ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakty z XXX. kongresu ČSARIM | 207 / Anest intenziv Med. 2024;35(3):199-208 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Anestezie v České republice očima účastníků kmenových/specializačních kurzů ‒ dotazníková studie MicroCzech Anaesthesia Way 2024 Horáček M.1,2 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2Katedra anesteziologie a intenzivní medicíny, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Úvod: Údaje o anesteziích v ČR pocházejí ze studie Czech Anaesthesia Day (CAD) 2010. Výsledky CAD2 z roku 2019 nejsou doposud publikovány. Metody: Cílem dotazníků MicroCzech Anaesthesia Way bylo získat základní údaje o celkové anestezii v ČR v současnosti. Účastníci kurzů proto anonymně vyplnili dotazník v Microsoft Forms. Odpovědi zpracovány v Excelu, výsledky srovnány s CAD 2010. Výsledky: Dotazníky vyplnilo 112 respondentů (54 kmenový kurz, 2. LF, podzim 2023; 58 specializační kurz, 3. LF, jaro 2024). V současnosti je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem sevofluran (60 %), zcela vytlačil isofluran. N2O rutinně podává jen 7 % respondentů. Převážně (57 %) užívají nízký příkon čerstvých plynů (0,5–1,0 l.min-1). Z opioidů dominuje sufentanil. K běžné intubaci 65 % respondentů aplikuje rocuronium, výrazně klesla obliba benzylisochinolinů k vedení relaxace. Nervosvalový přenos při nedepolarizující blokádě monitoruje vždy pouze 17 % respondentů, relaxometrie není standardem! 26 % respondentů antagonizuje relaxancia vzácně, pooperační reziduální kurarizace je tudíž stále rizikem. Téměř polovina respondentů monitoruje EEG alespoň občas, 38 % nikdy. Diskuze: Během 14 let od CAD došlo k mnoha změnám. Předností této studie je rychlost získání výsledků, podnětem k ní byla totiž poznámka účastníka kurzu, že publikovaný stav anestezie v 2010 již není zajímavý. Omezením je malý počet respondentů, asi polovina pochází z univerzitních nemocnic. Závěr: Výsledky CAD 2019 nebudou při uveřejnění aktuální. Je nutné popsat a publikovat současný stav, např. k 75. výročí vydání 1. české učebnice „Klinická anestesiologie“. LITERATURA 1. Černý V, et al. Anestezie v České republice 2010 – jednodenní prospektivní observační dotazníková studie. Anesth intenziv. Med. 2011;22(1):5-12. 2. Štourač P. Czech Anesthesia Day 2019 (CAD2019). ClinicalTrials.gov. https://classic.clinicaltrials.gov/ct2/show/study/NCT04213495. 3. Adamus M, et al. Svalová relaxace během celkové anestezie v České republice 2010 – jednodenní prospektivní observační dotazníková studie. Anesth intenziv. Med. 2011;22(2):82-89. Vzduchová embolie po extrakci centrálního venózního katetru Vravcová A., Hnilicová M. Anesteziologicko‑resuscitační oddělení, Masarykův onkologický ústav, Brno Úvod: Vzduchová embolie bývá nejčastěji způsobena iatrogenně. Ve většině případů je asymptomatická. Symptomatická embolie může v některých případech znamenat život ohrožující stav. Popis kazuistiky: V kazuistice popisujeme případ vzduchové embolie po extrakci centrálního venózního katétru (CVK) u 64letého muže přijatého na anesteziologicko‑resuscitační oddělení (ARO) po akutní operační revizi. Pro rozvoj sepse s nutností vasopresorické podpory proběhla kanylace jugulární žíly. Po 18 dnech byl CVK extrahován. Pacient i navzdory poučení personálu nespolupracoval a během extrakce se zvedal do sedu. Po několika minutách od extrakce pacient pociťuje bolesti na hrudi, je schvácený, opocený a cyanotický. ARO týmem byla neprodleně zahájena oxygenoterapie kyslíkovou maskou a zajištěn periferní žilní vstup. Dle klinického vyšetření bylo dýchání alveolární, bez vedlejších dechových fenoménů a srdeční ozvy bez slyšitelného šelestu. Subkutánně byla pro podezření na tromboembolii po extrakci CVK aplikována dávka nízkomolekulárního heparinu a zajištěno CT angiografické vyšetření. Byla nalezena masivní vzduchová embolie v povodí horní duté žíly sahající až do truncus pulmonalis a drobná plicní tromboembolie. Během hospitalizace bylo pokračováno v oxygenoterapii a antikoagulační terapii. Pacient byl pečlivě monitorován a ve stabilizovaném stavu přeložen na standardní oddělení. Závěr: Bezpečná extrakce CVK probíhá ve výdechu s následnou aplikací neprodyšného krytí na ránu. Kanál mezi cévou a povrchem kůže může být místem vstupu vzduchového embolu. V kazuistice zdůrazňujeme význam polohy pacienta vleže, příp. v mírné Trendelenburgově poloze. To zabrání vzniku negativního tlaku v této části řečiště a omezí riziko vzniku vzduchové embolie. Texty abstraktů neprošly redakční/editorskou úpravou.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=