PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Dávkování enoxaparinu a výskyt žilního trombembolismu u kriticky nemocných pacientů s covidem-19 – retrospektivní observační studie | 215 / Anest intenziv Med. 2024;35(4):215-222 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.032 Dávkování enoxaparinu a výskyt žilního trombembolismu u kriticky nemocných pacientů s covidem-19 – retrospektivní observační studie Beneš J.1,2, Kalina M.1,3,4, Černý V.4–9 1Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Hradec Králové 2Fakultní nemocnice Bulovka, Praha 3Oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny, Nemocnice Děčín, Krajská zdravotní 4Fakulta zdravotnických studií, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 5Národní institut kvality a excelence zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha 6Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Univerzita Karlova v Praze, 3. LF UK, Praha 7Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové 8Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada 9Ústav klinických oborů a biomedicíny, Technická univerzita Liberec Cíl studie: Covid-19 je asociován s vysokým rizikem trombembolické nemoci (VTE) a toto riziko je dále zvýšené u pacientů v kritickém stavu. Zvýšené hladiny D‑dimerů jsou prediktorem těžkého průběhu onemocnění covid-19. Data o výskytu VTE, letalitě kriticky nemocných s covidem-19 a jejich asociaci s dávkou profylakticky podávané antikoagulace nebyla dosud v Česku publikována. Provedli jsme retrospektivní analýzu nemocných s covidem-19 přijatých na pracoviště intenzivní péče. Primárním cílem bylo zjištění incidence nově vzniklé hluboké žilní trombózy během pobytu na JIP. Sekundárními cíli bylo zjištění incidence plicní embolie a žilního trombembolismu (hluboká žilní trombóza anebo plicní embolie), počtu epizod závažného krvácení, doby pobytu na JIP, letality na JIP, 28denní, 90denní a 180denní letality a doby trvání umělé plicní ventilace. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Typ pracoviště: Jednotky intenzivní péče krajské nemocnice. Materiál a metoda: Byla provedena retrospektivní analýza zdravotnické dokumentace pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na 4 jednotkách intenzivní péče krajské nemocnice v době mezi zářím 2020 a dubnem 2021. Pro analýzu byli zařazováni pacienti splňující následující zařazovací kritéria: věk minimálně 18 let, hlavní diagnóza covid-19, hospitalizace na JIP a absence VTE při příjmu na JIP. Výsledky: Byla analyzována zdravotnická dokumentace 330 pacientů. Bylo identifikováno 44 případů (13,3 %) nově vzniklé VTE. Celkem 9 pacientů mělo diagnostikovanou plicní embolii, 31 pacientů hlubokou žilní trombózu a 4 pacienti hlubokou žilní trombózu současně s plicní embolií. 274 pacientů mělo předepsánu standardní profylaktickou dávku enoxaparinu, 56 pacientů dostávalo dávku intermediární nebo terapeutickou. ICU, 28denní, 90denní a 180denní letalita byly 27 %, 32 %, 44 %, respektive 47 %. Letalita nebyla statisticky významně asociována s dávkou antikoagulancia. Byla zjištěna významná asociace mezi hladinou D‑dimerů a letalitou. Závěr: Nalezená incidence trombembolismu v souboru kriticky nemocných s covidem-19 byla vysoká. Zvýšené hladiny D‑dimerů byly jednoznačně asociovány s 30denní, 90denní i 180denní letalitou. Zvýšené dávkování nízkomolekulárního heparinu nebylo spojeno s nižší incidencí trombembolismu, ani nižší letalitou a nelze jej doporučovat. Klíčová slova: covid-19, hluboká žilní trombóza, plicní embolie, D‑dimery, antikoagulace, letalita. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Článek přijat redakcí: 23. 4. 2024; Článek přijat k tisku: 26. 7. 2024 MUDr. Ing. Jan Beneš, jan.benes@live.com Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(4):215-222
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=