Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPERS Analýza designu JIP: Opravdu kráčíme vpřed? ICU design analysis: Are we really moving forward? Stanovenie korelácie medzi ultrasonograficky získanými indexami krčných ciev a centrálnym venóznym tlakom u kriticky chorých detských pacientov Determination of the correlation between ultrasonographically obtained indices of cervical vessels and central venous pressure in critically ill pediatric patients PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Moderní bezkrevní klinické postupy osvědčené v praxi Advanced bloodless clinical procedures proven in practice Výměníky tepla a vlhkosti v intenzivní péči: výhody a rizika jejich používání u mechanicky ventilovaných kriticky nemocných Heat and moisture exchangers in intensive care: benefits and risks of their use in mechanically ventilated critically ill patients Vizita na JIP – klinické review ICU rounds – review Orální hygiena jako klíčová součást balíčku péče v prevenci ventilátorové pneumonie: shrnutí a kritická analýza doporučených postupů v r. 2023 Oral hygiene as a key component of ventilator‑associated pneumonia prevention bundle: a summary and critical appraisal of guidelines and recommended practices in 2023 KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Klinická fyziologie oběhového systému – mikrocirkulace Clinical physiology of the circulatory system – the microcirculation Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 35, ROK 2024, ČÍSLO 1 (BŘEZEN) 2024 / 1
Vydavatel získává otištěním příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Jakákoli reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce a písemným souhlasem vlastníka autorských práv. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF doc. MUDr. Málek Jiří, CSc. ZÁSTUPCI VEDOUCÍHO REDAKTORA / ASSOCIATE EDITORS prof. MUDr. Černý Vladimír, Ph.D., FCCM, FESAIC prof. MUDr. Beneš Jan, Ph.D. EMERITNÍ VEDOUCÍ REDAKTOŘI / EMERITE EDITORS-IN-CHIEF MUDr. Herold Ivan, CSc. prof. MUDr. Adamus Milan, Ph.D., MBA REDAKTOŘI / EDITORS doc. MUDr. Astapenko David, Ph.D., MBA doc. MUDr. Kosinová Martina, Ph.D. EXTERNÍ PORADNÍ SBOR / ADVISORY BOARD prof. MUDr. Cvachovec Karel, CSc., MBA prof. MUDr. Černý Vladimír, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Drábková Jarmila, CSc. prof. MUDr. Duška František, Ph.D., AFICM, EDIC prof. MUDr. Matějovič Martin, Ph.D. prof. MUDr. Šrámek Vladimír, Ph.D., EDIC MUDr. Truhlář Anatolij, Ph.D., FERC doc. MUDr. Záhorec Roman, CSc. EDITOŘI SEKCÍ / EDITORS OF THE SECTIONS Intenzivní medicína prof. MUDr. Beneš Jan, Ph.D. doc. MUDr. Balík Martin, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Dostál Pavel, Ph.D., MBA doc. MUDr. Máca Jan, Ph.D. MUDr. Stibor Bronislav Algeziologie doc. MUDr. Málek Jiří, CSc. doc. MUDr. Gabrhelík Tomáš, Ph.D. MUDr. Lejčko Jan prof. MUDr. Ševčík Pavel, CSc. Urgentní medicína doc. MUDr. Škulec Roman, Ph.D. MUDr. Kubalová Jana MUDr. Truhlář Anatolij, Ph.D., FERC Anesteziologie a perioperační medicína prof. MUDr. Černý Vladimír, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Bláha Jan, Ph.D., MHA, LL.M. prof. MUDr. Čundrle Ivan, Ph.D. MUDr. Mach Dušan MUDr. Peter Merjavý, PhD., EDRA, CETC prof. MUDr. Michálek Pavel, Ph.D., DESA, MSc. MUDr. Nalos Daniel prof. MUDr. Štourač Petr, Ph.D., MBA, FESAIC doc. MUDr. Vymazal Tomáš, Ph.D., MHA Nezařazené příspěvky/Jiné prof. MUDr. Černý Vladimír, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Astapenko David, Ph.D., MBA MUDr. Černá Pařízková Renata, Ph.D., LL.M. doc. MUDr. Kosinová Martina, Ph.D. Anesteziologie a intenzivní medicína 2024 / 1 Rok 2024; Ročník/volume 35 Číslo/number 1 (březen) Vychází: 5× ročně ISSN 1805-4412 (on-line) Evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. j. E 6101 Cit. zkratka: Anest intenziv Med. Webová stránka časopisu včetně archivu www.aimjournal.cz Vydavatel: Česka lékařská společnost J. E. Purkyně, o. s. Sokolská 31, 120 26 Praha 2, IČ: 00444359 Nakladatel: Solen, s. r. o., www.solen.cz Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ: 25553933 Odpovědná redaktorka: Mgr. Helena Zedníčková e-mail: zednickova@solen.cz / tel.: 778 976 986 Grafická úprava, sazba: DTP Solen, Mgr. Tereza Krejčí Zasílání rukopisů: Zasílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.aimjournal.cz. Předplatné: Pro ČR i SR zajišťuje: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Tel.: 585 209 206, e-mail: predplatne@solen.cz Předplatné objednávejte na emailu predplatne@solen.cz, ve kterém uveďte jméno a příjmení, fakturační údaje a mailovou adresu, na kterou má být časopis zasílán. Cena pro ČR: předplatné na rok 2024 500 Kč, jednotlivé číslo 110 Kč Cena pro SR: předplatné na rok 2024 25 €, jednotlivé číslo 6 €
EDITORIAL ČSARIM v roce 2024 – naplňování priorit výboru | 3 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):3 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.012 ČSARIM v roce 2024 – naplňování priorit výboru Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor ČSARIM vstoupil do 2. roku svého mandátu a využívám nabídky redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína krátce komentovat aktuální stav některých témat, která tvoří část programového prohlášení výboru. Zmíním dvě oblasti, které považuji za zásadní z pohledu dopadu na naši každodenní práci v budoucnu a na postavení oboru v systému poskytování operační a intenzivní péče. Zde se nám daří kroky, které jsou nezbytné pro systémové prosazování odborných témat našeho zájmu. Tou první oblastí je problematika perioperační medicíny, kterou diskutujeme řadu let, a až letos se nám její klíčové součásti, jakými jsou postupy optimalizace perioperační péče a Patient Blood Management, podařilo prosadit do agendy Ministerstva zdravotnictví (MZ). Na jednání Pracovní skupiny (PS) pro restrukturalizaci intenzivní péče (název vznikl před řadou let v souvislosti s problematikou dlouhodobé intenzivní péče, nicméně činnost PS zahrnuje celou problematiku intenzivní péče, včetně perioperační medicíny) byla schválena příprava vzniku klinické cesty pacienta s cílem včasné identifikace a léčby předoperační anémie, mj. za účasti plátců péče. Dané téma je součástí projektu „Optimalizace perioperační péče“, který byl na jednání uvedené PS schválen Odborem zdravotní péče MZ a který by měl vyústit v metodický materiál MZ, formulující základní rámec efektivního poskytování operační péče, zvýšit její bezpečnost a v neposlední řadě definovat indikátory kvality. Prvním krokem v této agendě bude získání údajů výchozího stavu, nejspíše ve formě auditu pracovišť řízených MZ, pokusíme se ale ve spolupráci s kraji získat údaje i z nemocnic, které MZ řízeny nejsou. Druhou oblastí, o které chceme naši odbornou komunitu informovat, je zahájení procesu „optimalizace pracovišť intenzivní péče a jejich činnosti“ – předběžná data ÚZIS ukazují náznaky nízké efektivity poskytování intenzivní péče (IP) v ČR, pokud je efektivita hodnocena s využitím ukazatelů dlouhodobého klinického výsledku. Začátkem dubna proběhne expertní panel k detailní analýze údajů ÚZIS o poskytování IP v ČR jako nezbytný a první krok definování hlavních problémů IP v ČR a pro definování cílového stavu, který musí reflektovat mj. měnící se potřeby systému zdravotní péče, změny v populaci (stárnutí, nové léčebné postupy), vývoj ekonomiky a v neposlední řadě i nedostatek zdravotnického personálu, který bude přetrvávat i v dalších letech. S uvedeným tématem souvisí i postupující práce na aktualizaci Doporučení ČLK k přechodu na paliativní péči z roku 2010 ve spolupráci s Katedrou zdravotnického práva Právnické fakulty, Etickou komisí MZ a ČLS. Na tomto místě chci poděkovat členům výboru ČSARIM – bez jejich práce a nasazení bychom nebyli tam, kde nyní jsme. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC předseda výboru ČSARIM 2023–2026 Informace redakce Stažení inzerce pro „Kongres následné intenzivní péče 2024“ na stránkách časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína Na stránkách časopisu byla zařazena inzerce kongresu s tematikou následné intenzivní péče, který se má konat 10.–12. dubna 2024 v Praze. Organizátoři předmětného kongresu požádali před několika měsíci výbor ČSARIM o záštitu, která (přestože jde o důležité oborové téma) nebyla udělena z důvodu problematické profesní důvěryhodnosti odborného garanta kongresu. Výbor ČSARIM nepovažuje za možné, abychom na stránkách oborového časopisu inzerovali odbornou akci, kde nebyla záštita z uvedeného důvodu udělena. Redakce časopisu o rozhodnutí výboru ČSARIM neudělit záštitu nebyla bohužel informována a inzerce byla standardním způsobem zařazena. Po jednání s redakcí byla inzerce stažena a poměrná částka z předčasného ukončení inzerce byla zadavateli vrácena. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC předseda výboru ČSARIM doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. vedoucí redaktor
EDITORIAL Česká intenzivní medicína v roce 2024 4 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(1):4-5 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.007 Česká intenzivní medicína v roce 2024 Vážené kolegyně a vážení kolegové, obor intenzivní medicína (IM) je náročný na kvalifikaci a suverénně nejdražší medicínský obor, který v České republice konzumuje ročně okolo 28 mld. Kč ze 140 mld. za veškerou akutní péči v nemocnicích. Z toho pramení požadavek na medicínskou a finanční efektivitu, která souvisí jak s požadavky na kvalifikaci lékařů, tak i s potřebou benchmarking a navržení dalších strukturálních změn. Na rozdíl od zemí s etablovanými on‑line registry intenzivní péče jako jsou například Velká Británie nebo Švédsko, v České republice probíhá teprve inventura vykazované intenzivní péče s cílem takový registr vybudovat, a tím i získat podklady pro reformu systému. Lůžek intenzivní péče je v zemích EU v průměru 11,5 na 100 000 obyvatel, nejméně 4,5 v Portugalsku, nejvíce 30 v Německu. Česká intenzivní péče překvapivě deklaruje 54 lůžek na 100 000 obyvatel s nejasnou strukturou vykazované péče. V ČR je evidentně nadbytek tzv. intenzivních lůžek, z nichž některá, jak se ukazuje, intenzivní péči vlastně neposkytují, a tzv. chronické intenzivní péče (OCHRIP, NIP), nedostatková jsou lůžka DIOP a nižšího stupně následné a rehabilitační péče. ČR má také 4–5× méně pacientů na domácí umělé plicní ventilaci (DUPV) proti průměru EU. ČSIM podporuje finanční a sociální analýzu dalšího postupu v této oblasti a možnosti podpory rozvoje DUPV. To souvisí i s možností telemedicínských konzultací, kdy odbornost IM poskytuje nejen telemedicínské konzultace pro těžká kardiorespirační selhání s možnou potřebou ECMO na komplexních kardiovaskulárních centrech, ale také telemedicínské konzultace pro pacienty na domácí UPV. Ti jsou v případě komplikací směřováni v režimu 24/7 na svoje „domácí“ pracoviště intenzivní medicíny, kde je jim poskytnuta pomoc a jsou po zlepšení vráceni opět do domácí péče. Tento systém již funguje na některých pracovištích. Vzdělávací program (VP) v IM je v ČR jako v řadě jiných zemích EU 2letý nástavbový, v posledních letech po schválení nového VP v IM do něj vstupuje každý rok okolo 25 lékařů. V Evropě standardizované 2leté kurikulum má také EU diplom v intenzivní medicíně (EDIC), který garantuje a zkouší ESICM od roku 1998. Řada kolegů z ČSIM byla a je desítky let členy výborů ESICM, od roku 2011 pomáhala přetvořit EDIC do nového formátu OCSE (objective clinical skill exam). Zkouška má Part I (MCQ test) a praktickou Part II, Praha je zkušební centrum od roku 2015. Čeští lékaři by měli mít možnost vybrat si mezi českou atestací a EDIC, podobně jako v jiných zemích EU. Vedle toho ČSIM prosazuje požadavek na atestaci v IM pro péči již ve škále TISS nad 15, nikoli nad 30, jako je tomu nyní. Efekt spočívá ve zvýšení bezpečnosti pacientů i na nižším stupni péče. Českým lékařům je otevřen EU diplom v pokročilé echokardiografii u kriticky nemocných (EDEC), který má vychovávat experty školící intenzivisty v tréninku, kam echokardiografie neoddělitelně podle materiálů ČSIM a ČSARIM již minimálně 10 let patří. Novinkou v kompetencích lékařů IM v ultrazvukových metodách od 1. 1. 2024 je možnost vykazovat transkraniální Doppler jako metodu potvrzující smrt mozku u potenciálního dárce orgánů. Na definitivním společném doporučeném postupu s Českou neurologickou společností se v současnosti pracuje. S bezpečností pacientů souvisí zřizování dispečinku IM dle zákona o elektronickém zdravotnictví s návazností na zřizování rapid response systems (RRS) oborem intenzivní medicína, návaznost na urgentní příjem a ZZS. Představa ČSIM je ta, že pokud v nemocnici jakékoli úrovně existuje JIP/ARO, minimálně jeho vedoucí, resp. jeho zastupující lékař v ÚPS musí počítat s konziliární službou pro nemocnici 24/7 ve formě rapid response systems. Jde o jednoduché systémy časného varování u horšících se pacientů v nemocnici, které může aktivovat NLZP nebo ošetřující lékař příslušného oddělení. To intenzivistům umožní mít přehled o závažných pacientech, jejich advanced care planning, eliminaci vnitronemocničních resuscitací (marker špatné kvality péče) a efektivnější plánování lůžkové péče s nutností udržování menšího počtu intenzivních lůžek. Personální náklady navíc u lékařů jsou prakticky nulové, NLZP obsluhující dispečink je dle stávající vyhlášky součástí každého urgentního příjmu akutních nemocnic, kde poskytuje informace o volných lůžkových kapacitách v režimu 24/7. Jelikož cca 2/3–3/4 příjmů do intenzivní péče jsou pacienti z vlastní nemocnice, je zde nutný input intenzivisty, který musí mít přehled o vlastní kapacitě a požadavcích na péči nejen z urgentního příjmu, ale především z vlastní nemocnice. Přehled o kapacitě intenzivní péče je zásadní pro koordinaci JIP napříč obory danného zařízení, ať už se jedná o pavilonový systém nemocnic nebo monoblok. Koordinujícího intenzivistu generuje zdravotnické zařízení konsenzuálně, zvláště pokud je v nemocnici více pracovišť intenzivní péče s odborníky majícími odpovídající kvalifikaci v IM. Uvedený postup umožňující lepší plánování lůžkové péče na menším počtu lůžek je zásadní pro pružnost v kapacitě versus měnící se nároky na poskytovanou péči v době sezon respiračních onemocnění, pandemií a jiných katastrof. Intenzivní medicína doslova stojí a padá s dostupností NLZP – specialistek/ů pro intenzivní péči, jejich nedostatek je celosvětový problém a promítá se zásadně do kapacit intenzivních lůžek v nemocnicích. ČSIM proto ve vzdělávacím programu NLZP preferuje asymetrický model, kdy zdravotnický záchranář potřebuje praxi v nemocnici, ale student oboru ošetřovatelství rok praxe v přednemocniční péči (dispečink RZP) nikoli.
EDITORIAL Česká intenzivní medicína v roce 2024 | 5 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):4-5 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Výbor ČSIM se vzdal odměn za kongres ČSIM 2023 a odeslal 150 000 Kč na nákup vakuových pump a spotřebního obvazového materiálu jako pomoc nemocnici v ukrajinské Oděse, současně organizuje sbírku na účtu 115-5780450207/0100 s cílem vybrat dalších 150 000 Kč za stejným účelem. Vaše případné platby by měly být označeny „Ukrajina 2024“, ČSIM bude vystavovat potvrzení o daru, které si budete moci vložit do daňového přiznání. doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC předseda ČSIM LAUDATIO Blahopřání paní doc. MUDr. Jarmile Drábkové, CSc., k životnímu jubileu V těchto dnech slaví úctyhodné životní jubileum – 90 let – jedna z nejvýznamnějších žen a osobností našeho oboru – doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. Výčet jejího přínosu pro rozvoj oboru by vydal na dlouhý text a naplňoval by beze zbytku rčení „nosit sovy do Atén“. Její elán, odborné aktivity, fascinující přehled v medicíně a ostrost jejího myšlení je vzorem i inspirací pro řadu z nás. Přeji paní docentce za sebe, za výbor ČSARIM (a troufám si uvést, že i za celou naši odbornou komunitu) do dalších let hodně zdraví a trvající radost z práce. Vážená paní docentko, děkujeme, že máme ve svých řadách takové osobnosti, jako jste Vy. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC předseda výboru ČSARIM 2023–2026 Na fotografii doc. Drábková při přijímání titulu Rytířka českého lékařského stavu. Zdroj ČLK (Martin Kubica), použito se svolením
6 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz OBSAH / CONTENT EDITORIAL ČSARIM v roce 2024 – naplňování priorit výboru ČSARIM in 2024: meeting the committee's priorities Černý V. 3 Česká intenzivní medicína v roce 2024 Czech intensive care medicine in 2024 Balík M. 4 LAUDATIO Blahopřání paní doc. MUDr. Jarmile Drábkové, CSc., k životnímu jubileu Congratulations to Assoc. Prof. Jarmila Drábková, MD, CSc., on her jubilee Černý V. 5 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPERS Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? ICU design analysis: Are we really moving forward? Harazim M. 8 Stanovenie korelácie medzi ultrasonograficky získanými indexami krčných ciev a centrálnym venóznym tlakom u kriticky chorých detských pacientov Determination of the correlation between ultrasonographically obtained indices of cervical vessels and central venous pressure in critically ill pediatric patients Bělohlávek T., Grendár M., Cibulka M., Heinige P., Berčáková I., Nosáľ S. 12 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Moderní bezkrevní klinické postupy osvědčené v praxi Advanced bloodless clinical procedures proven in practice Slipac J. 19 Výměníky tepla a vlhkosti v intenzivní péči: výhody a rizika jejich používání u mechanicky ventilovaných kriticky nemocných Heat and moisture exchangers in intensive care: benefits and risks of their use in mechanically ventilated critically ill patients Línková Š., Rambousková K., Jiroutková K., Duška F. 31 Vizita na JIP – klinické review ICU rounds – review Harazim M. 38 má od června 2023 impakt faktor
| 7 ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Orální hygiena jako klíčová součást balíčku péče v prevenci ventilátorové pneumonie: shrnutí a kritická analýza doporučených postupů v r. 2023 Oral hygiene as a key component of ventilator‑associated pneumonia prevention bundle: a summary and critical appraisal of guidelines and recommended practices in 2023 Rambousková K., Línková Š., Jiroutková K., Duška F. 42 KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Klinická fyziologie oběhového systému – mikrocirkulace Clinical physiology of the circulatory system – the microcirculation Astapenko D., Černý V., Řehák D. 47 KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Narušená difuze kyslíku do mozku – možný budoucí terapeutický cíl u pacientů po srdeční zástavě? Impaired cerebral oxygen diffusion: a possible future therapeutic target in cardiac arrest patients? Richter J., Sklienka P., Romanová T. 50 Na ZOO nebo na ARO? aneb aprílové jazykovědné okénko českých obrozenců Is it ZOO or ARO? The first April linguistic window of Czech patriots Kovář M., Smékalová O., Sochorová V., Máca J., Beneš J. 54 ZPRÁVY ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ / REPORTS FROM PROFESSIONAL SOCIETIES První roky Fondu mobility SMAI ČSARIM The first years of the SMAI ČSARIM Mobility fund Bönischová T., Klincová M., Štourač P., Beneš J. 56 NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Předoperační lačnění u dětí Doporučený postup Evropské společnosti pro anesteziologii a intenzivní péči Preoperative fasting in children: Czech translation of guideline of European Society of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine Frykholm P., Disma N., Andersson H., Beck C., Bouvet L., Cercueil E., Elliott E., Hofmann J., Isserman R., Klaucane A., Kuhn F., de Queiroz Siqueira M., Rosen D., Rudolph D., Schmidt A. R., Schmitz A., Stocki D., Sümpelmann R., Stricker P. A.,Thomas M., Veyckemans F., Afshari A. 58 OBSAH / CONTENT Využíváme systém CrossRef. S články můžete snadno pracovat díky jednoznačnému identi kátoru DOI. S NÁMI SE NEZTRATÍTE Časopis je indexován v těchto databázích: Scopus, WOS, Embase, Bibliographia medica čechoslovaca, Excerpta medica a Academic Search Complete Časopis je impaktován v databázi WOS
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? 8 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(1):8-11 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.003 Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? Harazim M. Interní gastroenterologická klinika Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Tato práce analyzuje prostorová uspořádání jednotek intenzivní péče pro dospělé (JIP), které vznikly v České republice v roce 2023 v rámci výzvy REACT 98. Bylo provedeno srovnávací hodnocení 17 JIP, které porovnává konstrukční prvky těchto jednotek s posledními doporučeními Evropské společnosti intenzivní medicíny z roku 2011. Šetření se zaměřuje na klíčové parametry, jako je prostorové uspořádání, kapacita lůžek, plocha vyhrazená kolem lůžka pacienta, přístup k přirozenému světlu, dostupnost toalety pro nemocného, prostor pro rodinné příslušníky. Studie konstatuje, že většina hodnocených projektů ve sledovaných parametrech navrhovaná doporučení nenaplňuje a nelze je vnímat jako příklady ideální praxe či vzorové modely architektonické evoluce. Pro budoucnost je důležité, aby vývoj uspořádání JIP odpovídal současným lékařským poznatkům, respektoval doporučení a pomáhal v dosažení optimálního prostředí JIP, které je klíčové pro zlep šení péče o pacienty. Klíčová slova: JIP, design, uspořádání, pacientský prostor, prostředí. ICU design analysis: Are we really moving forward? This paper analyses the spatial layout of adult intensive care units (ICUs) that were built in the Czech Republic in 2023 under the REACT 98 call. A comparative evaluation was performed to compare the design features of these units with the latest recommendations of the European Society of Intensive Care Medicine from 2011. The investigation focuses on key parame ters such as spatial layout, bed capacity, area dedicated around the patient’s bed, access to natural light, availability of toilet facilities for the patient, family areas. The study concludes that most of the evaluated projects do not fulfil the proposed recommendations in the parameters studied and cannot be seen as examples of ideal practice or models of architectural evolution. For the future, it is important that the evolution of ICU layout responds to current medical knowledge, respects the recommendations, and helps in achieving an optimal ICU environment, which is crucial for improving patient care. Key words: ICU, design, layout, patient room, environment. Úvod Jednotka intenzivní péče (JIP) by měla být místem kde se rozhoduje o osudech nemocných s orgánovými dysfunkcemi. Zároveň však by měla být místem, kde se setkávají odborné lékařské znalosti s architektonickými inovacemi a vytvářejí tak podmínky pro sblížení špičkové zdravotní péče a účelného designu. V letošním roce došlo v rámci České republiky díky financování z Evropských fondů REACT‑EU (Recovery Assistance for Cohesion and the Territories of Europe) k vybudování řady nových, či renovaci již existujících, JIP. Zřízení těchto jednotek symbolizuje významný posun vpřed v infrastruktuře akutní péče v ČR, ale zároveň vybízí k pečlivému zhodnocení efektivity jejich návrhů. Prostředí jednotky intenzivní péče bezpochyby ovlivňuje osud našich nemocných, spokojenost s hospitalizací jich samotných i rodinných příslušníků, výskyt deliria, schopnost rehabilitace i výskyt následných komplikací. Již v roce 2011 vydala ESICM (European society of intensive care medicine) pokyny [1] k definování vhodného designu JIP s důrazem na bezpečnost pacientů, kontrolu infekcí a přizpůsobivost technologickému pokroku. Své doporučení má i americká SCCM (Society of Critical Care Medicine) [2] či britská společnost intenzivní péče. Cílem této studie je posoudit soulad nově budovaných JIP v rámci REACTu v České republice s těmito pokyny. V rámci tohoto zkoumání vyvstávají otázky týkající se zavádění technologických inovací, optimalizace prostorového uspořádání pro zlepšení pracovního procesu a začlenění prvků zaměřených na pacienta do architektonického rámce. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Článek přijat redakcí: 7. 12. 2023; Článek přijat k tisku: 7. 2. 2024 MUDr. Martin Harazim, Ph.D., 4769@fnbrno.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(1):8-11
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? | 9 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):8-11 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Metodika Jednotlivé projekty byly identifikovány dle veřejného soupisu podání výzvy REACT 98 zveřejněném na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a Integrovaného regionálního operačního programu [3]. Architektonické plány pracovišť intenzivní péče byly poté získány z projektových dokumentací v dostupných databázích transparentních veřejných zakázek. K hodnocení byl použit srovnávací přístup s doporučením ESICM. Sledované parametry zahrnovaly prostorové uspořádání, počet lůžek, plochu vyhrazenou kolem lůžka pacienta, přístup k přirozenému světlu, dostupnost toalety pro nemocného, prostor pro rodinné příslušníky, integraci vybavení a opatření pro kontrolu infekcí. Hodnocení se zaměřilo na míru souladu mezi skutečným návrhem a doporučenými standardy. Hodnocení zahrnuje jak kvalitativní, tak kvantitativní ukazatele a v případě potřeby kombinuje subjektivní pozorování s kvantifikovatelnými údaji. Výsledky Bylo analyzováno 17 JIP, z nichž u 10 se jednalo o renovaci, 7 vzniklo zcela nově. Celkem 8 pracovišť je součástí některé z fakultních nemocnic, zbylá se nacházejí v menších zdravotnických zařízeních. Ve 4 případech jde o anesteziologická pracoviště, 9 je nechirurgického a 4 chirurgického typu. Všechny hodnocené jednotky intenzivní péče byly projektovány jako jednotky s izolačními boxy. U 5 jednotek se jedná pouze o jednolůžkové boxy, u zbylých projektů vznikly také boxy vícelůžkové. Nejčastěji užitá uspořádání jsou viditelná na obrázku 1. Dominuje rohové uspořádání A1 (9 JIP), 4 pracoviště jsou koncipována jako lineární, buď s 1 nebo 2 centrálními monitorovacími stanicemi (B1, B2). Ostatní uspořádání (A2, B3, C1) jsou až na výjimku zastoupena jednotlivě. Medián lůžek na sledovaných JIP je 8 (s intervalem od 6–12 lůžek). Průměrná plocha v boxu na 1 pacientské lůžko je 18,8 m2. Pouze u 3 budovaných JIP (ve 2 nemocnicích) dosahuje pacientský prostor požadované plochy 25 m2 v případě jednolůžkového boxu. V 5 hodnocených JIP (38 % všech hodnocených projektů) nedosahuje plocha kolem lůžka ani 15 m2. Vlastní toaletou disponují 3 izolační lůžka na Pneumologické klinice FN Motol. Společnou 1 toaletu pro pacienty nalézáme u 71 % analyzovaných projektů (12 pracovišť), 23 % nových JIP (4 pracoviště) má pro nemocné 2 toalety, 1 pracoviště nedisponuje pacientskou toaletou vůbec. Všechny pacientské boxy obsahují přirozený zdroj světla. Konfigurací lůžka a umístěním zdroje medicinálních plynů pouze 4 z analyzovaných jednotek umožňují nemocným výhled z okna. Diskuze Uspořádání JIP Obecně existuje několik možných architektonických uspořádání JIP, z nichž každé má odlišné výhody a aspekty, přizpůsobené různým potřebám kriticky nemocných pacientů a zdravotnickým týmům. Jedním z převládajících uspořádání je „radiální“ nebo „kruhový“ design, který se vyznačuje centrální ošetřovatelskou stanicí obklopenou pokoji pro pacienty. Toto uspořádání usnadňuje přímý vizuální dohled nad prostory pro pacienty, rychlou reakci na naléhavé situace a efektivní monitorování. V případě otevřeného konceptu „open‑space“ však může představovat problém z hlediska kontroly infekcí a soukromí pacientů [4]. Naproti tomu uspořádání „lineární“ vytváří pokoje pacientů podél chodeb, často s několika decentralizovanými sesternami. Toto uspořádání zvyšuje soukromí, avšak může omezit zastupitelnost při monitoraci pacientů a komplikovat přímý vizuální dohled. Kombinací těchto 2 nejčastějších uspořádání mohou pak vznikat komplexnější strukturální modely. Všechny hodnocené jednotky intenzivní péče byly projektovány jako jednotky s izolačními boxy, nikoli jako open‑space koncept, což vychází především z charakteru dotace REACT 98. Ta byla/je primárně určena k posílení odolnosti zdravotní péče s ohledem na potenciální epidemiologické hrozby a možnost izolace byla jednou z podmínek žádosti. Počet lůžek ESICM doporučení: JIP by měla mít minimálně 6 lůžek, přičemž za optimální se považuje 8–12 lůžek. Toto doporučení je naplněno u všech hodnocených projektů. V nově budovaných pavilonech je vidět tendence slučovat několik provozů intenzivní péče v rámci jednoho podlaží, což má pravděpodobně za cíl dosáhnout smysluplnější logistiky, alokace zdrojů a vybavení. U JIP procházejících renovací, kde zůstalo zachováno historické rozložení, je přítomnost několik JIP v jednom podlaží vzácností. Prostor pro pacienta ESICM doporučení: Plocha pro péči o pacienta je minimálně 25 m2 pro jednu osobu a 20 m2 na lůžko ve společných pokojích. Nároky na prostor kolem lůžka pacienta postupně narůstají. Dáno je to především technologickým pokrokem. I když velikost jednotlivých přístrojů se v čase zmenšuje, dnešní intenzivisté mají k dispozici daleko širší paletu sofistikovaných přístrojů k monitoraci či podpoře vitálních parametrů než před 20 lety. Přesto tento trend není v návrzích nejen v naší republice příliš reflektován a projektovaná plocha kolem lůžka pacienta zůstává stále velmi podobná. Důvodem může být snaha o nalezení kompromisu Tab. 1. Varianty uspořádání a struktura JIP v rámci výzvy REACT 98 Zóna pacientů Zóna monitorace Zóna podpůrná NLZP stanoviště A1 A2 B1 C1 B2 B3
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? 10 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(1):8-11 / www.aimjournal.cz mezi řadou faktorů, které počet intenzivních lůžek na jednotlivých pracovištích ovlivňují, jako jsou například dispoziční a prostorové limitace budov, potřebná kapacita intenzivních lůžek v zařízení, v neposlední řadě pak faktory ekonomické. Jednotlivé stavební projekty také nemusely být vytvořeny v recentní době a odrážejí potřebu pracoviště z let minulých (Interní gastroenterologická klinika FN Brno). Problémem, který není v doporučení reflektován, ale bývá často diskutován, je přítomnost WC přímo na boxu pacienta. Tato skutečnost s sebou nese výhody především epidemiologické. Ačkoli jsou nemocní izolováni v boxech, v případě chodících nemocných může docházet ke sdílení toalety pro pacienty, čímž narůstá riziko přenesení nákazy. Protiargumentem bývá tvrzení, že nemocný v intenzivní péči je obvykle příliš nemocný, než aby mohl toaletu použít. To však neodpovídá ani běžné praxi, ani zkušenostem a přáním samotných pacientů [5]. Osvětlení ESICM doporučení: Všechny pokoje pro pacienty by měly mít zdroj den‑ ního světla. Umístění lůžka pacienta by mělo v ideálním případě umožňovat přímý výhled ven z vnějšího okna. Jednotka intenzivní péče umí být nejen pro nemocné vysoce stresujícím prostředím. Jedním z faktorů, který může přinést pozitivní vliv je přirozené světlo a výhled z okna. Výzkum stále častěji poukazuje na zásadní vliv vystavení přirozenému světlu na pohodu a zotavení pacientů na JIP. Přirozené světlo má významný vliv při regulaci cirkadiánních rytmů, zlepšování kvality spánku a snižování deliria (výhled z okna např. umožňuje lepší senzorickou orientaci) [6–8], které je často spojeno s dlouhodobým pobytem na jednotce intenzivní péče. Studie naznačují, že přístup k dennímu světlu pozitivně ovlivňuje náladu pacientů, zmírňuje stres a potenciálně zkracuje délku jejich pobytu na JIP [9]. Vystavení přirozenému světlu je navíc nedílnou součástí udržování fyziologických funkcí organismu, což může vést ke zlepšení imunitních reakcí a rychlejšímu zotavení. Začlenění strategií pro optimalizaci přirozeného světla do návrhů jednotek intenzivní péče tak může sloužit jako neinvazivní, ale účinný zásah, který pozitivně ovlivní průběh hospitalizace. Univerzitní nemocnice Charité v Berlíně dlouhodobě spolupracuje s komerční sférou na vývoji nefarmakologických možností prevence deliria právě nastavením vhodného osvětlení [8]. Zdroj přirozeného světla je obvykle rutinní součástí pacientských prostor. Velmi důležitým prvkem, který se prokazatelně podílí na snížení výskytu deliria, má vliv na spokojenost pacientů i redukci stresu a úzkosti je výhled z okna [10–12]. Bohužel v českých podmínkách zůstává výhled z okna nemocnému velmi často odepřen, protože se nachází za hlavou pacienta. Tento tradiční koncept vychází z několika historických skutečností. Vývody medicinálních plynů byly dříve součástí stěny za lůžkem [13]. Také dřívější monitorovací technika neumožňovala dostatečnou přehlednost ke sledování vitálních parametrů. Řada těchto problémů díky modernizaci technologií, používání ramp či mobilních stativů s medicinálními plyny, elektrickými rozvody či datovými zásuvkami dnes odpadá. Přesto pouze 4 z analyzovaných jednotek umožňují orientací lůžka výhled z okna. V analyzovaných JIP existuje několik pozitivních aberací. V jednom z projektů (JIP Všeobecné interní kliniky FN Brno) je umožněn přístup přirozeného světla pomocí světlovodů jak do prostoru některých izolačních boxů tak také do stanoviště personálu. Unikátní možností je také zastřešená venkovní terasa pro 2 lůžka vybudovaná jako součást renovace metabolické JIP FN Plzeň. Prostor pro příbuzné ESICM doporučení: Pro příbuzné je žádoucí mít k dispozici 10 m2 na osm lůžek jako spací nebo odpočinkové kabiny. Evropská doporučení měla snahu umožnit větší přístup rodinným příslušníkům k lůžku nemocného. Počítala se zónou pro rodinu přímo na pacientském boxu a odpočinkovou místností ideálně vybavenou vlastním hygienickým zázemím. Americká doporučení dokonce hovoří o relaxační zóně s přikrývkami, deskovými hrami, přístupem k internetu, či kuchyňkou [2]. Tato praxe v designu se (snad zatím) nedokázala uplatnit v evropském kontextu včetně států, kde tradičně je zapojení rodinných příslušníků do péče vyšší než u nás [14]. V našem souboru vybudovaných JIP takovýto prostor pro rodinu nenacházíme v žádném z realizovaných projektů. Dalším problémem je existence hovorny. Péče o kriticky nemocného s sebou přináší řadu velmi závažných rozhodnutí, těžkých situací a mnohdy také nepříznivých zpráv nejen pro samotného nemocného včetně jeho blízkých, ale také pro celý ošetřující tým. Hovorna, jako vyhrazený prostor, slouží jako klíčový uzel pro usnadnění zásadních diskuzí mezi poskytovateli zdravotní péče a rodinami pacientů. Měla by nabízet soukromí a vhodné prostředí pro soucitnou a komplexní komunikaci. Poskytuje vyhrazený prostor, kde rodiny dostávají aktuální informace o stavu svých blízkých, diskutují o léčebných plánech a nacházejí emocionální podporu v náročných obdobích. Toto prostředí podporuje bezpečnou atmosféru pro otevřený dialog a umožňuje členům ošetřovatelského týmu empaticky řešit obavy rodin, odpovídat na dotazy a společně navrhovat strategie péče. Přítomnost hovorny v rámci uspořádání JIP nejenže upřednostňuje péči zaměřenou na pacienta, ale také uznává nezastupitelnou roli, kterou rodiny hrají v procesu uzdravování, což v konečném důsledku zvyšuje celkovou kvalitu péče o pacienty a podporuje důvěru a porozumění mezi zdravotníky a rodinami. V naší analýze je hovorna vybudována v celkem 5 projektech (29 %), až na 1 výjimku se jedná o anesteziologická pracoviště. Naše analýza má řadu limitací. Hodnocení dat z projektových dokumentací bez znalosti specifik jednotlivých zařízení a aspektů zdravotnických provozů může být velice ošidné. Také jistě nepokrývá všechna hlediska budovaných JIP ani doporučovaných skutečností. Nehodnotíme barevná provedení, použité materiály, nevšímáme si velikosti skladových prostor ani prostoru pro pobyt personálu. Nehodnotíme nastavení vzduchoinstalace či rozměry a uspořádání chodeb. I toto jsou však důležité faktory, které definují pracovní podmínky a celkovou užitnou hodnotu místa. Naše klinická praxe se postupně mění na pacientsky orientovanou péči, v rámci designu architektonických řešení tento posun viditelný není. Je samozřejmě možné, že tato specifická část stavebního odvětví má delší setrvačnost. Pro vytvoření JIP, která bude svou strukturou odpovídat
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Analýza designu JIP: opravdu kráčíme vpřed? | 11 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):8-11 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz potřebám všech zakomponovaných osob, je vhodné, aby architekt nejen znal publikovaná doporučení, ale také rozuměl zdravotnickému provozu poskytujícímu akutní péči. K dispozici máme celou řadu především dotazníkových studií, které mohou alespoň základní vhled do problematiky poskytnout [15–19]. U projektů, které získaly architektonickou cenu za design, je běžné, že tvůrci návrhu se účastnili (alespoň části) dne zdravotnického provozu akutní péče a lépe tak chápali veškerá úskalí, která pobyt na intenzivním lůžku přináší pro všechny zúčastněné [20]. Závěr Jako lékaři jsme nuceni udržovat své znalosti na úrovni současné míry poznání a přenášet je do každodenní praxe. Disponujeme přístrojovou technikou, která je sofistikovaná a moderní. Struktura a design jednotek intenzivní péče však zůstávají ukotveny hluboko v minulosti. Pro posun vpřed je nutné, aby finanční prostředky byly vynakládány účelně, projekty odpovídaly současné evidenci, umožnily kultivovat zdravotnické prostředí, zlepšovaly komfort nemocných i všech pracovníků podílejících se na zdravotní péči nejen kriticky nemocných. Naše analýza naznačuje, že projekty JIP vybudované v rámci výzvy REACT 98 bohužel do velké míry nenaplňují ani doporučení stará 12 let. I když pravděpodobně každý z nich přinese zvýšení předchozího standardu a umožní poskytovat akutní péči v novém prostředí, rozhodně nebudou tvořit evoluci designu intenzivní péče pro další desetiletí. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Financování: Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). Poděkování: N/A. Registrace: N/A. Projednání etickou komisí: irelevantní. LITERATURA 1. Valentin A, Ferdinande P; ESICM Working Group on Quality Improvement. Recommendations on basic requirements for intensive care units: structural and organizational aspects. Intensive Care Med. 2011 Oct;37(10):1575-87. doi: 10.1007/s00134-011-2300-7. Epub 2011 Sep 15. PMID: 21918847. 2. Thompson DR, Hamilton DK, Cadenhead CD, Swoboda SM, Schwindel SM, Anderson DC, et al. Guidelines for intensive care unit design. Crit Care Med. 2012 May;40(5):1586600. doi: 10.1097/CCM.0b013e3182413bb2. PMID: 22511137. 3. IROP React 98. 4. Rashid M. Two decades (1993-2012) of adult intensive care unit design: a comparative study of the physical design features of the best practice examples. Crit Care Nurs Q. 2014 Jan‑Mar;37(1):3-32. doi: 10.1097/CNQ.0000000000000002. PMID: 24309457. 5. Fay L, Santiago JE, Real K, Isaacs K. Patient Room Design: A Qualitative Evaluation of Attributes Impacting Health Care Professionals. Crit Care Nurs Q. 2021 Jul‑Sep 01;44(3):334-356. doi: 10.1097/CNQ.0000000000000369. PMID: 34010208. 6. Devlin JW, Skrobik Y, Gélinas C, Needham DM, Slooter AJC, Pandharipande PP, et al. Clinical Practice Guidelines for the Prevention and Management of Pain, Agitation/Sedation, Delirium, Immobility, and Sleep Disruption in Adult Patients in the ICU. Crit Care Med. 2018 Sep;46(9):e825-e873. doi: 10.1097/CCM.0000000000003299. PMID: 30113379. 7. Hsieh SJ, Otusanya O, Gershengorn HB, Hope AA, Dayton C, Levi D, et al. Staged Implementation of Awakening and Breathing, Coordination, Delirium Monitoring and Management, and Early Mobilization Bundle Improves Patient Outcomes and Reduces Hospital Costs. Crit Care Med. 2019 Jul;47(7):885-893. doi: 10.1097/CCM.0000000000003765. PMID: 30985390; PMCID: PMC6579661. 8. Luetz A, Grunow JJ, Mörgeli R, Rosenthal M, Weber‑Carstens S, Weiss B, Spies C. Innovative ICU Solutions to Prevent and Reduce Delirium and Post‑Intensive Care Unit Syndrome. Semin Respir Crit Care Med. 2019 Oct;40(5):673-686. doi: 10.1055/s-0039-1698404. Epub 2019 Dec 11. PMID: 31826268. 9. Park MY, Chai CG, Lee HK, Moon H, Noh JS. The Effects of Natural Daylight on Length of Hospital Stay. Environ Health Insights. 2018 Dec 3;12:1178630218812817. doi: 10.1177/1178630218812817. PMID: 30546262; PMCID: PMC6287302. 10. Lee HJ, Bae E, Lee HY, Lee SM, Lee J. Association of natural light exposure and delirium according to the presence or absence of windows in the intensive care unit. Acute Crit Care. 2021 Nov;36(4):332-341. doi: 10.4266/acc.2021.00556. Epub 2021 Nov 26. PMID: 34696555; PMCID: PMC8907453. 11. Shepley MM, Gerbi RP, Watson AE, Imgrund S, Sagha‑Zadeh R. The impact of daylight and views on ICU patients and staff. HERD. 2012 Winter;5(2):46-60. doi: 10.1177/193758671200500205. PMID: 23154902. 12. Verderber S, Gray S, Suresh‑Kumar S, Kercz D, Parshuram C. Intensive Care Unit Built Environments: A Comprehensive Literature Review (2005-2020). HERD. 2021 Oct;14(4):368-415. doi: 10.1177/19375867211009273. Epub 2021 May 18. PMID: 34000842; PMCID: PMC8597197. 13. Rashi, M.A. decade of adult intensive care unit design: a study of the physical design features of the best‑practice examples. Crit Care Nurs Q. 2006 Oct‑Dec;29(4):282-311. doi: 10.1097/00002727-200610000-00003. PMID: 17063097. 14. Ferri M, Zygun DA, Harrison A, Stelfox HT. Evidence‑based design in an intensive care unit: end‑user perceptions. BMC Anesthesiol. 2015 Apr 25;15:57. doi: 10.1186/s12871-0150038-4. PMID: 25907437; PMCID: PMC4414278. 15. Auriemma CL, Lyon SM, Strelec LE, Kent S, Barg FK, Halpern SD. Defining the Medical Intensive Care Unit in the Words of Patients and Their Family Members: A Freelisting Analysis. American Journal of Critical Care: an Official Publication, American Association of Critical‑care Nurses. 2015 Jul;24(4):e47-55. DOI: 10.4037/ajcc2015717. PMID: 26134339; PMCID: PMC8175038. 16. Padilla Fortunatti C, De Santis JP, Munro CL. Family Satisfaction in the Adult Intensive Care Unit: A Concept Analysis. ANS Adv Nurs Sci. 2021 Oct‑Dec 01;44(4):291-305. doi: 10.1097/ANS.0000000000000360. PMID: 33624988. 17. Thermaenius J, Schandl A, Sluys KP. Development and initial validation of the Swedish Family Satisfaction Intensive Care Questionnaire (SFS‑ICQ). Intensive Crit Care Nurs. 2019 Feb;50:118-124. doi: 10.1016/j.iccn.2018. 05. 003. Epub 2018 Jun 21. PMID: 29935980. 18. van den Broek JM, Brunsveld‑Reinders AH, Zedlitz AM, Girbes AR, de Jonge E, Arbous MS. Questionnaires on Family Satisfaction in the Adult ICU: A Systematic Review Including Psychometric Properties. Crit Care Med. 2015 Aug;43(8):1731-44. doi: 10.1097/ CCM.0000000000000980. PMID: 25821917. 19. Williams H, Gow J, Rana R, Rouse A, Chinthamuneedi M, Beccaria G, et al. Measuring the intensive care experience: A cross‑sectional survey of patient and family experiences of critical care. J Clin Nurs. 2021 Dec;30(23-24):3623-3633. doi: 10.1111/jocn.15884. Epub 2021 Jun 6. PMID: 34096126. 20. Halpern NA, Anderson DC. Keeping a 2009 Design Award‑Winning Intensive Care Unit Current: A 13-Year Case Study. HERD. 2020 Oct;13(4):190-209. doi: 10.1177/1937586720918225. Epub 2020 May 26. PMID: 32452232; PMCID: PMC8905547.
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Stanovenie korelácie medzi ultrasonograficky získanými indexami krčných ciev a centrálnym venóznym tlakom u kriticky chorých detských pacientov 12 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(1):12-18 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.010 Stanovenie korelácie medzi ultrasonograficky získanými indexami krčných ciev a centrálnym venóznym tlakom u kriticky chorých detských pacientov Bělohlávek T.1, Grendár M.2, Cibulka M. 2, Heinige P. 3, Berčáková I.1, Nosáľ S.1 1Klinika detskej anestéziológie a intenzívnej medicíny, Univerzitná nemocnica Martin, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave 2Martinské centrum pre biomedicínu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave 3Klinika dětské chirurgie a traumatologie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha Cieľ štúdie: Cieľom štúdie bolo stanovenie korelácie medzi neinvazívne ultrasonograficky získanými indexmi krčných ciev a invazívne nameraným centrálnym venóznym tlakom u kriticky chorých detských pacientov. Typ štúdie: Prospektívna observačná štúdia. Typ pracoviska: Klinika detskej intenzívnej medicíny univerzitnej nemocnice. Materiál a metóda: Do štúdie bolo zaradených 77 pacientov od 0 do nedovŕšených 19 rokov so zavedeným centrálnym venóznym katétrom a monitoringom centrálneho venózneho tlaku vyžadujúcich hospitalizáciu na klinike intenzívnej medicíny. Do štúdie boli zaradení spontánne ventilujúci pacienti aj pacienti na umelej pľúcnej ventilácii, hemodynamicky stabilní pacienti aj deti s podporou obehu vazoaktívnymi látkami v nízkej dávke. Každá spojitá premenná (ultrasonografické indexy, vek, výška váha, centrálny venózny tlak) bola sumarizovaná deskriptívnou štatistikou, preskúmaná bola distribúcia premenných a vzájomný vzťah bol kvantifikovaný Spearmanovou koreláciou. Analýza bola realizovaná v celom súbore údajov, ako aj v jednotlivých podskupinách pacientov. Výsledky: V skupine všetkých meraní má najvyššiu mieru korelácie s centrálnym venóznym tlakom index kolapsibility vena jugularis interna (VJI) v B móde (-0,58, p < 0,001), index kolapsibility VJI v M móde (-0,45, p < 0,001) a pomer VJI v 30- a 0-stup ňovej pozícii (0,43, p < 0,001). V skupine spontánne ventilujúcich pacientov bola najvyššia korelácia s centrálnym venóznym tlakom taktiež pri indexe kolapsibility VJI v B móde (-0,51, p < 0,001), u pacientov na umelej pľúcnej ventilácii pri indexe kolapsibility VJI v B móde (-0,55, p < 0,001) a indexe distenzibility VJI v B móde (-0,55, p < 0,001). Korelácia pomeru vena jugularis interna a arteria carotis communis s centrálnym venóznym tlakom bola nízka v skupine všetkých meraní (0,25, p < 0,05), v skupine spontánne ventilujúcich pacientov (0,3, p < 0,05) a žiadna v skupine ventilovaných pacientov (0,04). Záver: Výsledky predloženej práce naznačujú, že ultrasonograficky získané indexy krčných ciev môžu predstavovať neinva zívnu, ľahko opakovateľnú bedside alternatívu vyšetrenia centrálneho venózneho tlaku v odhade intravaskulárnej náplne kriticky chorých detských pacientov. Kľúčové slová: ultrasonografia, centrálny venózny tlak, krčné cievy, korelácia. Determination of the correlation between ultrasonographically obtained indices of cervical vessels and central venous pressure in critically ill pediatric patients Objective: The study aimed to determine the correlation between noninvasively ultrasonographically obtained cervical vessel indices and invasively measured central venous pressure in critically ill pediatric patients. Design: Prospective observational study. Setting: Department of pediatric intensive care, university hospital. Material and methods: 77 patients aged 0 to under 19 years with inserted central venous catheter and central venous pressure KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Článek přijat redakcí: 7. 10. 2023, Článek přijat k tisku: 6. 3. 2024 MUDr. Michal Cibulka, PhD., michal.cibulka@uniba.sk Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(1):12-18
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=