NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Doporučený postup Evropské společnosti pro anesteziologii a intenzivní péči | 71 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):58-80 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Tab. 18. Vyprazdňování žaludku a atrézie jícnu Studie Populace Design studie Komentáře Montgomery et al. [73] 10 dětí ve věku 5–10 let s chirurgicky korigovanouatrézií jícnu, srovnávané s kontrolní skupinou 11 zdravých dětí Prospektivní observační studie Doba vyprázdnění žaludku byla po konzumaci porce palačinek pomalejší u deseti dětí s anamnézou chirurgické korekce atrézie jícnu. Klinický význam je nejasný. Romeo et al. [74] 11 adolescentů a mladých dospělých ve věku 13–23 let s atrezií jícnu/ tracheoezofageální píštělí Prospektivní observační studie Zpomalené vyprazdňování žaludku po konzumaci pevné stravy bylo přítomné u 4 z 11 osob (u 3 ze 6 adolescentů). Tab. 19. Vyprazdňování žaludku a diabetes Studie Populace Design studie Komentáře Perano et al. [75] 30 adolescentů (15 ± 2,5 let) s diabetem I. typu a 20 adolescentů stejného věku a pohlaví v kontrolní skupině Prospektivní observační studie. Vyprazdňování žaludku bylo hodnoceno pomocí 13C-oktanoátového dechového testu po standardizovaném pokrmu (palačinky). Medián [IQR] doby polovičního vyprázdnění žaludku byl kratší u dětí s diabetem I. typu, než u kontrolní skupiny: 78 [61–99] min vs. 109 [71–124] min, P = 0,02. Porter et al. [76] 19 dětí věku 7–15 let s diabetem I. typu a 15 dětí stejného pohlaví a stáří v kontrolní skupině Prospektivní observační studie. Vyprazdňování žaludku bylo hodnoceno pomocí 13C-oktanoátového dechového testu po standardizovaném pokrmu (palačinky). Průměrný poločas vyprázdnění žaludku u dětí s diabetem byl 99 ± 52,1 vs. 103 ± 27,5 min u kontrolní skupiny (P = 0,8). Návrh 16: Samotná přítomnost vrozené srdeční vady nevyžaduje odlišný režim lačnění oproti režimu zdravých dětí. (2B) Shrnutí důkazů: Byly zařazeny dvě relevantní RCT (Tab. 16) [23, 70]. V jedné ze studií byl srovnáván objem rezidua žaludku po požití daného množství čirých tekutin 1 nebo 2 hodiny před zahájením anestezie, mezi skupinami nebyl prokázán signifikantní rozdíl. V další studii byl hodnocen reziduální objem po požití tekutiny v rámci volnějšího režimu (tj. příjem možný libovolně do dvou hodin před úvodem) a v rámci režimu striktnějšího. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Návrh 17: Obezita nevyžaduje odlišný režim lačnění oproti režimu dětí normální hmotnosti. (2C) Shrnutí důkazů: Zařazeny byly dvě prospektivní observační studie (Tab. 17). Toto doporučení je primárně založeno na jedné prospektivně observační studii dobré metodologické kvality, přímo relevantní k tématu předoperačního lačnění [71]. Druhá prospektivní observační studie zkoumající tekutou a pevnou stravu přinesla výsledky, jejichž význam pro standardní předoperační hladovění je nejasný [72]. Návrh 18: Přítomnost chirurgicky korigované atrezie jícnu/tracheoesofageální píštěle bez dokumentovaného zpomaleného vyprazdňování žaludku nebo stenózy jícnu nevyžaduje odlišný režim lačnění oproti režimu zdravých dětí. (2C) Shrnutí důkazů: Zařazeny byly dvě prospektivní studie s celkovým počtem 21 zařazených pacientů (Tab. 18) [73, 74]. Intervence zahrnovaly podání pevné stravy značené radioaktivním markerem a zhodnocení vyprazdňování žaludku pomocí scintigrafie. Jedna studie hodnotila motilitu žaludku pomocí manometrie. Žádná ze studií se nevěnovala vyprazdňování žaludku po konzumaci čirých tekutin. Návrh 19: Samotná přítomnost diabetu I. typu nevyžaduje odlišný režim lačnění oproti režimu zdravých dětí. (2C) Shrnutí důkazů: Byly zařazeny 2 prospektivní studie (Tab. 19) [75, 76]. V obou studiích byl účastníkům podán standardizovaný pokrm (palačinky) po celonočním lačnění. Doporučení je založeno na dvou menších studiích s diabetem 1. typu, v jejichž rámci nebylo prokázáno zpomalené žaludku. Prohlášení 20: Neexistují dostatečné důkazy pro doporučení specifických a odlišných požadavků na předoperační lačnění s ohledem na vliv léků nebo faktorů prostředí. Shrnutí důkazů: Byly zařazeny 2 retrospektivní/observační studie a 5 RCT. Ve 4 studiích byl zkouman cisaprid, 1 studie hodnotila vliv perorálního podání baklofenu, v další byl hodnocen perorálně podaný paracetamol, 1 ze studií hodnotila nizatidin a v rámci jedné studie byl hodnocen metoklopramid a erytromycin (Tab. 20) [55, 57, 59, 62, 69,77–79]. Výstupy ze studií zahrnovaly dobu vyprazdňování žaludku a objem žaludečních šťáv. Návrh 21: Žvýkání žvýkačky nezvyšuje objem žaludečních tekutin natolik, aby bylo zvýšeno riziko aspirace, nicméně by dětem před úvodem do anestezie měla být položena otázka, jestli mají v ústech žvýkačku, a v případě, že ano, měly by být požádány o její vyplivnutí. (2B) Shrnutí důkazů: Jedna meta‑analýza, založená na 4 RCT (z nichž jedna zaměřená na pediatrickou populaci), naznačuje, že žvýkání žvýkačky během předoperačního lačnění statisticky významně nezvyšuje objem žaludku ani nemění pH žaludečních šťáv (Tab. 21) [80, 81]. Návrh 22: U dětí vyživovaných pomocí intestinální sondy nebo gastrostomie by měla být dodržena stejná klinická doporučení pro lačnění před anestezií jako u ostatních dětí a v závislosti na konzistenci a obsahu kalorií podávané potravy (čirá tekutina, mléko, hustá polotuhá tekutina). (2C) Shrnutí důkazů: Byla nalezena 1 observační studie se vzorkem 34 dětí věkového rozmezí 1,4–5,6 let, které podstupovaly laparoskopickou gastrostomii [82]. Autoři uvádí zvýšení mediánu poločasu vyprázdnění žaludku z 45 na 71 minut po 3 měsících od provedení gastrostomie (P = 0,03). Nejdelší doby vyprázdnění žaludku byly pozorovány předoperačně a pooperačně u pacientů s neurologickým postižením.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=