Anesteziologie a intenzivní medicína – 1/2025

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek 74 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):74-83 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2025.014 Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek Štěpánková D.1,2,*, Klincová M.1,2,3,*, Schröderová I.2,4, Bönischová T.1,2,3, Tomášková V.2,4, Havránková N.1,2, Štourač P. 1,2,3 1Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2Akademické centrum pro maligní hypertermii, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 3Ústav simulační medicíny Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 4Anesteziologicko‑resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno *Tyto autorky se na manuskriptu podílely stejnou mírou Maligní hypertermie (MH) je vzácné, dědičné, život ohrožující farmakogenetické onemocnění vyvolané některými běžně používanými anestetiky. Cílem přehledového článku je shrnout z praktického hlediska novinky a aktuální doporučené postupy v oblasti MH, aby se v nich anesteziolog–intenzivista v denní praxi snadno zorientoval. Teoretický úvod je pouze stručný, slouží k získání bazálního povědomí o problematice MH. Prioritně se podíváme na nejčastější situace ve všech oblastech našeho oboru, kdy se lékař s MH může setkat. Zaměříme se na anesteziologickou ambulanci a rozpoznání rizikových faktorů. Na operačním sále je stěžejní příprava anesteziologického pracoviště u MH rizikových pacientů a řešení akutní MH krize. V rámci intenzivní péče probereme pokračování v terapii MH krize a zmíníme i situace, kdy je v případě nevysvětlitelné rhabdomyolýzy dobré o MH uvažovat. Odvolávat se při tom budeme na nejnovější doporučení European Malignant Hyperthermia Group (EMHG) a ve zkratce okomentujeme jejich implementaci v našich podmínkách, např. do‑ poručení týkající se dostupnosti dantrolenu. Neopomeneme ani přístup k těhotné v riziku MH. Závěrem nastíníme výhled do budoucnosti, který odráží aktuálně probíhající vývoj a změny v pohledu na problematiku MH a ozřejmíme, proč je tolik potřebná centralizace péče o pacienty v riziku MH. Klíčová slova: maligní hypertermie, in vitro kontrakční test, next-generation sequencing, ryanodinový receptor 1, dantrolen. Malignant hyperthermia „up‑to‑date practically“ – non‑systematic review article Malignant hyperthermia (MH) is a rare, hereditary, life-threatening pharmacogenetic disease induced by some commonly used anaesthetics. This review article aims to summarise, from a practical point of view, the news and current recommen‑ dations in the field of MH so that the anaesthesiologist-intensivist can easily use them in daily practice. The theoretical introduction is only brief, as it serves to gain an essential awareness of the issue of MH. As a matter of priority, we will look at the most common situations where a doctor may encounter MH. We will focus on the anaesthesiology clinic and the recognition of risk factors. In the operating room, preparation of the anaesthesia workplace for MH-risk patients and the management of the acute MH crisis are crucial. As part of intensive care, we will discuss the continuation of MH crisis therapy, and we will also mention situations when, in the case of unexplained rhabdomyolysis, it is worth considering MH. We will refer to the latest recommendations of the European Malignant Hyperthermia Group (EMHG) and briefly comment on their implementation in our conditions, e.g., recommendations regarding dantrolene availability. We will also not forget the approach to pregnant women at risk of MH. In conclusion, we will outline an outlook that reflects the current developments and future changes in the perspective on the issue of MH and explain why the centralisation of care for patients at risk of MH is so necessary. Key words: malignant hyperthermia, in vitro contraction test, next-generation sequencing, ryanodine receptor 1, dantrolene. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: Článek přijat redakcí: 16. 12. 2024; Článek přijat k tisku: 9. 4. 2025 MUDr. Martina Klincová, DESAIC, klincova.martina@fnbrno.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2025;36(2):74-83

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=