NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Prevence vzniku ventilátorové pneumonie – souhrn aktuálních doporučení 110 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):110-119 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2025.022 Prevence vzniku ventilátorové pneumonie – souhrn aktuálních doporučení Zoubková R.1,2, Światkowská M.1,2, Glac T.1, Madziová S.1, Haltofová A.1, Rusková K.1, Nytra I.1,2, Pospíšilová J.1,2, Kučerová Z.1,2, Ševčík P.1,2 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava 2Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Ventilátorová pneumonie je jednou z nejčastějších nozokomiálních infekcí na jednotkách intenzivní péče. Celkově se vysky‑ tuje u 1 ze 100 pacientů v intenzivní péči a až u 1 z 10 pacientů na invazivní umělé plicní ventilaci. Frekvence výskytu infekce je ovlivnitelná zavedením účinných preventivních opatření do klinické praxe na základě edukace ošetřujícího personálu. Jedná se o zpravidla jednoduchá opatření, jakými jsou např. uložení pacienta do semirekumbentní polohy, péče o dutinu ústní, kontrola tlaku v obturačním balonku nebo odsávání sekretu ze subglotického prostoru. Cílem textu je poskytnout aktuální doporučení týkající se preventivních opatření pro zabránění vzniku ventilátorové pneumonie a optimalizovat jejich zavádění do klinické praxe. Klíčová slova: ventilátorová pneumonie, preventivní opatření, edukace. Preventive procedures for ventilator-associated pneumonia – current recommendations Ventilator-associated pneumonia is one of the most common nosocomial infections in intensive care units. Overall, it affects approximately one in 100 patients in intensive care and up to 1 in 10 patients with mechanical ventilation. Influenceable sources of infection include effective preventive measures implemented in clinical practice based on the education of nurses. These are usually simple measures such as using a semirecumbent position, taking care of oral hygiene, checking the pressure in the obturation ballon, or suctioning secretions in the subglottic space. The aim of the text is to provide current recommendations regarding preventive measures to prevent ventilator-associated pneumonia and optimize their implementation in clinical practice. Key words: ventilator-associated pneumonia, preventive measures, education. Úvod Ventilátorová pneumonie (VAP, ventilator‑associated pneumonia) prodlužuje trvání umělé plicní ventilace (UPV), dobu hospitalizace, a také zvyšuje celkové náklady na léčbu pacientů [1]. Postihuje přibližně 1 z 10 pacientů s umělou plicní ventilací [2, 3]. Z důvodu velkého dopadu na ekonomické zatížení nemocnice a na stonání nemocných je nanejvýš žádoucí provádět u rizikových pacientů nákladově efektivní zásahy, které by vedly k minimalizaci rozvoje této komplikace [4]. Jednou z jednoduchých a nenákladných metod je vzdělávání v oblasti prevence ventilátorové pneumonie, které má prokazatelný přímý vliv na snižování výskytu nozokomiálních infekcí [5]. Vzdělávání a vzdělávací programy pro zdravotníky, kteří se přímo podílejí na poskytování zdravotní péče pacientům na umělé plicní ventilaci, mohou být spojeny se snižením výskytu VAP až o 50 % [6]. Definice Přesná definice VAP je stále předmětem odborné diskuze kvůli nedostatku kritérií jednoznačně schopných odlišit ji od jiných plicních stavů u kriticky nemocných pacientů. Každý z nálezů VAP je nespecifický a může být podobný jiným plicním onemocněním [7]. Obecně lze VAP označit jako nozokomiální nákazu plic, která vzniká u ventilovaných nemocných [8]. Infectious Diseases Society of America a American Thoracic Society definují pneumonii jako přítomnost nového plicního infiltrátu infekčního původu s klinickými známkami, který vznikl za více než 48–72 hodin od tracheální intubace. Posouzení je založeno na zhodnocení klinických kritérií nového nebo progredujícího infiltrátu na rentgenovém snímku plic a splnění alespoň dvou z následujících podmínek: teplota nad 38 °C nebo pod 36 °C, leukocytóza nad 12×109/l či leukopenie pod 4×109/l a purulentní tracheobronchiální sekrece. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: Článek přijat redakcí: 24. 1. 2025; Článek přijat k tisku: 11. 6. 2025 PhDr. Renáta Zoubková, Ph.D., renata.zoubkova@fno.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2025;36(2):110-119
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=