PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Dávkování enoxaparinu a výskyt žilního trombembolismu u kriticky nemocných pacientů s covidem-19 – retrospektivní observační studie 218 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(4):215-222 / www.aimjournal.cz odlišná hlavní diagnóza a covid-19 byl jen přidružené onemocnění. Celkem 330 subjektů podstoupilo další analýzu (Schéma 1). Základní charakteristiku souboru a četnost výskytu rizikových faktorů žilního trombembolismu zkoumaného vzorku pacientů shrnují tabulky 1 a 2. Bylo identifikováno 44 případů nově vzniklé žilní trombembolické nemoci, což znamená incidenci 13,3 %. Plicní embolie byla zjištěna u 9 pacientů, hluboká žilní trombóza u 31 pacientů a hluboká žilní trombóza současně s plicní embolií u 4 pacientů. Hluboká žilní trombóza byla zjištěna v levé femorální tepně v 15 případech, v pravé femorální tepně v 10 případech, v levé popliteální žíle ve 4 případech a v pravé popliteální žíle v 6 případech. Celkem 4 případy DVT byly v souvislosti se zavedeným centrálním žilním katetrem. Výskyt VTE byl zjištěn mezi dny 5. a 55. dnem pobytu na JIP (medián 11,5 dne). Všechny případy DVT byly asymptomatické. Plicní embolie byla hodnocena v 5 případech jako vysoce riziková, v 8 případech jako embolie s vyšším středím rizikem, klasifikace dle Evropské kardiologické společnosti [17]. 274 pacientů mělo předepsánu standardní profylaktickou dávku enoxaparinu, 56 pacientů dostávalo dávku intermediární nebo terapeutickou. ICU, 28denní, 90denní a 180denní letalita byly 27 %, 32 %, 44 %, respektive 47 %. Letalita se významně nelišila v závislosti na pohlaví (Graf 1) nebo BMI (Graf 2). Letalita nebyla statisticky významně asociována s dávkou antikoagulancia, pacienti s intermediární nebo terapeutickou dávkou LMWH měli vyšší výskyt plicní embolie i hluboké žilní trombózy (Tab. 3, Graf 3). Hodnoty D-dimerů byly dostupné u 225 pacientů souboru, u 5 nemocných nebyly hodnoty v dokumentaci nalezeny. Fibrinogen byl stanoven u všech pacientů. Byla zjištěna významná asociace mezi hladinou D‑dimerů a letalitou ve všech sledovaných časových bodech (Tab 4, Graf 4). V 49 případech bylo zaznamenáno závažné krvácení. V sedmi případech bylo zaznamenáno závažné krvácení a zároveň žilní trombembolická příhoda. Případy závažného krvácení shrnuje tabulka 5. 38 pacientů vyřazeno z důvodu předpokládaného úmrtí do 48 hodin 11 pacientů vyřazeno z důvodu jiné hlavní diagnózy 379 pacientů vyhodnoceno z hlediska způsobilosti 330 pacientů zařazeno a dále vyhodnocováno Schéma 1. Flow-diagram Tab. 1. Základní charakteristika souboru Základní charakteristika souboru, n = 330 Věk, průměr (SD), roky 64,6 (12,0) Ženské pohlaví, počet (%) 122 (36,1) SAPS II, průměr (SD) 52,3 (19,7) Body-mass index, průměr (SD) 32,5 (7,0) Tělesná hmotnost, průměr (SD), kg 94,5 (20,6) Tab. 2. Přehled četnosti výskytu rizikových faktorů DVT Přehled četnosti výskytu známých rizikových faktorů DVT, n = 330 Diabetes mellitus, počet (%) 130 (39,4) Arteriální hypertenze, počet (%) 219 (66,4) Ischemická choroba srdeční, počet (%) 72 (21,8) Srdeční selhání, počet (%) 25 (7,58) Ischemická cévní mozková příhoda, počet (%) 25 (7,58) Kouření, počet (%) 69 (20,91) Plicní onemocnění, počet (%) 71 (21,52) Trombofilie, počet (%) 8 (2,42) Žilní trombembolismus v osobní anamnéze, počet (%) 7 (2,12) Malignita, počet (%) 43 (13,0) Umělá plicní ventilace*, počet (%) 223 (67,6) * umělá plicní ventilace se zajištěnými dýchacími cestami Graf 1. Kaplan-Meierova analýza v závislosti na pohlaví 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Čas [dny] 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 Kumulativní proporce přežívajících Graf 2. Kaplan-Meierova analýza v závislosti na hodnotě BMI 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Čas [dny] 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 Kumulativní proporce přežívajících
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=