| 145 / Anest intenziv Med. 2024;35(3):142-154 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz chronická farmakoterapie jsou uvedeny v Tabulce 1. Většina pacientů N = 2 924 (76,2 %) nebyla proti SARS‑CoV-2 očkována, nedokončené očkování bylo zaznamenáno u 155 (4 %) pacientů. Největší počet hospitalizovaných byl nakažen variantou Alfa z roku 2021 (57,1 %), varianta Delta byla zachycena u 18,8 % pacientů a varianta Omicron u 21,1 % hospitalizovaných pacientů. Průměrná délka hospitalizace činila 11 (± 11) dní, délka hospitalizace pacientů, kteří byli přijati na IP byla 14 (± 9) dní. Tabulka 2 představuje klinický výsledek nemocných v závislosti na pohlaví a věku. Nízkoprůtokovou oxygenoterapii vyžadovalo 39 % pacientů, vysokoprůtoková nasální oxygenace (HFNO) jako nejvyšší oxygenační a ventilační podpora bez nasazení UPV byla použita u 449 (11,7 %) pacientů. Na jednotky IP bylo indikováno 1 291 (33,7 %) nemocných a 575 (15 %) pacientů bylo indikováno k intubaci a UPV. Na ECMO bylo napojeno 78 pacientů (dva pacienti byli léčeni pomocí ECMO bez invazivní UPV). Těžký průběh onemocnění covidem-19 vyžadující hospitalizaci v IP byl častěji vyjádřen u mužů, a to především ve věkové kategorii starších 65let. Smrtnost byla celkově vyšší u mužů než u žen a u obou pohlaví riziko smrti významně narůstalo s věkem (srovnání podskupin dle věkové hranice 65 let). Nárůst rizika smrti ve věkové skupině nad 65 let ve srovnání s pacienty mladšími bylo srovnatelné u mužů i žen. Z pacientů indikovaných na UPV muži starší 65 let tvořili 37 %, smrtnost 90. den činila 64,3 %. Za hospitalizace zemřelo 523 (13,6 %) pacientů, za 28, resp. 90 dnů od přijetí zemřelo 705 (18,4 %) resp. 930 (24,3 %) nemocných. Z pacientů léčených na UPV a ECMO zemřelo 40,5 % do 28 dnů od přijetí a 53,4 % do 90 dnů od přijetí. V Tabulce 3 je prezentován vliv rizikových faktorů na smrtnost pacientů s covidem-19. Nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem úmrtí byl věk, počet komorbidit a jejich kombinace. Pouze 19,5 % souboru tvořili pacienti bez komorbidit, 56,4 % mělo 2 a více komorbidit. Nejčastějším přídatným rizikovým onemocněním byla hypertenze (64,1 %) následovaná onemocněním diabetes mellitus (30,8 %), ICHS (25,7 %) a FIS (20,3 %), jejich současný výskyt byl nejrizikovějším faktorem smrtnosti. Podvýživa u pacientů pod 65 let byla spojena s vyšším rizikem úmrtí, nižší riziko úmrtí bylo zaznamenáno u pacientů s mírnou obezitou ve věkové skupině ≥ 65 let věku. Z variant viru významně zvyšovala riziko úmrtí za hospitalizace pouze varianta Alfa (v porovnání k dopadu původní varianty viru), statisticky nevýznamný trend snížení rizika byl prokázán u varianty Omikron, viz Tabulka 4. Pacienti neočkovaní nebo s nedokončeným očkováním představují 87,4 % všech zemřelých. Riziko smrti se zvyšovalo u neočkovaných seniorů nad 65 let věku. Analýzy potvrdily statisticky významný ochranný efekt plně dokončeného očkování proti riziku smrti. Analýza sekundárního cíle, progrese onemocnění s indikací IP a případně UPV a/nebo ECMO prokázala významný ochranný efekt dokončeného očkování a rovněž očkování nedokončeného, ochranný efekt byl statisticky průkazný zejména proti variantě viru Delta. Neprůkazný až rizikový vliv očkování byl vyjádřen ve skupině mladších pacientů bez komorbidit. Ve srovnání s nákazou původní variantou viru z roku 2020 se jako významně méně riziková jevila varianta Omikron. Z hodnocených faktorů předhospitalizační chronické farmakoterapie v jednorozměrných modelech vykazovali zvýšené riziko mortality pacienti léčení hepariny a warfarinem, antitrombotiky a kortikoidy. Ostatní sledované lékové skupiny (přímá orální antikoagulancia (DOAC), statiny, imunosupresivní léky, statiny) nevykazovaly žádný statisticky významný efekt k riziku smrti, viz Tabulka 5. Hospitalizační léčba remdesivirem vykazovala významné snížení rizika smrti, a obdobný efekt byl pozorován u RegnCov2 (casivirimab a imdevimab) – údaj platí pro infekce variantou Alfa nebo Delta, viz Tabulka 6. Léčba rekonvalescentní plazmou (hodnoceno pro variantu viru Alfa) vykazovala tendenci ke zvýšené smrtnosti, statisticky významný byl tento rizikový efekt pouze u smrti do 90 dnů. Podávání tocilizumabu a baricitinibu nebylo spojeno se statisticky významným efektem k riziku smrti. Bamlanivimab a molnupiravir vykazovaly zřetelnou tendenci ke snížení rizika mortality, tento vliv ale nebyl statisticky signifikantní v důsledku malého počtu zaznamenaných aplikací. Vliv vakcinace na riziko smrti a šanci na přežití do 28 dnů od přijetí k hospitalizaci dle pohlaví, věku, variant viru, komorbidit a léčby v průběhu hospitalizace je uveden v Tabulce 7. Diskuze Hlavním nálezem studie je potvrzení ochranného vlivu očkování nejenom vůči těžkému průběhu onemocnění covidem-19, ale také ve snížení rizika smrti u pacientů vyžadujících hospitalizaci. Námi získané výsledky odpovídají recentním výsledkům obdobných zahraničních studií, ve kterých je pozorován vliv vakcinace na počet Tab. 2. Klinický průběh nemocných v závislosti na pohlaví a věku Celkem Muži < 65 let Muži ≥ 65 let Ženy < 65 let Ženy ≥ 65 let A. Všichni hospitalizovaní pacienti 3 835 (100,0 %) 734 (100,0 %) 1 297 (100,0 %) 592 (100,0 %) 1 212 (100,0 %) Nízkoprůtoková oxygenoterapie 1 510 (39,4 %) 249 (33,9 %)* 543 (41,9 %)# 171 (28,9 %) 547 (45,1 %)# HFNO 449 (11,7 %) 82 (11,2 %) 184 (14,2 %) 48 (8,1 %) 135 (11,1 %) Přijetí do IP 1 291 (33,7 %) 321 (43,7 %) 483 (37,2 %)*# 173 (29,2 %) 314 (25,9 %) UPV/ECMO 575 (15,0 %) 165 (22,5 %)* 213 (16,4 %)*# 83 (14,0 %) 114 (9,4 %) Úmrtí za hospitalizace 523 (13,6 %) 36 (4,9 %) 258 (19,9 %)# 15 (2,5 %) 214 (17,7 %)# Úmrtí do 28 dnů od přijetí 705 (18,4 %) 70 (9,5 %)* 344 (26,5 %)*# 28 (4,7 %) 263 (21,7 %)# Úmrtí do 90 dnů od přijetí 930 (24,3 %) 105 (14,3%)* 444 (34,2%)*# 43 (7,3 %) 338 (27,9 %)# B. Pacienti na UPV/ECMO 575 (100 %) 165 (100 %) 213 (100 %) 83 (100 %) 114 (100 %) Úmrtí za hospitalizace 167 (29,0 %) 26 (15,8 %) 77 (36,2 %)# 10 (12,0 %) 54 (47,4 %)# Úmrtí do 28 dnů 233 (40,5 %) 48 (29,1 %) 103 (48,4 %)# 19 (22,9 %) 63 (55,3 %)# Úmrtí do 90 dnů 307 (53,4 %) 67 (40,6 %) 137 (64,3%)# 27 (32,5 %) 76 (66,7 %)# *P < 0,01 vs. ženy. #P < 0,01 vs. < 65 let. Data jsou popsána absolutní a relativní četností v dané kategorii. IP – intenzivní péče, UPV – umělá plicní ventilace, ECMO – mimotělní mebránová oxygenace, HFNO – vysokoprůtoková nasální oxygenoterapie. PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza rizikových faktorů a vliv specifické terapie na klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na pracovištích univerzitního typu v České republice
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=