ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakty z XXX. kongresu ČSARIM | 201 / Anest intenziv Med. 2024;35(3):199-208 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Transkutánní monitorování pCO2 u dětí v prostředí intenzivní péče Diabelko D.1, Harazim H.2,3, Zelinková H.4, Štourač P. 2,3 1Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno 3Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 4Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Úvod: Transkutánní monitorování CO2 (ptCO2) funguje na principu difuze, měří prostoupený CO2 z ohřátého povrchu kůže a následně kalkuluje hodnotu ptCO2 bez nutnosti odběru krve. V prostředí dětské jednotky intenzivní péče (PICU) zabraňuje iatrogenní anemizaci, traumatizaci dítěte a umožňuje optimalizovat ventilaci. Naším cílem bylo retrospektivně porovnat hodnoty ptCO2 a pCO2 u pacientů na PICU. Metody: Do studie jsme zařadili všechny pacienty hospitalizované na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno v období 2018–2023, u kterých bylo provedeno měření ptCO2 přístrojem SENTEC DIGITAL MONITORING SYSTEM a zároveň rutinní odběr pCO2. Hodnoty z přístroje byly zapisovány do dokumentace v hodinových intervalech. Statistická analýza byla provedena pomocí párového t‑testu, Pearsonůva korelačního koeficientu a Bland‑Altmannovy metody (IBM SPSS Statistics, verze 29). Výsledky: Do studie jsme zařadili 10 pacientů (věk 40 dní až 15 let), u kterých bylo zaznamenáno 86 párových hodnot ptCO2 a pCO2. Hodnoty ptCO2 silně korelují s hodnotami pCO2 (p < 0,001, r = 0,701). Párový t‑test mezi hodnotami pCO2 a ptCO2 nevykazuje statisticky významný rozdíl (p = 0,979, průměr pCO2 8,50, průměr ptCO2 8,49). Porovnání dle Bland‑Altmanna ukazuje průměrný rozdíl 0,00 kPa (SD 1,29) s limitem shody ± 2,52 (průměr ± 1,96 x SD). Diskuze: Naše výsledky naznačují, že zmíněné metody mohou být vzájemně zaměnitelné. Tyto výsledky jsou v souladu s dříve publikovanými daty, jak u dospělých, tak u dětských pacientů. Závěr: Naše zjištění potvrzují spolehlivost transkutánního monitorování CO2 přístrojem SENTEC u kriticky nemocných dětí a podporují jeho využití v klinické praxi na PICU. Podpořeno grantem SV Lékařské fakulty Masarykovy univerzity: MUNI/A/1595/2023, MUNI/A/1551/2023) a Fakultní nemocnicí Brno, grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). LITERATURA 1. Bhalla AK, Khemani RG, Hotz JC, Morzov RP, Newth CJ. Accuracy of Transcutaneous Carbon Dioxide Levels in Comparison to Arterial Carbon Dioxide Levels in Critically Ill Children. Respir Care. 2019 Feb;64(2):201-208. doi: 10.4187/respcare.06209. Epub 2018 Sep 25. PMID: 30254042. 2. Storre JH, Magnet FS, Dreher M, Windisch W. Transcutaneous monitoring as a replacement for arterial PCO(2) monitoring during nocturnal non‑invasive ventilation. Respir Med. 2011 Jan;105(1):143-50. doi: 10.1016/j.rmed.2010. 10. 007. Epub 2010 Oct 28. PMID: 21030230. 3. Storre JH, Steurer B, Kabitz HJ, Dreher M, Windisch W. Transcutaneous PCO2 monitoring during initiation of noninvasive ventilation. Chest. 2007 Dec;132(6):1810-6. doi: 10.1378/ chest.07-1173. PMID: 18079217. 4. Urbano J, Cruzado V, López‑Herce J, del Castillo J, Bellón JM, Carrillo A. Accuracy of three transcutaneous carbon dioxide monitors in critically ill children. Pediatr Pulmonol. 2010 May;45(5):481-6. doi: 10.1002/ppul.21203. PMID: 20425856. Korelace měření saturace pulzním oxymetrem a chytrou elektronikou: prospektivní observační studie Kovář M.1,2, Krátká V.3, Navrátil M.3, Zelinková H.4, Harazim H.1,2, Štourač P. 1,2 1 Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2 Simulační centrum, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 3 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 4 Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Úvod: Pandemie covidu-19 přinesla zdravotníkům nové výzvy. Saturace kyslíku v periferní žilní krvi (SpO2) spolu s klinickým stavem umožňuje časnou detekci pacientů s respiračním selháním. „Chytrá elektronika“ může být vybavena možnosti měření SpO2. Při dostatečné senzitivitě by mohla sloužit k detekci zhoršení stavu a nutnosti eskalace péče (např. hospitalizaci). Metody: Na anesteziologických pracovištích: ambulanci, operačním sále a dospávajícím pokoji byla vždy 30 pediatrickým pacientům měřena SpO2 pomocí referenčního kalibrovaného pulzního oxymetru Masimo Rad-8 (MR8) a „chytré elektroniky“ Samsung Galaxy S7 (SGS7), S8 (SGS8) a Honor Band 7 (HB7). Každým zařízením bylo provedeno 6 měření (3 na každé ruce). Výsledky: Dle Pearsonova testu korelace ve všech případech byla korelace silná a pozitivní: 0,395–0,527 (p < 0,001). Při porovnání rozdílu průměrů párovým t‑testem vyšly všechny diference 0,7–2,0 jako statisticky významné (p < 0,001). Následně bylo provedeno porovnání Bland Altmannovou metodou s průměrnou diferencí (± směrodatná odchylka) MR8 vs. SGS7 2,0 ± 2,58 %; MR8 vs. SGS8: 0,75 ±1,47 % a MR8 vs. HB7: 1,51 ± 2,51 %. Diskuze: Ačkoliv se rozdíly mezi průměrem měření statisticky liší, chytrá elektronika vždy naměřila nižší hodnoty. V naší studii měl novější přístroj nejmenší diferenci. Vzhledem k nízkému počtu užitých zařízení nelze říct, jestli jde o trend. Závěr: Námi testované zařízení chytré elektroniky je možné vyžít v rámci časného varování. Podpořeno grantem SV Lékařské fakulty Masarykovy univerzity: MUNI/A/1595/2023; MUNI/A/1551/2023 a Fakultní nemocnicí Brno, grantem MZ ČR - RVO (FNBr, 65269705). LITERATURA 1. Wurzer D, Spielhagen P, Siegmann A, Gercekcioglu A, Gorgass J, Henze S, et al. Remote monitoring of COVID-19 positive high‑risk patients in domestic isolation: A feasibility study. PLoS One. 2021 Sep 24;16(9):e0257095. doi: 10.1371/journal.pone.0257095. PMID: 34559832; PMCID: PMC8462738. 2. Dias D, Paulo Silva Cunha J. Wearable Health Devices – Vital Sign Monitoring, Systems and Technologies. Sensors. 2018;18(8):2414. doi:https://doi.org/10.3390/s18082414. Texty abstraktů neprošly redakční/editorskou úpravou.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=