KAZUISTIKA / CASE REPORT Případ celotělové rigidity u pacientkypo ortopedickém výkonu 184 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(3):182-184 / www.aimjournal.cz sebou většinou možné rozeznat, zejména podle vyvolávající látky – serotoninový syndrom nejčastěji způsobený užíváním inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, maligní hypertermie ve spojitosti s použitím halogenovaných inhalačních anestetik a sukcinylcholinu [5]. Letální (maligní) katatonie je klinicky obtížně rozlišitelná od maligního neuroleptického syndromu. K jejich odlišení se doporučuje podání benzodiazepinů – u většiny pacientů s katatonií dojde alespoň k přechodnému zlepšení stavu, u pacientů s neuroleptickým maligním syndromem je stav beze změny. V České republice se nejčastěji používá injekční forma diazepamu [6]. V rámci stanovení diagnózy u naší pacientky byl pro konziliárního neurologa z anamnézy podstatný údaj o recentním podání kombinace antipsychotik a fulminantním rozvoji typických symptomů, přestože kvalitativní změna vědomí, hodnocena jako delirium, byla přítomna již před podáním antipsychotik. Ke kvantitativní změně vědomí došlo přechodně a krátkodobě. Z projevů dysautonomie byla přítomna tachykardie a mírná tachypnoe. Laboratorně pak diagnózu podpořil nález vysokých hodnot kreatinkinázy a myoglobinu a leukocytóza. Tyto laboratorní nálezy během dvoudenního pobytu pacientky na našem oddělení regredovaly. Podobně došlo k časné regresi hypertermie do dvou hodin po podání dantrolenu a nedošlo k renálnímu selhání. Podání bikarbonátu sodného v rámci prevence vzniku akutního renálního poškození při rhabdomyolýze bylo dle zvyklostí na našem oddělení, dle dostupné literatury se doporučení liší a důkazy pro podání vychází z experimentálních studií na zvířecích modelech nebo studií retrospektivních [13, 14]. Nebyla nutnost zahájit hemodialýzu ani z důvodu akutního teplotního managementu, kdy došlo k poklesu teploty neinvazivními metodami zevního ochlazování. Volba dantrolenu jako specifické terapie byla v našem případě spojena s jeho trvalou dostupností v centrální lékárně a zároveň největší zkušeností našeho oboru ve spojitosti s maligní hypertermií. Zvýšení jaterních testů bez klinické odezvy přičítáme závažnému stavu s významnou rhabdomyolýzou, nicméně další možností je polékové. Při zahájení terapie olanzapinem je dle SPC častým nežádoucím účinkem přechodné asymptomatické zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz, alkalické fosfatázy, gama‑glutamyltransferázy i celkového bilirubinu. Dantrolen, zejména však při opakovaném podávání, také způsobuje elevaci uvedených jaterních enzymů. V našem případě byla dále diskutována návaznost jednotlivých událostí, zejména absence znalosti anamnézy abúzu benzodiazepinů. Pooperační delirium vzniklo s největší pravděpodobností v rámci syndromu z jejich odnětí a pokud by byl abúzus znám, terapie deliria by byla vedena jiným způsobem a nelze vyloučit, že by se výskytu deliria mohlo zcela předejít substitucí v perioperačním období. Získání anamnézy tak nadále zůstává podstatnou složkou péče o pacienty, i když jsme často limitovaní jejich sdílností. Z recentní práce o sledování výskytu maligního neuroleptického syndromu v České republice vyvstalo připomenutí zákonné povinnosti hlásit nežádoucí účinky spojené s podáním léčiv na Farmakovigilanční oddělení SÚKL, což svou povahou maligní neuroleptický syndrom splňuje [7]. Závěr Maligní neuroleptický syndrom představuje vzácný, ale život ohrožující stav, vyžadující rychlou diagnostiku a terapii. Diagnostika využívá kombinaci anamnestických, klinických a laboratorních dat. Léčba těchto pacientů by měla probíhat urgentně na jednotkách intenzivní péče, kde je možné vedle podpůrné terapie podat i terapii specifickou, a to dantrolen a/nebo bromokriptin (alternativně amantadin). Syndrom může vzniknout jak po jednorázovém užití antipsychotik, tak u pacientů léčených i několik let, a proto je třeba na něj myslet při každém podání těchto léků. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Financování: Žádné. Poděkování: N/A. Registrace: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. Od pacientky byl získán písemný informovaný souhlas s publikací kazuistiky včetně obrazové dokumentace a videodokumentace. LITERATURA 1. Wijdicks E. Neuroleptic malignant syndrome. UpToDate, Janet L Wilterdink (Ed), Wolters Kluwer, Last Update: May 26, 2022. 2. Nováková M. Neuroleptický maligní syndrom – život ohrožující komplikace léčby antipsychotiky. Geriatrie a Gerontologie. 2019;(4):171-173. 3. van Rensburg R, Decloedt EH. An Approach to the Pharmacotherapy of Neuroleptic Malignant Syndrome. Psychopharmacology Bulletin. 2019;49(1):84-91. 4. Ware MR, Feller DB, Hall KL. Neuroleptic Malignant Syndrome: Diagnosis and Management. Prim Care Companion CNS Disord. 2018;20(1). 5. Oruch R, Pryme IF, Engelsen BA, Lund A. Neuroleptic malignant syndrome: An easily overlooked neurologic emergency. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2017;(13):161-175. 6. Látalová K, Praško J, Maršálek M. Varianty katatonie. Česká a Slovenská Neurologie a Neurochirurgie. 2009;72(6):518-524. 7. Češková E, Horská K. Neuroleptický maligní syndrom v České republice. Česká a slovenská psychiatrie. 2023;119(3):98-101. 8. Kuhlwilm L, Schönfeldt‑Lecuona C, Gahr M, Connemann B, Keller F, Sartorius A. The Neuroleptic Malignant Syndrome – A systematic case series analysis focusing on therapy regimes and outcome. Acta Psychiatrica Scandinavica. 2020;142(3):233-241. 9. Simon LV, Hashmi MF, Callahan AL. Neuroleptic Malignant Syndrome. StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482282/. 10. Strawn JR, Keck PE Jr, Caroff SN. Neuroleptic malignant syndrome. Am J Psychiatry. 2007 Jun;164(6):870-6. doi: 10.1176/ajp.2007.164. 6. 870. PMID: 17541044. 11. Rodriguez S, Dufendach KA, Weinreib RM. Neuroleptic Malignant Syndrome or Catatonia? A Case Report. J Crit Care Med (Targu Mures). 2020 Aug 11;6(3):190-193. doi: 10.2478/ jccm-2020-0025. PMID: 32864466; PMCID: PMC7430361. 12. Komatsu T, Nomura T, Takami H, Sakamoto S, Mizuno K, Sekii H, et al. Catatonic Symptoms Appearing before Autonomic Symptoms Help Distinguish Neuroleptic Malignant Syndrome from Malignant Catatonia. Intern Med. 2016;55(19):2893-2897. doi: 10.2169/internalmedicine.55.6613. Epub 2016 Oct 1. PMID: 27725556; PMCID: PMC5088557. 13. Kodadek L, Carmichael Ii SP, Seshadri A, Pathak A, Hoth J, Appelbaum R, et al. Rhabdomyolysis: an American Association for the Surgery of Trauma Critical Care Committee Clinical Consensus Document. Trauma Surg Acute Care Open. 2022;7(1):e000836. 14. De Guzman MM. (n.d.). Rhabdomyolysis Treatment & Management: Approach Considerations, Fluid Resuscitation, Prevention of Acute Kidney Injury and Renal Failure. Available from: https://emedicine.medscape.com/article/1007814-treatment?form=fpf#d7. Last Update: Feb 28, 2024.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=