KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Výběr optimálního cévního vstupu v perioperační/intenzivní péči | 185 / Anest intenziv Med. 2024;35(3):185-187 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.036 Výběr optimálního cévního vstupu v perioperační/intenzivní péči Astapenko D.1–3, Kletečka J.4,5, Řehák D.2, Nosková P. 6,7 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivni mediciny, Fakultni nemocnice Hradec Kralove 2Lekarska fakulta v Hradci Kralove, Univerzita Karlova 3Fakulta zdravotnickych studii, Technicka univerzita v Liberci 4Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivni mediciny, Fakultni nemocnice Plzeň 5Lekarska fakulta v Plzni, Univerzita Karlova 6Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivni mediciny, Všeobecná fakultní nemocnice Praha 71. lékařská fakulta v Praze, Univerzita Karlova Úvod Vstup do oběhu je jednou ze základních dovedností lékaře v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny a současně jedna ze základních invazivních intervencí, které v našem oboru provádíme pro adekvátní léčbu a monitoring pacienta. Naše klinická praxe je často modifikována přejímáním zkušeností od zkušenějších kolegů nebo zvyklostmi daného oddělení, aniž by byly respektovány nové poznatky a postupy, které cévní vstupy dělají bezpečnějšími. Např. dle recentní metaanalýzy je incidence vážné komplikace po zavedení centrálního žilního katetru (CŽK) 3 %. Jinými slovy, každý 33. pacient, kterému zavedeme CŽK má iatrogenní komplikaci (nejčastěji pneumothorax). Není to trochu moc? Opakované zbytečné punkce žilního systému vedou k trombotickým komplikacím pacienta a nesprávné místo vyvedení katétru znemožňuje ošetřovatelskou péči s následkem infekčních komplikací (katétrová sepse). Finanční náklady na řešení těchto komplikací se potom nepříznivě podílejí na ekonomice zdravotnického zařízení. Nejen proto přicházíme s krátkou sérií přehledových článků, které shrnou to nejdůležitější z recentní literatury v problematice cévních vstupů v oboru AIM. Vývoj v této oblasti v posledních dvou dekádách přinesl dynamické změny co do výběru katétru, techniky zavádění a ošetřovatelské péče. Všechny tyto parametry mohou zásadním způsobem ovlivnit životnost katétru a riziko vzniku komplikací, ať už akutních nebo pozdních. Navíc se zavádění dlouhodobých vstupů (např. tzv. PICC katétry) začalo pozvolna přesouvat do rukou nelékařského zdravotnického personálu v tzv. kanylačních centrech. Tento článek přináší přehled o výběru žilního cévního vstupu, o rozvaze a strategii před jeho zavedením u dospělých pacientů. Rozdělení žilních vstupů Pro porozumění rozdělení žilních vstupů je třeba vysvětlit základní pojmy: místo vstupu – místo vstupu do žíly exit site (místo výstupu) – místo výstupu katétru z kůže, při tunelizaci se exit site posouvá téměř výlučně distálním směrem (na končetinách nebo na trupu) do zóny s menším rizikem dlouhodobých komplikací pozice konce katétru – pozice distálního konce katétru v žilním řečišti Dělení podle pozice konce katétru centrální – pozice konce katétru v kavo‑atriální junkci [1] periférní – pozice konce katétru kdekoli distálně od centrálních žil Dělení podle doby zavedení krátkodobé – in situ do 30 dní dlouhodobé – in situ nad 30 dní MidLine je žilní katétr, který se zpravidla zavádí ve střední části vnitřní strany paže. Se svojí délkou 15–20 cm končí v axilární nebo podklíčkové žíle. Oproti krátké periferní žilní kanyle (PŽK) nese výhody možného podávání koncentrovanějších roztoků (do 600 mosmol/l), dle výrobce může být i dvojcestný. Zpravidla z něj lze při správné ošetřovatelské péči i několik dní volně odtahovat pro krevní odběry. MidLine je vhodný KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Článek přijat redakcí: 16. 9. 2024; Článek přijat k tisku: 18. 9. 2024 doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA, astapenko.d@seznam.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(3):185-187 Obr. 1. Znázornění základních pojmů při popisu zavedeného žilního vstupu Legenda: 1 – exit site, 2 – místo vstupu do žíly, 3 – pozice konce katétru
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=