60 | ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY / HIGHLIGHTS FROM THE LITERATURE ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(1):55-61 / www.aimjournal.cz 11 Infekce spojené s centrálním žilním katétrem: systematický přehled, metaanalýza, postupná analýza a metaregrese porovnávající ultrazvukovou navigaci a techniku anatomických orientačních bodů při zavádění Boulet N, Pensier J, Occean BV, Peray PF, Mimoz O, Rickard CM, et al. Central venous catheter‑related infections: a systematic review, meta‑analysis, trial sequential analysis and meta‑regression comparing ultrasound guidance and landmark technique for insertion. Crit Care. 2024 Nov 19;28(1):378. doi: 10.1186/s13054-024-05162-0. PMID: 39563416; PMCID: PMC11577744. Cílem této studie bylo porovnat riziko infekcí spojených s centrálním žilním katétrem (CVC) při zavádění pomocí ultrazvukové navigace (US) vs. techniky anatomických orientačních bodů (AL). Primárním parametrem byl kompozitní parametr, který zahrnoval všechny typy infekcí spojených s katétrem: infekce krevního řečiště spojené s katétrem (CRBSI), infekce krevního řečiště spojené s centrální linkou (CLABSI), kolonizace katétru nebo jiné hlášené infekce. Sekundárními parametry byly individuální typy infekcí a mortalita 28. den. Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 12 studií (8 RCT a 4 NRSI) zahrnujících celkem 5 092 CVC procedur (2 072 s US navigací a 3 020 s AL technikou). Zavedení CVC s použitím US navigace bylo spojeno s významným snížením rizika infekcí spojených s katétrem ve srovnání s AL technikou (RR = 0,68; 95% CI 0,53–0,88). Tento efekt byl nejvýraznější u procedur prováděných zkušenými operatéry (RR = 0,60; 95% CI 0,41– 0,89). U nezkušených operatérů nebylo snížení rizika infekcí statisticky významné. Analýza CRBSI a CLABSI rovněž upřednostnila US navigaci (RR = 0,65; 95% CI 0,48–0,87). Závěr: Zavádění centrálního žilního katétru s pomocí ultrazvukové navigace významně snižuje riziko infekcí ve srovnání s technikou anatomických orientačních bodů, zejména pokud je procedura prováděna zkušenými operatéry. 12 Sedace při bdělé intubaci: systematický přehled a network metaanalýza El‑Boghdadly K, Desai N, Jones JB, Elghazali S, Ahmad I, Sneyd JR. Sedation for awake tracheal intubation: A systematic review and network meta‑analysis. Anaesthesia. 2025 Jan;80(1):74-84. doi: 10.1111/anae.16452. Epub 2024 Oct 28. PMID: 39468765; PMCID: PMC11617133. Cílem tohoto systematického přehledu a network metaanalýzy bylo určit, jaká technika sedace je nejpravděpodobněji spojena s úspěšnou intubací, kratším časem do jejího úspěšného provedení a nižším rizikem desaturace. Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 48 studií s 2 837 pacienty, porovnávajících 33 různých sedativních režimů. Při porovnání úspěšnosti intubace mezi jednotlivými režimy (38 studií, 2 139 pacientů) nebyl zjištěn žádný režim, který by byl statisticky signifikantně lepší. Sedace s dexmedetomidinem a hořčíkem byla spojena s nižším rizikem desaturace ve srovnání s jinými intervencemi (31 studií, 1 753 pacientů). Kvalita důkazů byla obecně hodnocena jako nízká. Závěr: Optimalizace oxygenace, topická anestezie dýchacích cest a způsob provedení techniky může mít větší vliv na úspěšnost bdělé intubace než samotná volba sedativního režimu. 13 Mortalita u septických pacientů léčených krátkodobě působícími betablokátory: metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií Alexandru MG, Niewald P, Krüger S, Borgstedt R, Whitehouse T, Singer M, et al. Mortality in septic patients treated with short ‑acting betablockers: a comprehensive meta‑analysis of randomized controlled trials. Crit Care. 2024 Nov 27;28(1):392. doi: 10.1186/s13054-024-05174-w. PMID: 39605034; PMCID: PMC11603935. Cílem této metaanalýzy bylo posoudit vliv intravenózního podání krátkodobě působících betablokátorů (landiolol, esmolol) na mortalitu u dospělých pacientů se sepsí. Primárním sledovaným parametrem byla krátkodobá mortalita a sekundární parametry zahrnovaly vliv na mortalitu podle věku pacienta (< 65 vs. ≥ 65 let) a srdečního rytmu (sinusová tachykardie vs. fibrilace síní). Výsledky: Do metaanalýzy bylo zahrnuto 7 studií s celkem 854 pacienty. Krátkodobá mortalita ani celková mortalita nebyla významně ovlivněna podáním krátkodobě působících betablokátorů ve srovnání s referenční léčbou (RD: -0,10 [95% CI: -0,22 až 0,02]; p = 0,11; p pro Cochranův Q test = 0,001; I² = 73 %). Nebyl pozorován rozdíl mezi pacienty < 65 let a ≥ 65 let (p = 0,11) ani mezi pacienty se sinusovou tachykardií a fibrilací síní (p = 0,27).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=