PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky 72 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / www.aimjournal.cz práce operačních sálů. Příprava pracoviště musí zajistit, aby nepředstavoval riziko infekce pro pacienta [12]. Doporučení pro sledování/monitorování pacientů během AP mají za úkol zvýšit bezpečnost a předcházet nežádoucím událostem. Potřebná zařízení a monitory musí být zapnuté a funkční před zahájením AP [10]. Klinické sledování a dohled nad pacientem při pobytu na operačním sále experti zhodnotili jako činnosti s vysokým rizikem NU, stejně jako přístrojovou monitoraci i kontrolu funkčnosti samotných přístrojů. Anesteziologické společnosti vyžadují, aby byl u každého pacienta v anestezii nepřetržitě přítomen kvalifikovaný anesteziologický odborník [13] a bylo prováděno klinické monitorování. Monitorování nezabrání všem incidentům nebo nehodám, existují však podstatné důkazy, že snižuje rizika „téměř nehod“ a „nehod“ jak detekcí následků chyb, tak včasným varováním, že se stav pacienta zhoršuje. Intravenózní aplikace léků je zásadní část anesteziologické klinické praxe. Chyby v medikaci se podílejí na 5,4 % všech vážných zranění nebo úmrtí pacientů a většině těchto nežádoucích událostí lze předcházet [13, 14]. Podávání léků v AP je často prováděno s velkým stresem a rychlým tempem, což zvyšuje riziko chyb v medikaci a/ nebo nežádoucích účinků léků [14]. K chybám může dojít v různých fázích procesu užívání léků. Příprava a podávání klíčových léků byly definovány jako kritické momenty perioperační péče [15] a experty byly hodnoceny jako vysoce rizikové. U činností souvisejících s podáváním transfuzních přípravků a krevních derivátů riziko ještě zvyšuje možnost přenosu patogenů, transfuzní reakce a potenciální účinky imunomodulace. Komplikace spojené se zajištěním dýchacích cest patří mezi nejčastější a mohou způsobit značné škody. Mnoho obtíží nelze předvídat [16], efektivní zajištění dýchacích cest závisí na okamžité dostupnosti řady různých pomůcek, které musí být k dispozici na označeném místě [10]. Nedostatky v úsudku a přípravě vybavení přispívají k negativním výsledkům [16]. Mezi vysoce rizikové činnosti experti zařadili zajištění dýchacích cest i extubaci. V rámci perioperačního období funguje ošetřovatelství jako nedílná součást multidisciplinárního týmu [17]. Činnosti sestry zařazené do této oblasti péče byly experty označeny jako vysoce či středně rizikové. Nedostatečná týmová práce může být příčinou zranění až smrti pacienta, kterým lze předejít. Klíčem k bezpečí pacienta je efektivní komunikace a týmová práce, každý člen týmu funguje jako kritický článek v procesu péče [17]. Týmovou spolupráci vyžaduje transport, polohování či předávání pacienta. Spolupráce a koordinace je nezbytná i uvnitř anesteziologického týmu v rámci činností spojených s celkovou či lokoregionální anestezií. Jednání člena týmu může okamžitě vyžadovat, aby jiný člen týmu náležitě reagoval. Dynamika anestetické praxe neustále nese možnost potenciálně kritických, nerutinních událostí. Verifikace. Všechna pracoviště by měla podporovat program „Safe Surgery Saves Lives“ a užívat kontrolní seznamy / checklisty [10] jako prevenci opomenutí ze strany personálu. Studie hodnotící použití kontrolních seznamů specifických pro anestezii vykazovaly zlepšené klinické výsledky v 91,6 % [9] a jejich provádění neprodlužovalo dobu, kterou pacient strávil na operačním sále. Identifikace pacienta je základní složkou bezpečnosti. Chyby mohou mít dopad na kohokoli a způsobit nenapravitelné škody [18]. Předoperační ověření místa a označení místa operace jsou povinné bezprostředně před jakýmkoli invazivním zákrokem či všemi regionálními anestetickými výkony [9]. Další ověřování je nezbytné pro zjišťování alergie pacienta, stavu dentice či dodržení lačnění, jako prevence aspirace žaludečního obsahu. Všechny činnosti týkající se verifikace experti vyhodnotili jako vysoce rizikové. Vzhledem k neschopnosti pacienta postarat se o sebe sestry vykonávají preventivní ošetřovatelské intervence, zajišťují uspokojování potřeb pacienta a chrání jej před poškozením. Jako vysoce rizikové byly hodnoceny činnosti týkající se termokomfortu, prevence pádu a ochrany očí pacienta. V rámci peroperačního termomanagementu je doporučováno aktivní i pasivní ohřívání a minimalizace tepelných ztrát. Nepřetržité monitorování tělesné teploty pacienta je nutné u celkové anestezie trvající déle než 30 minut. Zařízení pro aktivní zahřívání musí být okamžitě k dispozici všem pacientům, kteří to vyžadují [19]. Pacienti jsou v perioperačním období vystaveni vysokému riziku pádů v důsledku zhoršené pohyblivosti, užívání léků, použití anestetik, neznalosti prostředí, senzorických a percepčních deficitů způsobených odstraněním sluchadel nebo brýlí a použití zvýšených přepravních vozíků a lůžek [20]. Prevence pádů vyžaduje multidisciplinární přístup, protože do péče o pacienta je zapojeno více týmů a oborů. Anestezie oslabuje nebo odstraňuje normální ochranné mechanismy oka, a proto jsou preventivní ochranná opatření během AP nezbytná. Poranění oka je iatrogenní komplikace s potenciálně devastujícími následky [21]. Středním rizikem vzniku NU byly zatíženy činnosti související s prevencí polohového a tlakového poškození pacienta. Polohování pacienta u výkonů vyžadujících anestezii je odpovědností týmu na operačním sále. Rizika související s polohou pacienta se liší v závislosti na typu a trvání operace, konkrétní poloze a pacientovi [19]. Tlaková poranění způsobená polohováním jsou považována za komplikace s multifaktoriální etiologií, jejich výskyt se významně liší podle klinického prostředí a individuálních a klinických charakteristik pacienta. Metody prevence jsou různé, většina nemocnic využívá doporučení EPUAP (European Pressure Ulcer Advisory Panel), které jsou ale obecné a neberou v úvahu charakteristiky jednotlivých pacientů [19]. Komplikací způsobenou vyšším tlakem v manžetě pomůcek k zajištění dýchacích cest může být bolest v krku, dysfagie, chrapot, citlivost čelisti, ale i poškození lingválního nervu, ulcerace, krvácení a tracheální stenóza, nekróza nebo prasknutí [22]. Monitorování tlaku manžety je spolehlivým standardním postupem pro potvrzení tlaku na tracheální stěnu. Jak naznačuje literatura, nežádoucí událost v AP může být kromě jiných faktorů spojena s neefektivní komunikací mezi odborníky, neprováděním činnosti nebo nedodržováním protokolu/pokynů a křehkou institucionální kulturou bezpečnosti [23]. Anesteziologické sestry mají nezastupitelnou roli při snižování rizika poškození a zvyšování bezpečnosti pacientů neustálým hodnocením a jednáním podle specifických potřeb pacienta–osoby ve zranitelné situaci [24]. Je nezbytné se věnovat detailům a změnám v situaci pacienta.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=