NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Prevence vzniku ventilátorové pneumonie – souhrn aktuálních doporučení 116 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):110-119 / www.aimjournal.cz či regurgitace výživy a zvážit preventivní zavedení postpylorické sondy u pacientů s anamnézou refluxu, při pankreatidě či známkách zvýšeného nitrobřišního tlaku. Při podávání enterální výživy je účelné udržovat polohu trupu a hlavy ve zvýšené poloze, jelikož poloha vleže podporuje vznik aspirace [6, 60] (viz též kap. 1.4). Důkazy svědčící o vlivu probiotik na snížení výskytu VAP mají nízkou kvalitu, nebyl zaznamenán signifikantně nižší výskyt VAP ve srovnání s pacienty, u kterých probiotika podávána nebyla. Rutinní podávání probiotik na základě těchto dat nebylo doporučeno [92]. Profylaxe stresového vředu Tradičně je požití pantoprazolu v souvislostí s profylaxí stresového považována za rizikový faktor pro rozvoj VAP [12, 28, 31, 32, 33, 57]. Výsledky studie REVISE tento efekt nepotvrzují [58]. Tato intervence nemá přímý vliv na snížení incidence VAP, ale může mít dopad na délku UPV, délku hospitalizace a mortalitu [12]. Selektivní orofaryngeální dekontaminace a selektivní digestivní dekontaminace Tato farmakologická opatření mohou při použití antiseptických nebo antimikrobiálních látek snížit frekvenci výskytu VAP a být tak účinná v její prevenci [5, 93, 94, 95]. S ohledem na riziko vzniku rezistence vůči antibiotikům nejsou tyto intervence rutinně doporučovány [6, 18]. Některými autory je zdůrazňována obava ze selekce multirezitentních gram‑pozitivních mikroorganismů, zejména meticilin‑rezistentních zlatých stafylokoků (MRSA) a vankomycin‑rezistentních enterokoků (VRE), které jsou primárně rezistentní vůči antibiotikům používaným pro SDD. Nutno ovšem konstatovat, že u některých důležitých patogenů se rezistence může vyvíjet v průběhu roků až desetiletí, což krátkodobější výsledky nedokáží zachytit. Antimikrobiální rezistence nadále zůstává diskutovaným problémem při SDD [12, 25, 28, 33]. Obecná protiinfekční opatření, bariérová péče, hygiena rukou Obecná opatření zabraňující šíření nozokomiálních infekcí jsou základní a mnohdy nenákladnou samozřejmostí v péči o pacienty v nemocničním zařízení. Za jedno z nejdůležitějších opatření v prevenci VAP je považována hygiena rukou, zejména před zahájením péče o dýchací cesty, která je součástí několika doporučení a balíčků prevence VAP, prokazatelně snižujících riziko vzniku tohoto onemocnění [5, 6, 12, 28, 33, 43]. K zabránění kontaktu se sekrety pacienta je doporučována bariérová ošetřovatelská péče [28]. V rámci multimodálního přístupu k prevenci VAP je vhodné provádět na pracovišti také pravidelný mikrobiologický screening [5, 12, 32]. Vzdělávání zdravotnických pracovníků V rámci prevence a zvyšování kvality zavedených preventivních opatření je doporučeno provádět pravidelné monitorování, vyhodnocování a sdělování výsledků péče o hospitalizované pacienty. Úsilí by mělo být soustředěno na průběžné vzdělávání zdravotnických pracovníků s cílem zachovat vysokou míru dodržování preventivních opatření [96]. Edukace sester o významu dodržování postupů pro prevenci VAP může významně zvýšit jejich znalosti, což prokaza‑ telně souvisí se sníženým výskytem VAP na pracovišti intenzivní péče [6, 43, 57]. Její výskyt lze snížit až o 50 % pomocí pravidelných vzdělávacích a výcvikových programů prevence VAP pro zdravotnické pracovníky, kteří se přímo podílejí na intenzivní péči o pacienty na UPV [6]. Nezbytné je zajistit také dostatek personálu a časový prostor pro ošetřovatelskou péči [97]. Strategie prevence VAP by měly být prezentovány prostřednictvím různých cest a vhodné je použití interního protokolu prevence VAP [12]. Je doporučeno poskytovat zaměstnancům edukační materiály sumarizující nové poznatky. Příkladem doporučených forem jsou aplikace pro smartphony, interaktivní webové stránky, kartičky do kapsy, brožury, plakáty, denní průvodci, souhrny pokynů, bulletiny [18]. Balíčky prevence VAP Účinnost dodržování komplexního balíčku strategických postupů má významný vliv na snížení výskytu VAP [31, 43, 98]. Ve většině studií zkoumajících efekt jednotlivých intervencí je dodržováno zároveň několik dalších postupů, které snižují riziko rozvoje VAP [55, 58]. Neexistuje však úplná shoda mezi intervencemi obsaženými v balíčcích různých autorů [98, 99, 100]. To způsobuje problém EBM v dané oblasti této problematiky. Závěr Zavedením komplexu účinných opatření lze snížit výskyt ventilátorové pneumonie. Je potřeba najít jednotnou formu a účelný systém pro jejich implementaci do klinické praxe. Seznam zkratek CPIC – Clinical Pulmonary Infection Score DÚ – Dutina ústní TR – Tracheální rourka HAP – Hospital acquired pneumonia, pneumonie získaná při hospitalizaci HFNO – High flow nasal oxygen, vysokoprůtoková nosní oxygenace HH – Heated humidifiers, vyhřívané zvlhčování dýchacích cest HME – Heat and moisture exchanger, výměník tepla a vlhkosti JIP – Jednotka intenzivní péče NIV – Non‑invasive ventilation, neivazivní ventilace NIPPV – Non‑invasive positive pressure ventilation, neivazivní ventilace s pozitivní tlakovou podporou PEEP – Positive end‑expiratory pressure, pozitivní tlak na konci výdechu SSD – Subglottic secretions drainage, drenáž subglotického prostoru UPV – Umělá plicní ventilace VAP – Ventilator‑associated pneumonia, pneumonie ventilovaných nemocných VAE – Ventilator‑associated event, případy spojené s ventilací VAC – Ventilator‑associated conditions, stavy spojené s ventilací IVAC – Infection ventilator‑associated complication, infekční komplikace spojené s ventilací PVAP – posible ventilator‑associated pneumonia, pravděpodobná pneumonie ventilovaných nemocných
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=