NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Doporučený postup Evropské společnosti pro anesteziologii a intenzivní péči | 63 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):58-80 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz nebyly pozorovány rozdíly v koncentraci ketolátek v krvi, v pH venózní krve ani v hodnotě base excess [24, 25]. V rámci observační studie byly pozorovány snížené koncentrace ketolátek u kohorty lačnící v průměru 6 hodin oproti historické kontrole, jejíž pacienti byli lační průměrně 8,5 hodiny [26] (Tab. 3). Návrh 4: Vyvarujte se prodlouženého lačnění, neboť může být asociováno s nižším systolickým krevním tlakem v průběhu anestezie. (2C) Shrnutí důkazů: Nebyly nalezeny žádné observační ani randomizované kontrolní studie, které by byly zaměřené na problematiku incidence hypotenze u dětí lačnících po příjmu čirých tekutin méně nebo více než 2 hodiny. Nicméně, tři observační studie se značnou heterogenitou (a v jednom případě též nepřesností) poukazují na fakt, že doba lačnění delší než 8 hodin se pojí se zvýšeným rizikem poklesu systolického nebo středního arteriálního krevního tlaku po úvodu do anestezie (Tab. 4) [26–28]. Návrh 5: V otázce snížené incidence hladu, žízně a diskomfortu u více liberálních režimů lačnění jsou důkazy rozporuplné (2 B). Shrnutí důkazů: Tři RCT srovnávaly incidenci hladu, žízně a diskomfortu jakožto sekundární výstupy mezi skupinami dětí, lačnících z hlediska příjmu čirých tekutin kratší dobu anebo déle než 2 hodiny (Tab. 5) [23–25]. V této otázce je zapotřebí dalšího výzkumu. Návrh 6: V otázce objemu žaludečního obsahu u délky lačnění pro čiré tekutiny zkrácené na méně než dvě hodiny jsou důkazy rozporuplné (2B). Tab. 3. Ketoacidóza Studie Populace Design studie Komentáře 1. Schmidt et al. [24] 162 dětí ve věku 1,1–16 let podstupujících plánované výkony v celkové anestezii. Monocentrická RCT. Děti randomizovány podle režimu příjmu čirých tekutin na režim 6-4-2 nebo režim liberální (povolený příjem čirých tekutin do podání premedikace). Mezi skupinami nebyl prokázán rozdíl v koncentraci ketolátek. 2. Schmidt et al. [25] Děti, 1–16 let, ASA I–II podstupujících plánované zákroky, vyžadující celkovou anestezii. Monocentrická RCT s režimy lačnění 6-4-2 vs. 6-4-1. Mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v pH žilní krve nebo v hodnotách base excess. 3. Dennhardt et al. [26] 100 dětí ve věku 0–36 měsíců podstupující plánovaný chirurgický zákrok. Prospektivní observační kohortová studie. Intervence: informování rodičů a personálu ohledně optimalizace doby lačnění. Doba lačnění u 50 dětí byla porovnána s přidělenou historickou kontrolní skupinou. Koncentrace ketolátek v krvi byla nižší (0,2 ± 0,2 mmol/l) u dětí lačnících v průměru 6,0 ± 3,9 h před zahájením anestezie oproti kontrole srovnatelné hmotnosti a věku, kde byla průměrná doba lačnění 8,5 ± 3,5 h, kde byla koncentrace ketolátek mírně zvýšena (0,6 mmol/l) nad normální rozmezí. Tab. 4. Hypotenze Studie Populace Design studie Komentáře 1. Simpao et al. [27] 15 543 dětí podstupujících plánované výkony v celkové anestezii. Monocentrická retrospektivní kohortová studie, analyzující dobu lačnění a krevní tlak po úvodu do anestezie a během chirurgických příprav na sále. Lačnění 4–8 h (adjusted odds ratio 1,33; 95% CI 1,07–1,64; P = 0,009) a více jak 12 h (adjusted odds ratio 1,28; 95% CI 1,04–1,57; P = 0,018) bylo spojené s vyšší pravděpodobností výskytu nízkého systolického tlaku během fáze chirurgických příprav na operačním sále. 2. Friesen et al. [28] 250 dětí věku od 1 měsíce do 12 let podstupujících úvod do anestezie s halotanem. Srovnání hodnot (srdeční frekvence, systolického tlaku a středního arteriálního tlaku od stavu před úvodem do anestezie do MAC 2) mezi lačnícími skupinami. V kohortě od 1 do 6 měsíců věku (n = 6), bylo lačnění délky 8–12 h spojeno s hypotenzí. Nebyly nalezeny statisticky významné změny v kohortách ostatních věkových skupin. 3. Dennhardt et al. [26] 100 dětí ve věku 0–36 měsíců podstupujících plánovaný chirurgický zákrok. Prospektivní observační kohortová studie. Intervence: informování rodičů a personálu ohledně optimalizace doby lačnění. Doba lačnění u 50 dětí byla porovnána s přidělenou historickou kontrolní skupinou. Incidence hypotenze (MAP < 40 mmHg, 0 vs. 5) byla u testované kohorty (oproti kontrole) statisticky významně snížena a MAP byl po úvodu do anestezie signifikantně vyšší (55,2 ± 9,5 vs. 50,3 ± 9,8 mmHg, P = 0,015). Tab. 5. Hlad, žízeň a diskomfort Studie Populace Design studie Komentáře 1. Schmidt et al. [24] 162 dětí věku 1,1–16 let, podstupujících plánované výkony v celkové anestezii. Monocentrická RCT. Děti randomizovány podle režimu příjmu čirých tekutin na režim 6-4-2 nebo liberální režim (povolený příjem čirých tekutin do podání premedikace). Pacienti, kterým bylo dovoleno pít čiré tekutiny až do podání premedikace, méně často udávali pocit žízně před premedikací (14 ± 18 vs. 30 ± 36 %; P = 0,030), a rodiče pacientů ze skupiny s volnějším režimem lačnění čirých tekutin byli s lačněním častěji spokojeni nebo velmi spokojeni (81 vs. 55 %, P = 0,006). 2. Schmidt et al. [25] Děti ve věku 4–12 let, ASA I–II podstupujících plánované zákroky, vyžadující celkovou anestezii. Monocentrická RCT s režimy lačnění 6-4-2 vs. 6-4-1. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly ve skóre žízně nebo hladu. 3.Huang et al. [23] 344 dětí mladších 4 let s vrozenou cyanotickou vadou podstupujících celkovou anestezii. Monocentrická RCT. Zapojeným dětem byl k vypití podán glukózový roztok (5 ml/kg) 1 nebo 2 hodiny před úvodem do anestezie. U skupiny, které byl roztok podán 1 hodinu před úvodem do anestezie, byla pozorována nižší frekvence výskytu pláče (40 vs. 51,7 %, P = 0,029), žízně (20,6 vs. 33,3 %, P = 0,008) a hypoxie (5,3 vs. 11,5 %, P = 0,039), v porovnání se skupinou, jíž byl roztok podán 2 hodiny před úvodem; zde však mohou být jisté nepřesnosti.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=