KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Dlouhodobé žilní vstupy v perioperační a intenzivní péči a jejich tunelizace 104 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):102-105 / www.aimjournal.cz V horní části komůrky je silikonová membrána, přes kterou se zavádí speciální tzv. Huberova jehla (Obr. 4), jejíž specifický tvar hrotu zabraňuje poškození membrány. Membrána portové komůrky by měla vydržet cca 2 000–3 000 vpichů v závislosti na průměru používané portové jehly a velikosti silikonové membrány v portu. Zvláštní variantou portů je tzv. PICC‑port, který se zavádí přes hluboký žilní systém na paži a v podkoží paže je také implantována komůrka. Využití dlouhodobých vstupů v perioperační a intenzivní péči Zásadní pro využití dlouhodobých vstupů v AIM je indikace jejich zavedení. Katétry zavedené k podávání onkologické léčby, k substituci krevními deriváty, z důvodu insuficience periferního žilního systému či potřeby pravidelných krevních odběrů můžeme běžně používat i k operačním výkonům či na lůžkách intenzivní péče, za dodržení správných ošetřovatelských zásad a u portů a PICC portů za použití Huberovy jehly. Vždy po použití těchto katétrů by měl následovat proplach minimálně 10 ml fyziologického roztoku (F1/1) v 10 ml stříkačce metodou start–stop. V případě aplikace krevních derivátů nebo při odběru krve z daného vstupu se doporučuje proplach 2× 10 ml F1/1. Tyto katétry můžeme běžně využít na operačním sále a netrápit tak pacienty zaváděním dalšího žilního vstupu, pokud to nepožaduje rozsah výkonu. Bohužel i v dnešní době se na operačním sále setkáváme se situací, kdy u pacienta se zavedeným funkčním portem, ošetřující personál tento vstup nevyužije a provádí krevní odběry z periferních žil a pro infuzní terapii se snaží zavést novou periferní žilní kanylu. Do TIVAD je možné aplikovat i přetlakové infuze a noradrenalin. Nutností je správné napíchnutí Huberovou jehlou (Obr. 5a, Obr. 5b) optimálně již před samotným výkonem a použít správný ošetřovatelský materiál. Dobré je se na TIVAD cíleně zeptat pacienta v rámci předanestetického vyšetření v anesteziologické ambulanci, jelikož se stává, že přijde pacient na sál a anesteziolog ani o tomto vstupu nemá informaci. Specifické je užití dlouhodobých žilních katétrů zavedených z důvodů potřeby parenterální nutrice. Jedná se nejčastěji o tunelizované katétry Broviac či o tunelizované PICC katétry (s či bez dakronové manžety) zavedené z periferie či centrálně při insuficienci periferního řečiště, případně o porty či PICC‑porty. Katétry pro parenterální výživu by měly být používány pouze k tomuto účelu, pro vysoké riziko vzniku katétrové infekce. Výjimkou jsou emergentní situace, kdy u pacienta potřebujeme podat léky intravenózně (např. u kardiopulmonální resuscitace). Velkou část v dnešní době zaváděných dlouhodobých vstupů lze použít i k podávání kontrastu při vyšetření CT či MRI. Pacienti dostávají po zavedení dlouhodobého žilního vstupu kartu s popisem typu katétru, kde si tuto informaci můžeme potvrdit. U portů jsou u vysokotlakých katétrů na portové komůrce čitelná písmena CT (i na RTG snímku). PICC katétry na sobě mají informaci o maximálním průtoku, kdy pro kontrastní vyšetření je potřeba průtoku 4–5 ml/s (300–325 psi), nebo označení „power“. Huberovy jehly jsou kompatibilní s MR. Proč tunelizovat katétry? S redukcí mortality a morbidity pacientů došlo k prodloužení jejich života. Delší délka života přináší komplexní klinické výzvy, se kterými se musíme v oboru AIM vypořádat. Po opakovaných hospitalizacích Obr. 4. Huberova jehla (zdroj: archív autora, MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., Všeobecná fakultní nemocnice Praha) hrot Huberovy jehly obyčejný hrot Obr. 5a. Fixace podkožní komůrky TIVAD (zdroj: archív autora, MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., Všeobecná fakultní nemocnice Praha) Obr. 5b. Napíchnutí podkožní komůrky TIVAD Huberovou jehlou (zdroj: archív autora, MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., Všeobecná fakultní nemocnice Praha)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=