KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Dlouhodobé žilní vstupy v perioperační a intenzivní péči a jejich tunelizace | 105 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):102-105 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz dochází ke zmenšení počtu možných míst k zavedení CICC (stenózy žil, kontraktury svalů, zavedení dlouhodobých implantovaných vstupů). Místo výstupu katétru z těla pacienta, tzv. „exit site“ má být proto vybráno tak, aby se zohlednily všechny tyto okolnosti včetně adekvátní možnosti péče o exit site. Zároveň tak, aby se zajistila dostatečná ochrana katétru proti dislokaci. Tunelizace katétru nám umožňuje přesunutí exit site katétru z místa punkce do místa, kde se tyto rizika dají minimalizovat (vhodnější tzv. zelená ZIM zóna) [1, 3, 4]. Tunelizace je slibnou strategií snižující množství komplikací, především snížením rizika dislokace, snížením nutnosti neplánovaných převazů katétrů a snížení rizika kontaminace exit site [10]. Možnosti tunelizace Tunelizace katétrů můžeme provést tzv. pseudotunelizací, kdy tunel vytvoříme jehlou při vlastní punkci. Maximální délka tunelu je dána délkou punkční jehly. Další typ je chirurgická tunelizace za použití tunelizátoru (Obr. 6). Složitějším procesem je použití punkční jehly k tunelizaci katétru [10]. Jednou z důležitých podmínek, která musí být v případě rozhodnutí pro tunelizaci jakéhokoliv centrálního katétru striktně dodržená, je výběr odpovídající délky katétru. Nedílnou součástí zavádění CICC by měla být periprocedurální kontrola polohy konce katétru – např. tzv. ECHOTIP protokol (intrakavitární EKG navigace, UZ obraz sněhové bouře v pravé síni, skiaskopie) [5, 6, 11]. Při zavádění CICC UZ navigovanou punkcí žil v nadklíčkové oblasti, která se nenachází v zelené ZIM zóně, je vhodné tunelizovat katétr do podklíčkové oblasti. Při zavádění CICC UZ navigovanou punkcí v podklíčkové oblasti je vhodná tunelizace níže na hrudník. V případě poškození kůže v tomto místě, nebo přítomnosti tracheostomie je vhodnější tunelizace na rameno. V případě kognitivního deficitu pacienta, kdy je vysoké riziko dislokace katétru, je vhodná tunelizace na záda. V případě UZ navigované punkce a zavedení katétru do oblasti DDŽ, jsou vhodné tunelizace na anterolaterální stranu střední části stehna (u nechodících a obézních pacientů) nebo na břicho (u chodících pacientů). Fixace dlouhodobých katétrů Pro úplnost ještě uvádíme, že dlouhodobé katétry nejsou fixovány stehy, ale fixačními zařízeními (adhezivní systémy s nebo bez krytí, podkožní kotva). Pro detailní zpracování tohoto odkazujeme na předchozí článek [2]. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o použití AI: Autoři prohlašují, že při psaní tohoto odborného článku nepoužili žádnou formu umělé inteligence. Všechny informace a analýzy jsou výsledkem jejich vlastního výzkumu, zkušeností a úsudku s důrazem na relevantní literaturu, primární zdroje a konzultace s odborníky v oboru. Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Je vhodné uvést, zda předběžné výsledky byly prezentovány formou přednášky, posteru nebo abstraktu konference. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. TB – sepsání větší části rukopisu, fotografická ilustrace. PD – sepsání menší části rukopisu, fotografická ilustrace. PN – editace textu, fotografická ilustrace. JK – editace textu, fotografická ilustrace. VCH – editace textu. DA – editace textu. Financování: práce vznikla bez finanční podpory. Poděkování: N/A. Registrace: práce nebyla registrována. Projednání etickou komisí: nebylo nutné. LITERATURA 1. Nosková P, Kletečka J, Astapenko D. Správná kanylace centrálního žilního katétru. Anest. Intenziv. Med. 2024;35(4):254-257. doi 10.36290/aim.2024.048. 2. Kletečka J, Vlasáková A, Nosková P, Astapenko D. Ošetřovatelská péče o centrální žilní katétr. Anest. Intenziv. Med 2025;36(1):39-42. 3. Brescia F, Pittiruti M, Ostroff M, Spencer TR, Dawson RB. The SIC protocol: A seven‑step strategy to minimize complications potentially related to the insertion of centrally inserted central catheters. J Vasc Access. 2023;24(2):185-190. doi:10.1177/11297298211036002. 4. Brescia F, Pittiruti M, Ostroff M, Spencer TR, Dawson RB. The SIF protocol: A seven‑step strategy to minimize complications potentially related to the insertion of femorally inserted central catheters. J Vasc Access. 2023;24(4):527-534. doi:10.1177/11297298211041442. 5. Greca A, Iacobone E, Elisei D, et al. ECHOTIP: A structured protocol for ultrasound‑based tip navigation and tip location during placement of central venous access devices in adult patients. J Vasc Access. 2023;24(4):535-544. doi:10.1177/11297298211044325. 6. Zito Marinosci G, Biasucci DG, Barone G, et al. ECHOTIP‑Ped: A structured protocol for ultrasound‑based tip navigation and tip location during placement of central venous access devices in pediatric patients. J Vasc Access. 2023;24(1):5-13. doi:10.1177/11297298211031391. 7. Gorski LA, Hadaway L, Hagle ME, Broadhurst D, Clare S, Kleidon T, et al. Infusion Therapy Standards of Practice, 8th Edition. J Infus Nurs. 2021;44(1S Suppl 1):S88, S107-109. doi: 10.1097/NAN.0000000000000396. 8. Thomas JH, MacArthur RI, Pierce GE, Hermreck AS. Hickman‑Broviac catheters. Indications and results. Am J Surg. 1980;140(6):791-6. doi: 10.1016/0002-9610(80)90119-1. 9. Cadman A, Lawrance JA, Fitzsimmons L, Spencer‑Shaw A, Swindell R. To clot or not to clot? That is the question in central venous catheters. Clin Radiol. 2004;59(4):349-55. doi: 10.1016/j.crad.2003. 11. 015. 10. Ostroff MD, Moureau N, Pittiruti M. Rapid Assessment of Vascular Exit Site and Tunneling Options (RAVESTO): A new decision tool in the management of the complex vascular access patients. J Vasc Access. 2023;24(2):311-317. doi: 10.1177/11297298211034306. 11. York N. The importance of ideal central venous access device tip position. Br J Nurs. 2012;21(21):S19-20, S22, S24. doi: 10.12968/bjon.2012. 21. Sup21.S19. Obr. 6. Tunelizátor – použití během kanylace (zdroj: archív autora, MUDr. Pavol Dovjak, Městská nemocnice Čáslav)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=