PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Význam perfuzních a konzervačních roztoků v perioperační medicíně 178 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(3):176-181 / www.aimjournal.cz ROS), které při reperfuzi způsobují další poškození tkání prostřednictvím oxidativního stresu. Imunitní odpověď, spuštěná uvolňováním prozánětlivých cytokinů a adhezivních molekul, dále zhoršuje poškození tkáně způsobené ischemií a reperfuzí [1]. Deplece kyslíku během ischemie snižuje produkci ATP, což vede k poklesu aktivity Na+/K+-ATPázy a následnému intracelulárnímu hromadění sodíku. Toto zvýšení sodíku snižuje membránový potenciál, otevírá napěťově řízené vápníkové kanály a zvyšuje koncentraci vápníku v buňce. Anaerobní metabolismus, resp. anaerobní glykolýza, vede k hromadění laktátu a poklesu pH, což aktivuje Na+/H+-antiport, který způsobuje další akumulaci sodíku. Vysoká koncentrace sodíku pak přes 3Na+/1Ca2+-antiport zvyšuje intracelulární vápník. Během reperfuze dochází k pomalému obnovení aktivity Na+/ K+-ATPázy, což spolu s reoxygenací vede k tvorbě volných kyslíkových radikálů. Stále vysoká intracelulární koncentrace vápníku způsobuje hyperkontraktilitu a poškození myokardu. Zvýšená koncentrace vápníku spolu s oxidačním stresem navíc otevírá mitochondriální pór přechodné propustnosti (mPTP) na vnitřní membráně mitochondrií, což je považováno za důležitou příčinu buněčné smrti [2]. Perfuzní a konzervační roztoky jsou navrženy tak, aby tyto patofyziologické procesy minimalizovaly nebo přerušily (Obr. 1). Obsahují různé složky, jako jsou pufry, které stabilizují pH, antioxidační činidla, která neutralizují ROS, a substráty, které podporují energetický metabolismus buněk i při absenci kyslíku. Tyto roztoky také obsahují elektrolyty a další molekuly, které pomáhají udržovat iontovou a osmotickou rovnováhu, a tím chrání buňky proti nadměrnému otoku a poškození. V závislosti na jejich složení mohou být roztoky specificky upraveny pro různé typy tkání a orgánů, čímž maximalizují jejich ochranný účinek proti ischemickému a reperfuznímu poškození. Použití v transplantologii Využití perfuzních roztoků v transplantologii představuje kritický prvek úspěchu v oblasti transplantace orgánů. Umožňuje zachování životaschopnosti a funkčnosti darovaných orgánů od okamžiku jejich odebrání až po transplantaci. Tyto roztoky (Tab. 1), včetně hypotermických, normotermických a subnormotermických metod [3], hrají důležitou roli v minimalizaci ischemického poškození tkání a orgánů, což je klíčové pro zlepšení výsledků transplantací. Studená ischemie nastává, když je orgán uchováván při nízké teplotě (0–4 °C) po jeho odebrání z těla dárce, což zpomaluje metabolické procesy a minimalizuje buněčné poškození. Teplá ischemie nastává, když je orgán při tělesné teplotě, ale průtok krve je přerušen, což vede k rychlému vyčerpání energetických zásob a akumulaci škodlivých metabolitů. V kontextu transplantace ledvin, jater, srdce a dalších orgánů (pulmoplegie u plic) se perfuzní roztoky používají k udržení metabolických funkcí a prevenci poškození orgánů během jejich skladování a přepravy. Čím dál více se také využívá technologií přístrojové perfuze, což umožňuje lepší hodnocení kvality a životaschopnosti orgánů před transplantací a významně přispívá k rozšíření možného dárcovství i využití orgánů dárců s rozšířenými kritérii (u transplantací ledvin jsou to dárci starší 60 let nebo mezi 50–59 lety za předpokladu dvou rizikových faktorů: úmrtí pro cerebrovaskulární příhodu, anamnéza hypertenze či diabetu a sérová koncentrace kreatininu > 133 µmol/l). Navzdory technologickým výzvám a vyšším nákladům spojeným s některými metodami perfuze, jejich potenciál pro zlepšení výsledků transplantací a zvýšení úspěšnosti využití dárcovských orgánů převažuje. Výzkum v této oblasti pokračuje ve vývoji nových roztoků a technik, které by mohly dalšími způsoby přispět k efektivitě transplantací. Tab. 1. Složení konzervačních roztoků používaných u transplantací orgánů [mmol/l] (upraveno podle Mohr et al. [14]) UW HTK (Custodiol) EC Glukóza - - 195 Laktobionát 100 - - Rafinóza 30 - - Manitol - 30 - Glutamát - - - Ketoglutarát - 1 - Tryptofan - 2 - Fosfátový pufr 25 2 57,5 Sulfátový pufr 5 - 30 Histidinový pufr - 198 - Glutation 3 - - Alopurinol 1 - - Adenozin 50 - - Hydroxyetylškrob 50 g/l - - Na+ 30 15 10 K+ 125 9 115 Cl- - 50 15 Ca2+ - 0,02 - Mg2+ 5 4 - Inzulin 100 j - - Penicilin 40 j - - Dexametazon 8 - - Osmolarita 320 310 406
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=