PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Význam perfuzních a konzervačních roztoků v perioperační medicíně | 181 / Anest intenziv Med. 2024;35(3):176-181 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Dopady použití roztoků na pacienta v pooperační péči I když perfuzní roztoky hrají klíčovou roli v ochraně a udržení životaschopnosti orgánů během chirurgických výkonů, jako jsou transplantace a operace srdce, mohou mít také potenciální nežádoucí účinky. Tyto účinky závisí na složení konkrétního roztoku, jeho dávkování a individuálních charakteristikách pacienta. Mezi možné nežádoucí účinky patří elektrolytové nerovnováhy, např. hyperkalemie nebo hypokalemie, což může vést k srdečním arytmiím. Některé roztoky mohou způsobit poruchu acidobazické rovnováhy, případně mohou ovlivnit funkci ledvin a vyvolat otoky díky změnám osmolarity [22]. Výskyt těchto účinků vyžaduje pečlivý monitoring a případnou korekci během a po operaci, aby se minimalizovalo riziko komplikací a zajišťovala optimální ochrana a funkce transplantovaných nebo operovaných orgánů. Při užití intracelulárních roztoků pro kardioplegii byla pozorována hyponatremie kvůli nízké koncentraci sodíku v roztoku u dětských pacientů [23]. Tato hyponatremie způsobená podáváním HTK není spojena s hypoosmolalitou [24]. Kim a kolegové [25] provedli studii, která ukázala významné výkyvy v koncentraci sodíku v séru po podání HTK. Při poklesu koncentrace sodíku o více než 15 mmol/l prokázali zvýšení pooperačních epileptických záchvatů u dětských pacientů. Subklinické záchvaty identifikované pooperačním elektroencefalografem měly incidenci 8 % u novorozenců po kardiochirurgickém výkonu s kardiopulmonálním bypassem [26]. Výskyt záchvatů byl markerem vyšší morbidity a mortality v této populaci. Se zvýšeným rizikem hyponatremie souvisejícím s podáváním HTK by se tedy mělo opatrně pokusit o korekci hyponatremie při měření osmolality [24]. Alternativním řešením hyponatremie během podávání je evakuace HTK z pravé síně u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok [27]. Závěr Výzkum a vývoj v oblasti perfuzních a konzervačních roztoků představují klíčovou součást moderní medicíny, zejména v kontextu kardioplegie a transplantologie. Díky pokroku v této oblasti bylo možné významně zlepšit výsledky chirurgických výkonů, prodloužit dobu funkčnosti transplantovaných orgánů a snížit riziko komplikací spojených s ischemií. Seznam zkratek EC – Euro‑Collins HTK – Histidin‑tryptofan‑ketoglutarát KPP – kontinuální perfuzní pumpa ROS – reactive oxygen species, volné kyslíkové radikály UW – University of Wisconsin PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: PN 80 %, PB 10 %, DA 10 %. Financování: Žádné. Poděkování: -. Registrace: -. Projednání etickou komisí: -. Práce byla podpořena programem COOPERATIO Univerzity Karlovy, vědní oblast SURG a INCA. LITERATURA 1. Zhang M, Liu Q, Meng H, et al. Ischemia‑reperfusion injury: molecular mechanisms and therapeutic targets. Signal Transduct Target Ther. 2024;9(1):12. 2. Roček J, Vaněk T, Rogozov V, et al. Del Nido cardioplegia in adult patients. Cor Vasa. 2022;64(1):38-45. 3. Soo E, Marsh C, Steiner R, et al. Optimizing organs for transplantation; advancements in perfusion and preservation methods. Transplant Rev (Orlando). 2020;34(1):100514. 4. Belzer FO, Southard JH. Organ preservation and transplantation. Prog Clin Biol Res. 1986;224:291-303. 5. Belzer FO, Kalayoglu M, D’Alessandro AM, et al. Organ preservation: experience with University of Wisconsin solution and plans for the future. Clin Transplant. 1990;4(2):73-77. 6. Moustafellos P, Hadjianastassiou V, Roy D, et al. The influence of pulsatile preservation in kidney transplantation from non‑heart‑beating donors. Transplant Proc. 2007;39(5):1323-25. 7. Mühlbacher F, Langer F, Mittermayer C. Preservation solutions for transplantation. Transplant Proc. 1999;31(5):2069-70. 8. Fridell JA, Mangus RS, Tector AJ. Clinical experience with histidine‑tryptophan ‑ketoglutarate solution in abdominal organ preservation: a review of recent literature. Clin Transplant. 2009;23(3):305-12. 9. Voigt MR, DeLario GT. Perspectives on abdominal organ preservation solutions: a comparative literature review. Prog Transplant. 2013;23(4):383-91. 10. Latchana N, Peck JR, Whitson BA, et al. Preservation solutions used during abdominal transplantation: Current status and outcomes. World J Transplant. 2015;5(4):154-64. 11. Gal YM Le, Scott T, Prabhakaran VM, et al. Heart‑lung protection from ischemic injury during 8 hour hypothermic preservation. Acta Biomed Ateneo Parmense. 1994;65(3–4):181-98. 12. Matsuno N, Konno O, Mejit A, et al. Application of machine perfusion preservation as a viability test for marginal kidney graft. Transplantation. 2006;82(11):1425-28. 13. Minor T, Sitzia M, Dombrowski F. Kidney transplantation from non‑heart‑beating donors after oxygenated low‑flow machine perfusion preservation with histidine ‑tryptophan‑ketoglutarate solution. Transpl Int. 2005;17(11):707-12. 14. Mohr A, Brockmann JG, Becker F. HTK‑N: Modified Histidine‑Tryptophan‑Ketoglutarate Solution – A Promising New Tool in Solid Organ Preservation. Int J Mol Sci. 2020;21(18):6468. 15. Břízová Pavla. Pokroky v ochraně myokardu během kardiochirurgické operace – přehled historie kardioplegických roztoků. Cor Vasa. 2024; in press. 16. Bretschneider HJ, Hübner G, Knoll D, et al. Myocardial resistance and tolerance to ischemia: physiological and biochemical basis. J Cardiovasc Surg (Torino). 1975;16(3):241-60. 17. Hölscher M, Groenewoud AF. Current status of the HTK solution of Bretschneider in organ preservation. Transplant Proc. 1991;23(5):2334-37. 18. Matte GS, Nido PJ del. History and use of del Nido cardioplegia solution at Boston Children’s Hospital. J Extra Corpor Technol. 2012;44(3):98-103. 19. Ad N, Holmes SD, Massimiano PS, et al. The use of del Nido cardioplegia in adult cardiac surgery: A prospective randomized trial. J Thorac Cardiovasc Surg. 2018;155(3):1011-18. 20. Garcia‑Suarez J, Garcia‑Fernandez J, Martinez Lopez D, et al. Clinical impact of del Nido cardioplegia in adult cardiac surgery: A prospective randomized trial. J Thorac Cardiovasc Surg. 2023;166(5):1458-67. 21. Brzeska B, Karolak W, Żelechowski P, et al. Del Nido cardioplegia versus other contemporary solutions for myocardial protection – a literature review. Eur J Transl Clin Med. 2023;6(1):41-57. 22. Tan J, Bi S, Li J, et al. Comparative effects of different types of cardioplegia in cardiac surgery: A network meta‑analysis. Front Cardiovasc Med. 2022;9. 23. Ji B, Liu J, Long C, et al. Potential Risk of Hyponatremia Using Histidine‑Tryptophan ‑Ketoglutarate Solution During Pediatric Cardiopulmonary Bypass. Ann Thorac Surg. 2012;93(6):2120-21. 24. Lindner G, Zapletal B, Schwarz C, et al. Acute hyponatremia after cardioplegia by histidine‑tryptophane‑ketoglutarate – a retrospective study. J Cardiothorac Surg. 2012;7(1):52. 25. Kim J‑T, Park Y‑H, Chang Y‑E, et al. The Effect of Cardioplegic Solution‑Induced Sodium Concentration Fluctuation on Postoperative Seizure in Pediatric Cardiac Patients. Ann Thorac Surg. 2011;91(6):1943-48. 26. Naim MY, Gaynor JW, Chen J, et al. Subclinical seizures identified by postoperative electroencephalographic monitoring are common after neonatal cardiac surgery. J Thorac Cardiovasc Surg. 2015;150(1):169-80. 27. Turner II, Ruzmetov M, Niu J, et al. Scavenging right atrial Bretschneider histidine‑tryptophan ‑ketoglutarate cardioplegia: Impact on hyponatremia and seizures in pediatric cardiac surgery patients. J Thorac Cardiovasc Surg. 2021;162(1):228-37.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=