PMID: 39946308. Georgakis et al. srovnávali retrospektivně na základě údajů z databáze TriNetX obsahující deidentifikované údaje o více než 93 milionech pacientů z období 20 let (2004–2024) výsledky dospělých pacientů ve věku 18–80 let s onemocněním ledvin (CKD), kteří při anestezii dostali buď kombinaci rocuronium/sugammadex (kohorta A), nebo cisatracurium/neostigmin (kohorta B). Vyloučeni byli pacienti, kteří dostali jiná relaxancia. Pacienti v obou skupinách byli spárováni podle přítomnosti ICHS, CHOPN, kardiomyopatie, onemocnění periferních tepen, stadia CKD (1–5) a podle demografických faktorů jako věk, etnicita, rasa a pohlaví. Po spárování autoři analyzovali celkem 20 548 pacientů. Zjistili, že pacienti v kohortě rocuronium/sugammadex měli významně vyšší riziko kardiopulmonálních komplikací (respiračního selhání, hypertenzní krize, srdečního selhání, pleurálního výpotku a 30denní mortality) než pacienti v kohortě cisatracurium/neostigmin. Ve výskytu ostatních sledovaných výsledků další významné rozdíly nenašli. Jednou z příčin tohoto překvapivého výsledku může být prozánětlivý účinek rocuronia (zvyšuje CRP a IgE) na rozdíl od cisatracuria, které má účinky protizánětlivé (snižuje TNFα a IL-6). O dalších příčinách pak pojednává v doprovodném komentáři Dutton. Studie Georgakise et al. by ještě neměla změnit dosavadní klinickou praxi. Její výsledek by totiž měl být ověřen v jiných databázích, nebo ideálně v prospektivní, randomizované studii se znalostí typu operací. Prozatím by si však klinikové měli být vědomi možného přínosu kombinace cisatracurium/neostigmin a měli by rozhodně sledovat další údaje. Rizikové faktory hypoxemie při ventilaci jedné plíce (infografika) Risk Factors for Hypoxemia During One Lung Ventilation. Anesth Analg. 2025 May 1;140(5):1028. doi: 10.1213/ ANE.0000000000007497. PMID: 40228199. Předoperační mnohoproměnný model ke stanovení stratifikovaného rizika hypoxemie při ventilaci jedné plíce Zorrilla-Vaca A, Grant MC, Mendez-Pino L, Rehman MJ, Sarin P, Nasra S, et al. Preoperative Multivariable Model for Risk Stratification of Hypoxemia During One-Lung Ventilation. Anesth Analg. 2025 May 1;140(5):1029-1036. doi: 10.1213/ ANE.0000000000007306. PMID: 39773746. Hypoxemie při ventilaci jedné plíce (OLV, one‑lung ventilation) je relativně častá, v 10–25 % případů. Riziko se obvykle určuje předoperačním funkčním vyšetřením plic, asi nejpřesněji se pak dá předpovědět vyšetřením perfuze plic, jenže to je složité a nákladné. Cílem této unicentrické, retrospektivní kohortové studie bylo proto vytvořit predikční model založený výhradně na klinických proměnných známých již před operací. Do své studie autoři zahrnuli 3 228 pacientů, kteří podstoupili plánované resekční plicní výkony v poloze na boku s ventilací jedné plíce. Intubovali je biluminální rourkou, jejíž polohu ověřili fibroskopicky. Intraoperační hypoxemii definovali hodnotou SpO2 < 90 % s trváním ≥ 5 minut. Nastavení ventilátoru a hodnoty vitálních funkcí zaznamenávali po 1 minutě. K výběru prediktorů rizika do modelu použili techniku krokové logistické regrese, výsledný model ověřovali technikou bootstrappingu (náhodný výběr s vracením) podle ROC křivek. Hypoxemii při OLV zjistili v 9 % případů. Identifikovali 9 různě závažných rizikových faktorů, a to předoperační SpO2 < 92 % (15 bodů), hemoglobin < 100 g.l-1 (6 bodů), věk > 60 let (4 body), mužské pohlaví (4 body), BMI > 30 kg.m-2 (8 bodů), diabetes mellitus (4 body), městnavé srdeční selhání (7 bodů), hypertenze (3 body), operace na pravé straně (3 body). Při ROC analýze byla plocha pod křivkou po korekci 0,708 (tj. kvalita predikčního modelu oprávněná až dobrá), podle Youdenova indexu (= senzitivita + specificita – 1; čím vyšší, tím lepší rovnováha mezi senzitivitou a specificitou) byla optimální prahová hodnota skóre pro predikci rizika hypoxemie 13 bodů. Riziko stoupalo v jednotlivých kvartilech z 4,7 % (0–13 bodů) na 13,8 % (14–26 bodů), 32 % (27–39 bodů) a 83,3 % (> 39 bodů). Při prahu ≥ 20 bodů byla specificita modelu > 90 %, pozitivní prediktivní hodnota 80 %. V závěru autoři konstatovali, že model přiměřeně („moderately“) rozlišuje míru rizika. 2 3
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=