150 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(3):142-154 / www.aimjournal.cz Tab. 6 Vliv farmakologické léčby na riziko těžkého průběhucovidu-19 a úmrtí (jednorozměrné logistické modely) Počet pacientů JIP UPV / ECMO N (%) * OR (95% IS) p N (%) * OR (95% IS) p Celkem 3 835 1 291 (33,7 %) 575 (15,0 %) Regncov2 (varianta alfa nebo delta) Ne 2 567 902 (35,1 %) reference 433 (16,9 %) reference Ano 346 131 (37,9 %) 1,125 (0,892; 1,418) 0,320 55 (15,9 %) 0,931 (0,686; 1,265) 0,650 Remdesivir Ne 2 717 844 (31,1 %) reference 374 (13,8 %) reference Ano 1 118 447 (40,0 %) 1,478 (1,279; 1,708) < 0,001 201 (18,0 %) 1,373 (1,138; 1,657) < 0,001 Kortikoidy ZERO Ne 2 328 1 009 (43,3 %) reference 501 (21,5 %) reference Ano 1 507 282 (18,7 %) 0,301 (0,258; 0,351) < 0,001 74 (4,9 %) 0,188 (0,146; 0,243) < 0,001 Kortikoidy LOW Ne 2 387 696 (29,2 %) reference 277 (11,6 %) reference Ano 1 448 595 (41,1 %) 1,695 (1,478; 1,943) < 0,001 298 (20,6 %) 1,974 (1,651; 2,360) < 0,001 Kortikoidy HIGH Ne 3 055 905 (29,6 %) reference 382 (12,5 %) reference Ano 780 386 (49,5 %) 2,327 (1,982; 2,732) < 0,001 193 (24,7 %) 2,301 (1,893; 2,795) < 0,001 Tocilizumab Ne 3 800 1 256 (33,1 %) reference 549 (14,4 %) reference Ano 35 35 (100,0 %) 26 (74,3 %) 17,107 (7,973; 36,704) < 0,001 Baricitinib Ne 3 684 1 200 (32,6 %) reference 526 (14,3 %) reference Ano 151 91 (60,3 %) 3,139 (2,250; 4,381) < 0,001 49 (32,5 %) 2,884 (2,026; 4,105) < 0,001 Favipiravir Ne 3 757 1 263 (33,6 %) reference 562 (15,0 %) reference Ano 78 28 (35,9 %) 1,106 (0,693; 1,765) 0,673 13 (16,7 %) 1,137 (0,623; 2,076) 0,676 Rekonvalescentni plazma (varianta alfa) Ne 1 842 605 (32,8 %) reference 275 (14,9 %) reference Ano 349 177 (50,7 %) 2,104 (1,670; 2,652) < 0,001 110 (31,5 %) 2,623 (2,023; 3,400) < 0,001 Bamlanivimab Ne 3 768 1 279 (33,9 %) reference 570 (15,1 %) reference Ano 67 12 (17,9 %) 0,425 (0,227; 0,796) 0,008 5 (7,5 %) 0,452 (0,181; 1,130) 0,090 Molnupiravir Ne 3 747 1 275 (34,0 %) reference 571 (15,2 %) reference Ano 88 16 (18,2 %) 0,431 (0,250; 0,744) 0,003 4 (4,5 %) 0,265 (0,097; 0,725) 0,010 Pro výpočet OR byla využita jednorozměrná logistická regrese. *Uveden podíl hospitalizací s výskytem sledovaného endpointu v dané skupině Kortikoidy byly na základě prvních slibných studií [28] doporučeny jako rutinní terapie u nemocných vyžadujících oxygenoterapii, nicméně variabilita dávkování přes uvedená doporučení byla široká. Pacienti v našem souboru bez léčby kortikoidy měli očekávaně významně nižší riziko léčby na IP a UPV/ECMO a smrti. Naopak léčba kortikoidy v nízké i vysoké dávce byla asociována významně vyšší pravděpodobností léčby v IP a potřebou UPV/ECMO. Nemocní, kteří nedostávali kortikoidy, měli nejlepší klinický výsledek, což může souviset s tím, že u většiny nemocných s lehkým průběhem nebyly kortikoidy na základě platných doporučení použity. Nicméně pacienti, u kterých bylo použito doporučené dávkování kortikoidů (v našem souboru skupina LOW), měli horší klinický výsledek nejen proti skupině bez kortikoidů, ale dokonce i proti skupině s vysokými dávkami. Je proto možné, že část pacientů léčených nízkými dávkami neměla z této léčby přínos, nebo že optimální dávka kortikoidů, zvláště u nemocných s hyperinflamatorním fenotypem, je vyšší než doporučená. Další diskutabilní faktor je načasování podání kortikoidů s ohledem na četnost bakteriálních superinfekcí při příjmu pacientů a jejich potenciálně nedostatečnou dávku v reparativní pozdní fázi těžkých forem onemocnění [29]. Adverzní efekt podávání rekonvalescentní plazmy je v souladu s literaturou a v dalších obdobích varianty Delta a Omicron již plazma nebyla podávána [30]. Oproti pozitivním výsledkům publikovaných studií [37, 38] bylo podávání baricitinibu či tocilizumabu v naší studii asociováno s vyšší pravděpodobností léčby na JIP, či s UPV/ECMO, což může souviset se selektivním podáváním této vysoce imunosupresivní léčby pouze vybraným nemocným s velmi těžkým průběhem covidu-19 [31, 32]. Z postupů oxygenační a ventilační podpory v našem souboru vyžadovalo UPV a/nebo použití ECMO 15 % hospitalizovaných pacientů. Data z počátečních fází pandemie covidu-19 ukazují potřebu invazivní UPV v širokém rozmezí 2,9 až 33,1 % hospitalizovaných nemocných s udávanou smrtností v rozmezí 24,5 až 96 % [33]. V jiných retrospektivních souborech nemocných je hospitalizační smrtnost udávána velmi variabilně – od cca 45 % [34], až do 66,9 % [35] ve studii prováděné v rámci zemí střední Evropy. Data z této studie ukazují, že klinický výsledek ventilovaných pacientů je ovlivněn nejenom věkovou strukturou nemocných a jejich komorbiditami, ale také časem, kdy je výsledek péče hodnocen, přičemž smrtnost k 90. dni od přijetí je více než 1,7× vyšší než hospitalizační smrtnost. Pacienti napojení na ECMO představovali 6,1 % hospitalizovaných nemocných v intenzivní péči se smrtností 53,4 % k 90. dni od přijetí. Jak četnost použití ECMO, tak dosažené výsledky jsou srovnatelné s recentně publikovanými zahraničními soubory nemocných s nemocí covidem-19 [36, 37]. Vzhledem k počtu nemocných nebyly provedeny analýzy vlivu varianty viru a vlivu komorbidit na klinický výsledek selektivně pro pacienty s ECMO. Limitace Hlavní limitací této studie je její retrospektivní povaha. Data byla čerpána z více zdrojů a registrů. Do analýzy byla zahrnuta data pouze ze dvou velkých fakultních nemocnic, nelze proto vyloučit vliv selekce a specifických léčebných postupů na výsledek. Přes velikosti souboru mohly být výstupy některých analýz podskupin limitovány počtem pacientů. PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza rizikových faktorů a vliv specifické terapie na klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na pracovištích univerzitního typu v České republice
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=