142 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(3):142-154 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.034 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza rizikových faktorů a vliv specifické terapie na klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na pracovištích univerzitního typu v České republice Analýza rizikových faktorů a vliv specifické terapie na klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na pracovištích univerzitního typu v České republice Černá Pařízková R.1,2, Astapenko D.1,2,3, Balík M.4, Blažek M.2,5, Dostál P.1,2 , Dušek L.6 , Fajfr M.2,7, Jarkovský J.6,16, Jurišínová I.4, Svobodová E.4, Szanyi J.2,8, Šmahel P.2,9, Černý V.2,10-15 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova 3Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci 4Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN Praha 5Plicní klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 6Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha 7Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové 8Klinika infekčních nemocí, Fakultní nemocnice Hradec Králové 9Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 10Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 11Národní institut kvality a excelence zdravotnictví, Praha 12Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Univerzita Karlova v Praze, 3. LF UK, Praha 13Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada 14Ústav klinických oborů a biomedicíny, Technická univerzita Liberec 15Constantine th Philospher University in Nitra, Faculty of Social Sciences and Health Care, Nitra, Slovak Republic 16Institut Biostatistiky a Analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno Cíl studie: Cílem studie bylo vyhodnotit klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro onemocnění covid-19 ve dvou univerzitních nemocnicích v letech 2021–2022, definovat rizikové faktory a vyhodnotit vliv specifické léčby. Typ studie: multicentrická retrospektivní. Typ pracoviště: anesteziologicko‑resuscitační pracoviště. Materiál a metoda: Do studie byli zařazeni dospělí pacienti hospitalizovaní pro onemocnění covid-19, u kterých byly sledovány demografické údaje, komorbidity, vakcinace, podpora ventilace a specifická farmakoterapie. Cílem studie bylo zjištění vlivu vybraných rizikových faktorů, farmakoterapie a očkování na klinický výsledek. Výsledky: Soubor tvořilo 3835 pacientů, medián věku byl 71 let. Za hospitalizace zemřelo 523 (13,6 %) pacientů, 930 (24,3 %) zemřelo do 90 dnů. Z pacientů vyžadujících UPV nebo ECMO zemřelo 53,4 % do 90 dnů. Vyšší smrtnost vykazovali muži, ve skupině mužů starších 65 let s UPV zemřelo 64,3 % pacientů. Většina pacientů (76,2 %) nebyla proti SARS‑CoV-2 očkována, tito nemocní tvořili 87,4 % zemřelých. Nejvýznamnějšími rizikovými faktory byla obezita, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, ICHS a fibrilace síní, riziko narůstalo s počtem komorbidit. Se zvýšeným rizikem smrti byla spojena léčba antikoagulancii, antitrombotiky a kortikoidy. Léčba remdesivirem a casivirimabem/imdevimabem snižovala riziko smrti, terapie rekonvalescentní plazmou a kortikoidy byla spojena se zvýšenou smrtností. Závěr: Studie potvrdila ochranný vliv očkování vůči těžkému průběhu a úmrtí u hospitalizovaných nemocných s covidem-19. Analýzy prokázaly ochranný efekt očkování proti úmrtí u hospitalizovaných starších pacientů s komorbiditami, vliv očkování u mladších pacientů bez komorbidit nebyl prokázán. U pacientů s nutností UPV/ECMO je ochranný efekt neprůkazný. Hlavními rizikovými faktory byl vyšší věk, mužské pohlaví, komorbidity (nadváha, diabetes mellitus, hypertenze, ICHS). Klíčová slova: covid-19, rizikové faktory, mortalita, očkování. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: Článek přijat redakcí: 23. 4. 2024; Článek přijat k tisku: 26. 7. 2024 MUDr. Renata Černá Pařízková, Ph.D., LL.M., renata.cerna@fnhk.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(3):142-154
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=